Krásný den. Zrovna jsem přerušila studium na VŠ a začala pracovat a chceme jít s přítelem bydlet spolu. Moji rodiče mají dům hned vedle mé babičky, která má ze sklepa předělaný byt, je nově rekonstruovaný. Babička na mě naléhá, ať tam jdeme bydlet, nájem je přijatelný, jelikož máme i zahradu a byla bych doma - 12 tisíc, ale je to daleko od města, kde máme oba dva práci a hlavně přátele, proto chceme jít do podnájmu někde na okraj města, takže se díváme po bytech. Já bych do toho bytu pod babičkou šla, z důvodu toho, že bych byla pořád doma, mám tu zahradu a les, ale ten byt je málo prosvětlený a hlavně mám strach, že budou pozorovat jestli jsem doma nebo jsem pryč - rodina má tendenci, tak asi jako všichni, kritizovat co dělám, proč jsem celý den doma a nejsem pryč ( podotýkám že jsem velmi aktivní člověk, takže i když jsem doma, tak dělám věci na které nemám čas, protože jsem v jednom kole a ano, občas si potřebuju jen hodit nohy nahoru). S rodinou mám moc hezky vztah, i můj přítel, berou ho, mají se rádi, ale ani můj přítel tu být nechce, ale ten nad tím ani neuvažuje jak já, prostě nechce, právě skrze ty důvody co jsem psala nahoře, aniž bych mu moje obavy před tím sdělila. Ten byt je nyní volný a babička ví, že si hledáme byt, tak na nás naléhá ať tam jdeme. Ať se tam jdeme alepoň podívat, že budeme mít klid, že nám tam nikdo chodit nebude, že je byt zrekonstruovaný a já ji neustále říkám, že je pro mě ten byt málo osvětlený a je to daleko do prace - argumentuje, že spoustu lidí dojíždí do práce a že když se mi zdá málo prosvětlený tak můžu jít ven na zahradu a tak dále. Nevím co mám dělat. Teď z nich vypadlo, že za to může můj přítel, že on tu určitě nechce být tak tu nechci být i já, tak jsem jim rikala, že to není pravda, že v tom bytě taky nechci být, tak zase začali s tím, že pokud mě má rád tak tam semnou půjde a tak dále, dovedete si to představit. Je na mě vytvářen hrozný tlak. Ve městě nechci žít doživotně, určitě ne. Také mám vidinu toho, že kdyby jsme byli zde, tak platíme méně peněz - ale za to daleko víc projezdíme- nejen za prací, ale i za koníčky a přáteli. Máme kamarády ve městě, takže když jdeme někam za zábavou, vždycky musíme volat taxi - ať už k němu nebo ke mě domů, za což dáme dardu peněz, protože je to daleko nebo spíme na zemi u některého s přátel. Co dělat? Jak jim to vysvětlit abych jim neublížila? Nebo zkusit zpracovat přítele, i když vím, že by jsme tu nebyli šťastní? Nebo spíše vím že on by byl nešťastný, mě by drželo nad vodou, že tam tu rodinu mám - podotýkám že jsme spolu 4 roky a máme hezký zdravý vztah - nechci aby se nám to všechno rozbilo jen kvůli bydlení.. děkuji za odpovědi a omlouvám se za tak dlouho zprávu.
Ještě tam nebydlíte a už čelíte nátlaku od rodiny. Nastěhujte se tam a budou se spory stupňovat. Prchejte dál i za vyšší cenu bydlení pokud si chcete zachovat kvalitní vztah a dobré vztahy s rodinou. Mrzutost a výčitky je časem přejdou.
pokud sežene solidní podnájem jděte do toho...počítejte že to bude kolem 20 tis měsíčně...
Takže těch 12 tis cena denného dojíždění a taxíků...je to jednoduchá matematika
pokud jde o příbuzné, nežijete jejich život, prostě jim řeknětě pravdu
dojížděl jsem asi 4 roky do Prahy cca 70 km, vydržel jsem to 4 roky...brzy ráno vypadnout abych neuvíznul v zácpě večer jsem byl doma kolem sedmé - půl osmmé...to je celý den v pr´´eli...člověk nemá čas na sebe ani na rodinu...
Denní světlo nelze ničím nahradit. Bydlet jako v bunkru se podepíše na náladě a celkově na zdraví. Být celý den venku a za soumraku jít do sklepa spát, tak to asi jo, ale trávit tam i dopoledne či večery nebude to pravé.
Nevím, co máte v rodině za vztahy, ale v životě by mě nenapadlo, chtít po vlastní vnučce, dceři, prostě od kohokoliv podobně blízkého, nájem za bydlení v mé nemovitosti. Natož 12 tisíc za cosi předělaného ze sklepa. Jasně, že energie, vodu atd., to ať si každý platí dle své spotřeby, ale chtít ještě nájem? Ale možná je to celé jinak a je to jen habaďůra pro pracák, jak získat příspěvek na bydlení a babička vám pak bude dávat něco bokem zpět.
Pokud vám nezáleží na vztahu s přítelem a chcete ho ukončit, není ideálnějšího řešení, než jít bydlet co nejblíže rodičům. . . Je naprosto irelevantní jak dobrý máte vztah s rodinou. Jedná se o dva naprosto rozdílné světy, které se v dospělosti vzájemně (nechtěně) ničí. Jediná šance pro zachování obou světů je, když se od sebe drží dál a potkávají se jen občas (návštěvy). Ignorujte naléhání svých rodičů, rozhodněte se podle svého vlastního srdce a buďte ve svém se svým přítelem a s vlastními pravidly a svobodou. Toho nikdy ve společné domácnosti, nebo sousedství s rodiči nedosáhnete. Jinak ve sklepě jsou dobré PC herny, ale ne bydlení. Vůbec nad tím neuvažujte a najděte si něco "normálního". Pro zdraví vaše a vašich dětí...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.