2x
Pod krytinu se dává, t.zv. difůzní fólie, jako "ochranná" vrstva v případě, že dojde k průniku dešťové vody, nebo zafouklého sněhu, přes vadné , nebo netěsně položené tašky. Případně u krytiny plechové, proti kondenzující vodě, která prostupuje ve vlhkém vzduchu, z obytných místností objektu, přes stropní a střešní konstrukce. Fólie pod krytinou bývá "paropropustná", to znaměná, že z objektu propouští "páru", ovšem vodu z vnějšího prostředí (přes tašky) ne a svede ji k okapu. Není mi ale, z vašich fotek, jasné, jak je, ve vašem případě, folie položená. Ta by měla být až na záklopu (což jsou desky na krokvích-viz spodní foto), buďto pod krytinovými "šablonami", nebo, v případě střechy plechové na záklopu, pod kontralatěmi na tomto záklopu. V případě krytiny taškové pak je položena pod latěmi přes krokve (což by mohl být případ dle vašeho horního obrázku). Dodatečná výměna je, bez sejmutí krytiny, v podstatě nemožná. U krytiny taškové, což by mohl být snad případ na vaší fotce nahoře, ale nejsem si jist, (která jde někdy rozebírat po sekcích mezi krokvemi), je toto možné nouzově postupným rozebíráním a kladením nové fólie způsobem souběžně s krokvemi (shora dolů) a lepením spojů. (Běžně je uložena příčně pod latěmi, přes krokve, s přesahem pásů nad sebou). Jak je uložena folie na fotce dolní, jsem nějak, z té fotky, nepochopil.
Pokud by byl u vás problém, že by děšťová voda, nebo sníh, pronikala na půdu, je možné (opět jako nouzová alternativa), pokud není půda extrémně pochůzně exponovaná, položit na její podlahu třeba nějakou igelitovou fólii, aby menší průnik vody zachytila tak, aby se voda nedostala do stropní konstrukce pod půdou. Pokud ji není mnoho, opět se odpaří.
Osobní zkušenost: takto jsme to museli nouzově řešit i v RD u syna (v zimě, pod taškami, zafoukaný sníh), kdy to shodně, jako u vás, tato difůzní fólie (a nebyla to nějaká "levná") pod taškovou krytinou z tašek KM-beta, po cca 10-ti letech, rovněž udělala. A zřejmě to způsobilo velké tepelné zatížení, při intenzivním letním osvitu střechy, neboť nejprve se to projevilo na hodně osluněné straně jihovýchodní až jižní, ale po dalších letech i na straně protilehlé (sedlová střecha). A jeden starý pokrývač nám, ač asi v nesouladu s nynějšími předpisy a zvyklostmi, doporučil, dát místo té fólie běžnou nepískovanou asfaltovou lepenku a dostatečné odvětrání realizovat pouze v hřebeni.
1x
Teď určitě naštvu zastánce folií. Pokud je pod střechou jen půda a nic víc, tak folie je na nic. Je to ochrana pokrývačů před pádem na půdu. Měnil jsem dvě střechy a folie jsem odmítl. Trocha vlhkosti na půdě vůbec nevadí. Mezi taškami jsou mezery, kde to větrá nebo větrací tašky, nebo např hřben. Problém začíná pokud vám praskne například jedna taška a máte folii a začne zatékat. Přes folii je velice těžké najít místo, kde je vadná taška. Ve folii se po určité době třeba až za 2 roky udělá prohnutý bachor naplněný vodou. Stejně musíte folii oddělat a zjistit vadné místo z půdy. Bez folie je toho mnohem jednodušší.
gumo, je to Váš názor, ale když máte správnou fólii, tak i přes ní vidíte mokrá místa. Když je jen půda, není třeba folii, ale když za několik let, chcete podkroví, nastane problém.
Je to ochrana pokrývačů před pádem na půdu
Už dlouho jsem nečetl takovou hloupost.
Když Vám vlhkost na půdě nevadí, Vaše věc.
Milane, máš pravdu, že pokud je podkroví zateplené a střecha tvoři jeho část stěny, pak je dobrá folie zabezpečením, že pokud dojde k poškození krytiny, nedojde k průniku vody do zateplení a do konstrukce krovů (tedy pokud ta folie vydrží, což je, vzhledem i k našim zkušenostem, dosti realtivní). Ovšem pokud jde pouze opravdu o půdní prostor, s možností kontroly ze spodní části, tak bych zase dal za pravdu gumovi. Ovšem za předpokladu, jak jsem psal, že na půdě budu krýt podlahovou část proti případnému vniknutí vody (nepropustná folie) a s tím, ža se pak může, tato případně vniklá voda, odpařit a odvětrat přes střechu a odvětrání. Aby bránila pádu pokrývače je ale opravdu trochu přehnané.
. Propad by jak švestka, folie-nefolie. Ony ty folie jsou velmi rozdílné a mnohdy je pak prů.er, pokud udělá to co tazateli a i nám. A nikdo za to, bohužel, pokud to nedělá přímo firma a není nato dokonalá smlouva, neručí. My si to dělali rovněž sami, fóloii nám doporučil projektant stavař a byla tehdy opravdu poměrně drahá. A nakonec to dopadlo, jak jsem psal. No a třeba na skoro 100 let staré střeše, na našem RD, kde byla krytina klasickými eternitovými "rybími šupinami", byla pod těmi šablonami nepískovaná lepenka. Ta už byla, po těch letech, sice rovněž zteřelá. Podkroví bylo, v posledních 40-ceti letech, zateplené a obývané i v zimním období. Vlhkost se v zimě na půdu a do záklopu dostávala, desky záklopu navlhly (ve velkých mrazech i "krápníčky"), ale při oteplení opět vše vyschlo a prkna záklopu i konstrukce byla stále OK. Pokud by "neodešly" klasické, kdysi možná zinkovné hřebíky, které držely šablony a ty se nezačaly uvolňovat, tak by snad vydržela, jak konstrukce, záklop i krytina dalších 100 let. Ovšem vzhledem k uvedenému problému jsme museli krytí střechy, před dvěma lety, rekonstruovat. Dnešním nejpoužívanějším způsobem - konstrukce + záklop původní, na záklop difůzní folie, kontralatě, latě a snad nejkvalitnější plechová velkoplošná krytina Monterrey Ruukky. A nyní, v zimě, mi do okapu opravdu někdy stéká, za noc zmrzlá, kondenzovaná voda z podkroví (i když jsou provedeny parotěsky, reálně možná ne úplně těsné), ze spodní strany krytiny, která se, při osvícení sluncem rozpouští a stéká do okapů po folii. Jak vydrží tato folie si rovněž jistý moc nejsem. A z toho, že by zatekla (nebo nezatekla) do záklopu, který je dnes tedy suchý, obavu nemám, ovšem jsem zvědav, zda to vydrží ta plechová krytina ze spodní strany. Protikorozní ochrana je asi dosti dobrá, mne to určitě přežije, ale jestli to vydtrží taky těch 100 let, jako ta původní krytina, na to bych moc nevsadil.
0x
I tam, kde folie nikdy nebyla lze doplnit bez rozebrání střechy. Takto potrhanou folii nikdo neopraví.
doplněno 06.12.20 17:13:
Pochopíte to z tohoto obrázku?
Pokud ne, dám podrobný popis.
Pokud byste si pořádně prohlédl odkaz tak si všimnete jak se tato parozábrana instaluje. Nicméně ano, takto potrhaná folie je naprosto nefunkční, a neplní svoji práci. Fólie je tam proto, aby izolovala vlhkost a nepropouštěla ji dovnitř. Vzhledem k velkému teplotnímu rozdílu uvnitř/vně střechy dochází ke kondenzaci vlhkosti, a pokud máte takto potrhanou izolaci, tak se Vám dostane do "půdy" a do dřeva a všeho. Pokud byste takovou fólii zaklopil vatou nebo SDKčkem, tak budete mít během chvíle plíseň všude za deskami. Folie se dáva logicky na vrch trámů protože se instaluje z vnější strany pod latě, kde je profuk, který případnou vlhkost odvětrá.
Pokud nechcete parozábranu dělat z vnější strany novou, budete muset instalovat novou dle postupu mezi krovy, kde necháte pořazovanou mezeru mezi starou zábranou a novou.Všechny spoje by měli být "přetmeleny" (spoj mezi krovem-folii-latí).
Odstraníte starou, potrhanou folií, mezi trámy připevníte novou kontaktní folii. O jaké izolaci píšete?
ale vy pořád řešíte jen vodu vodu... Tady není problém tekoucí voda, ano to by Vám musela uletět taška a téci tam, ale tady jde o vzdušnou vlhkost, kterou tato fólie zachytává. Změřte si teplotu, kterou máte na půdě a teplotu, která bude někdy kolem nuly u tašek nebo na úrovni té fólie. Nejlepší by byla samozřejmě termokamera. Jde o to, že vám vam vlhne a kondenzuje vzdušná vlhkost, která se poté dostává do krovů a ostatních konstrukčních prvků. Takže tak. řešením je, aby fólie byla celistvá.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.