Nejste přihlášen/a.
Zdravím všechny,
Vím, že zima je ještě daleko, ale už přemýšlím, jak snížit svoje účty za plyn.
Plynem doma (rd) jen topíme, vaření i ohřev vody máme na elektriku. Má někdo nějaký tip, který mu opravdu pomohl? Už jsem bouzdal různě internetem ( https://www. Elektrina. Cz/jak-usetrit-penize-za-plyn , https://energie. Finance. Cz/zpravy/finance/433131-5-osvedcenych-tipu-jak-usetrit-pri-vytapeni-plynem/ ) a třeba okna máme zateplená a nový plynový kotel máme taky, takže přemýšlím, co dál.
Zajímalo by mě, co zabralo (nebo nezabralo) u ostatních diskutérů? Předem díky za rady
Díky za rady, fásadu už zateplenou máme, ale strop na půdě plánujeme řešit asi příští rok, snad to pomůže. O ohřevu plynem budu muset popřemýšlet. Máte nějaký odhad, jak na nákladech za energie vyplatí ohřev vody plyn vs. eletrika na rok pro 4člennou rodinu v domě?
Myslím, že pokud Vám bojler ohřívá v nízkém tarifu, plyn nebude o moc výhodnější.
Alespoň z toho co mám načteno.
Pokud bych dělal rekonstrukci, tak bych pro ohřev vody použil kombinovaný bojler. V zimě máte ohřev v podstatě zdarma (stejně topíte do systému) a v létě na elektriku.
mikihans - řekl bych to asi tak, jestli topím do dvanácti radiátorů, nebo do třinácti, není už z hlediska spotřeby plynu podstatné.
Špinavé hrnce jsou pokud je špatně seřízený sporák, elektřina je dražší ale na druhou stranu bezpečnější a líp regulovatelná.
Obojživelník bojler při vytápění plynem je bez dalších úprav dost neekonomický, topení obvykle nepotřebuje takovou teplotu topné vody jako bijler
Vhodnou regulací topení. Dám můj příklad. Použivám čtyřcestný ventil s regulací. Kotel zapíná ráno v 4.30, topí do 9.00, pak vypne a zapne až ve 14.00. Když pak je větší zima, tak nastavím jen do režimu útlumu (možno nastavit podle potřeby, já mám o tři stupně méně, než běžný provoz). Kotel pak vypíná ve 23.30. V noci netopíme vůbec (ani když je kotel nastaven přes den, při větší zimě na útlum), tepelná setrvačnost dostačuje, že dům moc neprochladne, ani pro spaní není horko dobré. A na víc, v ložnici jsou stejně radiátory jen vlažné, aby nebyl vzduch úplně syrový. Ty časy se nemění ani při přepnutí na jiný režim (vypnutí, nebo útlum).
Samozřejmě, že topení dřevem v nějakém krbu může být dnes levnější, ale pohodlí holt něco stojí, pokud právě nemáme např. pasivní dům s rekuperací.
Souhlasím s anonymem, topení dřevem v krbových kamnech, které se dají napojit i na radiátory, je absolutně nejlevnější způsob. Zvláště teď, když máme spousty levného kůrovcového dřeva a nelze očekávat, že ho bude v dohledné době nějak míň. Smysl má ještě zateplení stropu a půdy. Nějaké sofistikované regulace moc velký efekt nemají, po ochlazení interiéru se zase musí ztracené teplo dohánět.
Bohužel ale technicky, komfortem a obsluhou patří k tomu nejhoršímu.Přetápění místnosti kde jsou krbová kamna osazena versus místnosti, které jsou topeny topnou vodou, špína v baráku, nutnost častého přikládání... ale samozřejmě je to řešení, pokud jinde není komín, je k dispozici dřevo a zdraví a čas pro jeho přípravu, tj i toto je řešení se svými plusy a minusy.
Jsme u innogy, ale je to smlouva na dobu určitou, takže měnit dodavatele určitě teď nebudeme.
Innogy jsem měl taky a jen jsem se přišel zeptat kdy mi skončí smlouva, už mi nabídli slevu. Řekl jsem že si to rozmyslím a než jsem došel domů, už jsem měl nabídku na ještě větší slevu. Stejně jsem jim utekl...
vidím že vám tady radí vyměnit elektrický ohřev vody za plynový. Ano, na nákladech ušetříte, protože ohřev vody plynem je zatím stále ještě lacinější, než ohřev elektřinou v tarifu NT. Jenže vás čeká běhání po úřadech, minimálně stotisícová investice a velký zásah do baráku.
Radím : Zvažte jestli vám taková úspora stojí za to. My jsme měli možnost zavést do domu plyn, ale raději jsme zůstali u klasiky : krbovky + elektřina.
douška pro zdejší troly :
1/ tazatelka nemá kotel s ohřevem vody.
2/ pro připojení plynového bojleru bude nutné udělat projekt, vyřešit přípojku a hlavně odkouření.
Kdo si myslíte, že se jedná o otázku dvou trubek a jedné hodiny práce, tak si to myslete dál.
proc by byl velky zasah do baraku, stotisicova investice a litani po uradech, pokud uz ma plyn natazeny doma?
kdyz menili kotel stacilo koupit i s ohrevem vody, par trubek navic a vyreseno ne, nebo sem neco prehledl?
Tak to je mazec . 26MW za topení je brutalita . Bud jednoznačně zateplit , nebo jak bylo psáno krbovky na dřevo. Novostavby se běžně na 100m2 dostávají pod 5 MW za topení.
Tak kupování dřeva za 5kč/kg bych řekl , že je dobrý byznys(pro prodejce) . To není na topení , ale spíše jen na okrasný krbík . Většina lidí co chce šetřit a vytápět dřevem si spíše dělá samotěžbu nebo koupí furu metrovic za rozumější peníz.
Pak zase ale musíte počítat náklady na pilu , sekery nebo někdo traktor , vlečku atd. Nehledě na čas strávený řezáním , štípáním dřeva . Pro někoho je to hobby , já bych považoval ještě za rozumné těch 3-4m3 za zimu . To ještě nezarovnáte dřevem zahradu , mužete to pár let nechat vyschnout a zároven vás to časově i fyzicky moc nezatěžuje.
zaklad je mit zateplenou strechu/pudu a dobre okna, zatepleni fasady urcite taky pomuze ale v prvni rade strecha, potom taky muze nemale penize usetrit zmena dodavatele plynu, taky sem patril kdysi k tem kteri byli u puvodniho dodavatele protoze kvuli par korunam nebude nekde prechazet ale ted uz vim ze se da usetrit i tisice
zas ale nepatrim k tem co by prechazeli jinde kazdou zimu kvuli usetrenym stokorunam
Mně pomohly výrazně ušetřit dvě věci. Za 1. v topné sezoně se sestěhovat(užívat k bydlení co nejméně místností) a v ostatních netopit a mít zavřené dbeře. A za 2. topit v největší místnosti a třeba i v dalších jednoduchýma malýma krbovkama na kusové dřevo.
Nejsme ve středověku, abychom užívali jednu místnost. To není kultivované řešení. To je bída s nouzí.
Tak ono je to tak většinou i ve světě. Domy tam stavějí s velkou centrální místností kde mají velké krbovky . Tam je výhoda dlouhé přikládky (klidně i jen 3* denně) . No a v ložnicích mají chladněji na spaní . U nás je to často problém , máme malé místnosti , chodbičky , kde se špatně rozlézá teplo a ve špatně zaizolovaných domech zase jen pomužou radiátory . Což zase vás tlačí do teplovodních krbovek , akumulačních nádrží , regulace . Vše je pak drahé a je na zamyšlenou návratnost a pohodlí.
bulik - tak to holt to máš špatně zařízené, moje obydlí je obyvatelné bez problémů, jak v létě, tak v zimě. A v jedenadvacátém století, nepotřebuji žít jak za první republiky, kdy třeba v koupelnách (pokud vůbec byly), používali obyvatelé lázeňská kamna. Jestli ti to uniklo, tak dnes je úplně jiná doba a je potřeba využít možnosti moderní techniky.
Vytápět NONSTOP je nejdražší způsob. Je to jako chtít napustit vodou cedník. Základem je vědět, jaký chce mít bydlící tepelný komfort a kolik chce za něj dát peněz !
bulik a myslis ze kdyz v noci topis napr. na 18 a pres den na 22 tak nez to rano na topi tak usetris?
@jurajjuraj Topení vypínám ve 20 hodin, ráno jdou všichni do práce a při příchodu prvních obyvatel ve 14 hodin je doma 20 °C a zapíná se topení a do půl hodiny je 22°C. Při -7°C venku.
Souhlasím... kdysi když jsme koupili domek, nainstaloval jsem inteligentní termostat, který zatápěl ráno před 5:00, vypínal v 7:00, pak znovu zapínal ve 14:00 a topil do 23:00. V době mezitím byla nastavena temperovací teplota tuším na 18 celsia... (jinak topím na 20). Pak šla manželka na mateřskou a začalo se topit celý den... a ejhle, náklady šly o čtvrtku až třetinu dolů.
Takže od té doby se topí od 5:00 do 23:00 nonstop a na noc je termostat nastaven o stupeň méně.
gotrekzagary - tomu rozumím v případě, že dům rychle chladne, pokud si ale určitou teplotu udrží, mám ověřeno, že je lepší topení vypínat v nějakém nastaveném režimu.
nejvíc mi zabralo zateplit strop obytných místností a instalace VZT jednotky s rekuperací. Celkově cca 25% náklady dolů.
Moje zkušenosti se vůbec nerozcházejí s teoretickými předpoklady kolik se dá ušetřit v případě vnějšího zateplení a zateplení střechy a u mě to dělalo 25 - 30% dolů oproti stavu před úpravami, i při započítání vlivu teplých zim.
Investice, náklady ani návratnost neřeším, protože vše jsem dělal max. ekonomicky a kromě úspory bylo pro mě zásadní výrazné zvýšení komfortu bydlení. Takže nějaké přesné částky nejsou pro mě důležité.
Tak 26 MWh roční energie JEN na topení je strašně MOOOOC. Já mám dům s cca 130 m2 podlahové plochy a CELKOVÁ spotřeba elektřiny je cca 9 - 10 MWh /rok- tj za topení / tepel.čerpadlo/, ohřev TUV / kombinace TČ a elspirála/, vaření / 2 osoby/, svícení, provoz domácnosti. Občas zatopím v kaínkách, ale to je spíše pro spálení papírů, klacíků od nanuků, které nastřádám do kamen/odpadkového koše pro spalitelné materiály- tj cca 3-4 dni ročně . Pokud máte obvodové zdivo zateplené, tak bych se jednoznačně ještě do následující topné sezony zabýval zateplením stropu nad horními místnostmi- relativně jednoduché a levné řešení s maximálním efektem. Síla izolace min 25 cm, optimum by bylo 30 až 35cm, bez přerušení a dotažení ideálně k izolaci obvodového zdiva. Jako druhý krok by mohly následovat kvalitní výplně otvorů- okna, dveře, vikýře,...ale zde je již technicky náročnější napojování na izolace obvodových stěn, "špinavá" práce v obytných prostorách a finanční náročnost. Efetivita tohoto zateplení je nižší než u zateplení stropů. Ale samozřejmě vždy je nutné řešit ty nejslabší články systému- je hloupost osadit okna se 4 skly a ponechat obvodovou zeď 30 cm plná cihla. Samozřejmě by to mělo logiku, pokud jako další krok / z důvodu finančního, pracovní kapacity,../ bude izolace obvodového zdiva. Ideální by byla kontrola infrakamerou, ale toto nyní není vzhledem k teplotám venku a uvnitř možné- ideální je kontrola když je venkovní teplota -5 a níže , bez větru, pak jsou "vidět" díry v izolaci objektu kudy utíká nejvíc tela, či kde jsou tepelné mosty či chyby v konstrukci objektu. Omlouvám se za obsáhlost a možná obecnost, ale problematika není jednoduchá a každý objekt je jiný, ale obecné zásady jsou aplikovatelné všude.
Izolace nad 10 cm již nemá žádný význam. Nezmění se vůbec nic kromě obsahu peněženky. Je to trend vše bez smyslu přehánět? Ani zateplení fasády nad 10cm polystystyrenem tepelné vlivy vůbec nijak neovlivní. V jiných diskuzích si stěžují na vedro v zateplených domech v létě. To snad stačí jako důkaz, že přehánět se nemá nic. I 5cm polystyren změní izolaci k maximální míře, která je daná pro tu kterou část domu. Stěna má zhruba tepelnou ztrátu 20 %, což po zateplení 5 cm nebo 5metry nebude rozdílné. A nezmění se to ani když tady budou někteří blábolit cokoliv.
Vše má mít nějaký smysl, nikoli nesmysl.
Infrakameru jsem měl zapůjčenou k měření a prostup tepla není nijak odlišný od uváděné max. ztráty pro stěny. Po nalepení vnitřní izolace z 2cm polystyrenu nebyl prostup tepla infrakamerou měřitelný. Pro některé zatrzelé to znamená, že prostup i v minimální míře zmizel. Žádné srážení na stěnách za izolací se nekoná, protože ani nemůže. Vnitřní vlhkost se tam nemá jak dostat.
Každá síla izolace má svůj smysl jen za určité ceny za teplo.
Izolace, která nedávala smysl za komančů, kdy jsme za teplo neplatili horentní sumy,
dává smysl v nějaké tloušťce v dnešní době, kdy už jsou to větší ceny za teplo.
Co bude dávat smysl za 10-20-30 let, kdy snad ještě budu na světě, to nevím, co ale vím je to, že předělávat to za svého života nechci a ceny za teplo stoupají každoročně.
5-10tisíc které dám za větší izolaci, mi v celkové ceně zateplení a fasády neudělá díru do peněženky.
Těch pár centimetrů na vnější izolaci sice vůbec nic na omezení prostupu tepla neudělá zato v nákladech to je skáče pěkně:
50mm/1m=55,-
100mm=110,-
150mm=165,-
200mm=220,-
250mm=275,-
V žádném případě se při použití silnějších desek nestane, že by se prostup stále snižoval.
100mm nebo 200mm nikdo nijak nepozná na pomyslné úspoře. Ti co naříkají, kolik je stálo zateplení a že mají doma stále vedro v létě to poznali sami a za své peníze. Když je někdo takový jeliman, že to si z oken dělá střílnu, jeho problém a hloupost.
Jarine - a ještě jenda2 objevil, že nad 2 cm /doufám, že jsem si tuto hloupost zapamatoval dobře/ izolace dojde k zastavení toku tepla stěnou. A všichni kdož izolují nad 2 cm tím pádem jen zbytečně vyhazují peníze.C se týče ekonomiky, tak samozřejmě dvojnásobná síla izolace je cca 2 x dražší, ale lepidlo, práce, lešení, fasáda,... to vše je za stejnou cenu. Tj ideální zateplit levnými 2 cm a pak doufat,že nebudou platit fyzikální zákony.
Ono pokud máte dobře zdivo zateplené, dobrého dodavatele plynu, dobře regulujete, máte kvalitní okna, máte dobře zateplený strop, nepřeháníte komfortní teplotu, tak pak jste na hranici, kdy se z pohledu fyzikálních zákonů dolů asi méně nedostanete... Prostě komfort něco stojí... Jak se říká, kdo má na opici musí mít i na banány...
Když jsem byl po revoluci poprvně v Rakousku, tak tam na vesnici byla vidět jenom samá malá chaloupka co měla malá okénka a někdo mě tehdy poučoval, že je to proto, aby ušetřili... Jen občas tam byl velký dům, ale to byla zřejmě už nějaké honorace... U nás takový velký dům byl v té době standardem...
Souhlas- občas pomáhám kolegům z Rakouska s topnými systěmy a velikost novostaveb je v porovnání s našimi domy někdy výrazně menší.
A přikláním se i k názoru na začátku příspěvku haiwaty - nevím jak se jmenuje ta teorie, že za prvních 10% času se udělá 90% práce. Tak stejně tak většina dobré izolace se udělá relativně jednoduše a levně, ale jakmile chci šetřit poslední "watíky" tak už to leze dost do peněz a ekonomická opodstatněnost takových opatření je diskutabilní.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.