Tepelné čerpadlo nebo kotel na dřevo?

Topení dřevem je nejlevnější investičně i provozně, ale tím jeho výhody končí. Dlouhodobě by raději investoval do tepelného čerpadla, syn si ho nemůže vynachválit. Je to bez větších starostí a práce a vložené investice se určitě vrátí i finančně. No a jestli na to jsou taky dotace, není co řešit. Je ale dobré mít záložní zdroj, nejlépe krbová kamna s napojením na radiátory.

Cena dřeva je strašně diskutabilní. Pokud máte svůj les a máte síly a čas dřevo připravovat, tak je dřevo asi levnější. Ale jakmile započtete prostory pro uskladnění, i jen částečně práci kolem dřeva, tak se situace otáčí. Já sám topím na jednom objektu dřevem, v druhém domě tepelným čerpadlem. U topení dřevem jsem si říkal- já v zimě nestihnu nic udělat. A tak jsem počítal- dřevo je nařezané a i naštípané , ale i tak denně strávím kolem topení cca 3/4 hodiny. No a když je vynásobím 250 dny topné sezony, tak se dostanu na 185 hodin, což je jeden kompletní pracovní měsíc- a najednou je pohled zaměstnaného člověka na láci topení dřevem trochu jiný. A to nemluvím o dvou motorových pilách, štípačce, prostoru,... U Vás vidím problém v použitém topném systému s radiátory- ty většinou vyžadují vyšší teplotu topné vody, ale... pokud během času došlo k zateplení objektu / okna, střecha, obvodové zdivo/ a radiátory zůstaly stávající, tak se najednou stávají předimenzovanými a tudíž jim bude stačit nižší teplota topné vody. Další bod může být návrh radiátorů- myslím ten původní návrh, kdy u topení pevnými palivy se uvažuje s koeficientem dle doby vytápění - většinou se při systému ručního přikládání kotel a otopný systém netopí celých 24 hodin, ale jen část dne - to opět při 24 hodinovém provozu tepelného čerpadla "zvyšuje" výkon radiátorů- ev snižuje požadavek na výkon těchto radiátorů. Tyto faktory takto na dálku je dost problematické odhadnout. Chce to ideálně provést měření v době provozu topení ev výpočet jaká je nutná teplota topné vody. Ze zkušenosti vím, že toto ne každý , např projektant dělá či umí, ev chce udělat.

jj, sám jste si odpověděl... Spíše na to koukejte tak, že jednou s tím dřevěm skončíte...

Pokud ještě nechcete s dřevem skončit, tak se ale na tep. čerpadlo připravujte a to zaizolováním domu. Střecha, okna, fasáda., podlaha... Tam minimalizujete ztráty a šetříte tak na energiich.

Také bych rád zmmínil, aby jste si rozmyslel, jakou značku tep. čerpadla koupíte, \určitě né nejlevnější neznačku! Pro mě je dobra firma IVT, NIBE..a možná ještě jedna... Jinak třeba po 5 letech budete už vyměnovat různé díly. a to jde hooodně do peněz.

...také by jste měl vědět, že tep. čerpadlo je nejekonomičtější , pokud máte podlahové topení...Radiátory jsou oproti podlahovkám na tom hůře.

- No, ta dotace je super. pro mě byla úspora 127000 Kč... Celkově jsem platil 280000Kč. Což je raketa. Bez dotace bych to nedal. Zkuste kotlíkovku, pokud ji získáte, dejte čerpadlo, jinak třeba počkejte do dalšího kola.

Já mluvím ze své zkušenosti. Čerpadlo mám od lonského podzimu voda-vzduch. Protopil jsem 5700Kw v elektřině. Mám zlevněný taif pro tep. čerpadlo. ČEZ uvádí cca 2 kč za 1kw.. ale když jsem si tam, přidal další různé poplatky, tak mě ele. vlastně stojí 3 kč. Prostě jsem jednoduše vzal celkovou částku k zaplacení a vidělli jsem to celkovými KW... Jinak aby se v tom vypčtování čert vyznal...! ...je to tam hrozně nepřehledné...\vyúčtování\

Tuhle otázku jsem si také pokládal při rekonstrukci,ale nakonec vyhrálo dřevo topené v krbových kamnech s výměníkem. Chípu že je plno lidí co jsou s tepelným čerpadlem spokojeni a že ani servisní náklady na ně nemusí být vysoké...ale vem si to z druhý stránky v jaké zvrácené době žijeme. Nějakýmu ekomagorovi zase hrábne na mansardě,zruší se jaderné a uhelné elektrárny a cena elektřiny vyletí na takovou výšku že to zkrátka nezaplatíš. Pak se něco v čem půjde rozdělat oheň a bude to topit bude velmi hodit

Když se tu tak hádáte o spotřebě elektřiny TČ a dalších nákladech... uvedu částku za topení RD, vlastně spotřebu el.en. za rok pro rodinný dům 77metrů zastavěné plochy, podkrový 100%, 4 lidi.

Nemáme plyn, topím dřevem v případě dlouhodobých mrazů bez sluníčka v oknech, jinak elektrokotel a rekuperace. Posledních 7 let máme roční spotřebu 22-25 tis kč. V tom je elektřina za topení, bojler, vaření, pečení, 2 počítače, TV, sušička a pračka ob den... No nemyslím si, že bych platil moc.

Dřevo za rok max. 3000,- Kč - topím dřevem nebo brikety při lenosti manželky...

Já osobně kdybych byl na vašem místě bych zvolil tepelné čerpadlo už proto že je to mnohem levnější topení,než topit eletrickým kotlem.jinak abych topil dřevem nebo uhlím na to chci zapomenout i když mám kotel nový.Nosit uhlí a dělat si dřevo na zátop,mě už nebaví kvůly mému věku 75 roků.Jste-li mladý,tak neváhejte a přejděte na tepelné čerpadlo,určitě nebudete litovat o tom jsem přesvědčen ze skušeností jiných lidí v mém okolí.Já osobně si to nemůžu dovolit a to proto,že pro tuto instalaci nemám vhodný prostor v rodinem domku a musel bych hodně bourat a přestavovat na starý kolena.To raději budu topit eletrikou,když budu muset,ono to také jde,když máte dobře zateplený domek.

Jak se zdá, je problém topení dřevem vyřešen:

euro.cz/...

Můj pes připomíná, že stále kalkulujete s tím, že ostatní Vám budou tuto zábavu dotovat navěky ..

Vždy je dobré se po čase vrátit k původní otázce a některým odpovědím.

Asiemil se ptal, jestli to zase beru. No je vidět, že jsem měl pravdu a kolotoč zdražování elektřiny se vesele točí dál. Sočasný tarif 2,5 Kč/1kWh bude od příštího roku opět více atd, spotřeba elektřiny pro TČ je po ověření skutečně někdy až 80kWh za 24 hodin provozu. Prodejci stále nabízí instalace kolem 250000 Kč za TČ 10 kWh a cena dřeva roste až na 7Kč za 1kg v pytlovaném provedení. To je přitom surovina z kalamit téměř zdarma pro zpracovatele. Za 2 roky dojde kůrovcové dříví a pak nikdo neví.

Máme tepelné čerpadlo vzduch voda asi 20 let,myslím že je to značka Stiebel. Jediná porucha byla když do řídící jednotky vlezly myši ( všechno je na půdě). Elektřina nás vyjde ročně na 30.000,-, je v tom svícení, vaření, praní apod. Starý barák kolem150 m2. Když ČEZ vypne proud, muž nahodí agregát a den dva vydržíme. Je to pohodlné, čisté a nebolí záda.

Ceny energií budou v budoucnu podléhat politickým názorům-V Rakousku zvítězila vláda ekologů.chtějí dělat potíže při zavádění elektřiny z jádra a snižovat CO2 v ovzduší.U nás sice politikové zatím rušit energii z jádra nehodlají,a v nejbližších 10 letech ani uhlí ne,ale pak to vše dopadne na topení dřívím a uhlím,to jsou velké zdroje CO2.Pak bude asi alternativou získávat teplo ze země.Rakouská cesta by znamenala zvýšení ceny energie (elektřiny)minimálně o 50%-Kdo na to nebude mít,ten bude v zimě mrznout.Záchrana je v tom,jak ne spotřebovávat elektřinu na topení,ale jak energie ušetřit.Tedy cesta dokonalé tepelné izolace bydlení.Případně i rekuperace unikajícího tepla větráním.Řada takových staveb už existuje>

JABRAKA

Rekapitulace ekonomiky TČ v říjnu 2021 a dál? Katastrofa. Po pádu BE ani nepmluvě. Kdo má kotel na dřevo, může skákat radostí. Ostatní majitelé TČ s bývalým dodavatelem BE na letošní topení mohou zapomenout. Nebo ne ale 4,70 za 1MWh asi moc ekonomické není. Jaky bych to nepsal už před lety...

V návaznosti na poslední komentáře, ohledně té hlučnosti tepelných čerpadel, jsem se rozhodl rovněž přispět svými zkušenostmi a určitými teoretickými znalostmi a radami. Osobně jsem se přímo účastnil, kdysi dávno, dokonce výroby provních kusů TČ vyráběných u nás, již v letech 1993. Začala je tehdy vyrábět firma Agrega Bludov a dodávala pro různé školky a sociální zařízení. Byla to tehdy ovšem pouze TČ voda-voda.

Za prvé tedy k té hlučnosti. Hlučnost je problémem jedině TČ systému vzduch- voda. U starších TČ bývaly používány t.zv. vysokootáčkové ventilátory a mnohdy nevhodně aerodynamicky řešené lopatky těchto ventilátorů. Na což jsem v prvopočátcích těchto TČ každého, kdo o nich uvažoval, upozorňoval. Což se v současné době již podstaně lépe řeší, u ventilátorů jsou používány menší otáčky a je velice dobře zvládnuta aerodynamika lopatek. Takže aerodynamický hluk TČ vzduch- voda je poměrně hodně eliminován.

Má vlastní zkušenost. V loňském roce jsme, u mého syna, na jejich RD, instalovali svépomocí tepelné čerpadlo, které jsme koupili přímo v Číně. Je to rovněž TČ vzduch-voda typ BKDX50-200 o jmenovitém tepelném výkonu 19 kW, s invertorovým kompresorem s výkonem 2-5,5 kW. Pořízení čerpadla 110 tisíc a celá "akce" cca 130 tisíc. Bez dotací. Máme je osazeno, vzhledem k možnostem a výhodnosti umístění ihned za zdí hlavní obytné místnosti. Zeď je zděná, z cihel Citherm s běžnými omítkami. A hned vedle je dokonce plastové okno velikosti 110/140 cm, zasklené pouze dvojsklem. A při chodu čerpadla se do místmnosti, pouze těsně za tím oknem, přenáší pouze velmi mírný šum. V místosti, jako takové, je slyšet není vůbec. Nad touto místostí je ložnice a v té již není čerpadlo, pokud se člověk na to doslova nesoustředí, rovněž skoro vůbec slyšet. To co se týká té hlučnosti. Problém, co se týká nedostatečné velikosti otopných ploch topných těles jsme neměli, neboť v době projektování a realizace ÚT tohoto RD. v roce 2005, kdy jsem je s výhledem naprojektoval na teplotní spád 70/50 a nakonec jsme topné panely ještě i předimenzovali vzhledem k výhodnosti daodávek větších těles. A regulace pak byla realizována termoventily, takže s přetápěním nebyl problém. A jako zdroj vytápění byl původně realizován litinový kotel Viadrus na HU, přestavěný na automatické ovládání.

Dále se vrátím k původnímu dotazu - kotel na dřevo - kontra TČ, do stávajícího RD s původním ÚT navrženým původně na topení uhlím, případně tedy dřevem. Zde je hlavní nutné upozornit na to, že původní ÚT bylo zřejmě navrženo a provedeno na teplotní spád 90/70 st.C. Což vlastně definovalo velikost topné plochy topných těles. V případě přechodu na TČ, je teplotní spád v maximálním a ideálním případě pouze 50/30 st.C. Takže stávající topná tělesa jsou schopna zabezpečit teoreticky dostatečné vytápění pouze při poklesu do venkovních teplot (odhadem) do cca + 3 st.C. V případě dalšího poklesu pak nejsou schopna objekt vytopit na dostatečnou teplotu. V tomto případě je nutné toto řešit. A jsou tři možnosti.

1. Rekonstruovat topnou soustavu alespoň výměnou radiátorů, nebo doplněním dalších topných těles.

2. Dodatečným zateplením objektu, což je asi výhodnější řešení, i s ohledem na snížení ztepelných ztrát objektu a tím i pochopitelně celkových topných nákladů za cenu energie.

3. Využitím dalšího dolňkového topného zdroje v obytných místnostech - krbová kamna na dřevo, případně krb s krbovou vložkou. Což ale neřeší všechny místnosti.

Což je rovněž důležité z hlediska toho posouzení pořizovacích investičních nákladů při rozhodování kotel na dřevo-TČ.

No a pokud jsem dobře registroval, tak v původním dotazu byla úvaha na TČ voda-vzduch, tedy buďto podzemní registr, nebo vrty. A pokud bych vycházel z předpokladu, že by vše bylo realizováno dodávkou t.zv. "naklíč", tak vlastní TČ se dá takto pořídit za cca 250-300 tisíc (v ideální případě, pokud získáte dotaci tak na polovinu) a v případě registru, nebo vrtů je možno počítat skoro s obdobnou cenou, ale plnou. Každopádně je, v tomto případě, podstaně lepší účinnost při nižších venkovních teplotách, kdy je koeficien COP podstaně lepší, než v případě TČ vzduch-voda.

No a v současnosti, při nynějším a pravděpodobně i budoucím podstaným zdržováním el.energie (než bylo v době původního dotazu), se dá typovat, že cena vytápění TČ bude v budoucnu skoro srovnatelná, jako "přímotopy" před zdražením energií. Ale zřejmě to bude stále nejvýhodnější způsob vytápění z hlediska nenáročnosti na obsluhu a asi i z hlediska ceny provozních nákladů. Ovšem je nutné zase upozornit na to, že z hlediska obsluhy, nastavování, údržby, a servisních kontrol a případných oprav, půjde zřejmě o poměrně rovněž vyšší náklady (pokud si toto nebude schopen zajistit provozovatel tedy sám). Což, v případě topení dřevem, není tak velký problém, což většinou provozovatel zvládne sám i bez větších odborných znalostí. Ovšem práce s přípravou, uskladněním dřeva a stálou obsluhou kotle, je zase nesrovnatelně více práce a nároků na čas.

V současnosti se ještě "rýsuje" i možnost automatických kotlů na dřevěné peletky. I u těch je celkem dobrá možnost plně automatického provozu, bez větších nároků na trvalou a stálou obsluhu. Pouze je nutno opět vhodně skladovat a dávkovat určité dostatečné množství pelet. A současná cena peletek, s výhřevností zhruba stejnou jako je u dřeva, nebo HU, pohybující se kolem 6-7 Kč/1kg, pravděpodobně rovněž radikálněji poroste, neboť na to bude mít vliv rovněž zdražení energie, potřebné pro jejich výrobu a rovněž pravděpodobné zvýšení poptávky.

Tepelné čerpadlo je super věc, kort kdyz na něj jdou napasovat dotace, pak dává pořízení a jeho návratnost smysl. U tč voda-vzduch ovšem pozor na hlučnost a samotné umístění čerpadla, bývá zdrojem problémů mezi sousedy. Především levné čerpadla on-off, např Nordline a další, jsou jimi často. Nevěře údaji o hlučnosti na štítku, v realitě je akustika velmi ošemetná. Úřad pak při stížnosti může nařídit protihluková opatření a pak je návratnost čerpadla také o kus jinde, plus si znepřátelíte sousedy.
čerpadlo voda voda je dle mě lepší, účinnější, nehlučí, nemáte na zahradě žadnou krabici, ovšem je potreba velká plocha a dostatečné podloží, aby bylo kam ho instalovat. Také je dražší, ale ze zkušeností bývá více spolehlivé, nevyžaduje vaši pozornost.