Nejste přihlášen/a.
Mám třináctiletou dceru "v blbém věku" a byt 1+1, protože s mým platem a mizerným výživným víc neutáhnu. když jí chci zajistit i něco víc, než jen jídlo, oblečení a střechu nad hlavou. Teď si dcera umanula na vlastní pokoj, protože "kazdy koho zná, ma i svuj VLASTNI pokoj", kde má "prostor se vklidu ucit, pozvat kamaradky na prespavacku" atd. Momentálně se ohání tím, že tenhle nedostatek "ma dopad taky na znamky", a nechápu její potřeby, protože jí zakazuju počítač a zdá se mi, že na mobilu tráví až moc času, takže "se skoro cely den, kazdy den hadame".
Taky by se mi líbila možnost zavřít za sebou dveře a mít klid, pozvat si kamarádku na kafe, třeba časem i přítele - ale nepřichází v úvahu, "protoze nemam vubec zadne soukromi", dcera "vsechno vidi a slysi".
Přemýšlím, jestli je to pubertou, mojí výchovou, nebo jen snahou mít všechno to, co "ti ostatní", že dcera vidí jen sebe a svoje "nároky". Prosim kdyby mel treba nekdo nejakou radu jak to nejak vyresit, nebo aspon zlepsit, byla bych hrozne rada.
S kamarádkou můžete na kafe ke kamarádce, kde bude více místa nebo odrostlé děti žijící jinde.
Přítele nejvíc poznáte při trávení volného času venku nebo u práce. Né moc dobře vyloženého ve fotelu u kafíčka. To může žvanit jak chce, ale zkutečnou pravdu člověka pozná v řešení nepříjemných situací při nějaké kolizi. Né moc dobře v teple domova.
Přítel a kamarádka jsou párhodinové návštěvy (dcera může jít třeba do kina). To není život bydlícího dítěte se zázemím osobních věcí, postele a psacího stolu.
Nejlépe, aby třináctileté dítě spalo ve spacáku v kuchyni a pokud chce soukromí, tak šlo na záchod. Psací stůl může mít v jídelně, pokud tam zrovna nebude oběd nebo kafata návštěvy. To je asi vpořádku dle Vás.
Jabka s hruškama.
Koukám, že "okecat" špatné známky umíš pěkně. Maminka to určitě nemá lehké, až ti bude 15 let, můžeš si najít brigádu, abys mámě ulehčila, aspoň poznáš, jak se peníze vydělávají.
Také jsme neměly se sestrou svůj pokoj, spaly jsme s mámou v jednom pokoji, bydleli jsme ještě se starou prababičkou, o kterou jsme se starali, tak toho místa nebylo nazbyt. Žádnou psychickou újmu to na fakt nás nezanechalo...
Jestli to tobě leze na hlavu, tak si představ, jak to asi leze na hlavu tvojí mámě. Taky by se ráda někam občas zavřela do vlastního soukromí a přitom nemá kam. Navíc ona na to vše musí vydělat. Určitě by se také nejraději přestěhovala do většího bytu, ale tento je jediný, který si může z peněz, které vydělá, dovolit. Bohužel je k tomu bytu připoutaná stejně jako ty.
Jako určitý nápad na zlepšení situace a místa by mohlo být udělat z postele zvýšenou palandu, pod ní nějaký možná skládací psací stůl (změna místa ze sezení u psacího stolu na určitý minimální "volný prostor". Tuto palandu mít oddělitelnou závěsem od zbytku místnosti a závěs používat s mírou (zmenšuje už tak malý pokoj).
Nevím, jak moc křičíš do telefonu, ale se sluchátky a mikrofonem před ústy používají lidé mobil i v autobusech a vlacích a nikoho neruší.
Netuším, jak máte vyřešen počítač, ale jestli tu úlohu nemůžeš udělat na mobilu, tak se dá levně sehnat vyhovující starší notebook a na něm jde v klidu pracovat na posteli nebo u psacího stolu pod palandou ještě tiššeji, než jsou ty hovory se sluchátky na mobilu.
Rušení při učení je nepříjemné. Někteří to řeší skutečnými sluchátky (ne pecky do uší) a třeba ještě k tomu poslouchají nějakou tichou uklidňujíci hudbu z mobilu, která zastíní hluk z bytu.
Tak KAŽDÝ určitě svůj vlastní pokoj nemá. Máma asi taky nežije v 1+1 s puberťákem jen proto, aby se s ním mohla každodenné pohádat.
Jak správně píšete - peněz není, stěhování nepadá do úvahy.
Takže vidím dvě možnosti - vydržíte do dokončení školní docházky a pak se odstěhujete na intr. Ovšem i zde mám pro Vás zdrcující novinu. Internáty ubytovávají po dvou a více studentech na pokoji, tudíž ani zde nebudete mít pokoj sama pro sebe.
Nebo pokud Vás současná situace psychicky poznamenává (jak líčíte) můžete skutečně oslovit právě ten OSPOD s tím, že nemáte doma podmínky pro studium a zdárný vývoj. Podle mého názoru podmínky ve kterých žijete nejsou nijak katastrofální . Ale dobře i pokud budo shledány nevhodnými , můžete být odebrána z výchovy matky - např do DD Ovšem i zde se nerýsuje Vámi vytoužený samostatný pokoj. I v dětských domovech je ubytování po minimálně dvou.
Chápu, že je to možná něco, co jste tak úplně nechtěla slyšet, ale takový je život, nemá cenu si nic lakovat na růžovo.
Ale po dovršení 18 můžete i o vlastní vůli rodinu opustit a ukázat všem, že se dokážete postavit na vlastní nohy. Pro začátek existují třeba Domy na půl cesty, kde se dá odstatrtovat do života. Ale ani tam nejsou jednolůžkové pokoje. Jinak řečeno vlastní bydlení je sen mnoha a mnoha lidí. Ovšem nejde to tak samo od sebe.
V první řadě si urovnej vztah s maminkou. Byt 1 + 1 není málo. Je třeba se spolu domluvit a byt nějak upravit. Dostala jsi tady dost návodů.
Pokud jsi s maminkou sama, není to jistě jednoduché. Tak ji nepřidělávej starosti. Buď ráda, že ji máš. Vždy může být hůř. Musíte být tým. Určitě to spolu zvládnete.
Pokud ne, tak musíš ještě vydržet do konce povinné školní docházky, pak si můžeš najít nějakou školu mimo domov.
Držím palce.
Ještě dodatek: Domluv se s maminkou na užívání mobilu a počítače. Počítač od kdy do kdy a pak to dodržuj. Vím, je to hrozný, ale vše něco stojí. Bude ráda.
Proč dotazu opět nevěřím...
Všímáte si, jak tazatel(ka) čte Vaše odpovědi a rady?
Ona je možná čte, ale nemá důvod reagovat, když se jí skoro nikdo nezastal, přece neuzná, že nemá nárok na něco, co si máma nemůže dovolit.
Velice mě mrzí, že tvoje matka není milionářka, aby ti mohla zařídit haciendu. Je to zřejmě ženská, která dělá, co může, abyste z jednoho platu vůbec vyšly. Kdyby měla na něco lepšího, tak asi již nebydlíte tam, kde nyní bydlíte. Pokud tahle poradna bude ještě existovat, přečti si tento svůj dotaz znovu za 10, 15 nebo 20 let, až budeš mít svoje dítě, a pak si sama řekni, jestli jsi dokázala zajistit pro svou rodinu něco lepšího a jaká sranda to je živit rodinu.
Mám-li matku s nemocnou hlavou, která neví ani tak elementární věci, jakože osobní soukromý prostor dospívajícího dítěte je v jeho věku stejně důležitý jako spánek, hygiena nebo škola, potom souhlasím. Zákaz množení. Klidně posvěcený úřady.
Přesně tak. Vlastní potomek není křeček.
Podle mě děti z takových rodin nemají vůbec žádné zábrany a problémy hodit rodiče přes palubu do domovů důchodců nebo LDN. Vymluví se na nedostatek času a práci. Stejně jako tehdy jejich rodiče na nedostatek peněz a prostoru.
Děcka to vrátí svým rodičům i s úroky.
Jsem rád, že jsem vyrůstal v rodině, kde mi rodiče věnovali dostatek času a prostoru na své koníčky. Bez toho bych byl jak někteří moji vrstevnící někde u pásu a po práci v hospodě nebo na diskotéce.
A vo tom to je.
Zamysli sa nad tym, ake su naklady na vacsi byt a ci tvoja mama ma taky zarobok, aby ho zvladala platit.
Nevieme, ci je to byt najomny alebo v sukromnom vlastnictve, v kazdom pripade vymena za vacsi znamena velku finacnu zataz. Proste si musis uvedomit, nie kazdy ma stastie narodit sa tak, aby mu rodicia mohli zabezpecit byvanie so sukromim. Neostava ti ine, len sa so situaciou zmierit a naucit sa fungovat s matkou. Ked budes mat 15, mozes odist na internat na strednu skolu, kde zase budes v miestnosti 3 x 4 metre spoluziackou.
Este dodam, rovnako ako si spoluziacky z "dobrej rodiny" mozu za vreckove kupovat znackove oblecenie a na narodeniny dostanu novy mobil vyssej triedy a na prazdniny pojdu do Dubaja, tak kto pochadza z rodiny s jednym rodicom a nizsim prijmom, tak proste toto mat nebude.
Mas pocitac, mas mobil, aj dost rokov, tak bu rada a neuc sa s matkou rozumne vychadzat, ona to tiez nema lahke, zivit pubertacku a znasat jej chore napady a poziadavky.
To záleží dosti. Třeba s tímto: reality.idnes.cz/... toho jistě moc neuděláte. Reálně nic. Rozměry pokoje 3,5x4,6m - druhým rozměrem končí kuchyňský koutek. Reálně tak 3,5 na 3,9. Fotkám nevěřte (jsou na širokoúhlý objektiv) - byl jsem tam - pro jednoho je to tak tak. Pro dva smrt.
Pěkný. Ale tady se jedná o byt 1 + kk. Oni mají 1 + 1, to je asi větší. Ale myslím si, že pro dvě osoby by to mělo stačit. Pokud by to bylo velice malé, tak se mohou sem tam venku proběhnout. Lidé dnes žijí i v horších podmínkách. Energie, voda, potraviny, nájem - vše drahé. Co by za takový krásný malý byt 1 + kk bezdomovec dal.
Pokud nebudeš umět na počítači, tak ti to opravdu zničí život.
Člověk z pravěku, jako tvoje mama bude ještě škemrat, aby jsi jí pomohla něco na počítači vyřídit. Výhledově i ta pošta zkončí a úřady + intenet banking musíš umět vyřizovat elektronicky. Jinak si víš kde...
Už teď mají skoro všichni eobcanku
Plně tě chápu a rozhodně si nemyslím, že je tvůj dotaz nějaký fake nebo chatbot. Už podle odpovědí. V dnešní době je naprosto normální, aby mladý člověk během dospívání měl soukromý prostor. Myslím, že je to dokonce i nutnost, když se zeptáš někde na sociálce.
Bohužel většina zdejších tazatelů je ve věku tvojí mámy a možná vyrůstající v rodinách, kde se ještě spalo komplet v jedné místnosti děti, rodiče dohromady. Na dnešní dobu je to opravdu až směšné, že to někdo dává za vzor a přímo napíše, že je to normální.
Sama vidíš v odpovědích dle reakcí, že takové lidi, jako zde nebo jako tvoje máma bude těžké přesvědčit. Spíše nemožné. Peníze v této situaci vůbec nehrají roli. Roli zde hraje tvá matka, která nezaregistrovala, že začínáš být dospělá a je roztažená v celém bytě, což jí nezle upřít, když platí elektřinu, vodu, plyn, nájem, jídlo, ošacení... Ale taky to neznamená, že jsi jako její pes nebo kočka. Jsi dospívající člověk, který má stejná práva na prostor a svobodu. I děti v dětských domovech mají svůj prostor a rozhodně jim nestojí 24h denně vychovatelky u zadku a nekontrolují co jíš a co zrovna děláš kór ve volném čase.
Vidím to tak, že se spíš s matkou dohádáš. Půjdeš po gymplu na vejšku a na kolej. Pak budeš mít svobodu zcela určitě a začne ti nový život.
Pamatuj, že matka tě musí ze zákona živit během tvých studií. V 15ti nebo 18ti nic takového nekončí, jak si spousta rodičů myslí. Ale netuším, jak to je, kdyby ti třeba neplatila vlak a jídlo a ty jsi k vůli tomu skončila školu.
V dnešní době studovat SŠ, gympl, VŠ, vyžaduje aktivně používat počítač. Nejlépe notebook. Veškeré materiály budete dostávat v souborech elektronicky a studíjní informace budou na webu po přihlášení. My jsme měli i žákovskou knížku takto na SŠ.
Pokud nechceš dopadnout jako tvoje matka, tak se musíš vzepřít a jít s dnešní dobou. Jinak budeš mít i sociální problémy se spolužáky. Vyrůstat ve stresu v takovém prostředí taky není dobré, ale může tě to posílit a pak ti jakékoliv prostředí bude připadat přijatelné a normální.
Hlavně vydržet, když jsi Ostrá
Z mnoha odpovědí zde ta nenávist starších vůči mladým úplně stříká Závidí holce její mládí, krásu, možnosti, a to jak má pravdu je dovádí k nepříčetnosti
a přesně, puberta není problém dětí, puberta je problém hloupějších rodičů, kteří se nechtějí srovnat s tím, že dítě už není dítě. Gymnázium to zde poněkud komplikuje. Zde bych tazatelce opět poradil jít třeba na jinou školu, aby mohla být na intru (bude-li to jen trochu možné - s paní maminkou bude dost těžká rozmluva o čemkoliv). Nicméně vydržet to doma až do konce SŠ, nevím nevím. To nebude dělat dobrotu. Tazatelko, a co příbuzní nebo prarodiče - nešlo by se přestěhovat alespoň na nutnou dobu k nim?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.