Nejste přihlášen/a.
Nedovedu si odborně zdůvodnit větrání v zimě v sušárně panelového domu. Poradí mne odborník?
Tak pokud se ta sušárna používá k sušení prádla, pak naopak nevidím jediný důvod se podivovat nad tím, že někdo tam větrá.
Sušením prádla se zvyšuje relativní vlhkost v sušárně. Tudíž pak dochází ke dvěma problémům, jedním je, že se značně zpomalí sušení prádla protože vlhký vzduch obtížněji přijímá další vlhkost. Asi podobně jak v solance se bude hůře rozpouštět další sůl, zatímco v destilované vodě zmizí raz dva , Druhý a vážnější problém je pak potenciální vznik plísní. Při vysoké vlhkosti stačí i jen lehce chladnější bod na zdi třeba od drobné netěsnosti zateplení, aby tam začala kondenzovat voda. Pokud se tento stav děje opakovaně či trvale, dříve nebo později se plíseň objeví.
Pokud někdo větrá tím stylem že tam vyvěsí prádlo, pak třeba otevře dokořán okno na 5 - 15 minut, pak takový uživatel naopak větrá účinně a ekonomicky. Nepřechladí vzduch, vyžene vlhkost ven. Nepřechlazené zdi zase brzy vyhřejí vzduch a také sušší vzduch potřebuje méně energie na to aby se ohřál na požadovanou teplotu. Naopak trvale otevřené ventilačky nebo mirkoventilace v zimě není příliš ideální ani jinde v paneláku. Jednak přemrazí se zdi v blízkosti okna, tudíž opět může vzniknout studený bod na zdi, kde se může časem vlivem kondenzace vody zabydlet plíseň a taky je to způsob jak "odpálit" kování na oknech zejména pokud je uvnitř velký zdroj vlhka (např. sušárny, vnitřní bazény, koupelny s oknem přímo ven). Nemluvě o tom že takové větrání zabere mnohem více času a ve výsledku vytváří větší náklady na vytápění. Vytápíte nejen studený vzduch, ale také vymrzlé zdi a nábytek, které do sebe nasávají teplo jak houba .
A bohužel některé prací prášky a aviváže někomu mohou vyloženě až páchnout, tudíž i tady může vznikat potřeba větrat stejně jak třeba když někdo větrá třeba chodby panéláku kvůli zápachu z kuchyní co utekl pod dveřmi nebo pachy z cigaret, které ulpěly kuřákům na oděvu a "vyvoněly" chodbu...
P.S. Zkuste někdy do sušárny zanést vlhkoměr (ideálně vlasový analogový), možná budete překvapen že klidně naměříte přes 70 %, což je víceméně taková limitní hodnota pro trvalý stav uvnitř budov
Tato odpověď by se dala akceptovat.Ovšem pokud by se jednalo o nezateplený panelák,pak je situace složitější.Při zvýšené relativní vlhkosti se na stěnách projeví účinek rosného bodu,kdy dochází ke kondenzaci par ze vzduchu na stěnách.Vlhké zdi pak mají vyšší tepelnou vodivost,nebo také menší izolační schopnost,Krátké větrání tu nemá účinek,protože se sice odstraní vlhký vzduch,ale vzápětí se rychleji odpařuje vlhkost z prádla,a situace je znovu kritická.Místnost pro sušárnu by měla v paneláku být vybavena odsávacím systémem.Dnes už málokdo suší prádlo v centrální sušárně,ovšem z hlediska nákladů na společné prostory jsou tím postiženi ostatní nájemníci.Ztráty tepla tímto způsobem na ekonomice domu jsou velké.
JABRAKA
Nárazové větrání je energeticky výhodné, ale jinak k ničemu. Mějme sušárnu o rozměrech 5x5m a výšce 3m. Je v ní tedy 75m3 vzduchu. Řekněme, že počáteční vlhkost je 40% a větrat budeme při 70% a máme tam 20°C. Absolutní vlhkost vzduchu tedy zvýšíme z 5,9g/kg na 10,4g/kg, do vzduchu tedy odpaříme 4,5g/kg vzduchu. 75m3 je asi 90kg vzduchu, do vzduchu se "vejde" tedy asi 400g vody. Takže si stačí zvážit suché a mokré prádlo, vydělit 0,4 (pokud vážíme v kg) a vyjde vám, kolikrát byste za jedno sušení museli nárazově větrat, aby vám prádlo uschnulo.
ad makk) Rozhodně máte pravdu v tom, že takto jednoduše jak jsem napsal to vzít nelze, na druhou stranu je tam mnohem více proměnných jako vzduchotěsnost těch prostor s tím v ruku v ruce kvalita zateplení. I kvalitní eurookno ve velmi malé míře protahuje. Krom toho i kvalita odstředění prádla hraje významnou roli jestli z toho prádla tečou ještě potůčky vody, anebo je "jen" mírně vlhké.
Úplně ideální by byl v takovém prostoru odsávací ventilátor, na druhou stranu kdo ví jestli by do toho chtělo tamější BD nebo SVJ investovat
No tak vidíte, tak to na jedno nárazové vyvětrání za našich podmínek (myslím, že blízkých reálu) odvedete 172g vody. Ze sušičky vyléváme cca 0,5l vody z jedné várky. Takže pokud dáte sušit 3 várky prádla, musel byste za dobu sušení nárazově vyvětrat 9x.
db47: Ideální je ne pouze odtahovat, ale odvádět vzduch vlhký a přivádět nuceně čerstvý upravený ohřevem. Pak nemusíme ohřívat vzduch až v místnosti, nevznikají studená místa, nehrozí plísně, prádlo krásně schne... ale je to drahé.
Aby se prádlo usušilo, musí se voda obsažená v něm odpařit. Odpaří se do vzduchu a vodou se pro změnu sytí ten vzduch, až může nastat situace, že se z prádla vlhko neodpařuje, protože nemá kam. Dokonce může (spíš teoreticky) nastat i stav, že když tam pověsíte prádlo suché, že vám zvlhne. Voda ve vzduchu je jak spojené nádoby, vždy se šíří z prostředí, kde jí je víc do prostředí, kde jí je méně.
Ač se to nezdá, tak v zimě venkovní vzduch obsahuje velmi málo vody (závisí to na teplotě a RH, ale řekněme nějaké 3-4g/kg). Proto je třeba vyměnit ten vnitřní vlhký vzduch (ten může mít kolem 10g/kg) za venkovní suchý, aby mohlo prádlo dál schnout. Pravdu máte v tom, že v zimě stačí větrat podstatně méně právě proto, že ten ven venkovní vzduch je velmi suchý. Když se větrá příliš, tak se sušárna prochladí, vzduch v ní je rovněž chladný, dřív se nasytí vodou a prádlo opět neschne.
Takže větrat ano, ale rozhodně v zimě neplatí, že čím víc, tím líp.
Sušárnu větráme běžně a lidé bydlící pod ní věčně řvou, že mají zimu v bytě. 40 let a stále stejně, vyvětrat a zavřít okna, jsou tací co nechají větrat půl dne. V naši sušárně se střídají 3 rodiny, všichni ostatní suší v bytě a v létě na balkoně.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.