Datum spotřeby

Mám několik fungujících smyslů. Pro tyhle případy zrak, čich, chuť a hmat. Některé potraviny jsou jedlé ještě dlouho po záruční době. Jiné, především vakuované uzeniny, jsou nevábně oslizlé už dlouho před ní. Proč se lidé čím dál víc spoléhají na to, co jim kdo napíše, než aby se spolehli na své smysly, tedy sami na sebe, na svůj úsudek?

Přímo od pramene - szpi.gov.cz/...

Datum použitelnosti (DP, anglicky "Use by Date")

Datum použitelnosti se uvádí slovy "Spotřebujte do...". Za tímto výrazem následuje buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. Datum se uvádí v předepsaném pořadí - den, měsíc a rok. Je-li potravina označena dobou použitelnosti, tedy slovy: "Spotřebujte do...", musí výrobce na obal doplnit i údaje o podmínkách uchování, které musí být dodrženy.
Doba použitelnosti se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbež, výrobky studené kuchyně atp.

Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné v souladu s čl. 14 odst. 2 až 5 nařízení (ES) č. 178/2002 a nesmí se uvádět do oběhu.

Datum minimální trvanlivosti (DMT, anglicky "Best before")

Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy "minimální trvanlivost do..."obsahuje-li datum uvedení dne a v ostatních případech "minimální trvanlivost do konce ...". K údajům "minimální trvanlivost do ..."a "minimální trvanlivost do konce ..."se připojí buď vlastní datum, nebo odkaz na místo, kde je datum uvedeno na etiketě nebo obalu. V případě potřeby se tyto údaje doplní údajem o nezbytných podmínkách pro uchování, jejichž dodržení umožní zajistit uvedenou trvanlivost.

DMT se uvádí v nekódovaném tvaru v pořadí den, měsíc a rok. Pokud je DMT kratší než 3 měsíce, postačí uvedení dne a měsíce, pokud je DMT delší než 3 měsíce, ale nepřesahuje 18 měsíců, postačí uvedení měsíce a roku, a pokud je DMT delší než 18 měsíců, postačí uvedení roku.

DMT se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí. Příkladem mohou být konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny atp.

Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleně umístěny. (Označení slovem "sleva", "akce"není v žádném případě dostačující).

Po ukončení data minimální trvanlivosti výrobce nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku. Odpovědnost za zdravotní nezávadnost potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti přebírá prodejce.

Jestliže za slovy "Spotřebujte do"nebo "Minimální trvanlivost do"nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obale vyznačeno.

Je rozdíl mezi minimální trvanlivostí a datumem spotřeby. V případě datumu spotřeby má být potravina spotřebována do tohoto data. Při minimální trvanlivosti výrobce ubezpečuje že potravina vvydrží i déle ale už ti neřekne do kdy. To už pak záleží jak to otevřeš a uvidíš. U minimální trvanlivosti to můžou být týdny, ale i roky.

V obou případech prostě otevřu a poznám jestli se to dá jíst, nebo už bych to raději vynechal.

Opravdu myslíte, že úderem půlnoci se z mňamky stane prudký jed? Pokud je potravina senzoricky v pořádku, tak jeden den bych určitě neřešil.

Existují dokonce obchody, které se "specializují"na zboží, které má prošlou minimální trvanlivost, ale jinak je v pořádku. - například facebook.com/...

Sýr jím, pokud na něm není nepatřičná plíseň. Uzeniny posuzuju dle aromatu, povrchu + kousíček ochutnám. Je-li vše v pořádku, není se čeho bát.

Den po datu spotřeby není nutné nic řešit - každý výrobce to má mnohonásobně "pojištěné" a tak brzy se mohou začít kazit snad jen pomazánky.

Asi bych rozlišil, o jaké potraviny jde. U mléčných výrobků a majonéz bych byl opatrnější, ale pár dní při správném skladování nehraje roli. Většinou dobu trvanlivosti neřeším a když je potravina vzhledově, pachově i chuťově v pořádku, bez obav jí sním. Dělám to tak už 1/2 století, a ještě mi to neublížilo.

Onehdy jsem ale našel ve sklepě lehce zakulacené vepřové konzarvy z konce 60 let minulého století (mimochodem - bývaly vítečné, s dnešními nelze srovnávat) a ty jsem teda už fakt nejedl. Opatrně jsem je naskládal do popelnice a doufal, že do rána neexplodují.

Jako se vším bych se řídila zdravým rozumem.V dnešní době obzvlášť doba je tak svázaná předpisy,zákazy,kontrolami,že zdravý rozum je na ústupu.

Proto kupuju potraviny i s prošlým datem a používám rozum,čich,zrak a chuť.Přece nesním něco co chutná už kysele nebo vidím plíseň ,ale datum je o.k.a stejně tak naopak.Samozřejmě rozumem-nekoupím si něco prošlého ,kde jsou majonézový dresing apod.ale klidně si koupím pečivo,které se starší lépe tráví nebo klidně i jogurt,kefít,které chrání vlastní bakteri...ale nekoupím si to půl roku prošlé.Takže zkušenosti mám dobré.Spíše se mi několikrát stalo,že jsem narazila na "vaničku" tvrdého sýra,neprošlého ,ale už plesnivého.Vždy jej odnesu prodavačce,aby na něj nenarazil nějaký štoura,co udělá problém akorát té prodavačce danné sekce.

...nevím jak pejsci,ale kočičky rozhodně né.Jak to nechce kočka tak zbystřím,protože kočky (ty bytové,nevyhladovělé co běhají venku) mají vybíravé nosíky,takže co se týká kvality masa(nejen čerstvosti,ale i složení) používám jako detektor svoje kočky

Podívejte se na domácí mazlíčky - pejsky a kočičky, jak se stravují. Nějaké datum spotřeby u hovínka nebo chcíplotiny v trávě nenajdou, pošmáknou si na tom a vesele skotačí dál. Pokud je něco chutné, takřka jistě si s tím tělo poradí.