Pry to zhorsila vymena oken z drivejsich spaletovych na plastova.Slysel jsrm ze kdyz se davaji nova okna tak aby se tomuto predeslo tak pomuze zatepleni domu,je to tak? Neni jeste jine reseni?
Plisen na foto je z loznice ale nejhur na tom byva koupelna kde se snazime po koupani vetrat ale moc to nepomaha..
4x
Nejdrive zlikvidujte tu plisen, Savem. Vymalujte protiplisnovou barvou Primalex Mykostop. Budete bez plisne tak dva roky...Je treba vetrat, za vlhkeho pocasi a v zime pouzivat elektricky odvlhcovac, susit pradlo venku, pripadne v susicce. Varit s odsavacem par. A zateplit fasadu.
4x
Určitě máte nízkou povrchovou teplotu zdi a větší vlhkost, neboť se Vám na stěně dělá rosný bod. Je třeba zvýšit povrchovou teplotu, a snížit vlhkost. Je několik možností, více topit, určitě zateplit i objekt. Páč kvalitnější okna způsobila, že Vám do bytu již tolika netáhne a Vy asi málo větráte.
Jak silnou obvodovou stěnu máte?
Pokuď je to pulmetrová zeď z ytongu , tak je zděná na dlouho (0,5m) , anebo někdo přizdil další cihlu k 30cm . Celkově to ale není mizerná zeď jak třeba kamené zdi nebo betonové paneláky. Ytong odpovídá tepelnému odporu dřevu a nikdy jsem neslyšel , že by ve srubu byla zima . Tam je spíše problém ve větrání (koupit vlhkoměr) , nebo někdo zazdil klasické cihly do mezer atd. Tam by pomohlo koupit infrateploměr a změřit teplotu zdi .
Tabulka rosného bodu
Uspora energie . Srub samozřejmě neprojde pasivním standartem . Většina domu v republice je morálně zastaralá . Mám v práci lidi co mají kamené zdi a protopí vlečky dřeva . Plynem by se nedoplatili . Odhad zateplení a výměna oken by je přišla přes pul milionu . To se jim nikdy nevrátí (maj svuj les) . Kamarád má třeba na zahradě 200m3 dřeva.
Pane cukrář , vy to samozřejmě víte .
Jak jsem psal ytong má stejný odpor jako dřevo envic.cz/...
4x
Tak to jste asi jedinný, kdo si to myslí - ,vetrani-v zimnim obdobi "kontraproduktivni"...
Větrat do PRŮVANU (vše co lze otevřít -okna, dveře) na dobu 5 minut a hned vidíte jak vlkost na teploměru se snížila. Samozřejmě topit. Za tak krátkou dobu vám neochladnou stěny, jen vyženete vlhkost ven. Pokud takto budete větrat několikrát denně, budete bez plísně nebo jí omezíte na minimum.Otevřít ventilačku je nesmysl a nechat průvan 15 minut taktéž.
Máte plíseň z nevhodného úžívání bytu, pokud není jiná příčina. Doma vaříte, máte květiny, koupete se, sušíte prádlo a hlavně dýcháte - viz ložnice.. Kam by ta vlhokost měla odejít, když zabedníte okna?
2x
Klasický případ mnoha starých domů po "vylepšení" plastovými okny. Trpí tím nejen rodinné domy, ale i městské činžáky. Plíseň se nejčastěji vytváří na tak zvaných "tepelných mostech", tedy na místech, kde je stěna zvenku nadměrně ochlazovaná. Paradoxně může docházet i k tomu, že čím víc budete topit, tím bude plísně víc (větší rozdíl teplot stěny a vzduchu v místnosti). Náprava různými nátěry a omítkami je jen dočasná, plíseň se poměrně brzy objeví znovu. Jediné trvalé řešení je odstranění tepelného mostu, tedy dostatečné vnější zateplení zdiva, časté větrání a odstranění zdrojů vlhkosti v domě.
2x
V domě,kde je kvalitní tepelná izolace stěn a kvalitní okna,provlhnutí stěn kondenzací se nemůže dít,pokud se topí v zimě na dostatečnou teplotu aby se neuplatnil rosný bod.Ten je při větší relativní vlhkosti a nízké teplotě zdiva samozžejmý.Při celodenním topení by podle zkušeností neměla teplota stěn klesat pod 20 st C.Větrání by se mělo týkat 2x denně otevřením okna na dvě ař tři minuty.Tím se jen vymění špatný vzduch v místnosti,ale teplota zdí se udrží svou kapacitou na stálé teplotě.Dlouhé,nebo trvalé větrání znamená velké ztráty tepla a prochládá pod teplotu rosného bodu.Po zavstavení větrání pak vlhký vzduch rychle na prochlazené zdi kondenzuje.(voda z něj)
JABRAKA
1x
Nevětrat v zimě není příliš moudré. I přes zimu je potřeba větrat. 
Naopak zimní vzduch je zpravidla velmi suchý a obsahuje velmi málo vody, tudíž na rychlé vyvětrání způsobem krátkého, ale nárazového větrání ideálně více okny a do průvanu, je takový vzduch více než vhodný. Nevětrat se doporučuje jen přímo během deště nebo těsně po něm, protože si naopak vlhkost natáhnete do domu.
Třeba moje větrací strategie přes zimu je (v paneláku): zhruba co 2 - 3 hodiny otevřít dveře na lodžii, nechat je otevřené 5 - 10 minut, poté dveře zavřu a podle potřeby lehce pustím topení. Případně když vidím, že vlhkost se blíží k 70 %, tak větrám ihned, typicky po koupeli ve vaně nebo po vaření / sušení prádla, z čehož bývá vlhkosti více než dost. Ventilačku nebo mikroventilaci přes zimu nemohu doporučit, protože vám přechladí prostor kolem okna, čímž může dojít k orosení těchto prostorů a vzniku dalších plísní nebo poškození samotného okna (koroze kování, potrhání tesnění, atd.)
Trocha fyziky která podpoří moje tvrzení - Třeba teď vidím, že venku je 5 °C a vlhkost 54 %. Po dosazení do kalkulačky termovize.com/... mi vyjde absolutní vlhkost < 4 g / m^3, což je velmi suchý vzduch. Pokud to porovnám třeba s teplotou a vlhkostí v bytě (18 °C / 40 %), tak mi vyjde 6 g / m^3, což je také suchý vzduch nepřátelský pro plíseň. Naopak během například letních pařáků bývá vzduch i mnohem vlhčí pro příklad 26 °C / 60 %, v takovém případě absolutní vlhkost mi vyjde 14,6 g / m^3.
Co tedy s tou plísní?
Zkuste si zakoupit vlhkoměr / teploměr a zjistěte, jaké klima máte doma. Pokud se vám někde rosí voda, obvykle tam kde jsou tepelné mosty na obvodové zdi nebo skleněné výplně oken, pak s větráním neotálejte. Pokud máte doma setrvale přes 70 % relativní vlhkost, celkem si koledujete o další výskyt plísně...
Plíseň určitě bez otálení zlikvidujte SAVEM a nejvíce zasaženou zeď více vytápějte. Pokud budete vhodně větrat, pak by plíseň se již vrátit neměla. 
0x
Zateplení domu nepomůže, spíše naopak zhorší stav, neb zdi "uzavře". Moderní okna jsou bez větrání vůči starým kastlovým. I lidská tělo vydává vysokou vlhkost. Základem je snížit vlhkost (zajistit, aby nevznikal rosný bod). Prodávají se rekuperační jednotky (úspora tepla) od 10 tisíc a dráže. Jsou i časovače levnější (bez rekuperace tepla) s otevíráním ventilaček. Nám ve starším rodiném domku stačí v kuchyni a obýváku okna nastavené na mikroventilaci. Při vaření zapnutý odsávač par.
Normálně bych nechal mikroventilaci úředně zakázat.
@jenyk - Celá skleněná prosvětlená plocha nových typů oken a spáry nepřenáší teplo ven bezúčelně (a v létě vedro dovnitř - hlavně v případě paneláků). Jen nepatrný regulovaný otvor vypouští teplý ale již vydýchaný vzduch a vchází, byť chladný, nevydýchaný vzduch (v zimě suchý vymražený). Skla bývají potažená proti infra-přenosu (přenosu tepelné složky). Pozná se i tím, že vevnitř je horší radio signál, kdo používá vnitřní anténu u televize. Dochází i k odstranění tepelných mostů mezi okny a zdmi použitím nových technologií uchycení rámů.
Kastlová okna chladí celou plochou bez výměny za čerstvý vzduch. Zpravidla dole bývá profrézovaná drážka, kdysi označovaná jako proti zamlžování a namrzání tabulek. Jinak po roztátí namrzlé vrstvy se vytváří louže na parapetech.
Jde o zcela jiné dva typy prosvětlovacích otvorů do bytů.
Štěrbina bývá pod venkovními křídly (vnější rám).
I dnes jsou užívána modernizovaná kastlová okna, s jinou strukturou a jinými druhy skel, seřiditelným přítlakem, těsněními ... Například venkovní křídla mají vakuované dvojité sklo a podobně. Hlavně se jimi osazují historicky chráněné budovy při renovacích. Jsou mnohem nákladnější.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.