Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
najde se tu, prosím, někdo, kdo má zkušenosti s instalací plynového kondenzačního kotle do staré ocelové otopné (samotížné) soustavy a zároveň měnil staré plechové žebrové radiátory za deskové (Korado, Purma)? Bylo zprovoznění takové soustavy bez problémů, nebo jste ji museli vyladit?
Nyní topíme dřevem ve Viadrusu U22 samotížně. (Samotíž bych chtěl zanechat, teď se nám to vyplatilo, včera 4x během dne vypadl proud.) Mám v plánu napojit na okruh kondenzační kotel a kotel na pevná paliva nechat jako zálohu nebo na zátop v tuhých mrazech. Samozřejmě KK by běžel na čerpadlo...
Bylo nutné nechat soustavu před instalací KK vyplachovat? Filtr před KK považuji za samozřejmost.
Vyskytly se nějaké jiné komplikace?
Jaká byla cena práce topenáře?
Jaká je spotřeba plynu v provozu ve staré soustavě?
Díky za informace.
No samozřejmě že to bude potřeba "vyladit" a přepočítat, tedy pokud chcete, aby to řádně fungovalo..jinak to pochopitelně nutné není.
Děkuji za odpověď. Můžete, prosím, prozradit, jakým způsobem se ladí soustava, když vyměním staré ventily (kde šel regulovat průtok) za nové, např. Heimeier pro samotíž? Jen přivíráním?
Děkuji
Ale Vy musíte nejen vyměnit ventily, ale i tělesa..a přepočítat plochy...a hydrauliku sítě, protože se změní průtok v potrubí.
To není záležitost na dest minut u kafe..
Martine, jako bývalý topenář projektant a nyní fanda do topení si dovedu představit, že bych toto provedl v rámci fandovství pro sebe případně pro syna. Ale domnívám se , že není moc topenářů kteří by to uměli a druhá otázka je zdali by to chtěli udělat. To číslo "kteří by to chtěli a uměli udělat" se podle mne blíží k nule. Protože pokud chci zaregulovat systém s čerpadlem, tak jedině na vnitřní regulaci ventilů, ale co pak se samotíhou? Babo raď
Ivane..souhlasím.
Doma to mám podobně jak to chce tazatel, ale i na starých silných "samotížných" trubkách je malé čerpadlo (kotel na tuhá paliva, elektrokotel...a ještě bude tepelné čerpadlo). Ona ta samotížka by v případě nutnosti chodila i bez čerpadla, ale ideální by to nebylo. Na druhé straně, u takto silného potrubí stačí čerpadlo s příkonem 5W...a vše chodí. Takže ani záložní zdroj resp.UPS k čerpadlu by nemusela stát mailant.
Já to měl promyšlené v předchozí chalupě / ale v 10/2019 jsem se přestěhoval a tak to ztratilo na aktuálnosti/ a také jsem chtěl ke starému samotížnému systému připojit tepelné čerpadlo- ale zde by byla oběhovka. Našel jsem zpětný ventil s plovoucí koulí s nízkou tlakovou ztrátou, ale už jsem nedohledal mou potřebnou dimenzi, protože od kotle vedla 3" trubka. I jsem měl vymyšlené přecházení z jednoho systému na druhý... ale jak říkám - dnes je vše jiné. Jinak krásnou raritou byl kotel, který měl ještě whithworty šrouby a podle pamětníka byl instalován v roce 1938, tj slouží již 82 let. To se dnešním kotlům může jen zdát. No tak teď si budu zase "hrát" s TČ, které jsem zde před cca 17 roky postavil a jen pro zajímavost venkovní výměník je z roku cca 1970 až 75. A běhá jak za mlada. Dokonce jsem rozebral ventilátor s motorem, že to přeložiskuji, ale vše jak kdyby to před týdnem vyjelo z fabriky, tak opět složeno a běhá dále. Jenže toto vše chce nadšení, nelitování času,studium, měření, laborování atd... a to nelze dělat komerčně či pro kohokoliv. Protože pokud by člověk počítal svou práci, tak mne toto TČ stálo 3 x tolik než kdybych jej koupil hotové. Ale zase bych se nic nenaučil. Tož tak.
PS ...u takto silného potrubí stačí čerpadlo s příkonem 5W ... ono podle mne silnější oběhovka by byla naopak kontraproduktivní, protože by vytvářela větší průtok , tj se čtvercem větší tlakové ztráty a tudíž výraznější rozhození provozu odlišných systémů/ oběhovka vers samotíž/. Já ve své úvaze jsem též počítal s co nejmenším dispozičním tlakem čerpadla, aby pokrylo tlak ztrátu výměníku TČ ale nedávalo zbytečně příliš velký průtok do topného okruhu.
Jistě že co tady píši je pravda. Jenže šedá je teorie a zelený je strom života. Měl jsem topení dodavatelsky a v projektu nebyla ani zmíňka o nastavení poměrů. Pochopitelně na záchodě i jinde předimenzovaný radiátor. Nastavení průtokových poměrů topenáře nezajímalo. Ventily byly dvouregulační, ovšem výpočet asi žádný. Topná zkouška snad spočívala v tom, že se kouřilo z komína.
Nedávno jsem dával nový kotel. Rozmístění dle projektanta. Malý okruh samotíž 5/4" trubky a termostatický 3CV. Čerpadlo ve velkém okruhu a k bojleru. Musí to chodit. Všechny projekty fungovaly, jsem se dozvěděl. Prdlajs. Přetopený kotel a trubky studené. No a Esbe i Regulus mi napsali, že musí být třetí čerpadlo v malém okruhu. Je dobré slézt že stromů.
Malý kotlový okruh samotíží a velký okruh s čerpadlem běžně funguje bzez problému, jen to nesmí být paskvil...
To asd1
V tom případě Esbe i Regulus jsou blbci. Prostě ten termostatický 3CV má takový odpor ve studeném stavu, že to voda neprotlačí. A to jsou 5/4" trubky a odbočeno 40 cm nad kotlem. Dát odbočku až ke stropu to riskovat nebudu. Prostě čerpadlo asi musí přijít do malého okruhu. Ten se vlastně po nahřátí uzavře a již je jen velký okruh. Jen asi vyřešit, aby čerpadlo běželo jistou dobu za studena a pak jeho řízení již převezme kolový a bytový termostat. Nechce se mi dávat třetí čerpadlo.
@martincakl: Díky. Ano vím, že je potřeba znovu spočítat otopnou plochu a hydr. odpor potrubí. Mně šlo zatím jen všeobecně o zkušenosti uživatelů s mým typem otopné soustavy spolu s KK a případně kombinací se starým kotlem a jestli má smysl do toho jít nebo dělat nový (nejspíš měděný, což by se mi fakt nechtělo) otopný systém. Ale jelikož píšete, že něco podobného, jako já, máte, musí to jít.
@ivanhorseman: Moc Vám pane Horsemane děkuji za vyčerpávající odpověď! Je vážně vidět, že se vyznáte a jste zapálený pro věc To se mi líbí.
Pokusím se dodat o mé samotížné soustavě co nejvíce detailů. Měli byste pánové, někdo z vás dvou (nebo klidně i jiný zkušený topenář), zájem (samozřejmě za úplatu) se touto problematikou blíže zabývat? Můžu vše vymodelovat a případně poslat ve STEP souboru. Samozřejmě nebylo by to zcela přesné, protože jsem dům nestavěl, takže neznám detaily napojení pod omítkou - tam se dá jen odhadovat.
Jinak dům byl před cca dvěma roky kompletně zateplen a vyměněna okna, takže současné radiátory jsou předimenzované, pro nízkoteplotní kondenzák by jejich výkon byl, podle mého odhadu, ideální. Jako náhradu bych místo nich použil 3- řadé Purmo (Korado) pro rekonstrukci. Z Korada mi kdysi poslali excel soubor pro přepočet výkonu jejich radiátorů na nižší tepelný spád.
Dělal jsem si i předběžný výpočet TZ pár místností podle kalkulátoru na TZB-Info, ale hodnoty mi připadaly příliš nízké - budu se na to muset podívat ještě jednou - vím, že toto je pro návrh topení jedna z nejdůležitějších věcí.
Já tomu rozumím tak, že plynový kotel by šel standartně a při výpadku proudu by se přešlo na kotel na dřevo a samotíž. Také jsem se tím zabýval a je zde několik postřehů a problémů na které jsem narazil
- za prvé při chodu plynového kotle je nutné uzavřít cestu do kotle na dřevo aby se netopilo do komínu a naopak. Samozřejmě uzavření plynového kotle lze jednoduše zpětnou klapkou, kterou pumpa přetlačí
- toto uzavření ale může způsobit havárii kotle při zatopení a neotevření ventilu. Samozřejmě na větev samotíhy je vhodnější kulový ventil s malou tlakovou ztrátou
- otázka dlaší je zdali a zde jsem si skoro jist, že nikoliv, lze soustavu vyvážit jak pro oběh čerpadlem tak samotíž
- další problém vznikne při dimenzování radiátorů- pro samotíž je hlavně pro rozběh nutný větší teplotní spád a vyšší teplota topné vody, zatmco pro KK bude vhodnější nižší teplota topné vody
- otázkou je zda Vámi navrhovaný hybridní systém je z důvodu pouze zálohy pro výpadek elektřiny, nebo při pohledu na točící se hodiny plynoměru začnete roztápět kotel na dřevo. a tudíž tento systém bude regulerním topným zdrojem. V případě havárie topení i s určitou mírou diskomfortu je akceptovatelné, při trvalém topení nikoliv.
vhodnější kulový ventil s malou tlakovou ztrátou... samozřejmě kulový kohout
Jinak výpadek proudu lze řešit zálohování pomocí UPS- čerpadlo a elektronika kotle
Výpadek proudu ano, ale výpadek čerpadla to neřeší. Ale čerpadlo jde zapojit i jako ejektor a pak stojící čerpadlo samotíži nebrání vůbec... Taky jde mít aku nádrž na samotíž a přebývající teplo půjde do ní..
V každém případě na tohle to chce opravdu dobrého topenáře který umí samotíž i kondenzační kotle, a těch je opravdu málo.
Další věc je že U22 bude nelegální, tj. na pevná paliva nový kotel, asi nový Viadrus s třídou 5, ale ještě bych počkal až vychytaj mouchy...
Termoventily Heimeier na samotíži chodí slušně, stejně tak 1/2 připojení radiátorů. Ovšem záleží na konkrétním sytému. Termo nesmí být všude, pořád musí být odběr tepla tak aby to uchladilo kotel i když blondýna naloží... Tj. asi nejlíp ta aku nádrž (ta navíc jde nabíjet z více zdrojů např. el. solár, a výrazně zlepší komfort topení..)
@inamhorseman: Pochopil jste to naprosto přesně.
. KK by šel standartně a na tuhá paliva by se používal výjimečně jen pro případ nouze nebo v opravdu tuhých mrazech. Teď tu na Hranicku máme dřeva dost, protože je kůrovcová kalamita, ale do pár let dřevo prostě nebude, takže co pak? A uhlí nechci ani vidět, takže se mi jako nejlepší jeví plyn.
Zmínil jste diskomfort při hybridním systému a při topení na tuhá paliva v upravené soustavě. On už je vlastně po zateplení domu diskomfort teď. Dům je rychle přetopený a to topíme jen na 60°, max 70° při zatopení v odpoledních hodinách - topíme cca 4 hodiny denně. Pravda, zima je letos mírná, jaro se ozývá, ptáci už blbnou...
Jinak trubky v kotelně, vedoucí od kotle, jsou doslova ropovody s šoupaty (na přírubách) na dvou hlavních větvých. (Taková soustava by dneska stála majlant). Z hlavy teď nevím, ale ležaté trubky v suterénu mají kolem 72 mm vnějšího průměru (což je světlost DN cca 2 1/2"?). Po roztopení takové soustavy se teplá voda k radiátorům dostane za cca 15 minut, možná trochu dříve, distribuce teplé vody probíhá už při 40°C (hodnota na kotli), což je parádní. Dům je dvougenerační s dvěma podlažími a suterénem. Od výstupu z kotle má soustava do výšky něco málo pod 6 metrů (cca 5,7), proto to tak pěkně valí.
problém jak přepojit samotížku na čerpadlo jsme zde řešili už mockrát. Myslím že každý ví, jak funguje samotížka. Ohřátá topná voda se tlačí vzhůru a postupně vyplňuje všechny radiátory. Do jisté míry se tak samotížka sama reguluje, protože radiátory více naplněné ohřátou vodou více vzdorují samotížnému proudu.
Vytápění s oběhovým čerpadlem funguje jinak. Čerpadlo žene topnou vodu natvrdo a ta teče vždycky cestou nejmenšího odporu. Může se stát, že vám některý radiátor bude topit málo nebo rovnou vůbec.
Proto radím :
1/ Bylo by záhodno pozvat někoho, kdo topení dokáže spočítat aspoň orientačně. Odpor trubek se přepočítává na metry. Je to divné, ale je to tak. Odpor trubek se počítá v metrech, protože všechny radiátory musí být tímto přepočítaným způsobem tak nějak stejně daleko od kotle. Jen pro vaši představu, redukce průměru o jeden stupeň zdvojnásobí odpor (a tím i délku) trubky nebo nebo kolmá odbočka klade proudu přibližně takový odpor, jako tři metry rovné trubky.
2/ Pozor na připojovací závity. Koráda mají půlpalce a ty pro samotížku nestačí. Viadrus by se přehříval a radiátory by špatně topily.
3/ Dělávaly se Korada pro rekonstrukce, které měly palcové závity. O těch ale není poslední dobou slyšet.
4/ Kondenzační kotel pracuje při nižší teplotě než Viadrus. Co myslíte. Bude vaše topení dostatečně fungovat i když na radiátorech nebudete mít 70, ale jen 50 stupňů? Já myslím že ne.
Takovýchto drobností je víc a všechny musíte vyřešit předem, protože chyby se těžko odstraňují.
Mnoho zdaru.
Díky figurku za přínosný kometář ohledně ztrát potrubí! 1/2" radiátory u nás fungují, dva už jsou v okruhu zapojené. Teď soustava jede už od cca 40°C, takže můj odhad je, že po výměně radiátorů by se rozběhla při teplotě kolem 50-60°C, což by ještě šlo. Radiátory jsou nyní po zateplení domu předimenzované, pro KK by byly v pohodě, jne se musí podrobněji výkonově spočítat.
Ideálně přepočítak radiátory na menší tepelný spád - musí mít větší plochu. Termoventily pro samotížku mají menší odpor, můžou se použít i pro čerpadlo . Doporučuju na zpátečku regulovatelné šroubení pro lepší regulaci. Radiátroy jsou na víc patrech?
Že RADIKY nebudou fungovat na samotížku není pravda, jen je třeba mít aspoň trochu spočítané rozvody.Neplatí že větší trubka je pro samotížku vždycky lepší, voda proudí pomaleji a rychleji se ochlazuje.Ale dobře dimenzovaný systém zvládne i etážové samotížné topení
Díky za odpověď. To šroubení na zpátečce se mi zatím moc neosvědčilo, topí půlka radiátoru, ale! Jedná se o deskový radiátor v druhém patře v rekonstruované místnosti, tudíž jsou na patře 2 staré žebrové radiátory s 1" a 1 1/2" ventilem, v koupelně deskový radiátor s 1/2" termoventilem - vyšroubována hlavice- je zde k ničemu) a jeden zmiňovaný Korado s 1/2" obyč ventilem a uzávěrem na zpátečce. Je možné, že jakmile by se vyměnily všechny radiátory za deskové, proudění by se vyrovnalo a začal by topit celý radiátor. Muselo by se to spočítat, jak už tu několikrát padlo... Jinak jak už jsem jinde psal, nyní jsou radiátory po zateplení domu předimenzované, takže na nízkoteplotní provoz by byly vhodné.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.