Akumulacni prstenec

Já vím . Berte to tak . Využitelných je třeba teplota od 50 do 150°c . 50°c beru jako teplotu co ještě pocítíte že to topí a 150°c max kdy to ještě takzvaně nepouští moc tepla do komína. Ono to totiž pusobí také jako izolace , kdy naakumulovaná energie už pak neodebírá teplo ze spalin a kouřové plyny jsou pak horké a pouštíte hodně energie do komína(topíte veverkám) . Proto se akumulační kamna používají takzvaně v cyklech(nahřát - vychladnout )

Já jsem to spíše řešil tak , že mám sálavé krbovky a dal jsem je do rohu . Ten jsem obezdil cca tunou cihel . Kouřovod je tedy silnostěný a dostatečně tak ochlazuje spaliny než jdou do izolovaného komína a cihly okolo krbovek se nádherně nahřejí a když vezmu infrateploměr , tak naměřím ve výšce krbovek i 100°c co má cihelná obezdívka. Lacinější než předražené tvarovky je postavit klasický zděný komín a izolvaný postavit třeba až od tří metru . Z krbovek to hned dát do toho cihelného komína a ty dva metry cihel vyšky komína od vstupu do komína bude mt minimálně pul tuny . Bude to mít uplně stejnou funkci a takzvaně hodně peněz za málo muziky. Dnes se takzvaně prodává zboží s vysokou přidanou hodnotou - když to jde dělat draze , proč to dělat levně?

Mám to podobně jako vy. Fotku jsem nedohledal , asi smazal. Topím na chalupě . Kamna mám upland 27 (podobná kamnum jotul f 602n , ale větší) . Jsou to kamna uzká , nízká, ale hluboká . Otočné kolo zajištuje sekundární hoření . K tomu je dobrý spalinový teploměr

topenilevne.cz/...

Mám ho na plotně , roztopím na cca 150°c a přivírám kamna na pul , poté až vyleze výše přivírám na 1/8 a méně a kamna začnou žhavit - běžně na plotně 200 až 250°c . Takzvaně u otočného kola je dole primár a dlouhý deflektor tlačí plameny zpět ke dvířkum kde je nasáván sekundár a vyhořívají dřevoplyny. Tak máte pomalé hoření na malém prostoru za vysokých teplot a z komína se jen tetelí i když jsou kamna naložená a přidušená. Podmínkou sekundární hoření je nízké topeniště , protože máte přidušený ohen (malé plameny) a sekundár musí být relativně nízko nad palivem. Takovými kamny jako f 602 a f 118 si tak jotul udělal jméno ve světě. Dnes už jsou technologie dál , a v americe se mohou prodávat jen čistě kamna se sekundárním hořením at už cb , nebo s katalizátory nebo jinými technologiemi.

woodheat.org/...

To vcelku zajištuje velmi slušnou dobu mezi přikládkou a čistým spalováním (pomalý ohen - málo tepla do komína - uspora). Vcelku slušné reference mají kanadské plecháče (super 27 , ardrlea t4 , true north, osburn atd) . Stejnou technologii má i morso a jotuly cb. Jak jsem psal tyto kamna mají smysl , jen pokud je budete dusit při správné teplotě - teploměr - a tak budete mít dlouhý pomalý ohen .

Ještě dovětek .

Nedalo mě to a trochu jsem počítal . Pokud budete brát teplotu šamotu 150°c a vychladnutí 50°c = cca 100°rozdíl . Na tunu šamotek by to odpovídalo naakumulovaných 25kw. Vy máte ty prstence cca třetinu tuny (36kg *8ks) . Což je odhadem asi naakumulovaných 8kw . Na kilo dřeva se počítá asi 3kw , což by odpovídalo okolo 3kg dřeva (3 polínka) . Mužete samozřejmě naakumulovat na vyšší teploty , ale pujde hodně tepla do komína (šamot méně ochlazuje spaliny) a uččinost bude klesat. Proto mají šamotové kamna i klidně šest , sedm metru tahu , kde se teplo předává a postupně akumuluje a spaliny ochlazují. Okolo topeniště se nahřívají na vysoké teploty a postupně na stále menší , až do komína jde nutné minimum . Proto se v akumulačních kamnech topí cyklicky.