Nejste přihlášen/a.
Mám na zahradě kopanou studnu hlubokou 5,5 m včetně skruže vyčnívající asi 0,5 m nad terénem. Celá studna je z klasických skruží asi metrového průměru. Dnes jsem byl nemile překvapen zjištěním, že ve studni není ani kapka vody. Sousedka vedle má kopanou studnu hlubokou 8 metrů a vodu má. Podloží je jílovitá hlína, žádná skála. Otázka tedy je, jak studnu prohloubit o předpokládané 3 metry?
Kdysi dávno jsem slyšel, že se zevnitř studny postupně podkopává spodní skruž. Skruže se zvrchu oblévají vodou a vlastní váhou pomalu klesají dolu. A tak se postupuje stále hlouběji dokud není ve studni dost vody. Je tento postup svépomocí reálný? Nebo je lepší to nechat udělat odborníky za vysokou cenu zhruba 10000 Kč za metr? Všiml jsem si, že studna není vykopaná zcela rovně, je nakloněná asi o 0,5 m na 5 metrech. Může to být komplikace?
Co se týká povolení k hloubení, zřejmě nebude potřeba. Studna je vedená jako o 3 metry hlubší než je teď ve skutečnosti. Asi narazili na vodu dřív a prostě se na další kopání vykašlali ale projekt už neměnili. Mám tak na zahradě i 3 betonové skruže které jim zbyly a které by se daly použít na prohloubení.
Dobrý den,prohloubení se skutečně provádí způsobem,který popisujete.Osobně bych však viděl problém v tom,zda
po vykopání dalších 3 metrů budete mít ve studni vodu ,nebo stejné sucho jako nyní , v dnešním období sucha by se to
mohlo snadno stát. Proto bych si nejdříve udělal vlastní průzkum-vypůjčit si vrták na plot.sloupky a provést vrt zda objevíte
vodu.Ve vrtu pokračovat pomocí npř.lešenářské trubky, na které vybrousíte břity, až narazíte na vodu ,nebo také ne.
Tak byste si mohl ušetřit mnoho práce,když by ani v 8 metrech voda nebyla.
S pozdravem fero
K prohloubení studně zcela jistě potřebujete stavební povolení příslušným speciálním stavebním úřadem (vodoprávním) na základě řádné projektové dokumentace, a nelze to provádět svépomocí, vždy to musí dělat firma, která má příslušné oprávnění pro provádění vodních děl. Optimální způsob prohloubení studny by měl posoudit hydrogeolog a projektant. Zvažte prohloubení studny vrtem, možná vám to vyřeší problém s dostatkem vody lépe než jen ty tři metry navíc.
Zdravím, dělal jsem to tak jak popisujete. Nad hlavou jsem si ještě zhotovil malý poval, kdyby se náhodou při vytahování kýblu něco zvrtlo, tak aby mne to moc nebolelo. To že máte studnu nakloněnou může být problém v tom , že tam bude větší tření a skruže nemusí sjíždět dolů. Já jsem tento problém vyřešil tím, že jsem požádal bagristu ( kousek od tud dělal základy) a ten mi na to zatlačil lžící. Povolení - není žalobce není soudce a báňský úřad musíte žádat pokud se nemýlím až od 30 m a více. Samozřejmostí je dodržet všechna bezpečnostní opatření a nikdy nebýt ve studni bez dozoru navrchu. O helmě jako kolegovi motorkáři nemusím říkat .
Tak jen kdyby to někoho zajímalo, prohloubil jsem celkově asi o 60cm. Chtěl jsem nechat pod spodní skruží pruh hlíny, aby mi nesjely, ale hlína se samozřejmě odloupala i s kameny a pod skružema nic není. Kolega, který studny dělal, mi řekl, že to vždycky sjede, že to mám oblít vodou a nahoře zatěžkat. Mám tam půl tuny, horní skruž mám obkopanou, do rigolu liju vodu, ale nic se neděje. Už mám objednanou další skruž, tak nevím, kam ji dám, když to nesjelo.
A čo sa vám radilo tu pred rokmi,že to nespadne. No vy to ignorujete a aj tak si to robíte po svojom. Ak chcete už vykopanú studňu v skružiach prehlbiť,tak použite na to prehlbenie skruže menšieho priemeru a tie budete podkopávať. Firmy na kopanie studní,majú na to aj drapák,ktorý sa zmestí do metrovej skruže a prehlbí studňu na menší priemer asi na 70 cm. Akurát som si teraz prečítal,že je to nový zakladajúci,ktorý si asi neprečítal pôvodné príspevky a neišpiroval sa nimi a teraz má problém.
Ta hlína dole, (ale co si představujem každý pod slovem hlína) je tak zmačknutá, že se nestane nic. Páč já mám 1,5 metrů dole (5+1,5 metrů hloubka) asi již 20 let a nic se nestalo. Stále to drží.
Mě ty skruže nesjdly dolů za 15 let ani o centimetr.
Ale jsem ve větší hloubce, 8 metrů, kopané těmito rukami. Ale ruce byly mladé...
Není jednoznačná odpověď na otázku, zda skruže sjedou či nikoliv. Záleží na řadě faktorů v okolí studny. Na (ne)sjetí skruží dolů má vliv tření skruží o okolní zeminu, tedy zejména tlak zeminy, druh zeminy a její vlhkost okolo studny. Proto je normální, když někde skruže sjedou a jinde nesjedou...
Sluší se doplnit, že před staletími se studny kopaly samozřejmě ručně a před sesutím zeminy do studny se studna vyzdívala kamením. Kruhový tvar vyzdívky vydržel tlak okolní zvodnělé zeminy. Dlužno dodat, že se tak zdivo studny vlastně podezdívalo zespodu! Prostě se vykopal kousek místa pod stávajícím zdivem a hned se tam vrazil další a další kámen. Tímto způsobem se šlo i do velkých hloubek. Každopádně se ale zdilo bez malty, tzv. na sucho - což je ve studni pěkný protimluv Tedy mezery mezi kamerny byly žádoucí pro dobrý přítok vody. Použily se i kameny, které se našly ve výkopu studny. Dnes nic nebrání stejnému postupu, pokud někomu skruže nesjíždějí on a má obavy, že zemina se ve studni časem sesype dovnitř. Osobně bych na to i použil různé betonové tvarovky. Některé betovové dílce jsou i různě děrované, což může být výhodné. Ale vždy je nutné vyzdívat bez malty, s nevyplněnými mezerami ve zdivu. Jestli se někdo pozastavuje na tím zdivem s mezerami a bez malty, tak upřesním: studna se těsní proti vnikání povrchových vod, tedy skruže se dnes vypěňují studnařskou pěnou. Toto ale platí v "horní" části studny. Nicméně v nejspodnější části studny je naopak výhodnější stěna studny propustná, mezerovitá, aby voda u okolní zeminy mohla vtékat do studny nejen jejím dnem, ale i stěnou. No žádná věda, ale praxe stará tisíce let
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.