Nejste přihlášen/a.
Děkuji za tipy
5x
Pokud těch 500 mm je beton nebo kámen, tak izolační schopnost je velice mizerná. A 150 mm vaty - to je škoda práce, protože za nějaký čas budete přidávat dalších 15 cm... pardon dalších 150 mm. Počítal jsem zateplení stropů synovi, má někde klenbové stropy a jako optimum vychází síla izolace někde mezi 250 až 300 mm. Samozřejmě pokud bude někde technicky nemožné aplikovat silnější izolaci než 200 mm tak alespoň 200 mm. Další velice důležitým bodem je návaznost na vnější izolaci obvodového zdiva bez přerušení izolace jako takové a samozřejmě aby toto napojení respektovalo ve spoji obě síly izolace. Jinak strop - největší efekt po zateplení a oproti izolaci zdiva méně pracné a nákladné. Tj za málo peněz hodně muziky.
4x
Nesouhlasím s jenda2, tloušťka stropu nic neříká o tepelně izolačních vlastnostech.
Strop bývá po oknech druhým největším problémem s úniky tepla
Pokud se izolace provede správně, nehrozí žádná zhouba krovů.
Obecně, pokud má být půda pochozí, je nutno udělat dřevěný rošt, do něj položit vatu a zhora zaklopit prkny s mezerami na odvětrání. NE OSB, NE dřevotříska, NE cokoliv, co neumožní větrání.
Pokud půda nemusí být pochozí, stačí na půdě rozmotat vatu. NE polystyren, nevětrá to.
Každopádně by nebylo od věci, zjistit si skladbu stropu, třeba už je dostatečně zateplen a vata nebude třeba.
1x
Stropy tlusté 50 cm nic neříkají o tepelné izolaci.
Musíte si vybrat z odpovědí ty správné, nikoliv projev neznalosti problamatiky.
Neznám skladbu Vašeho stropu, ale na dnešní dobu je 15 cm dost málo. To byla doporučená vrstva v roce 1995. Dněšní doba si žádá od 22cm do 40 cm izolace, podle hodnoty lambdy a součastného složení stropu. Při jakémkoliv zateplení je třeba zohlednit celkový stav stavby, druh vytápění a možnosti vlastníka stavby.
Osobně bych šel do vaty Climowold DF1 v síle 2x 15cm.
Jo tak jetli jste byl u @plush měřit jeho strop termokamerou tak to se omlouváme, měl jste to říci hned, ušetřili bychom se dohadů. 
0x
500mm strop? Tam je zbytečné ještě zateplovat. Podívejte se na hrady. Tam se zateplovalo zevnitř obložením stěn a funguje to dodnes. Únik tepla přes 500mm strop je nicotný. To okna jsou mnohem horší a tomu se věnujte. Ze dvou 3 okenní atd. Pokud se začne zateplovat střecha a vzduch nemá možnost proudit a vysušovat trámy, začne zhouba krovů. Proto se střechy dělaly volné.
To jen, abyste již déle netrpěl bludy o tom, jak hradní pán běžně v lednu chodil z ložnice do vyhřáté koupelny přes hodovní místnost a hladomornu s dnešní normální pokojovou teplotou jen tak, v trenkách...
idnes.cz/...
A to třeba na Bezdězu nemuseli moc řešit spotřebu plynu, když jim dřevo nanosili poddaní, že?
0x
Já mám klenuté stropy a část palach, ze strany půdy jsem zateplil 28 cm polystirenu a měj sem tam osb jako pochozí vrstva.
Spotřeba paliva šla minimálně o třetinu dolů, ale tepelná pohoda v mínteriéru k nezaplacení.
Hodí se Minerální skelná 150mm knauf? Taková ta hnědá
Co by mělo plesnivět pod osb deskamy?
Důležitá je pod izolantam parozábrana která nepustí vodu s interiéru. A také dostatečná síla izolantu aby rosný bod byl v izolantu.
Je to už přes 10 let co jsem zateplil strop, zateplení jsem dělal sám a náklady se mě už vrátily, ale ten tepelný konfotr bydlení k nezaplacení.
ra20Z
kdybych použil vatu tak bych musel dát minimálně půl metru abych docílil stejného tepelného odporu
musíme porovnávat porovnatelné.
Běžná vata má lambdu 0,39, stejně jako Váš fasádní polyš. Když se použije černý polyš, tak k tomu porovnám vatu s lambdou stejnou, 0,32. Takže není pravda o té výšce co píšete. Klidně to může být obráceně, že polyše musíte dát více, abyste dosáhl stejného zateplení jak s vatou.
To že jste slepil desky k sobě a dal křížem je OK. Rosný bod, jak správně píšete, je v izolantu. Jak se ale odpaří z izolantu?
Je dobře, že jste ušetřil náklady.
A také bych musel řešit záklop nejen kůli chození ale také aby do izolantu nezafoukávalo.
Tenkrát když jsem začal zateplovat tak to pro mne byla nejlepší volba mezi cenou materiálu, pracností a funkčností zateplovacího systému.
Z celího zateplováví nejvíce času zabral úklid půdy a přerovnávání krámů z místa na místo které jsem nemohl tehdy vyhodit.
V zimě když vezmu bezdotykový teploměr tak povrchová teplota stropu v interiéru je stejná jak teplota příček.
ra20z,
ale aby zateplení s vatou bylo pochozí tak bych musel dát drahou fasádní nebo řešit rastr který by snížil výsledný tepelný odpor
Ale to je jen o neznalosti možností..
Dnes se to dělá jinak, fasádní vata je nesmysl, a rošt nesníží tepelný odpor. Pokud to provedete správně.
Nestačí rozmotat vatu na zemi, bez fólie atd?
Na půdu se nechodí.
Půda je otevřena , nevím zda t ta vata nebude vadit když bude foukat
Pane Ivane, ANO, máte pravdu, šetřím klávesu 0. Správně to má být 0,039, ale všichni, kdo tomu rozumí, včetně Vás, to pochopí. Děkuji za upozornění.
plush,
To už je na mě moc složité.***To se Vám jen zdá.
Nestačí rozmotat vatu na zemi, bez fólie atd?****Folie parotěsná pod vatu je vhodná a potřebná,
Na půdu se nechodí.**** pokud by se mělo chodit, je dobré alespoň na krokve zavěsit lávku v podobě fošny.
Půda je otevřena , nevím zda t ta vata nebude vadit když bude foukat***Určitě to nebude vadit, spíše je to lepší na odvádění kondenzátu.
Je vhodné zakrýt vatu kontaktní difuzní fólií.
Pokud je pečlivě udělaná parozábrana pod izolantem tak vlhkost v izolantu nemá cenu řešit.
ra20z, ano máte pravdu, ale teď jen o definici, co je "když fučí do vaty",
Tazatel asi nemá na půdě fičák, ale jen průvan.
Přeji hezký víkend.
Každý ať si zvolí technologii zateplovacího systému jaký mu vyhovuje.
Dnes bych možná šel do stříkané pur pěny.
0x
Pisete domenky. Je to puda v nemeckem baraku a tehdy lidi pouzivali mozek. Dnes tedy nevim...
Jendo.Jsi v pustém omylu.Je prokázáno,že na příklad u izolací rour pro vedení topné páry se ztráty tepla dají ovlivnit izolací jen do určité tloušťky.Pak už přichází v úvahu vyzařování z plochy.I přes dobrou lambdu izolačního materiálu je pronikání tepelné energie stálé.Záření povrchu pak záleží na velikocti povrchu.U velkých ploch izolantu je další přidávaní materiálu zbytečné,uplatní se vyzařování z povrchu.Ale pro ztráty je podstatná také akumulacé tepla ve zdivu.a to akumulované teplo se snažíme ve zdivu zachovat.To se vrací do místnosti místo by se vyzářilo ven.Hlavně je k užitku v okamřiku větrání.
JABRAKA
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.