Rád bych se zeptal, jak by bylo nejlépe udělat lehkou pochozí izolovanou podlahu aniž by se půda zatížila a dala se použít na odkládání věcí
Všeobecně: v obytných prostorech domku ze 40tých let je z obytné části zateplený podhled sádrokarton, parozábrana 12,5cm izolační vata, pak následuje palach, desky 22mm, nosné trámy 10x20cm na výšku, odstup 1m, rozpon 5,5m potom opět desky 22mm a na nich betonová mazanina asi 7cm na tom je volně ložená izolace 15cm.
Plocha asi 58m²uprostřed je komín a napříč nosná stěna, a ve třech čtvrtinách jsou dole příčky a jedna čtvrtina visí nad pokojem ca 5x5m
Protože je na půdu pohodlný přístup po schodišti začaly se tam odkládat nepotřebné věci až došlo k zničení velké části izolace která je mezitím uklizená. Nyní bychom rádi udělali pochozí lehkou podlahu
Mohla by se také zateplit střecha, parametry by splnovala a tím nezateplovat podlahu ale vzhledem k nákladům je realizace v současnosti nepředstavitelná, snad s výhledem příštích let
Jak by bylo nejvhodnější? Dík za inspirace
Obě možnosti jsou brány v úvahu Isover Stepcross i dřevěny rošt s výplní izolací avšak nevím když se dá nahoru OSB zda to dodatečně nezatíží neúměrně tu podlahu, proto je napsáno i to složení /ne statika jsme zatím nekontaktovali/ zpátky tam opět přijdou několik sad nahradních kol a osobní auta, náhradní díly z autodílny apod. Prostě téma je dáno do prostoru co kdo na to řekne
Jelikož bude na půdě zima, dole teplo, NESMÍ tam přijít OSB deska, jak je uvedeno na Isoveru. To je špatně.
Jedině prkna, po moravsky desky.
Pokud se bojíte zátěže OSB desek, tak to ani nedělejte, páč to je půda k ničemu. Domnívám se, že se jen obáváte, ale přesně Vám to někdo spočítá, kolik unese zatížení.
Pan milan je nepřítel OSB, nicméně pokud je z teplé strany položena funkční parozábrana, nemělo by se nic dít, rosný bod z teplé strany sice bude v izolaci (vata), ale vodní pára z teplé strany se tam přes parozábranu nedostane, nebude tam tedy nic kondenzovat. No a směrem ze studené strany se RS netvoří. Pokud parozábrana není 100%, dalo by se to řešit odvětrávacími mezerami.
Orione, velice se mýlíte, OSB desky mám v oblibě, hodně je používám. Jen vím ze zkušenosti, z mnoha baráků, z mnoho prostoru, že zaklopení tepelné izolace musí být paroproustné, aby rosný bod mohl odházet z prostoru. Přes OSB, ani dřevotřísky neprojde. Ani prkny přikryté linem, taky problém.
Jedině, když bude odvětrávaná mezera, velká dle sklonu. Což je uvedeno ve většině odborných diskuzích a článků. Viz obrázky Juty, které dávám jako příklad problému v konstrukci.
Roční bilance vodních par.To není můj výmysl, ale odborná stanoviska.
Od toho je právě parozábrana (pán psal, že ji má), aby RB zůstal jen na papíře a neprojevoval se kondenzací vody. Když do toho místa vzduch (ke kterému se uvažovaný RB vztahuje) nepustíte, nic tam nemůže kondenzovat. Váš obrázek se týká střechy a parciálních tlaků vodní páry, to je úplně jiná situace.
Orione, již jsme to probírali, ale fyzika funguje jak u šikminy, tak vodorovném záklopu.
Nebo víte úhel, při kterém parciální tlaky přestanou působit.
100% parozábrana skoro nikde není, snad jen u domů, kde se dělá Blower-door test
Parciální tlak vodní páry způsobuje, že vodní pára má snahu jít směrem, kde je parciální tlak nižší, tedy z teplého a vlhkého prostředí do suššího (nebo studenějšího), šikmina nešikmina. Pokud mám pod stropem parozábranu, parciální tlak vodní páry ani rosný bod vzduchu s obsahem té páry, nám nic nezpůsobí, protože prostě a jednoduše ten vzduch je zastaven a nemá přístup do míst, kde by mohl způsobit problémy. Do izolace má přístup vzduch ze studené strany, jenže ten má úplně jiné vlastnosti, jiný parciální tlak a jinou teplotu rosného bodu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.