Nejste přihlášen/a.
Cau, ucim se omitat zdi a narazil jsem na nejakou nejasnost. Ma stuk pouze dekoracni efekt, coby hladka, fajnova omitka? Nebo je dulezity i konstrukcne? Kdyz treba nahodim jadrovou omitkou zed nekde ve sklepe, kde na fajnovosti nesejde, muze se natrit (vapnem, primalexem) primo ta jadrova omitka, nebo tam ten stuk musi prijit vzdycky, napr. kvuli pevnosti? V postupu je stuk vzdycky uvedeny, jasne, ale nevim z toho, jestli to neni proste proto, ze se automaticky pocita s praci nekde v interieru, kde na parade zalezi.
Souhlas s ferax. Ten štuk zarovná případné nerovnosti i té jádrovky (ideálně vrstva do dvou milimetrů-toho štuku).
JJ jedenkrát po nás chtěli dělat v BD jednovrstvé omítky,v podtatě jemná jádrová.Postup klasicky- nehodit strhnout latí hoblíkem zatočit a po dostatečném zavadnutí ještě zatočit filcem,Pár bytů jsme udělali a když to při kontrolním dnů delegace viděla jak to vypadá-ihned vše přeštukovat! sklep,garář dílnu ,technické zázemí- dobře zatočit rajbákem a pak novodurem a nechat být zbytek štuk
Štuk je jemnější než omítací malta. S pevností to nesouvisí. Když ti nevadí hrubost zdí, tak to neštukuj, jen ale počítej s větší spotřebou barvy nebo vápna.
Budu až historicky důkladný.
Staří zedníci po vyzdění stěny (uvnitř - interierierové)nerovnosti vyrovnali vápennou omítkou,podle použitého písku jemnou,či hrubou.Povrch zpevnili vápenným nátěrem.Ten po měsíci,dvou ztvrdnul,zkameněl.Spodní hrubá omítka dobře nátěr udržela.Ovšem nátěr vápenným pačokem,nebo jen hašeným vápnem povrch uhladil.Po dvojím nátěru a přebroušení nedostatků se stala zeď úplně hladkouŠlechtická sídla překrývala zdi látkovými(drahými) tapetami,Měšťanské domy používaly tapety papírové,chudé domácnosti použily tapety válečkové.Tapety opticky sjednotily zeď a působily estetiku interieru.Dnes se upustilo od vápenných nátěrů,i od namalovaných tapet,dokonce móda zamítla i jiné tapety.Je to škoda,protože používat velice nákladné způsoby úpravy interierů zdražuje stavbu.
JABRAKA
Ve sklepě není potřeba štuk.Stačí když po zavadnutí popravíš větší dírky a vytočíš jádrovku novodurem do hladka.
Ehm..Vytocit omitku, to je slang pro ten obloukovy pohyb, kterym se omitka vyhlazuje? Nesmejte se, ale neverili byste, ze nejvetsi problem uceni se podobnych cinnosti na dalku je prave ten slang, u ktereho veci znali predpokladaji, ze je "prece jasny".
Ano! U nás v pohraničí tomu říkali také "zarajbovat","zhoblovat". Dřevěnému hladítku říkali také " hobl" nebo "rajblík"
Ještě dodatek. Kamenné sklepy s nerovným zdivem nebo stáje a stodoly se "nahazovaly" a rovnaly jen lžicí, t.zv. "od lžíce", nebo postřikem vápennou maltou bez stahování, štukování a hlazení. Např. v sousedním Německu takto upravují i dnes / retro/ fasády ve městech . Postupy se dají najít v literatuře zabývající se opravami historických staveb.
p.Vítovec -nevím jaké pohraničí myslíte,ale běžně na Hané když jsem se v sedmdesátých učil a nakonec se toto používá i když méně i na Jindřichohradecku.tuším,že toto používali i někdejší "kluci" perníkáři-z Pardubic.
"diesel" - tím pohraničím je myšlena Šumava, se silným německým vlivem v minulosti. Já sice nejsem z řešeného oboru, okoukal, pochytil a naučil jsem to od tchána a švagra - zedníků, při společné práci na rekonstrukci chalupy .
Dík za upřesnění pohraničí.Je fakt že je hooodně výrazů krajových.Jinak třeba JH-kousek vedle už byly Sudety.Kdysi jsem našel (když rodiče kpoupily v 75? chalupu u PV) na půdě starou mapu ,kde byl Prostějov a hodně obcí a měst od PV směrem k Brnu a dál německy ale Olomouc už českyZ toho soudím že, asi všude kde se hovořilo i německy se používají dodnes tyto názvy.pamatuji babičku z máminy strany a ta běžně používala německé výrazy .
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.