Ahoj, sice je tu už tisíc otázek ohledně spotřeb energií, ale stejně položím další 
Otázka je na ty, kteří bydlí v rodinném domě a zateplovali či měnili okna za trojskla až v průběhu svého bydlení, a zároveň mají přehled o své spotřebě před a po.
Zajímá mě, jaká u vás byla přibližná procentuální úspora za vytápění (ve spotřebě, ne ceně, ta se hodně mění) po zateplení/výměně oken/obojím. Nejlépe když napíšete i čím, jak a jaké zdi jste zateplovali, případně jaká okna měnili za jaká.
5x
2x
U tatíka jsme prováděli rekonstrukci nedávno - zdi 10cm polystyren, kastlová okna hnusná už jako nová za dvojskla z plastu, na půdu (kde bývala sláma a seno) polystyrenové zbytky - ořez z nějaké fabriky 1-3cm tloušťky tuším tak 1x2,5metru - naskládáno do cca. 10cm kde se dalo...
Ta úspora byla tenkrát dobře 60%, ale hlavně je tam příjemnější bydlení. Zatím jsme to nechali tak, ale chtěl jsem shodit střechu a strop zaizolovat opravdu kvalitně, pak tam hodit asi jen plechovou od lindabu.
2x
Už jsem to tu někde sice psal, ale nemohu to momentálně najít. Takže ještě jednou.
Zateploval jsem náš RD již někdy v roce 1989, tedy více jak přes 30-ti lety. Jde o stavbu z roku 1924, s půdorysnou plochou 10m x 9 m, výška bočních stěn, nad základy po pozednice, cca 3 m. Střecha sedlová, takže štítové zdi do hřebene. Obyvatelné i celé podkroví. Okna byla tehdy klasická zdvojená ("paneláková"), 4 x 120/150 cm a 3 x 150/150 cm. Skladba původní vnější zdi - rovněž klasická cihla + omítky, síla celkem 40 cm (cihla na délku 29 cm + 6,5 cm na khant + malta + omítky cca 4 cm). Před zateplením jsem prováděl kompletní rekonstrukci ÚT a současně s tím jsem osadil, do výstupu za kotlem Dakon, s topením na HU, rovněž i "přímotopný el. kotel", nádrž se 4-mi topnými elektrotělesy po 3 kW. A v napájecím elektrorozvaděči pak samostatný elektroměr, pro měření spotřeby pouze tohoto el.topení. Čehož jsem pak využil, k celkem přesnému vyhodnocení úspory a procentulelnímu zhodnocení vlastního zateplení. Po dobu cca 1 týdne, rok před zateplením, při daných venkovních podmínkách (zimní období, teploty kolem 0 st.C přes den a - 5 st.C v noci), jsem vytápěl objekt tímto el. topením. Vnitřní teplota řízena centrálním vnitřním termostatem, teploty místností nastaveny přiměřeně trojcestnými regulačními ventily a odečetl jsem odebranou elektřinu za období tohoto týdne. Po provedeném zateplení, druhý rok, jsem za celkem obdobných vnějších i vnitřních podmínek, provedl opět kontrolní topení po dobu toho jednoho týdne a pak výsledky porovnal. Vypočtená úspora činila cca 35 %. A toto se potvrdilo i v celkové spotřebě hnědého uhlí (kterým se tehdy topilo běžně), neboť v předešlých letech jsme spotřebovávali dlouhodobě, za topnou sezonu, cca 90 q HU a po zateplení pak stačilo již pouze méně než 60q. Jde o polohu v podhůří Jesníků, takže celkem chladné zimy. Vše jsem prováděl svépomocí a (pokud mne paměť neklame), materiálové náklady tehdy byly, včetě omítek, které mi ale "nastříkali" pracovníci tehdejšího OSP, cca 10 tisíc Kč.
Teď k tomu vlastnímu zateplení. Toto spočívalo v obložení celého původního obvodového zdiva, na výšku 3 m a obvod 38 m, tedy plochy cca 114 m2, vrstvou 8 cm skelné vaty Rotaflex. Ta byla vložena mezi svisle, na zeď namontované, 3 m dřevené latě 4x4 cm, s osovou roztečí 120 cm, upevněné na ocelové pozinkované podpěrky z profilů, do nichž se umisťovaly tehdy na paneláky krycí plechové lamely. Takže odstup povrchu latí od zdi byl tedy těch 8 cm. Rozteč latí byla na eternitové desky šířky 120 mm, s výškou 250 cm a síly 7 mm, kterými byla pak vrstva zateplení zakryta a desky přišroubeny na tyto latě a navíc na 3 podpěrné "terče" v ploše desek. Zbyvajících 50 cm zateplení, nad těmi deskami, (výška zdí je 3 m) byla pak zakryta svislým dřeveným obložením z palubek. Ze spodní strany i shora byl zachován prostup vzduchu a ten zakryt pouze plastovou mřížkou. Na eternitové desky pak byla nastříkána plastová omítka. Horní část štítů, pro pdkroví, byla zateplena rovněž, ale z vnitřní strany, v místnostech podkroví, opět vrstvou 8 cm Rotaflexu. Zde pak překryta deskami z dřevotřísky a tyto otapetovány (sádroš tehdy u nás ještě neexistoval).
Co se týká úspory výměnou oken. Okna jsme, po cca 40 -ti letech (ta původní dřevěná zdvojená), měnili před třemi lety, za plastová, šestikomorová s trojskly. Co se týká úspory tepla na tomto, to nemohu celkem nijak vyhodnotit, ovšem subjektivně se mi nějaký podstaný rozdíl v zateplení, výměnou těch oken, nějak podstaný nezdá. Ona ta původní byla poměrně velmi dobrá, kvalitní a těsná.
Velký rozdíl ale je z akustického hlediska. Dříve byly "ruchy" z ulice (cca 10 m od místní vozovky) slyšet, v místnostech k ulici obrácených, docela hodně. Nyní bych hodnotil, že se ztišily minimálně o 50 %. V přízemí mají naši "mladí" ložnici, obrácenou k sousedoví, který má, ve vzdálenosti cca 30 m od okna této ložnice, tepelné čerpadlo vzduch- voda (s ventilátorem) a v zimním období, kdy ventilátor jel skoro stále, to dokonce dost rušilo při spaní v této ložnici. Po výměně okna ložnice došlo k velmi podstatnému útlumu a nyní již tento problém není.
Tož toliko z mých zkušeností. Snad Ti k něčemu budou.
A pak zase další věc je komfort. V mém případě se mi to možná ani nevrátí (zateplení a AL okna s trojskly vyšlo celkem přes milion Kč, dvoupatrový dům), ale v domě je větší teplo, většina tepelných mostů je vyřešena (možné plísně...), teplo zůstane déle. Navíc myslím že vzhledem k rostoucím cenám energií je to dobrý krok, s přihlédnutím i k výše uvedenému.
Ale aktuálně mám plyn tak drahý, že kdybych investoval půl milionu a uspořil byť jen třetinu, vrátí se mi to do 20 let
mikihans, každé zateplení je úsporou.. Ale..
Ve vašem případě, při investici půl milionu a ušetření 1/3 nákladů na plyn, máte návratnost přes 40 let
Jsem to odhadnul z vaší celkem malé uváděné spotřeby v jiném vláknu
Vy počítáte investici jen proti úspoře za energii? Co zhodnocení baráku, to že je nová fasáda, žádný tepelný most, problém s kondenzací na povrchu stěn a spoustu dalších.
Pokud jen cena fasády, versus úspora energií, to bude jen delší doba pro návratnost.
Stire, já zase chápu ty ostatní, že chtějí vědět, dám 150 tisíc za zateplení, kdy se mi to vrátí v ušetřené energii?
To je ale špatně to takto počítat. Jsem přesvědčen, že neexistuje správné číslo, páč to nejde sdělit. Letos byla jiná zima, nežli loni, či před rokem. Proto nelze sdělit, vrátili mi o tolika více, tak to jsem ušetřil.
mikihans - možná by stálo i za to, provést jak zeteplení (s extrémním snížením tepelných ztrát možná až na cca 50%), tak i případně přechod z plynu na topení tepelným čerpadlem vzduch-voda. Zateplení by omezilo tepelné ztráty, takže by stačila i plocha stávajících otopných těles a náklady na vytápění tepelným čerpadlem by byly prvděpodobně rovněž menší, než současné topení plynem. I přes zvýšenou investici do TČ (případně zmenšenou nějakou dotací) by mohlo náratnost obou investic zkrátit. Ale to by se muselo vše podrobněji propočítat, případně si nechat udělat nějaké nabídky a z těch pak vycházet. Takhle jsou to pouhé odhady.
stir,
ale víte o mně, že nejsem až takovým zastáncem zateplování.
bohužel, toho jsem si nevšiml, páč vetšinou se nedívám, kdo napíše jaký názor, a nepamatuji si poradce. Jen ty, kteří píšou sprostě a urážejí. To Vy nejste, proto si nepamatuji Vaše názory. Omlouvám se.
Určitě to potvrdí někteří, když hledám poradceho, který udělal to, či ono, ale nevím kdo to byl.
Dodávání tepla z venku a akumulace tepla do venkovní zdi lze interpretovat různě.
Příklad, znám dům, který je stejně zateplen, stejná okna a přední část, kam více svítí sluníčko se i přes okna více ohřeje, nežli zadní místnosti, která nemají tolika oken a nejde tam tolik světla.
Ale stačí udělat "průvan " a místnost se ohřeje.
Ale to by bylo psaní na dlouhou dobu a uhnul bych od dotazu.
0x
vložím znovu, odpověď se nenačetla před 20 minutama.. u stíra nejde přidat komentář.., (možná mám někde chybu)..:
mikihans, můžete uvést klidně vaši cenu, ale celkovou! Já jsem jen dosadil raketu za plyn a to 3kč na kWh a při vaší spotřebě 12,5MWh, je to více jak 40 let. Pokud platíte méně, délka splatnosti bude delší.. Pokud více, návratnost bude kratší.
K vašemu dotazu zateplení.., nemohu bohužel uvést svoji konkrétní úsporu, bylo by to scestné.. Ale pokud se zatepluje starší dům, většinou v první řadě se dělají okna (i u mně), pak půda nebo stropy, teplo stoupá nahoru... Pak až v posledním stádiu stěny domu, které za našeho života nezaplatíme. Ale budou další generace..
spatne sem to napsal, strechou sem myslel stropy
takove zatepleni standart az tak neni, vidim to u tchanovcu, kolem oken fuci jak divoke, stropy nezateplene, barak nezateplůeny ale breci ze rocne zaplati za plyn 90 litru, pritom kdyz tam prijdeme tak max 20 stupnu a i to je moc
kdyz jim reknu at zatepli hlave stropy a okna tak ne, stoji to penize
0x
Zatepleni sten prinese zhruba 15% usporu, dalsi jsou okna. Nesmyslnych 60 % neni mozne. Neni to perpetum mobile. Co je opomijene, tak na podzim v zateplenem dome topite drive nez v nezateplenem. To dela slunce.
Tske jsem zateplil zevnitr pouze vnejsi steny a to bylo za par kacek. Vim sve a za kolik a max je 20%
stire, rád bych viděl nějakou studii, třeba průběh teplot konstrukcí, jaká je teplota venku, jaké uvnitř, na které období se to vztahuje? Domnívám se, že to je jen chvilkový stav, kdy je venku teplo v uvedeném období. Ale to je snad jen několik hodin za slunného krásného dne.
A také bych rád viděl spotřebu energie v takovém domě, který není zateplený ale má na jaře a na podzim ty zisky..
Také jsem měl nezateplený dům se "zisky"..a kupodivu je spotřeba energie po zateplení a tepelná pohoda výrazně lepší.
Ale to asi bude placebo efekt a elektroměr špatně měří..
Snad každému je jasné, že jakákoli izolace "funguje oběma směry". Bohužel ovšem někteří méně bystřejší asi nedokáží počítat. To, že zateplím a pak šetřím (i kdyby jen) 20% z potřebné energie na vytápění v nejnáročnějším měsících (listopad-březen) mi dá ve finanční částce mnohem víc, než jisté negativum - zvýšené náklady na nutnost vlažit dům na jaře a na podzim. Pokud jde o solární zisky, tak jejich vliv je opravdu zásadní přes okna. A opět dám otázku. Kolik energie ze slunce zůstane doma v zatepleném a kolik v nezatepleném domě? Na čísle se asi neshodneme, ale shodneme se (myslím a doufám), že v termosce zůstane čaj teplý déle, než v porcelánovém hrníčku.
jarin,
ale svůj názor nedokážete výpočty. páč "vlažit dům na jaře a na podzim" musíte každý dům, nebo mi chcete sdělit, že venkovní teplota na jaře a na podzim je taková, že u nezatepleného domu ohřeje vnitřek přes zdi?
Ale to není možné...
Vidím, že se tu rozproudila docela "zajímavá" debata.
Mou zkušenost jsem zde už uvedl. Ale ještě bych se vyjádřil k té "relativní výhodě" pokud nejsou stěny zateplené a dům se prohřívá z vnějšku. O to, co se víc vnitřek domu ohřívá přes zeď, případně i od slunce (nízký teplný odpor stěn), o to větší jsou pak jeho ztráty a náklady na vytápění v topnou sezonu! Ohřev od slunce, jak už někteří uvádí, je spíše přes okna a tak zateplení na toto má poměrně velmi malý vliv. Za druhé ovšem zase souhlasím s tím, že je nesmyslné zateplení provádět přemrštěně silnou vrstvou tepelné izolace. Ono, pokud se, na příklad, zateplí běžná cihelná zeď, síly 40 cm (cihla- lambda 0,8 W/mK) , třeba těmi 8 - 10 cm vaty, nebo EPS (lambda 0,04 W/mK), pak se dosáhne klidně snížení tepelnýchn ztrát (zdůrazňuji dané plochy - ne objektu) i o 50% a víc. Dá se říct, že těch 10 cm izolace má stejnou izolační schopnost, jako 2 m silná cihlová zeď. Ale pokud se pak přidávají další cm, klesají pak již ztráty pouze o jednotky, případně o desetiny procent. Každopádně vždy doporučuji, provést si teoretický výpočet (není to celkem velký problém) a na jeho základě a po propočtu ceny investice se pak rozhdnout, jak silnou vrstvou a i jakým způsobem zateplení provedeme. Rovněž velmi záleží na původní konstrukci stěn, u kterých chceme provést zateplení. Jednoznačně se vyplatí u klasických starších staveb, kdy byly zdi většiniou z běžných klasických cihel a se silou stěny 45, max,.60 cm. Tam se efekt projeví nejvíce. Pokud jde o stavby novější, třeba z planosilikátových tvárnic, případně už z cihel Porotherm, nebo Citherm (lambda - 0,13-0,2 W/mK), v síle 40 cm, je to zase o něčem jiném. Vzhledem k tomu, že již tyto materiály mají nepoměrně lepší izolační vlastnosti, tak výsledný efekt již nemusí být tak markantní.
A ještě co se týká úspory těmi okny. Opět je velký rozdíl, o jaká jde okna původní a jaká ta nová. Pokud byla ta původní třeba klasická zdvoijená, byla dobře osazena a neměla extrémní mezery v osazení, případně měla realizováno dobré těsnění spár, a vymění se za plastová s dvojsklem, tak zase ten efekt není určitě nějak extrémní. Pokud šlo o stará kastlová, případně nějaká okna netěsná, pak je efekt podstaně výraznější. Ale občas zese vznikají problémy jiného rázu, že vlivem nových, dobře těsněných oken (a případně ještě i zeteplení které více "uzavře" difuzi vodních par přes stěny), dochází k větší potřebě radikálnějšího větrání, aby nedocházelo k vnitřní kondenzaci vlhkosti v případných místech "tepelných mostů" a na oknech. Čímž pak dochází (pokud se nerealizuje rekuperace) k opětnému zvýšení tepelných ztrát tímto nezbytně nutným větráním a zvýšení nákladů za vytápění.
Z čehož vyplývá, že zateplování stávajících staveb, s ohledem na jejich vhodnost po stránce užitné a i investičních nákladů (a nokonec i návrh nových úsporných stavebních konstrukcí a staveb) je docela "alchymie". 
Bohumile, trošku jsem si početl, ale dávám Vám za pravdu:
...náklady na vytápění v topnou sezonu...
Otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku.
Pak už bych polemizoval o síle izolace, páč nelze srovnat, že tolik cm nahradí tolik cihly, páč je rozdíl jaká to je cihla, jak byla vyzděna, třeba blátivá malta často je i 2 cm.
Spíše se přikláním k výpočtu stávající stěny s doporučením na současný tepelný odpor a rozdít doplnit izolací.
Staré baráky měli dole opuku, kvůli vlhkosti, pak cihly, a někdy i báchory. Spojené blátem, či maltou. Zeď široká z tohoto matroše o síle 60-90cm je mizerně izolační.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.