Dobrý den.
Bydlím v panelovém domě, který má 1 přízemní a 3 nadzemní patra. Můj byt je 2. nadzemním. Dům i byt má plastová okna a je i zateplený. Sousedi pode mnou i nade mnou bydlí a normálně topí.
Topíme v bytě ve všech místnostech na nějakých 20 až 23 stupňů, sanžíme se i větrat. Přesto je v bytě větší vlhkost ( dle ručičkového vlhoměru ), bývají zespodu orosená okna, kdy někdy i kapky kapou na parapet a dále, což je asi nejhorší, se v rozích místností dělá plíseň. V těchto místech je i zeď taková namokralá, což je viditelné...
Digestoř používáme, pereme standartně tak jednou týdně,...
Jak tomu mohu pomoci a zbavit se vlhkosti?
Děkuji.
3x
Nejdříve si změříme vlhkost...a vyjádříme ji nějakou konkrétní číselnou hodnotou a teplotou ve stejném místě.
Dále změříme povrchovou teplotu zdi, kde se tvoří plíseň, stejně jako teplotu okna kde kondenzuje vlhkost.
Sdělíme, kde jsou umístěny radiátory a zda nejsou zakryté, nebo parapety nemají velký přesah.
Prádlo sušíme v sušičce, na balkoně...nebo v sušárně, nikoliv uvnitř bytu (v zimě).
Kytičky jsou hezké, ale domov není skleník.
Odstraníme příčinu a nikoliv následek.
1x
U zatepleného domu je dost nepravděpodobné, aby se v rozích dělala plíseň kvůli vlhkosti. Správné zateplení totiž způsobí, že teplota zdi je vyšší, než je rosný bod - tedy vlhkost na zdi nekondenzuje. Jinak samozřejmě dnešní okna jsou těsná a proto je třeba větrat víc, než dříve. Optimálně vícekrát denně průvanem, aby se neochladily zdi.
1x
Dost letsem montoval plastová okna a tenhle problém dost lidí reklamovalo. Samozřejmě že většinou byl problém v
nedostatečném větrání. vyvětrat ráno a odpoledne je opravdu hodně málo. A jak už je zmíněno ,kytičky !. to je hodně velký problém.
1x
Nestačí se snažit větrat, musí se větrat. Mnoho lidí se nechá ovlivnit léta tradovaným bludem, že větrat se má nárazově. To bylo opodstatněné v dobách starých netěsných oken, která základní větrání zajistila sama a větralo se pouze za účelem vyvětrání pachů. Člověk při běžné činnosti doma vyprodukuje kolem 100g vody za hodinu. Např. nyní je u nás venku 10°C a 78% vlhkosti, což je asi 5g vody na kg vzduchu. Pokud chcete mít doma třeba 23°C a 50% tak ten vzduch musí mít cca 8g/kg vody. Pokud vyměníte 1kg vzduchu, zbavíte se tedy 3g vody. Na jednu osobu potřebujete tedy vyměnit za hodinu 33kg vzduchu, tj asi 27m3/h. Když budete sám v místnosti o rozměrech 5x4x2,6m, tedy o objemu 52m3 a nárazově vyvětráte, tak i když se Vám podaří teoretiky vyměnit všechen vzduch, máte vyvětráno na necelé 2 hodiny. A to s bavíme o jednom člověku bez dalších zdrojů vlhkosti.
Mě zas připadá jako totální blud tato věta
Mnoho lidí se nechá ovlivnit léta tradovaným bludem, že větrat se má nárazově.
V zimě nelze používat ventilačku, stěny kolem oken prochladnou a spotřeba elektřiny či plynu se rapidně zvýší na vytopení na přijatelnou teplotu. Ano, jednorázově větrat a to do PRŮVANU pár minut 5 - 8 minut,soudím podle sebe. I když je venku 100% vlkost, tak průvan vyžene z vytopeného bytu vlhkost a ručička na vlkoměru jde razantně dolů. Takhle větrat několikrát denně a máte po vlhkosti i plísni.
Ono lze větrat nározově, ale musel byste co půl hodiny a ne 1x - 2x denně. Průměrná čtyřčlenná domácnost vyprodukuje kolem 10l vody denně. I kdyby byla venkovní vlhkost nulová, tak potřebujete za den vyměnit 2000kg vzduchu. To sice nárazovým způsobem jde, ale je třeba si uvědomit, že nelze si předvětrat do zásoby.
Představme si, že naše domácnost je kbelík, do kterého neustále přitéká voda a který nesmí přetéct. Mám dvě možnosti, jak to vyřešit:
1. Nárazově: Hlídám až se hladina blíží k vrchu a kbelík vyleju. Ale nelze vylít víc vody, než v něm je, takže za chvíli bude zas plný.
2. Plynule: Kbelík provrtám, aby voda co přichází, hned plynule odcházela.
U starých oken zajistila spárová průvzdušnost zhruba jednonásobnou výměnu a to na odvětrání vlhkosti stačilo. Nová okna jsou až desetinásobně těsnější, takže se trvale větrat musí. V zimě stačí mikroventilace, v létě ta ventilačka. Jinou možností je nucené větrání.
1x
Bydlím v paneláku,podsklepeno, 8 podlaží, byt 4 podlaží. Plastová okna zatepleno a je tu sucho, že dávám mokré ručníky na radiátor. Peru jak je potřeba a suším v bytě, větrám ráno a před spaním, digestoř zapne manžel, já snad nikdy, pokud nepeču v troubě. Teplota v bytě kolem 24C, okna na západ. U vás bude problém jinde než v oknech a zateplení, nebo je to špatně udělané, u sestry musela firma komplet okna dát nová, voda stékala ze skel na parapety,v našem paneláku nikdo mokro nemá, spíš nadáváme na velmi suchý vzduch. Hodně se mluví jak v panelácích (hlavně těch 50 let starých) je plíseň za umakartovým jádrem, nyní u nás rekonstrukce a jádro ytong, umakartové jádro bez plísně a co vím, nebyla u nikoho s kým jsem mluvila.
0x
no pozvat odborníka, vypadá to na nějaký tepelný most, já větrám 10x denně na plně otevřená okna. Jak větráte vy? A mám vlhkoměr a nechci doma mít víc jak 60% vlhkosti
0x
Jednou nějaký odborník v rádiu říkal, že čtyřčlenná rodina vyprodukuje něco málo přes 10 litrů vody do vzduchu. Za 24 hodin. To je kýbl vody a to je dost. Takže se snažíte větrat, ale asi stále málo. Asi to bude tak, protože stále slyším kolem sebe stesky, že mají někde plíseň a nikdy jsem u nich neviděla otevřené ventilačky a na delší dobu už vůbec. Topit a větrat a topit a větrat. Nic jiného nikdo nevymyslí.
0x
To musí mít nějakou příčinu,ne jenom špatné větrání-v panelácích bývá problém zcela opačný,vzduch přesušený. Konkrétně u mě,stará kamenná stavba,bez hydroizolace,klidně sušíme prádlo na radiátorech a nikde žádná vlhkost nekondenzuje a plíseň není. Já bych to tipoval že ti někde něco teče-trubka,radiátor,odpad?jenom to tak trochu kape takže není nikde přímo mokro,ale jak se to odpařuje tak to způsobuje popsaný problém
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.