nedávno jsme rekonstruovali místnost ve sklepě (sklep je tak 1,5m pod zemí), což zahrnovalo nové omítky a zavedení topení (místnost je vytápěna), ale začínáme boj, který beztak bude nekonečný. Začaly se nám ve dvou rozích ukazovat mokré fleky. Mysleli jsme si, že tam jenom zatéká, když byl jeden roh mokrý od shora až dolů, ale v druhém rohu je mokro jenom dole.
Jak zabránit tvoření těchto mokrých fleků?
3x
Vzhledem k tomu, že není žádná hydroizolace, tak zde bude vlhkost stále. Vzhledem k tomu, že není možnost provést dokonalou hydroizolaci z vnější strany a tuto propojit s vodorovnou izolací podlahy pod stávajícím základem, tak podle mne by bylo nejjednodušším řešením provést jak svislou izolaci zdí, tak i vodorovnou izolaci podlahy zevnitř. A to tak, že odstranit stávající omítky a na očistěné cihly "navařit" IPU u které prfektně svařit spoje. Tu u podlahy vyvést pak cca 20 cm do podlahy sklepa. Podlahu sklepa pak očistit a rovněž na ni navařit IPU a tuto svařit s přesahy od svislých zdí. Pak obezdít klasickou cihlou "na khant" zdi až ke stropu a provést nové omítky. Na podlahu provést, na IPU, novou betonovou vrstvu síly tak cca 5 cm. Mohla by být třeba i silnější betonová dlažba. Pokud není nějaký velký vnější tlak spodních vod, na což to nevypadá, bylo by to podle mne poměrně nejjednodušší a nejspolehlivější řešení.
Vycházím i z vlastní zkušenosti, kdy jsem, před cca 35-ti lety, pod naším starším RD, budoval dodatečně sklep, za účelem vytvoření kotelny pro kotel ÚT a uložení topiva. Podhrabal jsem původní kemenné základy do poloviny jejich síly, ručně vykopal a vyvozil cca 60-70 m3 hlíny a štěrku, pod původní podlahou pokoje v přízemí. Pak podbetonoval ty "z půli" podhrabané základy, vybetonoval podlahu, provedl vodotěsnou izolaci dle výše popsaného a obezdil tou "khantkou" a omítl. Na izolaci podlahy pak další vrstva pochozího betonu. A dokonce to vydrželo i povodeň v roce 1997, kdy byla u nás voda cca 10cm nad úrovní terénu. Aby, tlak vody nevtlačil vše dovnitř, takl jsem umožnil, aby se sklep plnil vodou současně s vnější hladinou a tím se vyrovnaly tlaky. A po povodni a poklesu spodních vod pak vodu vyčerpal, vysušil a opět je sklep absolutně suchý. I omítky (kvalitní VPC) to bez problémů vydržely. To uvádím, jako názorný příklad, že mnou navrhované řešení je reálné a spolehlivě fungující.
Tu IPU jsem zhruba, "jak se dalo" napojil na původní starou vodorovnou izolaci, z asfaltové lepenky, mezi původními kamennými základy a cihelnou zdí přízemí. Ale ani to moc kvalitní nebylo, ale žádný vlhkostní "most" a vlhkostní fleky se nevytvořily. Pokud stávající vnější zdi nejsou abnormálně vlhké, možná stačí tu "vanu" ukončit co nejvýše pod stropem. Ovšem optimální by bylo to rovněž napojit na tu (pokud existuje) vodorovnou izolaci pod zdmi na základech.
Pak u mne, na vyzděné "khantky" po obvodě položeny ocelová I 120, s roztečí 120 cm a mezi ně hurdys. Prostor nad hurdys vypněn úlomky a drtí z plynosilikátových tvárnic a na povrchu betonový potěr a dřevotříska. Pak původně koberec, nyní už dřevěná "plovoučka". Strop sklepa omítka.
Honzas1 - že se ještě k tomu vracím. Myslím, že Tebou navržené řešení by problém trvale nevyřešilo. Pokud by byla stávající (nová) omítka uzavřena nějakou hydroizolační vrstvou a pak opět omítnuta, vlhkost, která se pravděpodobně dostává z vnější strany (základové zdi), by tuto původní omítku velmi brzo narušila a ta by, i s tou novou, pravděpodobně opadala. Podle mne, jediné spolehlivé a trvalé řešení je provést hydroizolaci přímo na zdivo základů a trvanlivost nové omítky zajistit dalším obezděním této izolace, jež by už pak nenavlhalo.
0x
V podstatě vůbec nechápu, čemu se divíte.
Povrchová teplota zdi je jaká? Vlhkost ve sklepě je? A na kolik místost vytopíte?
K tomu je ještě v omítkách vlhkost, protože jsou nové...a nová okna.
Povrchová teplota zdí bude nízká, vlhkost tam určitě je a vytápíme to tak na 21°C, ale většinou tam je tak 18°C.
V omítkách už ani vlhkost nebude, po tom co jsme je tam dali jsme to dost vysušovali vysousečem.
Nevím sice z čeho je ta zeď..(asi kamen).
Ale co jsem zkusil výpočet, tak mi to "vychází".
Z fyzikálního hlediska je ta kondenzace "v pořádku"
0x
0x
Nejjednoduší řešení. Mokré místa vysušte eletrickou horkovzdušnou pistolí např lidl.cz/... Musíte dělat každý den, bude se to stále objevovat hlavně dole, kde to jde od podlahy.
Každý den oknem větrejte 15 - 20 minut nejlépe ráno, když je venku zima. Pořiďte si vlhkoměr.
Dále podlaha je nějaké lino nebo něco podobného. Pokud to nemáte zaizolované, tak se pod podlahou drží voda a ta prosakuje do zdí. Podívejte se pod podlahu, jestli to tam neplave nebo není vlhké. Také může voda prosakovat z venku.
Takže odstranit podlahu a nechat holý beton bez nátěrů. Druhá možnost je větrací podlaha ale to jsou již další náklady.
Dále do místnosti vložit odvhčovač. Ne ten z obchodu, je na nic. Používám sůl do myčky nebo solné cihly na chatě, jsou lepší. Ale stačí i ta sůl do myčky.
Vemete plastové vědro, na vědro položíte plastové síto nebo plastový cedník a do něho nasypete nejlevnější sůl do myčky 1 až 2 kg. Nasátá voda solí potoče dolů do vědra. Chce ji každý den vylévat jinak bude koloběh sůl voda. Nejlépe udělat dva nebo tři. Sníží to vlhkost, ale pokud to nasakuje od země tam to nepomůže. Ale ten roh nahoře tomu může zabránit. Ale musí být nejdříve vysušen. Sůl je také potřeba jednou za čas (já dělám za 3 měsíce, ale nemám tolik vlhkosti) vysušit například na slunci, nebo nasypat novou.
Pokud má být místnost obývána, tak toto není trvalé řešení. Bohužel. Toto by mohlo případně pomoci, pokud by byla vlhkost způsobena tepelnými mosty a kondenzací. Ale vzhledem k tomu, že jde o proestory pod úrovní terénu a zdi nejsou izolované proti vlhkosti, bude vlhkost pravděpodoně trvale pronikat a postupně naruší omítky a ty budou opadávat.
Chyba byla ihned v počátku rekonstrukce těchto prostor na prostory pro obývání, kdy tazetel opomenul tyto důležíté zásady. Sklepy starých domů se mnohdy neizolovaly proti vlhkosti i záměrně, neboť tato určitá větší vlhkost byla výhodná při uložení zahradních produktů (ovoce, zelenina) v zimním období. My máme třeba na chatě, zadní sklípek pro ukládání brambor, za izolovaným sklepem, umístěn ve svahu v terénu (včetě stropu) a bez hydroizolace a ten nikdy nepromrzá a brambory nám tam vydrží, s minimálním naklíčením ke konci uložení, až do konce srpna následujícího roku po sklizni. Skladujeme běžně 6-7 q, pro celou "rozvětvenou" rodinu a příbuzné. 
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.