Nejste přihlášen/a.
U starého rodinného domku kde je dřevěný strop.
Složení:
Dřevěné desky nabity na trámech seshora i zespodu. Na spodních deskách natlučen tzv. palach a na tom omítka.
Jsou dvě možnosti.
1 - Zespodu na strop dát polystyrén.
2 - Mezi spodní a horní desku dát výplň.
Každé má svoje výhody a nevýhody.
Co by jste doporučili a u varianty 2 jaká by byla nejvhodnější výplň.
Jak zateplit?
Dát na ty desky po kterých se na půdě chodí např. polystyrén nebo jinou izolaci a na to dát znovu desky aby mezi deskami které jsou zespodu a seshora trámu byla vzduchová mezera?
Pokud je možné sejmout horní záklop (pochůzné desky) a na spodní deskový záklop dát, pokud možno, co nejlépe provedenou "parozábranu" a na ni na celou výšku, tepelnou izolaci. Buďto skelnou, nebo čedičovou vatu. Pak opět položit pochůznou vrstvu z původních desek.
Má vlastní zkušenost. Já, zhruba, před už více jak 35-ti lety, provedl obdobně v našem starším RD. Na spodní stropní deskový záklop (nad obydleným podkrovím) položil nepískovanou "dehtovou" lepenku (tehdy nynější folie prakticky žádné nebyly a takto to prováděli i výrobci tehdejších dřevostaveb) na to vrstva cca 15 cm skelné rohože Rotaflex. A na nakonec zpět podlahové desky. A podkroví zabydlené a po celou dobu žádné problémy. Vlastní střecha na půdě nezateplená. V malých "šikminách" v podkroví (prostor mezi spodním záklopem s rabicí a omítkou a mezi střešním záklopem z desek), kde jsem se nedostal, jsem vysypal (rovněž v této době) prostor cca 15 cm (na výšku krokví), bez jakékoliv parozábrany, částečně perlitem a částečně drceným polystyrenem. A rovněž nebyly nikdy žádné problémy.
Ano. Většina podkroví bylo a je užíváno jako "vejminek" pro starší rodiče ,(nyní tedy pro mne a mou manželku) a je obýváno celoročně a rovněž přes zimu vytápěno. Do roku 1997 zde bydlela tchyně, pak do roku 2005 syn s rodinou a nyní my. Vytápěno je ÚT, společným pro celý domek. V přízemí nyní bydlí rodina naší dcery a zetě. A nemáme ani žádné problémy s vysokou relativní vlhkostí v hlavní obývací místnosti, i když zde máme "kuchyňský koutek", v němž se každý den vaří. Okna nyní plastová trojskla, žádné "pocení". Mimo jiné, hodně páry při vaření "eliminujeme" vařením v elektrickém automatickém tlakovém hrnci, který při vaření nevyvíjí absolutně žádnou páru (regulace provedena automatickým vypínáním ohřevu). Nad malým sporáčkem pouze recyklační digestoř, používaná zejména při smažení. V zimě větrání ráno pár minut a občas k večeru opět. V létě dle potřeby, přes den méně, v noci více. Dvě ložnice, jedna naše a jedna vnoučat.. A opravdu nejsou žádné problémy jak s relativní vlhkostí ani s jakoukoliv kondenzací kdekoliv. Celý domek, z vnější strany (původně klasická cihla 40 cm) zateplen, už v roce 1986, odvětrávanou zateplenou "fasádou" s 8 cm rotaflexu, Trochu jsem se rozepsal, ale třeba bude zajímat.
Omlouvám se.
Bohumile, díky za vysvětlení, ale u Vás nemůže dojít k problému, páč tam určitě nemůže dojít ke kondenzaci vodních par.
Tepelná izolace mezi vytápěnými prostory je zbytečná.
Tak nějak mi bylo špatně rozumněno. Mezi přízemím a podkrovím není mnou provedená tepelná izolace. Ale pokud jsem prováděl stavební průrazy mezi přízemím a podkrovím (za účelem protažení potrubí ÚT), tak je asi mezi stropem v přízemí (omítka+rákosový palach+desky) a podkrovím (desková podlaha přímo na trámech), zaplněn tento prostor škvárovým zásypem (při provrtání se sypala škvára). Takto se to, v době stavby tohoto RD (1924), provádělo. Což je určitým způsobem rovněž tepelná izolace. Ale bez jakékoliv parotěsné vrstvy. To jenom na vysvětlenou.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.