6x
Naplňte vhodnou nádobu vodou po okraj a cuketu tam vložte tak, aby volně plavala nebo se i potopila. Kolik vody vytlačí, tolik zhruba váží. Chyba nebude velká, cuketa je samá voda.
1x
Mám na mysli třeba prkénko, v kuchyni bývá jako pomůcka na řezání, v prostředku podložené třeba ručkou vařečky nebo jen tužkou. Teda princip houpačky.
Potom na jeden konec položím cuketu, na druhý třeba 1kg balení cukru nebo mouky. Jsou i jiné potraviny, na kterých obalu bývá vyznačená váha. Přidávám, odebírám, přisypuji, přilévám. Porovnávam, vyvažují.
Nejjednodušší a přesnější bude plastová odměrka na vodu. I ta bývá v kuchyni. Totiž udává se, že 1 litr vody váží 1 kilogram. Potom třeba voda z dvojdecového poháru by měla vážit asi 20 dekagramů. Pokud není z hrubého skla...
Nebude to přesné, jen orientační.
To není úplně dobrý nápad, protože nádoba s cuketou se ponoří nakřivo podle toho, kde bude mít cuketa těžiště. Nádoba s vodou se také určitě ponoří nakřivo, takže to bude velmi nepřesné. Udělejte to jak psal riva.
Čárku si musíte udělat na hladině před ponořením cukety a po ponoření cukety. Odečtete výšku a když spočítáte objem a víte, že 1000ml vody má hmotnost 1kg, tak jste doma a je jedno, jestli se cuketa potápí nakřivo nebo klesne ke dnu.
Jde o objem vytlačené vody vynásobený hustotou vody, čímž vám vyjde hmotnost cukety. Archimédův zákon.
@ingjirimares: pokud se cuketa potopí na dno, tak ji takto nelze zvážit. Pan Archimedes pravil, že těleso je NADLECHČOVÁNO vahou kapaliny. Pokud plave (a nemusí být celá potopena) tak váha je rovna váze vytlačené vody. Pokud klesne ke dnu, tak to není pravda. Představte si krychli z hliníku a z olova. Obě klesnou ke dnu a vytlačí stejné množství vody, ovšem nelze říct, že by vážili stejně.
Takže to by bylo velice zavádějící. Obě tělesa jsou nadlehčována stejně a vůbec nezávisí na jejich hmotnosti a už vůbec na tom, jestli plavou,vznáší se nebo klesnou ke dnu..Víme?
Pomocí archimedova zákona se dá odvodit pouze objem vody vytlačené tělesem a pokud se zná hustota tělesa i její hmotnost. Látka sedmé třídy.
Pane Mareši, to chápete špatně, v návrhu tazatele se píše o tom, že cuketu dá do nádoby a tu nádobu s cuketou pak bude ponořovat.
To co píšete vy je něco jiného, vy měříte objem cukety a hmotnost cukety následně vypočítáte podle předpokladu, že je tvořena převážně z vody. To sice nejspíš bude dostatečně přesné, ale s Archimedovým zákonem to nemá nic společného.
Přesně to zde popsal jen rumicek, pokud cuketa plave, lze její hmotnost zjistit naprosto přesně podle objemu vytlačené vody - cuketa váží tolik, kolik vytlačí vody (jak praví Archimedův zákon). Pokud jde ke dnu, váží víc než vytlačená voda a nevíme o kolik.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.