Dobrý den, prosím o radu. Před 3mi týdny jsme zakoupili rošty do postelí, objednané přes net, vyzvednuté osobně na prodejně. Po 3 týdnech volali, že nám vydali bukové, vydat měli smrkové. Máme právo odmítnout výměnu? Děkuji moc za rady. J. K.
3x
Při nevydání se neoprávněně obohatíte a úspěch při sporu bude mít obchod. Je to podobné jako když vám na bankovní účet přijde neoprávněná platba. Také jí musíte vrátit. A je úplně jedno, kdo udělal chybu. Máte zboží, které jste v plné výši nezaplatitl.
Nechť tedy zboží vrátí ale cenu za poštovné balné nebo jiný způsob by měl platit obchod a rovněž by měl na své náklady (přeprava) zajistit původně zaplacené zboží...
Cena, to co říkáte není pravda. A neuvádějte jako příklad "neoprávněné platby" na bankovní účet. To vůbec nemá co dělat s tímto případem. Plete hrušky s jablky a matete tazatele. Napřed si to pořádně zjistěte a pak něco pište.
janm - máte pravdu. Náklady na výměnu zboží nese obchod, dokonce bych zboží ani nebalil a neposílal, ale vyzval bych je, aby si pro zboží přijeli a dovezli mi správný kus.
suzymon - s vámi se opravdu dohadovat nebudu. To co píšete je pouze jen ve vaší hlavě, ale praxe a zákony jsou jiné. Můžete na své tvrzení o vaší pravdě dát odkaz na zákon, paragraf, vyhlášku a podobně? Nemůžete, neboť vaše odpověď je blábol.
Příklad s bankovním účtem je vhodný k této odpovědi neboť se také jedná o neoprávněné obohacení.
To co odpovídáte nemá se zákonem nic společného. Zákazník v tomto konkrétním případě nemá co vyzývat obchod, aby si přijel pro zboží a místo něho přivezl jiné. Máte v tom guláš a nemá smysl se s Vámi o tom bavit. A ano zkušenost s tím právě mám. A nespletla jste se náhodou? Nechtěla jste napsat "nebalila" zboží?
2x
Tak já nevím, ale nemyslím si, že by obchodník uspěl. Zákazník neměl v úmyslu podvádět, objednal si zboží, zaplatil a zboží dostal. Vůbec nemusí poznat, jestli je dřevo buk, nebo smrk. Já bych to teda asi nepoznala. Navíc paní už ty rošty používá a podle mne není její POVINNOSTÍ doplácet rozdíl v ceně, který ona sama nezavinila. Může, ale nemusí. Naopak "povinností"obchodu je, aby měl takový systém v zasílání svého zboží, aby se podobné chyby nestávaly. A když se stanou, má pojištění, které může obchod v tomto případě využít. Snad se to jmenuje "odpis". Nevím přesně, ale kdo by chtěl, může podrobnější informace dohledat na internetu. Takže paní opravdu nemusí peníze doplácet, ani jim vracet zboží, neboť ona chybu nezavinila a už vůbec ne úmyslně. Termín "neoprávněné obohacování", se logicky vzato na tento případ aplikovat nedá. Paní neučinila nic neoprávněného. Zboží řádně objednala řádně zaplatila. Není zodpovědná za chybu obchodu. Tu si musí obchodník vyřídit vnitřně, se svými zaměstnanci a udělat taková opatření, aby k takovým chybám nedocházelo.
Sice mu nic nebrání v tom, aby se pokusil u zákazníka rozdíl v ceně získat, ale pokud zákazník nebude chtít, tak nic moc nezmůže. Paní se nedopustila ničeho neoprávněného. Paní poctivě objednala a zaplatila za zboží požadovanou částku. Tím to hasne. Může samozřejemě ze své dobré vůle rozdíl v ceně doplatit, ale NEMUSÍ. A také nemusí nic vracet. Za chyby se platí, ale ona nemá co platit za chybu, kterou ona neudělala.
Je to něco podobného, jako když jsou v jakémkoliv obchodě špatně umístěné cenovky. Třeba pod zbožím, které stojí 150 Kč, je cenovka 20Kč. V tom případě má zákazník PRÁVO zaplatit těch 20 Kč. A nějaké výmluvy, že si to někdo spletl ho vůbec nemusí zajímat. V obchodě jsou zaměstnanci, kteří jsou placeí za to, aby k takovým chybám nedocházelo. Není zákazníkova povinnost pátrat, jestli to zboží je označeno správnou, nebo nesprávnou cenou.
Ještě dodám, že by to bylo něco jiného, kdyby obchod mohl té paní dokázat, že ona nejednala v dobré víře. Což je v tomto popisovaném případě naprosto vyloučeno. Paní v dobré víře zboží vybrala, souhlasila s nabízenou cenou a tu zaplatila. A tím to pro ni hasne. Ona nemá vůči obchodu, žádné jiné povinnosti. Takže spekulace o nějakém "neoprávněném obohacovaní", zde nejsou relevantní.
suzymon -Velmi dobré odpovědi, jen s těmi cenovkami při špatném označení , zažil jsem, pochopitelně chtěli tu "vyšší cenu", která "nebyla vidět" v tom případě jim to zboží tam nechám...jde o ten princip, protože někdy to spíš než na omyl vypadá na "vypečenost", něco podobného jak se u nás často dávají "slevy" napíšou vyšší cenu než je běžná a z toho sleví na tu běžnou, pokud zákazník nesleduje trvale vývoj ceny toho daného zboží prakticky na to často naletí...
Bezdůvodné obohacení nevyžaduje úmysl na straně obohaceného. Bezdůvodné obohacení vznikne i zcela nezávisle na jeho vůli.
Celý tvůj příspěvek je snůška nesmyslů.
Takže dle tebe bezdůvodné obohacení vyžaduje úmysl na straně obohaceného?
Zajímavý výklad zákona...
Ještě ,že platný výklad zákona neprovádíš ty, ale pouze soudy.
Ty jsi neuvedla ani tečku ze žádnýho zákona.
(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Tazatel dostal chybou bez právního důvodu bukový rošt. Má ho bez právního důvodu, protože objednal a zaplatil smrkový. Chápeš?
Asi ne. Protože s tebou je to marný.
Samozřejmě, že je to marné! Protože to co tady cituješ se NEVZTAHUJE na popisovaný případ tazatelkou. To, že Ty to nedokážeš rozlišit, je Tvůj problém. Ne můj. Tazatelka se ničím hergot úmyslně neobohatila. Objednala určité zboží, to zaplatila a poté si obchod uvědomil, že někdo z jeho zaměstnaců udělal chybu a poslal jí zboží dražší. Ale to tazatelku vůbec nemusí zajímat. Spletl se obchod, ne kupující a následky musí nést obchod a ne kupující. Takže o jakém neoprávněném obohacování tady pořád mluvíš? 
Něco jiného by bylo, kdyby jí předem upozornili, že jí pošlou jiné a dražší zboží a ona na to přistoupila a pak nechtěla zaplatit. Což je úplná hovadina, protože to by nikdo neudělal. A neudělala to ani ona. A ani by to nebylo možné, protože by obchod nic neodeslal, pokud by nedostal souhlas kupujícího. Tak se trochu vzpamatuj a začni přemýšlet. Představ si, že Ty upečeš nějaké koláče a tvůj zaměstnanec se splete a dá do nich suroviny, které jsou dražší, než obvykle. Ale Ty to nevíš a uvědomíš si to později a neví to ani zákazník, který si ty koláče koupí za cenu uvedenou v regále. No a Ty mi budeš příští týden vysvětlovat, že v těch koláčích, co jsem koupila minulý týden nebyl margarín, ale máslo a budeš chtít abych Ti doplatila za koláče? Že se tvůj zaměstnanec, nebo Ty sám spletl? Co mi je do toho? Tady vidím koláč a u něho je cena. Tu zaplatím a nějaké pozdější vysvětlování mi je naprosto fuk. Ty jsi majitel, Ty si to máš ohlídat.
Tak teď už je mi 100% jasné, že máš problém pochopit psaný text a nechápeš význam slov.
Ty sem pleteš pořád nějaký úmysl, ten je ale důležitý pouze v případě, že bychom řešili trestnost takového počínání.
Pak by se jednalo o přestupek či při větší škodě trestný čin. Stejně jako jsou teď vyšetřováni lidé, kteří využili chybu bankomatu, který dával místo bankovky 1tis bankovku 2tis kč.
Už ale ani nevěřím ,že pochopíš, že bezdůvodné obohacení nevyžaduje úmysl obohaceného. Stejně jako když se přepíšu a pošlu tobě peníze na účet. Také tam žádný tvůj úmysl není, ale peníze musíš vrátit, protože zde nebude právní důvod pro tvé obohacení.
Je mi jasné, že to nepochopíš. Ale zkusil jsem to.
S tou bankou je to zase něco jiného. Nechápu, proč ze všech různých zákonů děláš kombinaci. Zákony se nekombinují, každý má svůj specifický význam. A proto stále samozřejmě trvám na svém původním vysvětlení. A neboj, já číst umím a dokonce i používám mozek. Tak opravdu ne, Tvůj názor na tuto konkrétní záležitost nepřijímám. No a tom, že neumím chápat význam slov, tak k tomu už ani nebudu nic dodávat. 
Tak to jsme dva. Já podle Tvého nic nepochopila, ani Ty jsi podle mého nic nepochopil. Naštěstí pro mne, já jsem zákon pochopila natolik dobře, že se umím bránit, když k něčemu takovému dojde. Ty holt "sklopíš uši" a zaplatíš. No a k tomu už není co dodat.
Ustanovení o bezdůvodném obohacení mají částečně stejný účel jako ustanovení o náhradě újmy,
tedy napravit protiprávní stav. Přesto dopadají na jiný okruh případů. O bezdůvodném obohacení
můžeme hovořit pouze v případě, že se někdo bez spravedlivého důvodu obohatí na úkor druhého,
přičemž k tomu nemusí dojít vlivem protiprávního jednání jako u odpovědnosti za škodu.
Jak chápeš toto?
Brožura ministerstva spravedlnosti k novému OZ.
0x
Janm, ano. V případě, že je u zboží cena správná, ale buďto omylem, nebo nedbalostí zaměstnanců částečně překryta druhou cenovkou, tak bych zachovala tak, jak popisujete. Zboží bych si nekoupila, nebo zaplatila cenu, která na cenovce je. Ale kdyby tam byla cena zřetelně vidět a bylo by jasné, že nejde o toto nedopatření, žádám a podotýkám že vždy s úspěchem, aby mi prodali zboží za tu cenu, kterou mají označenou pod výrobkem. A to se mi stává docela často právě ve zmiňovaném obchodě Penny. Těm teda neodpustím nic, protože přístup zaměstnanců k zákazníkům, je tam naprosto alarmující. Nejsou tam vůbec k zákazníkovi slušní a na otázky odpovídají nerudně a naštvaně. A nejenom to, ale ten příkaz, který mají od vedení, abychom u pokladny nadzvihovali tašky, jestli jsme si tam náhodou neukryli třeba prášek do pečiva, nebo nevím co by asi tak mohlo pod taškou být umně skryto, mi leze silně na nervy. Žila jsem dlouho v cizině a nikde, v žádném supermarketu, ani jiném obchodě, jsem se s takovým podezřívavým přístupem k zákazníkovi nesetkala. Ale ono je to v tom Penny zřejmě pochopitelné. Asi je to proto, že kdo se sám dopouští nepravostí, automaticky z toho samého konání podezírá každého jiného.
@suzymon Předpokládám,že reagujete na můj příspěvek.Je pravda,že v Penny mám dost špatné zkušenosti s tím,že "zapomenou"vyměnit cenovku nebo pod vystaveným zbožím je jiná cenovka a pokud si pořádně nepřečtete co na ní je napsané,nemáte možnost se dopátrat správné ceny.Při každém nákupu si musíme účtenku kontrolovat a dost často dochází k nesrovnalostem.Ještě k té ceně za steak...Nechtěl jsem se zbytečně dohadovat,ale kdybych na tom trval,vím,že by mi museli výrobek prodat za cenu uvedenou na cenovce,tudíž necelých 14 korun za kilo
.
0x
Adetuk ano, to máte pravdu a docela by mne zajímalo, jak by se snažili vymotat tohoto případu. 
P.S.
Nějak mi nejde vložit odpověď do "přidat komentář". Vždycky se ta možnost objeví, až když odpovím jinou cestou.
0x
Jako obvykle se ptám - kdyby za stejné situace namísto dražšího objednaného zboží obdržel zákazník omylem prodejce levnější, taky by se zajímal o "právo odmítnout výměnu"?
@jedubabicka To jako,že by si prodejce po třech týdnech vpomněl,že vydal zákazníkovi levnější zboží a zavolal mu ,aby přijlj zboží vyměnit anebo mu navrhl,že mu vrátí rozdíl ceny?Jako vtip dobrý!
Ty máš opravdu problém pochopit psaný text.
Půjčím si odstavec z té příručky, kterou vydalo ministerstvo spravedlnosti.
Dobrá víra obohaceného
Platí zásada, že ten, kdo se bezdůvodně obohatil, by měl ochuzenému veškerý majetkový
prospěch vrátit. Dosavadní OZ v této souvislosti příliš nerozlišuje, zda se jedná o obohaceného
v dobré či zlé víře, tedy zda obohacený věděl, že na plnění nemá spravedlivý nárok. I poctivý
obohacený tak musí vydat veškerý prospěch, který nabyl, a to bez ohledu na to, zda tímto
prospěchem stále disponuje.
NOZ toto pravidlo pozměňuje, když uvádí, že poctivý obohacený musí vrátit prospěch pouze
do té výše, v jaké jeho obohacení trvá v době, kdy ho o vrácení požádá ochuzený.
Názorný příklad:
Pokud návštěvníkovi hotelu poskytují v průběhu pobytu omylem zdarma stravu a on se zároveň
domnívá, že je zahrnuta v ceně pobytu, nebude mít hotel dle NOZ nárok požadovat její
dodatečné uhrazení. Za současné právní úpravy by však tento nárok zřejmě měl.
Tazatelka bukový rošt stále má, tedy její obohacení stále trvá.
A přečti si to ještě jednou,co jsem psal, protože nikde nepíšu, že jí hrozí trestní stíhání. Nikde. Psal jsel, že kdyby to udělala úmyslně, tak by možná hrozilo.
Já s chápáním a hlavně se srovnánáváním případů, problém určitě nemám. To Ty si ještě jdnou přečti, co jsi sám přeposlal. Pokud návštěvníkovi hotelu poskytují v průběhu pobytu omylem zdarma stravu a on se zároveň
domnívá, že je zahrnuta v ceně pobytu, nebude mít hotel dle NOZ nárok požadovat její
dodatečné uhrazení. Za současné právní úpravy by však tento nárok zřejmě měl.
Prodejce svým omylem poslal buk, místo smrku. Ona teda nemusí nic dodatečně doplácet. Může, pokud se tak rozhodne, ale nemusí. Za omyl si zodpovídá prodejce, ne ona. A to je to, co pořád tvrdím já. A psát, že kdyby to udělala úmyslně je v tomto případě nesmysl, protože z její otázky to nikde nevyplývá.
A význam slova "zřejmě" asi neznáš. Zřejmé, ještě neznamená, že to je daný zákon. Pro někoho to může být sice zřejmé, ale jestli to tak dopadne, to se ještě neví. Takže i kdyby prodejce kvůli tomu nedoplatku vyhrožoval nějakým stíháním, zřejmě by to v tomto případě nevyhrál. Už chápeš, jak se dá slovo "zřejmě" vysvětlit?
A věta, že tazatelka se obohatila tím, že má ten rošt, je úplně ..., ona sama se neobohatila, obohatil ji ten obchod, protože udělal chybu on a za tu ona nenese žádnou odpovědnost. A pochybuji, že by se ten obchod do něčeho pouštěl, protože oni dobře vědí, že odpovědnost nesou sami a že je jen na zákazníkovi a jeho dobré vůli, jestli rošt doplatí, nebo vrátí.
A Ty a ta druhá, tady pořád píšete že tazatelka něco MUSÍ. A já tvrdím, že NEMUSÍ VŮBEC NIC!
Proč reaguješ na část, která se věnuje zákonu č. 40/1964 Sb. a tam je to slovo zřejmě ? Ten již od roku 2014 neplatí.
Vysvětli mi to?
A dle Tvého doporučení, jsem si všechno ještě jednou přečetla. Pominu to, že jsi na můj účet vyjádřil docela urážlivě tím, když jsi napsal, "to co píšeš, je snůška nesmyslů". Jinými slovy jsi mi napsal, že jsem blbá. Budiž, to je Tvůj názor a já Ti ho neberu. A urazit mne dokáže málokdo a Ty mezi ně nepatříš.
(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
A tohle jsi Ty sám přeposlal a jak je vidět nechápeš význam, protože jinak bys to neudělal, protože to odporuje tvému výkladu.
Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí. Víš co je v tomto případě ten spravedlivý důvod? No to je to, že to nebyla tazatelka, která udělala chybu a obohatila se na úkor ochuzeného. Byl to prodejce, který se svou vinou a nedbalostí, ochudil sám. A za to si nese zodpovědnost také sám a prohrál by to na celé čáře. Tak až se naučíš Ty správně chápat význam psaného slova, tak Ti to snad dojde. Ona se svévolně neobohatila a má všechny trumfy v ruce. A na tom trvám. A je mi fuk, že pro Tebe to je snůška nesmyslů. A že tento případ strkáte do jednoho pytle zákona. Zákony nejsou tak jednoduché, jak si to představuješ Ty a "cena", která tento případ srovnává s omyly v bankovnictví. Každý případ je specifický a musí se přihlížet ke všem okolnostem a ne vyjmout ze zákona jednu větu a aplikovat ji na vše šmahem.
A já už tuto debatu tímto raději ukončím, protože je mi jasné, že se stejně my dva nikdy nedohodnem. T6y mne nepřesvědčíš a já Tebe také ne. A naše dohadování tazatelce nepomůže. Tak se měj hezky a zase někdy jindy, až zase nebudeš s mými slovy souhlasit. Což na sebe určitě nedá dlouho čekat.
Je třeba číst zákon celý. Protože druhý odstavec následně upřesňuje, kdo se bezdůvodně obohatí.
(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Zde žádný právní důvod nevznikl, protože objednán i zaplacen byl smrkový rošt.
Ty si totiž stále pleteš dva instituty a to náhrada škody nebo bezdůvodné obohacení.
V případě, že by špatné zboží bylo vydáno chybou tazatelky, tak by prodejce vyžadoval náhradu škody a to i v případě, že by se neobohatila. Zde je potřeba zavinění, ale není důležité obohacení.
Naopak v případě bezdůvodného obohacení není důležité, jak obohacení vzniklo, ale pouze to, že nastalo.
Existuje na to mnoho rozsudků i nejvyšších soudů. Hledej a studuj.
Na to Ti odpovím snadno. Za prvé jsi to sem přeposlal Ty a chtěl jsi, abych si to přečetla. Za druhé máš pravdu a měl bys si to opravdu přečíst celé. Ten zákon se skládá z mnoha pararagrafů, které vysvětlují jednotlivé případy. Ty jsi si vybral § 2991 a u toho jsi skončil a já jsem vybrala § 3001, protože ten se vztahuje na případ, o kterém je řeč v tomto vlákně. Každý paragraf má svá specifika, neboť ne všechny případy "neoprávněného obohacení" jsou stejné a tudíž se nedá na všechny případy aplikovat jeden jediný §. A z toho důvodu jsou také ty paragrafy očíslované. Už fakt nevím jakým jazykem mám mluvit. Já v tom jasno mám a jestli mi nevěříš, tak nevěř. Vždyť je to fuk.
Dobře, rozebereme
§ 3001
Získal-li obohacený předmět obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení a nelze-li jej dobře vydat, není povinen k náhradě, ledaže by tím vznikl stav zjevně odporující dobrým mravům.
Můžeš mi vysvětlit, proč nelze dobře vydat předmět obohacení? Z jakého důvodu?
Co je na roštu tak zvláštního, že nelze vrátit prodejci? Nechápu tvé myšlenkové pochody...
Takže začneme vymýšlet důvody, proč to nelze? Myslím si, že rošt do poslele lze vydat vždy. Samotnou výměnu a veškeré další náklady s tím spojené jdou v tomto případě stejně za prodejcem. Takže bych nechal na něm, jestli mu to za to stojí. Klidně ho to může stát mnohonásobně více peněz, než kolik je rozdíl mezi smrkovým a bukovým roštem. Je to jeho volba.Výsledek stejně musí být, že obohacená v tomto případě, nesmí být jakkoliv poškozená.
Poslední má slova a znovu opakovaná.
Samotnou výměnu a veškeré další náklady s tím spojené jdou v tomto případě stejně za prodejcem. Takže bych nechal na něm, jestli mu to za to stojí. Klidně ho to může stát mnohonásobně více peněz, než kolik je rozdíl mezi smrkovým a bukovým roštem. Je to jeho volba.Výsledek stejně musí být, že obohacená v tomto případě, nesmí být jakkoliv poškozená.
Ohledně Sebod jestli si dobře pamatuji, tak si nemyslím, že bych psal nesmysly.Jen to byla klasická výměna názorů, kde ale došlo k nějaké shodě.
"Ustanovení o bezdůvodném obohacení mají částečně stejný účel jako ustanovení o náhradě újmy,
tedy napravit protiprávní stav. Přesto dopadají na jiný okruh případů. O bezdůvodném obohacení
můžeme hovořit pouze v případě, že se někdo bez spravedlivého důvodu obohatí na úkor druhého,
přičemž k tomu nemusí dojít vlivem protiprávního jednání jako u odpovědnosti za škodu."
Tomuto zákonu zjevně nerozumíte, jinak byste ho sem nezkopíroval. 
Mluví totiž o něčem docela jiném, než jak Vy se domníváte. Ale školit Vás nebudu, na to fakt nemám ani sílu, ani náladu. A hlavně by to byl předem prohraný boj.
No a tohle jste vymyslel Vy. "Samotnou výměnu a veškeré další náklady s tím spojené jdou v tomto případě stejně za prodejcem. Takže bych nechal na něm, jestli mu to za to stojí. Klidně ho to může stát mnohonásobně více peněz, než kolik je rozdíl mezi smrkovým a bukovým roštem. Je to jeho volba.Výsledek stejně musí být, že obohacená v tomto případě, nesmí být jakkoliv poškozená."
Tak tohle by mohl poradit tazatelce její strejda, který nemá ale o ničem ani páru a myslel by to sice dobře, ale jí by tím nijak nepomohl. Spíše naopak by jí tím způsobil další nepříjemné chvíle. A to slovo "obohacená", to už fakt nemůžete myslet vážně.
Já nemám co nechávat nějaké rozhodnutí na prodejci, který udělal chybu. Já se nemám co podřizovat, vycházet mu vstříc, nebo dokonce plnit jeho neoprávněné nároky. V tomto případě vůbec nemusím na jeho výzvu ani reagovat. Ale slušnost by mi velela odpovědět ve smyslu, že mi je líto že udělal chybu, ale že za ni já nenesu žádnou odpovědnost. Několikrát jste mne zde osočil, že nerozumím psanému slovu, že si něco pletu, že bych měla něco studovat a takové další rádoby urážky a přitom jste to Vy který opravdu nerozumíte tomu, co čtete a vysvětlujete si všechno velmi jednoduše a jenom tak, jak jste Vy schopen rozluštit právní výroky. To celkem chápu, práva jste nestudoval. Ale v tom případě se pro příště vyhněte tomu, abyste napadal jiného kvůli tomu, že Vy špatně chápete a něčemu nerozumíte.
0x
Může ti prodejce nějak dokázat, že máš doma bukový rošty? Nemůže.
Vy tvrdíte, že jste mi místo smrkových roštů dodali bukové? Tak to máte v tý vaší firmě pěknej bordel. Dodali jste mi to, co jsem si objednala. Tečka. A už mě laskavě neobtěžujte!
A prodejce opravdu nemůže přijít k tobě domů a podívat se pod matraci, jestli je to pravda...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.