Nejste přihlášen/a.
Stojky na pět podlážek a není od věci si udělat šablonu na stavění. To se vezme kus prkna a vyřízne se na každý straně roh. Tím se snadno udrží rozteč trubek.
Doupřesním, byť mám už propadlé lešenářsko oprávnění,bo jak diabetik mám lékařem zakázano na lešení , dělá se dle potřeby max 6 podlážek=pole ale klidně se udělá i o 2 či třech dle potřeby na rozích.Jinak ty lery jsme měli máme vždy 3ks-šířka mezi stojkami, délkovou (Dle potřeby 5-6 podlážek) a výšková vždy 2m. Doporučuji tazateli pokud neumí tak sehnat alespoň jednu osobu co to umí : .zedníka-lešenáře , příp. ještě ze staré školy tesaře-lešenáře-dne je moderní že ne tesaři zedníkům, ale zedníci tesařům!
Další jednodušší varianta je sehnat=půjčit Haki lešení, nebo jiné rámové lešení-too je pak jen jako skládat lego!
( Haki : zelezarstvi-sazava.cz/... ) (rámové gprental.cz/... )
Lešeňář, to býval dřív učební obor na tři roky, takže podrobný návod se sem nevejde (ani ho nevím). Já bych stojny dával tak 3m od sebe, nesmíte zapomenout na zavětrování (diagonální trubky) a také zabezpečení proti převrácení, tj. buď kotvení do baráku, nebo podepřít trubkami z druhé strany. Když jsme dělali fasádu na přízemním domu, používali jsme lešení haki a do štítu jsme ho nastavovali trubkami nahoru i do stran (šířka 6m, výška ve štítu asi 7m). Zní to hrozně, ale bylo to stabilní a dělalo se na tom dobře.
Pane Makku, taky znám ze školení, trubkové lešení, šíře tři metry, na 6ks podlážek po 50cm. Tuším, že i HAKIna je 3 metry
Zní to hrozně...ale běžně se dělají daleko větší opičárny.
Přesně Haki=3m=6x podlážka nové jsme stloukali přesně na 50cm ,po seschnutí jsou pak krapet užší
P makk nevím mkdy dříve, konec 70 byl učební obor tesař a ve 3.r pak specializace na lešenář, stejně pak jako u zedníků-ve třeťáku třeba betonář-železář , nebo obkladač... Tedy aspoň jsme to měli co jsem se učili pro PS Gottwaldov -zedníci a tesaři
p.Milane měli-máme na firmě na toto formy-jak na řezání prken ,tak na stloukání. dokonce vymysleli i přípravek na zahnutí špičky hřebíků a jejich zpětné zatlučení.
Jasně, když se něco dělá ve větším, musí se práce urychlit a zjednodušit. Praxe naučí řemeslníky větší šikovnosti.
Jj Pro firmu i úspora,-nemohli jsme na stavbách skrze mráz ale v nevytápěném skladu se dalo dělat a řezivo vyšlo lépe než hotové desky.
Ladislave měli jsme přípravek podobná ventilu (výfukový, sací...) spodní čístí cca3m průměr se hřeb zatloukl-hlavičkou co nejhlouběhi do prkna,po optočení se pak (chce to zručnost a praxi) se pak tento konce přiložil ke hřebíku a ten se zohnul - udělal se z vyčnívající části jakoby skoba a zatlouklo se prkna-svlaku podlážky, Taky to šlo přes konec rukojeti kleští-kombinaček. Z počátku to trvalo a le posléze pak jeden úder a druhý na zatlučení takže pár sekund. Nejlůpeší na tuto práci je tesařské kladivo , pak zámečnické a nejhůře to šlo zednickým.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.