0x
Určitě první varianta. je dobře, že jste četl a budete dělat díry do OSB desek. Jen ještě detaily je třeba dotáhnout do konce.
Pak zateplit i plášť budovy.
doplněno 02.05.18 20:53:
detailů je mnoho, aby se neprotrhla parotěska, dobře jí spojit, na trámce z polyše přilepit prkna,opdvětrávat prostor mezi izolací a záklopem, zkrátka detaily s rozumem a nespěchat.
Napadlo mne misto navrtani der do osb desek ,vyret vetsi diry a dat tam ventilacni mrizky jak se davaji tusim do fasady.
A jeste jedna vec,tu paropropustnou folii dat na vatu anebo az na latky?
0x
Pokud bude půda vytápěná,nebo aspoň obyvatelná a zateplená podstřešní konstrukce,je zbytečné dávat parotěsnou folii-.Ta by se dávala na izolaci studené strany,když bude půda studená,neobytná.
JABRAKA
Prosim o dalsi radu,zatepleni se pomalu dela,ale tet jsem se dostal k mistu kde si moc rady nevim,schodiste:
Schodnice i okolni zdi oblozit eps?dat pod to i parotes?jak,bude to drzet lepici penou na zdi?
Anebo udelat nejake rosty na schodnicich i zdech?
Nejjednoduzsi je asi eps 250mm to cele oblozit,je to nejmene izolovane misto a v zime to z vbitrni strany domu vlhne a plesnivi
V prurezu:200mm+50+50(o ktere sem nevedel),folie,lat 40mm a na to podlaha (desky)sokl polis 250mm
Muzu to tak zanechat?
Mebude to delat priblem kdyz parotes bude pod vatou na půdě a pod vatou v dome?jakoze vznikne uzavreny prostor mezi zema foliema,diky za odpověď, radu
Dobrý den, jsme tu, v hojném počtu.
Mebude to delat priblem kdyz parotes bude pod vatou na půdě a pod vatou v dome?jakoze vznikne uzavreny prostor mezi zema foliema,diky za odpověď, radu
Pokud provedete dílo správně, nemůže být problém.
A jaky je tedy spravny postup?
Viz obrazek?
Dum je po obvodu nezateplen
Pokud ano,haka skladba?bez vaty bez parotes.?pouze konstrukce a sdk?
0x
tak uvidim,jest-lu tu OSB desku, jeste uvazuji, ze to zaleji anhydrem nebo poterem...no, uvidim
0x
mistre, predpokladam, ze si sve zatepleni delam svepomoci a nemam rad odflaknutou praci, kdyz si pohraji s folii, 20cm izolace EPS, primo zaklop na EPS, tak snad v tom nevidim problem ne? a predpokladam, i kdyby tam nebyla ta parotesna folie, tak snad 20cm me podrzi bez plisni pod zaklopem ne?
V každé izolaci se udělá rosný bod, kondenzát. Je třeba, aby se více odpařilo, nežli se vytvoří. Když zaklopíte izolaci neprodyšnou deskou, nemá kudy unikat kondenzát.
vinco: Máte pravdu. pokud to takto uděláte se 100% těsností (a takto to vyfrží po celou dobu životnosti stavby), nic se nestane a bude to fungovat.
My ostatní ale víme, že nic není stoprocentní (ani spoje či prostupy, ani samotná parotěsná folie) a tak se snažíme to co se do izolace dostane odvětrat pryč.
...to takto uděláte se 100% těsností...tak stejně v izolaci zůstane vzduch, který zkondenzuje při hodnotě rosného bodu.
Milane, k izolaci bude mít ale přístup jen vzduch ze studené strany, který má mnohem menší vlhkost a nedosáhne nikdy rosného bodu.
kejikle, asi si nerozumíme.
V konstrukci stropu bude i nějaká izolace, která má v sobě vzduch. Z jedné strany stropu bude teplota +23°C, z druhé strany bude chlad, třeba -10°C. Kde tedy bude rosný bod? Kde v konstrukci bude teplota (+/-) 12°C
Já osobně tvrdím, že při konstrukci musím počítat, že ke kondenzaci v izolaci dojde . Ale je zde určitá bilance má dáti dal- no a zde je zkondenzovalo-odpařilose. Tj co nejvíce zabránit vnitřnímu teplému vzduchu/ v kterém je hodně vody/ aby se dostal do izolace s teplotou nižší než rosný bod/ a na druhé straně abych co nejvíce umožnil odpařování vody z izolace směrem ke studenějšímu prostředí, kde je nízká absolutní vlhkost. Tj pokud toto převedu - tak izolační odpor co největší na straně studené, difuzní odpor co největší na straně teplé. Tj směrem dovnitř parotěsnou zábranu, směrem ven případně difuzní folii jako pojistku proti zatékání vody, ale materiálově a provedením tak, aby se umožnilo odchodu vlhkosti ven.
Milane pokud vezmu jako fakt to, že parotěska umístěná na teplé straně odděluje dva vzduchy. Jeden teplý a vlhký a druhý studený a sušší.
Tak potom kondenzace jako taková je způsobená vždy jen tím, že se teplý vlhký vzduch dostane přes parotěsku směren ven do zimy.
Pokud vezmu ideální (nedosažitelný) případ 100% těsné parotěsky, nikdy a nikde ke kondenzaci nedojde.
Ale tak to určitě není: "odděluje dva vzduchy. Jeden teplý a vlhký a druhý studený a sušší."
musíte se podívat na průběh teplot konstrukcí stropu. Páč podle Vašeho je před parotěsem teplota 23°C a za parotěsem je kolik?
Rovněž 23°C, páč jen tepelná izolace izoluje teplo od zimy a to ještě průběžně, ne stejně v celé vrstvě. Parotěs se dává proto, aby se omezil průnik vlhkého vzduchu z místnosti do izolantu, kde by se přidal ke kondenzaci rosného bodu a nebylo by dosaženo kladné bilance vodních par. Vždyť v izolaci je vzduch, který zkondenzuje při hodnotě rosného bodu.
Myslím, že oba mluvíme o tomtéž jen vyjádřeno jiným způsobem.
Když jsem mluvil o dvou vzduších, podstatnou veličinou pro to co chci demonstrovat, je jejich rozdílná vlhkost.
Vemte modelový nedosažitelný případ, kdy je 100% těsný parotěs, umístěný na teplé straně.
V místnosti máte normální teplotu na bydlení.
Teď si vemte teplotu a vlhkost vzduchu směrem z venku dovnitř k parotěsce.
Vzduch bude postupně teplejší a teplejší až u parotěsky bude mít tak jak píšete +- stejnou teplotu jako v místnosti.
V kterém místě bude docházet k rosnému bodu? Nikde. Pokud vezmu venkovní vzduch o nějaké relativní vlhkosti a začnu ho ohřívat, relativní vlhkost klesá a nikdy nedojde k rosnému bodu.
Fór je v tom "100% těsná parotěska", protože v reálu nikdy není, celý tento modelový případ se hroutí, protože přibývá další veličina a to teplý vlhký vzduch, který projde parotěskou a ochladí se na teplotu rosného bodu v izolaci.
Uff.
0x
Je potřeba si stále uvědomovat princip tepelné izolace.Styk izolace a venkovního prostředí je přímý,izolace a vnitřní(vlhké) prostředí se na straně vnitřní oddělí od vnitřní vlhkosti parozábranou.Pokud vznikne na perozábraně rosný bod,pak se voda sice projeví,ale při zvýšení topení odpaří.Parozábrana má totiž hlavní úkol,aby kondenzace nevznikla už v izolaci.Tím by se o mnoho procent zvýšila tepelná vodivost izolační vrstvy a také tepelné ztráty.Systém izolace ,konstrukce stavby a topení i větrání musí být správně vyvážený,jen tím se vlhnutí zdí odstraní
JABRAKA
0x
jeste me napadlo, polozit na EPS prkna sirky 100mm a vysky 10mm a teprve na to polozit napr. OSB desku ci lamino, to by slo ne?
0x
Zateplovat zevnitř není špatně a nebo je to stejně špatně jako zvenčí... Pokud je zevnitř polystyren nalepený na napenetrovanou zeď pěnou, nikdy nemůže kondenzovat vlhkost pod polystyrenem. Nemá se tam jak dostat zevnitř. Nedochází ke styku vzdušné vlhkosti s chladnou stěnou.Tuto bránu tvoří právě polystyren, který vlhkost jako takovou nepropustí. Při svitu slunce je zvenčí zeď ohřívaná a vysušovaná naprosto přirozeně. Právě polystyren zvenčí a v nesmyslných šířkách 200mm atp. brání přírodnímu vysušování a stěna pouští vlhkost do domu !.
Kdo zateploval zevnitř, vyjma mokré zdi od počátku, nikdy se nikdo nesetkal s nějakou plísní. Dělal jsem to před lety, vloni v dalších místnostech a je to neskutečný rozdíl v pocitové teplotě v místnosti. Že jsem dostal zpět za plyn 18000,- po zateplení je jen bonus. Zeď nemá absolutně žádnou plíseň.
Ve světě se takto zatepluje normálně a znalci v ČR mají stále svou hlavu. Klidně si ji mějte ale nemějte svůj názor za absolutní pravdu. Vždy je tam nějaké ale !
0x
Tak mám z 80% hotové zateplení půdy, dávám sílu EPS 12+8 a podtim parotesku a ejhle, na půdě jsem měl tabuli lamina, kterou jsem položil na EPS kvůli rezacce a nářadí, po týdnu tabuli lamina nadzvednu a pod laminem voda, nejvíce vody na laminu tam,kde jsou miniaturni škvíry mezi EPS...takže jsem pochopil, že musím udělat rostik s odvětrání izolantu,jinak by byl průser...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.