Dobrý den.
Zachytávám venku do kbelíku dešťovou vodu - na zalévání kytek - specielně masožravky.
Doslechl jsem se, že když natočím vodu z vodovodu a nechám tuto vodu v otevřené nádobě asi 1hodinu, tak prý je pak voda stejná jako dešťová. Údajně z této pitné vody "špatné" látky pak vyprchají.
Bylo by to pro mne snadnější - manipulace s vodou do lahví pak.
Má s tím někdo náhodou nějaké zkušenosti?
Děkuji za případné nápady či rady.
7x
Po odstátí vody vyprchá chlór a určitě ne po hodině. Nechává se odstát min přes noc. Ale obsah dalších látek nezmění. Ve vodovodní vodě pokud je z vrtu je hodně vápníku a hořčíku. Pokud je povrchová (z přehrady) pak bývá hodně dusičnanů. V dešťové vodě je všech těchto látek minimum.
Není to tedy zdaleka stejné.
2x
Můžete také natočit vodu do kbelíku, koupit rašelinu, tu dát do hadrového pytlíku, nahoře stáhnout šňůrkou a zavěsit třeba na vařečku, nebo nějakou tyčku, která by přesahovala kyblík a ponořit pytlík s rašelinou přes noc do té vody. Ta rašlina se vylouhuje a vodu "upraví". Na 10 litrů půl kila rašeliny a má to vydržet na 3 použití. Pak se má dát rašelina nová. Takže to je docela levné.
2x
Rozhodně stejná není. Voda z vodovodu obsahuje hodně minerálů, hlavně vápník (z něj vzniká vodní kámen). Ty odstátím určitě nevyprchají. Vyprchá jen chlor, který je ve vodovodu pro desinfekci. Masožravky (předpokládám, že myslíte především rosnatky) jsou přizpůsobené k růstu v chudé půdě s nedostatkem minerálů, zalévání vodou bohatou na minerály by je mohlo poškodit. Místo dešťové můžete použít destilovanou vodu (ne jen převařenou, to je málo). Na přelávání vody do lahví je trychtýř, případně si kupte kýbl s kohoutkem.
1x
Tak trochu žesnu 
. Tazatelka chce na zalití pár kytek nechávat hodinu odstát kohoutkovou vodu, protože se jí zdá nabírání dešťové vody ze sudu moc komplikované a vy tady nabízíte takové obludnosti, jako například rv, stir, nebo Jabraka. To je pro ní fakt úžasná rada 
.
0x
0x
Ono taky bude záležet na tom, kde bydlíte. Tady v Jablonci pijeme vodu ze Souše, což je voda spíš kyselá. Počítám, že tady bude spíš opačný problém.
A v dobách, kdy jsme ještě měli akvárium, tak se nechávala voda stát jeden den, než do ní daly rybičky.
Kytičkám nerozumím a tak víc neporadím. Fakt je, že nahoře v kopcích, na rašeliništích, roste masožravka, Rosnatka, přímo v tom kyselým mechu.
0x
Kupodivu dešťová voda obsahuje daleko víc škodlivin, než voda pramenitá nebo kohoutková. Takže vodou pramenitou můžete zalévat rovnou (přesto je dobré vědět něco o jejím složení), vodou kohoutkovou po odstátí (1 hoduina je málo, raději 1 a více dní), vodou dešťovou zalévejte jak chcete, ale uvědomte si, že tato voda obsahuje všechny škodlivé látky, které dnešní civilizace vypouští do ovzduší.
V praxi ale výrazný rozdíl obvykle nepoznáte
Nepřečetl jste si, že tazatelka hodlá zalévat masožravky, které jsou velmi citlivé. Tam může složení pramenité vody hrát velkou roli.
V dešťové vodě rozpuštěné "škodliviny" mohou být naopak pro rostliny výživou. Takové kysličníky dusíku pak deštěm hnojí pole, ale i moře. Kohoutková voda odsahuje sloučeniny vápníku a ty jsou vhodné max. pro kaktusy. U ostaních květin pak vytvářejí bílé sraženiny na květináči a postupně zasolují půdu. Pro rostliny, milující kyselou půdu je vhodná i voda z osmózy, která je kyselejší.
0x
doplněno 20.03.18 17:37: Jo a tvrdost vody je trvalá a přechodná. Ta přechodná se dá převařením snížit, ale trvalá zůstává. Takže nepomůže ani odstátí, sic na občasné použití se použít dá.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.