Rozdělení obýváku na dva dětské pokoje

Máme podobnou dispozici (kam zmizel váš původní obrázek?) ale trochu větší rozměry, cca 3,8 x 4,8 m. Je to samozřejmě, málo, ale aby kluci měli aspoň trochu soukromí a trochu místa, oba mají poměrně vysoké patrové postele apod nimi psací stůl. Protože takto stůl nemůže být u okna, pod každou postelí je krom stolní lampy i LED trubice 20 W. Každá polovina pokoje má vlastní stropní světlo. Poloviny jsou oddělené závěsem, který vede až těsně ke stropu a nad skříněmi je zakrácený přesně k horní desce, takže na sebe z postelí nevidí. Skříně na oblečení jsou ve vedlejší místnosti, takže skříně v místnosti mají pouze na svoje věci.
Už toto je hodně nouzovka. Vy to máte ještě menší a možná i nižší strop, tak nevím, jak by to dopadlo s tou patrovou postelí.
Pro vás by asi spíš byla vhodná na míru udělaná (nebo upravená) dvojpostel, která by stála uprstřed pokoje a rozdělovala ho na dvě malinké části. Do spodní postele se leze z opačné strany než do horní. Na obrázku jsem to nacpal doprava dolů "varinata 2". Je to řez pokoje z profilu, dole je podlaha.

12 m2 rozdělit na dva pokoje? To nemyslíte vážně!

Na rozdělení sádrokartonem to nevidím, místnost je k tomu nevhodná, to by vyžadovalo značné stavební úpravy (včetně oken a radiátoru), vznikly by dva kumbálky a až děti vyletí z hnízda, tak co s tím. Místnost by šla rozdělit třeba palubkami, které lze kdykoli zase rozebrat, ale ani to nebude úplně jednoduché. Já bych na stropě udělal šínku a doprostřed místnosti pověsil nějaký těžký závěs. Místnost to jednoznačně rozdělí na dvě poloviny a každý se bude starat jen o tu svoji polovinu. Vytvoří to i pocit soukromí.

Už se nedělají pokoje rozddělené stěnou. Celý byt dovede být v jedné místnosti beze stěn. Jde to. Já bych postavila patrovou postel, palandu, doprostřed místnosti, čelem ke zdi. Jeden by do postele vstupoval vlevo, druhý vpravo. A co je na jeho straně, to je jeho. Jeden by měl okno a druhý kvalitní světýlko nad pracovním stolem. Případně stoly vedle sebe na protější zdi. jeden vlevo, druhý vpravo. Skříň společná.

Moji vnuci mívají chvíle, kdy se z duše nenávidí a jdou si po krku. Jako fakticky, je to o strach! Mají něco podobného a světe div se, ono takové rozdělení pokoje funguje. Je to lepší, než dvě klaustofobické cely.