Dobrý den,
v domě se vyměnili stará letitá okna za nová plastová s trojsklem a výbornou izolací. okna se občas na jaře a v létě ráno rosila zevnitř -chápu vlhkost v domě, střídání teploty den/noc. Ale vše v malé míře. Teď se především u střešních oken rosení objevuje ve velké míře a následná zkondenzovaná voda stéká po rámu a pak dál do zdí ze sádrokartonu. Tvoří to mapy a asi i ten sádrokarton tím trpí. Jde o půdní prostor s novou střechou a i těmi novými okny. Slouží to z poloviny jako ,,sklad" a v druhé polovině je menší minimálně obývaný pokoj.
Dá se rosení nějak omezit, nebo mu zabránit. Co jsem zatím zjišťoval, tak akorát větrat a větrat, protože nová okna a střecha nedovolí prostoru tak dýchat. A v zimě vyhřát prostor - čím vyšší teplota, tím více vlhkosti ,,nasaje" vzduch.
Máte někdo s tímhle zkušenosti, nebo nějakou radu jak to řešit?
2x
Myslím, že @gazda to trefil.
Pomůže buď ty půdní prostory dostatečně vytápět nebo alespoň utěsnit vchodové dveře do nich.
Teplý vzduch pojme mnohem víc vody než studený.
Ten vlhký teplý vzduch stoupá na studenou půdu, kde se ochladí a voda zkondenzuje na nejchladnějším místě - okně.
1x
Střešní okna jsou taky trojskla? Ale asi jen poplastovaná.
Proti pocení pomůže jedině zvýšit povrchovou teplotu a snížit vlhkost.
Máte pravdu domotal jsem ty střešní s klasickými. Jen jsem tím chtěl napsat, že střecha předtím sama větrala -stará konstrukce a vzduch si tam sám cirkuloval. Po zateplení a výměně oken se objevil ten problém s vlhkostí.
Problém je, že se tam netopí. Ze zbytku domu stoupá teplý a vlhký vzduch nahoru na půdu. Tam je chladno, okna jsou nejchladnější, takže je to první místo, kde začne teplý a vlhký vzduch kondenzovat.
Nejjedodušší řešení je topit, větrat a případně se snažit zamezit teplému a vlhkému vzduchu dostat se do těch pokojů, kde se příliš netopí.
0x
Nám tohle vyřešila rekuperace, kdy vzduch pořád koluje, nestojí a přebytečná vlhkost jde pryč. Nikdy jsme doma vlhko neměli ač máme velké AQ, ale okna se rosila jak blázen, dvojskla.
U střešních oken často bývá problém v konstrukci sádroše kolem, že sádroš nejde rovnou dolů, ale dělají pravý úhel a taky by pod ním mělo být topení (aby právě vzduch koloval) atd.
0x
Dřív měly půdy vikýřová okna a většinou trvale otevřená, jen proti dešti a půdy tak větraly. Dnes je všechno utemované, aby teplo neuniklo, tím pádem se akumuluje vlhkost. Takže budˇ jednoduše větrat jako dřív, nebo zřídit klimatizaci, kde se vlhkost vzduchu odnímá. Ještě je tu další možnost - zvýšit proudění vzduchu ventilátorem.
0x
Nepíšete, zda stavba je suchá, nebo naopak již nemá dokonalou izolaci odspoda. Tedy zda vlhkost doma vzniká jen provozem, nebo se k tomu přidává špatná izolace. Ale řešení je každopádně topit a větrat, jak sám píšete. Jinak vlhkost doma nesrazíte. To je fyzika, která se neokecá. Ve starém domě, kde jsem si udělal sám vzduchotechniku s rekuperací, jsem to moc dobře znal. V rekuperátoru kondenzuje vlhkost z odváděného vzduchu a odvod vody jsem měl viditelně. Vždy v tomto období, na začátku topné sezóny to byly denně litry vody, co odtékali. Když jsme to řízené větrání neměli, tak ty litry vody se srážely viditelně na oknech a neviditelně i do zdí samozřejmě...
Mnozí Vám budou radit, že musíte furt větrat okny, pernamentně. Faktem je, že hodně lidí nedokáže pochopit a připustit, že když letitou stavbu utěsním a zateplím, tak se bez řízeného větrání neobejdu. Mnozí odpůrci řízeného větrání si pak myslí, že radím automaticky něco třeba za 100 - 150 tis., ale tak to není. Je to jen o malém rozhledu. Jenže buď tomu věnujete svůj mozek, čas a peníze a uděláte si to sám, nebo musíte oslovit nějakou firmu s návrhem a realizací.
P.S. je poznámka, aby bylo jasno. Když snížíte razantně vlhkost v části domu, kde topíte, tak samozřejmě automaticky se velmi výrazně omezí kondenzace i tam, kde píšete. Opět píšu i z vlastní zkušenosti, takže si za tím zcela stojím.
0x
díky, chtěl jsem pod okno nalepit třeba pás savého materíálu a do toho tu vlhkost sbírat -vím je to řešení styl PAT a MAT, ale nechce se mi vytápět nevyužité prostory. A ohledně větrání se do těch prostor dostanu tak 1x až 2x za týden, není jinak důvod tam chodit. Do budoucna se tam plánuje patro se samostatným bydlením. A pak by se tam až se stavbou by se věc řešila pořádně a jak má. Jen mne překvapuje to množství zkondenzované vody.
jendo - ano, okno se přestane rosit. Ale ta vlhkost se neztratí. Pravděpodobně začne kondenzovat jinde. A možná to bude dražší ..
Pokud nechcete topit, nechte tam prostě dvě okna na protilehlých stranách půdy otevřené na ventilaci (musí tam být průvan) a zkuste vymyslet to těsnění dveří co vedou na půdu.
.. a nejen dveří. Zamyslete se, jestli nejsou další místa, kudy může vzduch zdola na půdu a jak jsou těsná.
Zásadní je držet vlhkost ve vytápěném prostoru v normálních mezích (cca 50% relativních). Konstrukce mezi vytápěným a nevytápěným prostorem musí být buď maximálně (pro páry) prodyšná - difúzně otevřená, nebo maximálně zatěsněná - difúzně uzavřená. Nevytápěný prostor MUSÍ být dostatečně samovolně provětrávaný.
Ale furt budou mnozí znovu a znovu běhat hlavou proti zdi a zkoušet fyziku ošulit, nebo vymýšlet kraviny jako přídavné fólie apod. Opravdu tím, že problém zamaskuju nebo ho nebudu chtít vidět, tak opravdu nezmizí. Vodní páry se tlačí z topné zóny do studené a zkondenzují na první překážce, kde nastane rosný bod. Na těsnění, na osb deskách, na kovových kotvách, na sklech, ale i na/ve zdi. Internet je plný krásně hnusných fotek plesnivých baráků.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.