Zateplení venkovní stěny zevnitř - starý dům

Tak ono 3cm prkénko a na něm jen eternit je vinikající akumulátor tepla !

diesel .

Nechte je být . Oni mají svuj náhled na svět . A možná ani nečetli dotaz

No to si nemyslím - stejně jako při zateplení fasády vatou zvenku rosný bod ve vatě bude, ale protože je paropropustná, voda se odpaří. To by všechny paneláky a domy zateplené vatou dávno shnily... Kde jinde by rosný bod měl být?

Najdite si fotky podkrovi, kde je vata komplet znicena, rovnaka skladba : sadros, vata, strecha alebo stena.

Najhorsie je to v zime, voda sa neodpari, ale zamrzne, co vatu znici a prestane izolovat.

Tam zde je to asi jedno? jestli bude prkno polepené polyšem zvenčí nebo zevnitř? To není zeď z cihel!

jirib .

Asi jste nikdy nebyl v dřevostavbě . Já mám jednu postavenou na víkendy . Podlaha 10cm polyš , stěna 15cm vata a strop 20cm . A je tam lepší pohoda než v bytovce . Když mrzne , tak stačí na topení jen bedna dřeva od banánu (borovice) . 20kw kachlová kamna budou pěkně obludná . Zeptejte se kamnáře , at víte co chcete . To už bude problém vubec postavit a ukazuje to na vaše znalosti.

Na vasom mieste neriesim cez internet stotisicove investicie, ale si zavolam odbornika na miestu obhliadku.

Já si myslím, že 16 cm dává šanci na velmi uspokojivé zateplení.

Ano, to vypadá na vysoce funkční řešení (pod roštem můžete natahat kabely).
Pára má stale kde utíkat prostože strop taky nemá skoro žádnou izolace.
Vzduch s vodní párou vám nikam neuteče, ten v místnosti je vždy, parotěsnou folii do skladby stěny musíte bezpodmínečně dát.

Zajímalo by mne, odkud je ten obrázek, popřípadě, jak se bude dostávat rosný bod z vaty, když je vata zaklopena OSB deskou, bez odvětrávací mezery.

.

jak se bude dostávat rosný bod z vaty
Vždyť je tam parotěsná folie, tak nás snad rosný bod nemusí trápit. Nebo kde vidíte problém? Kudy se bude do vaty dostávat vzduch, ze kterého hrozí kondenzace?

Orione, a Honzíku, prosím, sdělte mi, ve které vrstvě a části bude rosný bod. Žádná parozábrana není na 100%, ta jen nepustí vlhkost z místnosti do izolace. Ale v minerální izolaci je přeci vzduch, ten zkondenzuje a musí být prostor směrem ven, za izolací odvětrán. Přesně jako u šikmých stěn, tak i zde. Víte co se stane, když zaklopíte izolaci deskou? Tento a další obrázek. (toto je suce podlaha, ale když to naklopíte, funguje fyzika stejně.

Děkuji

Honzo, Ze zadni strany osb je izolant tudiz rosny bod je zde.
Jako že na venkovní OSB desce je další izolant? Pak je to OK, a rosný bod bude v tom izolant, pokud je to spočítané dobře.

honzas1

A co s tou vatou co je mezi trámy?

Musíte si uvědomit, že rosný bod se vždy vztahuje ke konkrétním vlastnostem vzduchu (teplota, obsah vody). Čili vzduch v místnosti má rosný bod úplně jinde, než vzduch venkovní. Vzduch v místnosti bude mít rb v té vatě, ale to nevadí, jelikož přes parotěs se tam nedostane a ta trocha co je ve vatě nic nezpůsobí. Venkovní vzduch ve stěně domu rosný bod mít nebude, na to je příliš studený a stěna teplá, přinejhorším se může stát, že přijde prudké oteplení a k prochladlé stěně domu se dostane teplý vlhký vzduch, voda pak na ní kondenzuje.

Orione, prosím, můžete Vaše tvrzení doložit nějakým výpočtem, u nějaké konkrétní stavby? Páč mne na školeních učili něco jiného,. Nebavme se o rosném bodu v místnosti, když položíte horkou kávu na stůl, nebo v koupelně na zrcadle, ale u této konstrukce, co je na obrázku. Venku teplota -12°C, uvvnitř teplot +22°C. Kde bude rosný bod? Ve keré vrstvě konstrukce?

Děkuji.

Nás to ve škole učili zas takto, ostatně není problém vyhledat si na netu problematiku rosného bodu. Určení přesného místa rb ve skladbě stěny není vůbec triviální, závisí to na několika věcech (tepelněizolační vlastnosti stěny, teplota a relativní vlhkost vzduchu, já to spočítat neumím, i kdybych všechny údaje znal), nicméně u skladby na obrázku můžeme předpokládat, že rosný bod vzduchu v místnosti bude v té izolační vatě. Podle tabulek má vzduch o teplotě 22°C a relativní vlhkosti 50% rosný bod při teplotě 11°C.
Venkovní vzduch má při -12°C již dosti malý obsah vody, rosný bod bude mít určitě pod -25°C. Stěna domu bude v 95% případů teplejší než venkovní vzduch, čili od rb venkovního vzduchu vlhnout nebude. Musím ještě dodat, že minerální vata je hydrofilní, tedy ráda přijímá vodu, osobně bych tedy raději použil PS desky, případně vatu zaizoloval z obou stran.

Na určení místa rosného bodu múžeme použít obrázek od firmy JUTA. Proto při správné realizaci, musí být izolace odvětrávaná, třeba i takto.

Stejně tak se dělají i šikminy, kde mezi kontralatěmi dochází odvětrávání kondenzace..

Že se v tazatelově případě nic nedělo, je způsobeno, že se na půdě netopilo...

Obrázky z Juty, asi vysvětlí mnohé..

Přeji hezké dny.

Vraťme se ke stěně tazatele. Já nejsem stavař a tak nevím, jestli jeho stěna potřebuje či nepotřebuje odvětrávání, jen se domnívám, že rosný bod nás nemusí trápit, za předpokladu kvalitně udělané parozábrany. Každopádně k vlhnutí hydrofilních materiálů (vata, dřevo...) nepotřebujeme rosný bod, k tomu postačí vodní pára. Čili při vysoké venkovní vlhkosti zvlhne vata i dřevo ve stěně (pokud má do stěny přístup) a odvětrávání asi bude zapotřebí, aby při změnách počasí nedocházelo k hromadění vlhkosti ve stěně. Tazatel má eternit a pod ním prkna, čili odvětrávat by to mělo.

orione, respektuji Váš názor, ale nemůžu souhlasit.

že rosný bod nás nemusí trápit,

Musí, viz mnoho příkladů, které jsem Vám dodal. Parozábrana nezabrání rosnému bodu. v konstrukci. Ta slouží k něčemu jinému.

Rosný bod (přesněji teplota rosného bodu) je jen fyzikální veličina, to není místo, kde v reálu nutně něco musí kondenzovat. Tenhle údaj označuje teplotu, na kterou je nutno ochladit vzduch s konkrétní teplotou a konkrétní relativní vlhkostí, aby z něj začala voda kondenzovat. Čili např. máme v místnosti vzduch 22°C s 50% vlhkosti, v tabulce najdeme, že pro tento vzduch je teplota rosného bodu 11°C. Tato teplota je dejme tomu uprostřed vaty, čili tam by voda ze vzduchu z místnosti kondenzovala, pokud by se do toho místa vzduch dostal. Pokud mu zabráníme v přístupu do toho místa, tak tam nic kondenzovat nebude.

pokud by se do toho místa vzduch dostal

ale on tam přeci je ten vzduch, není tam vakum. Ve vatě zkondenzuje vlhkost, jak je na špatně provedených stavbách dokázáno. I zde na fotkách, které jsem dal.

je jen fyzikální veličina, to není místo, kde v reálu nutně něco musí kondenzovat.
ale v té vatě zkondenzuje, když fyzikální veličina bude ve vatě.

Ve vatě není vakuum, ale není tam ani vzduch z místnosti, protože parozábrana ho tam nepustí. Vzduchu ve vatě tloušťky 16 cm je málo, kolik se asi z toho může vysrážet vody? To žádné fleky neudělá.

Rosný bod je duležitý u vícevrstvých zdí . Když máte materiály s rozdílnou difuzí , například cihly a polystyrén , tak musí být rosný bod v polystyrenu . Ale zde je případ jednovrstvé zdi s vatou . Vata je prodyšná a pod tím eternitem to odvětrá . Teplo se tlačí ven , tak i ta vlhkost se odvětrá , stejně jako na klasickém střešním plášti . Tudíž je zde duležité udělat směrem na vnitřní čast zdi před vatou klasickou parotěsnou folii , na to instalační rošt , kde bude elektřina , vodovod a pak ten sadrokarton nebo jiný finální povrch.

Také si myslím, že přes ten eternit může stěna větrat dostačně, aby nedocházelo k hromadění vlhkosti ve stěně (z venkovního vzduchu, vnitřní vzduch je zastaven parozábranou a jeho vliv je eliminován). Přeci jen je tam hodně dřeva a to by mělo mít možnost "dýchat", tedy možnost zbavovat se nadměrné vlhkosti.

jendad, Ano, máte částečnou pravdu,

eternitem to NEodvětrá . Teplo se tlačí ven , tak i ta vlhkost se odvětrá , stejně jako na klasickém střešním plášti .
Ale jen za předpokladu, že pod eternitem bude odvětrávací mezera, jako je v klasickém střešním plášti. Tam to taky neodvětrá přes tašky, ale mezerou pod taškami.

Milane, přes eternit jsme oba mysleli mezerami, vždyť je vidět, že tam jsou eternitové desky poskládané jako na střeše, tedy přes sebe, to rozhodně není vzduchotěsné.

Poslední věta.

...to taky neodvětrá přes tašky nebo mezi eternitem., ale mezerou pod taškami.
Mezera musí být 4-5 cm s přívodem a výdechem vzduchu.

Nikdo z nás neví, nakolik tahle stěna potřebuje odvětrávanou fasádu. Nejedná se o střechu, ani střechy nejsou stejné a nevím o tom, že by všechny vyžadovaly vámi zmíněné odvětrávání, to je otázka na stavaře. Každopádně vzduchotěsné to pán nemá a klidně to takhle může stačit. Pán psal, že si sehnal odborníka, tak snad mu dobře poradí. Bylo by fajn, kdyby se pak s námi podělil o informace.

ORION NAPSAL:

Já nejsem stavař a tak nevím...

No já tipuju, že vystudovaný stavař není nikdo z nás, kdo jsme se zapojili do diskuse, či snad vy jste? Já jsem hlavně diskutoval k tématu teplota rosného bodu, to jsem se učil a domnívám se, že o tom něco málo vím.