Dobrý den,
zaujal mě příspěvek od @rv, kdy spočítal, že malá ostrovní solární elektrárna je cirka 5.500,- kč + baterie.
FV panel 250W 2500,-Kč + mppt regulátor 12V 1000,-Kč + vyřazená autobaterie 0,-Kč + měnič 12V/230V 1000W 2000,-Kč Zdroj: poradte.cz/...
Budu počítat, že chci 300W a baterii musím koupit. Hádám, že bych se mohl vejít do 10tis + měnič (3-5tis). Investice 15tis, ať se to dobře počítá.
Budu uvažovat o spotřebě právě 300W/10h denně. Nevím jestli 10h se denně vyrábí nebo slunce svítí méně, ale dokoupit další panel už není taková investice a baterie to pojme do zásoby.
Ušetřím tedy denně 3kWh? 3*5kč = 15kč/den = 450kč/měsíc = 5.500kč/rok. Návratnost mi tedy vyjde na 3-4 roky.
Proč se běžně uvádí, že návratnost neexistuje nebo až za 30let, kde dělám chybu v úvaze? Za 4 roky možná vyhodím baterii, ale další už se mi v nákladu vrátí velice rychle a panely budou také sloužit (ač s nižší efektivitou cca 20-30let).
děkuji
4x
To jsem psal já, šťastný majitel FV elektárny. Na stránkách re.jrc.ec.europa.eu/... si můžete pro svou polohu zadat nějakou elektrárnu a získáte výsledek, co bude dodávat - třeba každý den. Musíte si uvědomit, že elektřina pro vás nemá pořád stejnou cenu - pokud jí právě nepotřebujete, je bezcenná. A FV panel dává elektřinu jen ve dne, hlavně v létě a nejvíc, když na něj svítí kolmo Slunce. Instalované panely o výkonu 1 kWp (třeba 4x 250Wp) jsou schopny při optimální orientaci vyrobit za rok 800 kWh. A pokud toto spotřebujete, tak za rok "ušetříte"asi 800x5=4000,-Kč. Ale v zimě nevyrobíte nic a v létě budete mít problém svou výrobu smysluplně spotřebovat, takže ušetříte třeba jenom 2000,-Kč. Komponenty nevydrží věčně, když koupíte ty nejlevnější, porouchají se dříve. Když budete mít baterii a třeba autobaterii, tak ta je po roce zničená. A když budete mít baterii LiFePo, tak to už je několikrát dražší a vyžaduje dohled.
Zadejte si do vyhledávače GridFree a uvidíte, jak se to někde (se spoustou neřešitelných problémů) pokoušejí obejít, aby nepotřebovali drahé baterie.
2x
0x
Asi jsi špatně četl. V tom dotazu se řeší pohon filtrace bazénu která má odběr 30 až 50W a ty chceš odběr 300W každou hodinu po dobu 10hodin.
Ono teď v létě se to opravdu snadno počítá a i to hezky vychází. Problémy nastanou na jaře a na podzim, kdy slunce svítí méně. A největší problémy jsou v zimě, když třeba týden nebo dva týdny slunce vůbec nesvítí nebo padá sníh.
0x
Návratnost FV elektrárny existuje, ale je určitě delší, než 4 roky. Odhaduji ji tak na 15-20 let, ale bez baterek. Jakmile budeš používat baterky, je doba návratnosti velkou otázkou; baterky jsou hrozně drahé a rychle odcházejí.
Fotovoltaice hodně pomůže, jestli někdo objeví nový druh baterií (to ale moc nepředpokládám), nebo jestli se zlevní možnost ukládání např. do vodíku apod. a hlavně možnost následného využití takto vyrobeného vodíku. Také by mohla pomoci spolupráce s distributory elektřiny, jak např. v reklamách nabízejí "uskladnění na zimu"; jenže nabízejí dost nevýhodné podmínky, přitom kdyby využívali možnosti dálkového okamžitého vypnutí/zapnutí FV elektráren, mohlo by to i pro ně znamenat významnou pomoc.
Ve svých úvahách počítej s tím, že výkon FV panelu rychle klesá se snižujícím se osvětlením. Když pro tebe je ještě "krásně světlo", panel už třeba dává jen 10 % výkonu, a když je zataženo - darmo mluvit.
Zato životnost FV panelů se obecně chápe špatně. Životností se označuje doba, za kterou klesne účinnost panelu NA 80 % původní hodnoty, často se udává jako 18 let. Tzn. 20letý panel je sice za svou "životností", ve skutečnosti ale není žádný důvod ho vyhazovat, bude ještě dodávat výkon spoustu (několik desítek?) let, jen ten výkon bude o něco nižší.
0x
Elektřině nerozumím, ale sním o fotovoltaice vždy bez baterek. Jeden jednoduchý systém s výkonem 2kW, který by šel do 12V patrony do potrubí za kotel do samotížného systému(topíme i v květnu a od začátku října) a když by nebylo do topení potřeba, tak do bazénu.
A druhý systém kolem 4kW výkonu na 220V, který by živil spotřebiče a co by nezvládl, vzalo by se ze sítě. Mimo doby kdy slunce nesvítí by byly vypnuté mrazáky a nepralo se ani myčka by nejela.
Ta návratnost by musela být velmi krátká.
Mimo doby kdy slunce nesvítí by byly vypnuté mrazáky
Jenže taková doba nemusí být jen přes noc, ale klidně týden... To nevím jak by potraviny v mrazáku přežily 
A co pračka a myčka, jakože v půlce praní nebo mytí zaleze slunce, tak se prát a mýt přestane?
Jinak živit něco při 2 kW napětím 12V je ekonomický nesmysl. K tomu potřebujete proud cca 170A.
@mikihans Vy jste nepochopil princip. Tedy znova: Přednostně se bere šťáva ze slunce, není -li jí dost nebo není vůbec, dobírá se šťáva ze sítě. Co je nejasné na principu?
No napsal jste, že v době, kdy slunce nebude svítit budete mít vypnuté mrazáky a nepojede myčka ani pračka. Takže buď to budete muset sám hlídat, nebo to pojede jako kdekoliv jinde, že přednostně to pojede z fotovoltaiky a co nebude stačit, pojede ze sítě... Kombinace obojího mi ale přijde poněkud divná. To si ten mrazák budete chodit dle potřeby sám vypínat?
Zapnutí myčky a pračky jen v době 9-13 zajistí obsluha, mrazáky budou řízeny časovým spínačem.
dobře, ale jak jsem psal, slunce nemusí nesvítit jen v noci, ale klidně může být zataženo týden v kuse, a to fotovoltaika vyrobí velký prd.
Jestli máš trvale odběr přes den alespoň 4 kW (to je dost), tak se ti 4kW FV zaplatí relativně brzy. Jestli ne, tak ti bude nevyužitá elektřina k prdu a návratnost se bude prodlužovat.
@ mikihans No přece jsem psal, že není-li šťáva ze slunce, bere se ze sítě dodavatele(distributora). Jde jen o úsporu. Co ještě?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.