Zdravím , poslední měsíc se nám hodně rosí okna , ráno pro probuzení máme 70% vlkost . Orosená okna, jako alergikovi nic moc. Objekt je zateplený, dřevěná okna. Máte s tím nějakou zkušenost , doporučujete např odvlochčovač? Nebo před spaním pořádně větrat? díky
6x
Nic jiného se dělat nedá, než topit a větrat, topit a větrat, topit a větrat. Nejen před spaním, ale otevřít okna do průvanu na cca 7-10 minut, jen vyměnit vzduch, ale nenechat vychladnout věci a zdi. Několikrát za den. Nejméně 3x. Jinak se vám objeví za skříněmi a ve skříních plíseň. Plíseň je živý, škodlivý tvor, kterého se nezbavíte snad nikdy.
doplněno 30.12.22 06:37:
Amper, fakt že jo!
.
5x
Nejdříve najít příčnu vlhka, tu odstranit.
Je třeba měřit v místě orosení teplotu a vlhkost. Zapisovat.
Dřevěná okna a dvojskla?
Řádně větrat, pokud to nepomůže, odvlhčovač.
Zvažte, výměnu dvojskla za trojskla, to hodně pomůže. U dřevěných je to jednodušší, jak u plastových...
Výměna za trojskla sice pomůže proti kondenzaci na oknech, ale neřeší vysokou vlhkost. Prostě častěji vetrat. Nejen večer, ale i přes den. Známý je "rozmazlený" z paneláku, kde měl teplotu přes 24 st. C, teď je v domě a nevětrá, protože pak nemá ani 20. A samozřejmě mu všechno plesniví. My máme při častém větrání doma cca 19 st. Před 5 lety bych řekl, že v tom umrzu, ale tepelná adaptabilita člověka je naštěstí veliká 
3x
Já vím,že to asi nebudete chtít slyšet protože to stojí peníze,ale já Vám radím,pořiďte si rekuperaci a budete mít od vlhkosti pokoj.Navždy.
2x
Čemu? Voda se nesrazí na skle, kde neškodí a kde jde utřít. Srazí se jinde, kde to bude mohem horší.
To je Váš názor, nikdo Vám ho nebere. Jen fyzika..
Pak bude povrchová teplota skla vyšší a nemusí dojít ke kondenzaci.
miki, ale opravdu to nijak nevyřeší vysokou vlhkost v domě.
To je jasné snad každému, proto taky píši ve 14:27, že je třeba...
Množsví vlhkosti nesouvisí s kvalitou okna, ale srážení na studeném povrchu skle ano.
Je to zbytečné Vám cokoliv vysvětlovat, ale pro jiné. Vlhkost se sráží na skle, jehož povrchová teplota je menší, nežli hodnota rosného bodu. Pokud se zvýší povrchová teplota na skle, nebude se na něm srážet vlhkost. Neznamená to, že se vlhkost začne srážet na stěně, páč tam je určitě větší teplota, protože by se tam srážela již teď. Něco jiného jsou kouty v místnosti.
Ale Vás určitě nemíním přesvědčovat...
Je to hnusné , ale natvrdo řečeno se musí větrat . Obléci si tepláky a mikinu a mít chladněji . Na noc normálně v ložnici netopit a mít aspoň mikroventilaci . Prostě vracíme se o století nazad , kdy se topilo jen v kuchyních .
Jeden člověk přes noc vydýchá 0,5 litru vody . Připočtete si vaření , sprchování , pračku a sušení , květiny co zaléváte a ta voda potřebuje se odpařit a vyvětrat .
Bohužel někteří rádci mají větší vlastní ego, než rozum. Vlhkost se srazí tam, kde nastane rosný bod. Buď tedy musíte zvýšovat teplotu konstrukcí nebo snížovat vlhkost. To je celé. V praxi se volí i kombinace více možností, dle vkusu každého soudruha:
- zateplit celý dům a hlavně odstranit slabá místa konstrukcí - tepelné mosty.
- Vyměnit okna za lepší. Ona výměna za trojskla pomůže, ale je to jen dílčí krok.
- Více topit a zároveň více větrat. Více větrat a přitom více netopit může radit jen osel. Celá situace se jen zhorší.
- Pořídit odvlhčovač. Je to jako léčit chřipku paralenem. Horečku to srazí, ale nemoc zůstává. Navíc je to hlučné a něco to žere. Narozdíl od řízeného větrání to v domě nevymění vzduch. Dělám si tak doma takový domácí fujtajbl. Sucho, ale smrádeček, proč ne...
- pořídit řízené větrání s rekuperací.
Přístupy jsou v zásadě tři. První skupina jsou berani, co nebudou více topit, více větrat a budou s plísní bojovat třeba savem. Rozumnější více topí a více větrají, ale peněženka krvácí. Tyto dvě skupiny spojuje to, že ráno lítají s hadrem a se stěrkou a utírají okna. Někteří pak ještě větrají. A tak i vícekrát denně. Blbé je to v noci, kdy vydýcháme hodně vlhkosti, často klesá teplota v domě a ráno je pak potopa...
Třetí skupina - nejrozumnější zateplí, dají dobrá okna a zajistí si to řízené větrání. Tito mají klid, komfort a ve výsledku mohou i mnohem méně topit, protože odstraní riziková místa a sníží trvale vlhkost v domě.
Především jde o rovnováhu přísunu a odvodu vlhkosti.
Pokud je přísun vyšší, pak zateplování problém jen odsouvá.
Zateplování či lepší okna pomohou jen tehdy, pokud stoupne i teplota vzduchu. Tím se při stejném větrání dosáhne vyššího odvodu vlhkosti, protože teplejší vzduch pojme víc vody při stejné relativní vlhkosti.
1x
Vysoká vlhkost může mít více důvodů a jednoduché řešení neexistuje. Zvýšená vlhkost posledních týdnů přímo souvisí s oteplením. Větrání ke snížení vlhkosti není tak účinné, jako při mrazech, ale je stále důležité.
Pro přesnější stanovení diagnózy uvádíte málo informací. Jde o byt nebo RD? Objekt je zděný nebo betonový (novostavba nebo starší dům)? Vlhkost máte každou zimu nebo v souvislosti s novým zateplením? Problém je jen v jedné místnosti nebo v celém bytě/domu? ...
S odvlhčovačem se nedoplatíte, ale částečné řešení to je. Zase ale záleží, jak prostory obýváte - přes celý den je někdo doma?
Dvě doporučení, která úplně problém asi nevyřeší: 1) častěji větrejte - udělejte průvan (otevřete více oken, ideálně naproti sobě), ale jen na krátkou dobu 3-5min., aby se vyměnil vzduch a přitom nedošlo k ochlazení stěn, nábytku... 2) zamyslete se nad zdroji vlhkosti (intenzivně vyvětrat koupelnu ihned po sprchování; při vaření používat digestoř, pokličku na hrnci, ...; sušit prádlo jinde než v bytě). Třeba něco z toho pomůže.
1x
Neporadím, jen se zamýšlím nad ekonomikou celého počínání. Zateplení, výměna oken, výměna skel, rekuperace, odvlhčovače, časté větrání, více topení... Vrátí se někdy tyto výdaje?
hlada, vaříte jako kočička s pejsekem? Smícháte vše a čekáte výsledek?
Zateplení, výměna oken, výměna skel, rekuperace, odvlhčovače, časté větrání, více topení... Vrátí se někdy tyto výdaje?
To je soupis asi 10 domů?
To se s mírnou nadsázkou můžeme dovědět v tomto vláknu. Jako pejsek a kočička bych přidal tepelné čerpadlo, rozkopání podlah kvůli lepší účinnosti, na střechu panely, do sklepa baterky a to všechno na šestiprocentní úvěr, aby měly následující generace co splácet a vozit do sběrných dvorů.
Myslím, že každý zmíněný návrh zosobňuje vlastní preference, které máme každý jinak nastavené. Tedy nelze vše nazírat jen optikou návratnosti i když je to často rozumné. Pokud jde o vlhkost v bytě/domě a s tím spojené riziko vzniku plísní atd., tak v prvé řadě bych hledal příčinu, následně řešení a ekonomika by byla až na dalším (neříkám posledním) místě.
Téma nadměrné vlhkosti v bydlení je květnaté téma a na tak obecně položený dotaz nelze výstižně odpovědět. Možná proto ta změť různých názorů a zkušeností.
0x
0x
Mít při současném počasí vlhkost 70% je zvláštní. A krom úplného nevětrání asi znamená i nějaký vydatný zdroj vlhkosti.
V panelákovém bytě větrám tak, abych udržel CO2 do 800 až 900 ppm. To při venkovních teplotách okolo +8°C a občasném dešti znamená vlhkost v bytě okolo 35 až 40% při teplotě cca 23 až 24°C.
Za předchozích mrazů klesala vlhkost hluboko pod 30% a abych udržel alespoň 40%, znamenalo to dvěma zvlhčovačí odpařit do vzduchu denně asi 4 litry vody.
Tolik zvláštní mi to nepřijde, oteplilo se. My máme v RD (zateplený, trojskla) v ložnici po ránu cca 65%, a to večer větráme tak na 52%, nemáme žádné zdroje vlhkosti a vaření je naprosto minimální.
Neměříte a tak nevětráte. Prosté. Pokud budete držet vzduch v normě, nebude ani problém s vlhkostí a za mrazů budete muset vlhkost doplňovat.
0x
Trochu se mýlíte. Když kouknu z okna - je tam 8°C a 65% vlhkost,
po ohřátí na 20°C vlhkost 30%,
po ohřátí na 22°C vlhkost 26%.
Norma pro minimální větrání říká, že v místnosti s živými lidmi se má větrat tak, aby se všechen vzduch vyměnil nejdéle za dvě hodiny (nebo 25 m3 na osobu za hodinu).
To mi povězte, jak můžete dosáhnout vlhkosti nad 50%.
Pokud někdo bydlí v panelovém domě, tak se běžně může dostat i na 26% vlhkosti. Jiná situace ale bude ve zděném domě, kdy za stejných klimatických podmínek bude vnitřní vlhkost optimálních 50%. Pokud dům má špatnou hydroizolaci, nebo vydatný zdroj vlhkosti z provozu domácnosti či trpí špatným větráním atp., tak těch 80% je snadno dosažitelných (i když je venku jen 65%).
Skutečnost, že panelové byty v zimním období bývají nezdravě přesušené, je obecně známý fakt, ale netvrdím, že to platí absolutně. Nevím přesně, jak jsou na tom revitalizované objekty. Možná díky zateplení dochází ke zvýšenému odporu difúzního proudění a RV je vyšší resp. přijatelná. Nicméně zděné domy mají přirozeně zdravější klima resp. vyšší RV. Ale i zde mohou být obrovské rozdíly a záleží na skladbě konstrukcí (např. zatepleno/nezatepleno ...vata/polyst., druh omítky, ...). Za nadměrnou vlhkostí může být buď stáří objektu a chybějící nebo destruující hydroizolace ad., nebo chybné provedení stavby či špatně navržená PD. Za zvýšenou vlhkostí však zejména a především stojí obyvatelé bytu, kteří nadměrnou vlhkost objektu dodávají svými návyky a buď to nějak řeší nebo neřeší, anebo řeší až když jsou mokrá okna nebo se objeví plíseň. Ale žádný učený ... takže nejde o kritiku.
Zjednodušeně lze tedy říci, že vyšší vlhkost zděných objektů je způsobena vyšším difúzním odporem než jaký má betonový panel. Je-li však vlhkost zděného objektu nežádoucí/nadměrná, je třeba pátrat po příčině. A příčin může být souběžně několik.
Buď jdu po příčinách způsobem pokus/omyl nebo to vyřeším jednoduše odvlhčovačem. Osobně jsem pro první variantu, ale chápu, pokud to někdo vyřeší k plné spokojenosti variantou druhou. Nadměrné vlhkosti zmar!
V bytovem dome take musim zvysovat vlhkost aby byla okolo 50%. Neni to nic tezkeho, nechat odparovat vodu. Dolevat tacek s vodou na skrini apod. Ideal je 40-60% relativni vlhkosti.
Teploměr + Vlhkoměr tinyurl.com/... za pouhych 50 Kč i s poštovným je uplny zaklad.
petrtak - ono to bude trochu jinak. Krom nekvality hydroizolace za vyšší vlhkostí je především nevětrání a nižší teplota způsobené snahou o šetření. V panelácích málokdo topí na 19°C. Paneláky nejsou studené vlhké zatuchlé díry ..
Jasně, ale já netvrdím, že paneláky jsou studené vlhké zatuchlé díry. Jen poukazuji na skutečnost, že panelák má přirozeně suchý nebo chcete-li sušší vzduch než zděné domy. Prům. RV 50% je optimal, za to RV 26% je už nezdravé prostředí a nemusí jít zrovna o zatuchlý prostor, naopak.
Pokud se budeme držet původního dotazu, tak si troufnu tvrdit, že tazatel, který bojuje s vlhkostí 70%, na 99,9% neřeší problém v (nezatepleném) paneláku. Ale k tomu se nevyjádřil. Předpokládám však, že za současného počasí problém dočasně zmizel.
Jinak ano, základem může být chybné větrání a nízká teplota. Také může jít o pouhý součinitel celého problému, ale k tomu je třeba více informací, které v tomto případě nejsou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.