Dobrý den,
chci se Vás zeptat, čím může být zapříčiněn rozdíl vlhkosti teploty v bytě v různých klimatických podmínkách venku, a to při stejném cyklu větrání / topení:
1) Venkovní teplota -10%C, sucho, byt vytopím i na 22,5°, vlhkost uvnitř se pohybuje kolem 53%. Navzdory chladnějšímu počasí venku je paradoxně uevnitř teplo od podlah, celkově komfortní pocit.
2) Venkovní teplota 3°C, mlha, byt vytopím sotva na 21°, vlhkost uvnitř se pohybuje kolem 63% (srazím ji nárazovým 10 min. větráním na 45%, teplota klesne uvnitř na 16° a během půl hodiny se opět vlhkost vyškrábe k 60%). Pocitově v bytě je velmi chladno, jsou studené podlahy. Nerozumím tomu, proč když je venku tepleji, tak uvnitř je tak pocitově zima.
Byt je v 6NP, nejvyšší patro, novostavba. Topení je údajně regulované nějakým výměníkem dole v přízemí vzhledem k ročnímu období (nerozumím tomu). Každopádně v obou případech výše je na dotek radiátor horký, na st. č. 4.
Díky za odpovědi
2x
Dobrý den. Samozřejmě čím vyšší vlhkost, tím více tepla prostředí akumuluje a naopak. Tedy je jasné že když použijete v obou případech stejné cykly větrání/vytápění, v druhém případě dojde vlivem markantně vyšší vlhkosti ve vnitřním prostředí k daleko rychlejšímu odsunu tepla ven za tu stejnou dobu. Nehledejte za tím žádné složitosti.
0x
Vlhkost vzduchu je buď relativní,nebo absolutní.Obvykle se udává relativní,protože je závislá na teplotě.Při dosažení rosného bodu je relativní vlhklost 100%.Ta mlha venku je úkazem,že už je dosažen rosný bod,(nebo téměř)Mlha už vykazuje kondenzaci vody,pokud větráte při této meteosituaci,pak si domů pouštíte 100% relativní vlhkost.Nelze ji tímto srazit.Nevím,čím vlhkost měřite.Podle panelákové situace nebývá v paneláku příliš vlhko,Pokud se někde nevyvíjí do vzduchu vofdní pára.Jak bylo řečeno,relativní vlhkost se zvýší snížením teploty.Takže vytopit na 25 stC a vlhkost podstatně klesne.Jen se divím,sám bych dal přednost spíše vyšší vlhkosti,ovšem pokud se někde kondenzací něco nevlhne.(stěny,okna)
Záleží také na tom,zda je dům zateplen a jaká jsou okna.
JABRAKA
Je to novostavba, zatepléná, okna trojskla. Rosí se tedy hodně, obzvláště při teplotě kolem 0°C. Píšete vytopit na 25°C? Tak to je přímo utopie. Max. teplota je 23°C a víc to nevytopím ani, kdyby jely radiátory celý den.
Jasně, proč topit celý den. To jsem nebyl zvyklý ani na baráku. Dům / Byt je zateplený, teplo by se mělo držet.
To si vykládáte ale zcela špatně.
Pokud je správně nadimenzovaný systém topení, tak při -15°C a níže, je potřeba pro udržení výpočtové vnitřní teploty topit 24h/denně. Ano, při vyššších venkovních teplotách to potřeba není a postačí topit i kratší dobu, ale pouze v případě obyčejné regulace, nikoliv regulace ekvitermní.
Vy v bytě nemáte nějakou regulaci, termoventily? Nastavíte 22°C a neřešíte, ne? Na vyšší teplotu bych netopil, není to zdravé 
To vypínáte radiatory ručně?
ps: že je otopná soustava vlažná v +3°C a horká v -10°C je normální, Záleží, jaký druh vytápění používáte, zda je to kotelna v domě (lze nastavit), zda je to centrální vytápění z výměníku...
Dobrý den,
prověřoval jsem u dodavatele tepla. Topení je regulované teplárnou. Tzn., když je venku mrazivo, topení je horké, když je na druhý den např. +3°, radiátory nejsou tolik horké. Takto mi to potvrdili nyní telefonicky.
Na radiátoru jsou klasické ventily, předpokládám že nejsu termostaické, je na nich pouze stupnice 1-5. Tudíž vypínám / zapínám manuálně.
0x
S vlhkostí vzduchu to nemá co dělat.
Za nižší venkovní teploty musejí radiátory dodávat víc tepla pro uhrazení tepelných ztrát pro dosažení stejné teploty vzduchu.
Víc tepla dodají vyšší teplotou.
Radiátor s vyšší teplotou vyzařuje víc infračerveného záření.
Víc infračerveného záření znamená vyšší pocitovou teplotu.
Tak proč tedy, když je venku vyšší teplota 3°C, tak se místnost nevytopí na 22,5°C, na které se mi to podařilo vytopit při -10°C? Radiátory vydávají menší infračervené záření jak uvádíte, ale venku je tepleji, tak by to snad mělo vytápět stejně, ne?
Takže je možné, že při -10 mají radiátory 60 stupňů, při +3 třeba jen 45.
Ano, tomu rozumím, venku je tepleji, radiátory jedou jen na 45°C řekněme. Ale proč nemohu vytopit na 22,5°C, na které jsem jinak zvyklý. To se mám smířit s tím, že této teploty si užiju jen tehdy kdy je venku -10°C?
0x
Pořád tu nevidím,zda dům je zateplený.To pak jsou úplně jiné vlivy venkovní teploty na interier.Největší okamžitý vliv je akumulovaná teplota ve zdivu domuPříklad: venku je -10 stC .Doma topím jako divý,vytopím byt na 23 stC.Venku se oteplí,a já uberu na topení.Pak se zdi vychlazené z předchozího období snaží více tepla pohltit,musím topit stejně,jinak se ochladí v interieru.Co se týče vyzařování z radiátorů,infra topení to není.Zaklad topného účinku je z 95 % teplo,předávané do vzduchu vedením,cirkulací vzduchu v místnosti .Teplý vzduch stoupá nahoru ke stropu,proudí pod stropem dozadu a postupně chladne a klesá dolů.při podlaze opět proudí k oknu k radiátoru,kde se zase ohřeje.Trocha zářivého tepla stačí zachytit záclony.a zadní stěna.U nezateplených staveb se vyplatí za radiátor nalepit odraznou hliníkovou folii,ta vrátí část vyzářeného tepla do místnosti.Vyzářené teplo je závislé na teplotě zářiče,radiátory smějí mít méně než 60 stC.
JABRAKA
Dobrý den, budova je zateplená, okna trojskla. Psal jsem již v první odpovědi na Váš příspěvek.
Pořád však nerozumím tomu, když je venku tepleji, proč nevytopím byt na alespoň stejnou hodnotu (22,5°C) jako v -10°C mrazech, kdy to paradoxně jde. Radiátory sice mohou jet na nižší teplotu (regulace někde v kotelně), ale přece venku je tepleji. Ledaže by jako ta izolace to teplo (3°) nepropustila do zdiva. Pak bych tomu asi rozuměl. Na starém baráku (nezatepleném) platilo čím vyšší teplota venku, tím více vytopím interiér. Tady je to naopak..
0x
Vlhkost - pokud je venku vyšší tepota, tak je i absoulutní vlhkost větší / obsah vody v gramech na kg suchého vzduchu je vyšší/ a tudíž ohřátím uvnitř bytu se tolik nesníží relativní vlhkost vnitřního vzduchu.
Teplota - první je vliv vypínání radiátorů- pokud jsou zavřené, tak radiátor netopí a teplota v místnosti se začne blížit teplotě venkovní. Druhý vliv může mít ekvitrmní regulace na patě domu- tj venku je -10°, tak topná voda je 65°C, venku je +3°C tj topná voda je 40°C. Pokud topíte nepřetržitě a přesto v případě venkovní teploty +3°C nevytopíte byt na požadovanou teplotu, tak není dobře nastavená ekvitermní křivka a pro +3°C by měla být topná voda ne 40 ale např 45°C.
0x
Vyšší vlhkost uvnitř je způsobena vyšší vlhkostí venku (absolutní).
Pocit chladu je způsoben tím, že tam máte o 1,5°C méně.
Studená podlaha, tam záleží, zda je to pocit nebo fakt. Může to být tím, že je o těch 1,5°C studenější, nebo je studenější o hodně víc a to pak je pouze tím, že byt pod váma netopí, nebo topí málo. V tom případě pak ten pocit chladu způsobuje i sálání chladu z podlahy.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.