Mohou mladí dosáhnout na hypotéku?

Snít se musí a je to krásné než žít ze dne na den, ale všechno postupně.

1. Bez manželství žádné další dluhy, stačí co máte nyní.

2. Najít si levnější bydlení nebo se vrátit k rodičům.

3. Co nejdříve splatit auto nebo vyměnit za levnější bez dluhu.

4. Když nechcete hledat jiné zaměstnání, tak oba dva si ke své práci najděte brigády.

5. Až našetříte 20% na hypotéku, tak přetaňte snít a konejte.

Stále se řadím do kategorie mladý, a to je mi něco přes 30, ale neustále mě fascinuje jak má nebo nastávající generace přemýšlí...nejdřív se "okrádá" tím ,že bydlí za draho v nájmu (protože si musí dokázat, že s rodiči to přece nejde a oni jsou samostatní), do toho si pořídí ještě psa (přece nebudu sám, potřebuju společnost) a do toho si koupí auto na splátky (každej má dneska přece moderní auto a nebudu jezdit ve fabii) buh ví na jak dlouho... a z toho chtějí šetřit na předražený pozemky, baráky a byty.. ...

s tím co tu píšete můžete za rok vydělat skoro 0,5mil...pokud to vezmu na 5let tak to je 2,5mil...kdybych veškéré výdaje osekal na to nejnutnější, aby to nebylo jen o chlebu a vodě je možné se dostat na ty 2mil za 5let...ale chce to tvrdou práci, odříkání, pevnou vůli a šetřit...nezávidím to dneska těm co teprve studují...všeci kolem mě se bavili, utráceli peníze za hovadiny, já byl pro ně blázen a žid...já si šel za svým a dneska můžu říct, se mám dobře ne-li líp jak oni...bydlím ve svým, hypotéka mě netíží a výplatu mám jako kapesný..

Já těch 50 šlupek měsíčně mám, ale na 20% budu, stejně jak ty, šetřit aspoň 10 let. tzn do 35. Abych pak mohl dalších 30let splácet těch zbylých 80%. Nevím proč ti říkají, že máš bydlet s rodiči. Já bych se k těm svým už nikdy nevrátil, to bych radši žil z výplaty na výplatu. Nemohl jsem chodit ven, natož si někoho přivést, musel jsem pomáhat tátovi na zahradě kdykoliv si řekl. nedovedu si přitom ještě pracovat a mít společenský život. Bylo to tam jak ve vězení.

Především je třeba si uvědomit, že vlastnit nemovitost není pro každého a pokud se podíváte někam dál do světa, najdete mnohem více lidí v nájemním bydlení než je tomu u nás.

V každém případě přemýšlet o svém snu můžete, ale především zkuste najít rezervy, ze kterých naspoříte základ. Buď se výrazně uskromit a věnovat tomu i volný čas, nebo zvýšit o něco příjem. Nebo obojí. Pokud jste si pořídili lepší auto, tak to byla samozřejmě zbytečná chyba, ale s tím už asi nic neuděláme. Na případném prodeji budete spíš tratit. Přítel může zkusit rozjet vlastní podnikání, ale tam se zase lehce může stát, že bude z počátku v mínusu a váš cíl to nakonec ještě víc oddálí.

V okamžiku, kdy dosáhnete na hypotéku, je potřeba okamžitě reagovat a zadlužit se - ceny nemovitostí a oborů spojených s výstavbou rostou a porostou, proto nemá cenu spořit víc. Ve finále by to dopadlo tak, že naspořite částku a zjistíte, že si už za ni nic nekoupíte a musíte spořit dál. Ten nájem vás momentálně také docela vyčerpává. Jak by byl cíl snazší, kdyby ty peníze zůstávaly. Nedá se na nějakou přechodnou dobu ušetřit i tady?

Já osobně mám v této chvíli bytovou otázku vyřešenou, ale nikdy jsem nepočítal s tím, že stavím bydlení až do smrti. Tak mě to čeká brzo znovu. Co jsem ale za sebe vypozoroval - a podotýkám, že mluvím především o sobě - nedokážu se příliš moc uskromnit. Takže pokud potřebuji, řeším to spíše navýšením příjmů. Blbá rada, co?

Tak přítele a psa už máte - teď ještě manžela.

Žádat si o hypotéku za daných podmínek je dost krátkozraké. Počkejte, až si vás přítel vezme, žádost bude snadnější.

Myslíte si, že když se někdo ožení-vdá, tak zestárne automaticky o x let? To, že se někdo nechce vázat, to také znamená, že z vás může být za půl roku těhotná slečna bez přítele.

Určitě se nevzdávat, jen mít vše spočítané a být realista. Asi to nebude novostavba u Prahy či Brna, pak také hodně záleží, jak moc byste si bylo schopní udělat/opravit sami - koupit starší dům a pomalu opravit může být řešení, ale je zde důležité nechat si nemovitost odborně prohlédnout (hydroizolace, stav zdiva...), protože některé domy opravovat nemá cenu a ve výsledku by byli levnější jej zbourat a postavit na daném místě nový.

No a pak samozřejmě záleží, jak moc se můžete spolehnout, že spolu vydržíte.

Někdo ano, většina ani náhodou.

Aniž bych to dále rozváděl, tak jediné, co mě napadlo při vašich nízkých příjmech je, že to je nereálné. Nyní ještě nemáte děti, ale až ty přijdou, tak se výdaje zvýší a vy skončíte na mateřské. Přítel vše potáhne z jednoho platu. Vy to nedáte dohromady a tuplem přítel sám vůbec ne. Ty vaše příjmy dohromady jsem měl sám před 15 lety a hypotéku jsem si také nedovolil. Nedokázal jsem si představit, jak bych cca 30 let musel být permanentně zaměstnaný bez ztráty zaměstnání. Vašim řešením spíš bude dědictví po někom a pak už se dá stavět i o sobotách a nedělích podle stavu peněženky. Ale to je tak na vymalování a dost. Na víc v současné době nemáte.