Vím, že je tady řada otázek na parozábranu, přesto jsem v žádné odpovědi nenašel to, co by mě zajímalo.
Takže : v plánu je zateplení půdy pouhým rozmotáním minerální vaty po celé ploše podlahy půdy, uprostřed zůstanou jen vyvýšené chodníky k oknům. Jedná se o vícepatrovou, cihlovou bytovku, starou přes 50 let. Nikdo přesně neví, jak je proveden strop v posledním patře ( tedy podlaha půdy ). Jeden "odborník" tam však chce pokládat i parozábranu, tedy neprodyšnou fólii, a ještě jednotlivé pruhy slepit. Otázka je, jestli dát fólii pod vatu, na vatu, nebo ji tam nedávat vůbec.
Nebo, jestli místo parozábrany nepoužít shora nějakou prodyšnou tkaninu ( ale proč, kvůli zaprášení vaty...? ). Půda je nevytápěná a uvažovalo se o dvou vrstvách vaty v tloušťce 80 + 160 mm, položené přes sebe. Pod půdou jsou běžné byty s koupelnami, kuchyněmi... Jestli ty stropy propouštějí nějakou vlhkost až nahoru... nevím... ( Že by na vatu někdy pršelo nebo kapalo shora, je nepravděpodobné, střecha je v pořádku, půda je suchá. )
4x
Je třeba sondou zjistit složení stávajícího stropu. Stačí jeho tepelné složení. Parozábranu položit na podlahu půdy na to pak silnou vrstvu vaty. Pak nebude problém. Zakrýt vatu můžete kontaktní membránou.
doplněno 03.03.18 09:28:
Pokud dáme parotěs do nějakého souvrství, tak musí být poměr tepelné izolace 1:5. Dole 1 díl izolace, parotěs, 5 dílu izolace. Musí se brát celá vrstva, jako izolace, od spodní omítky, až po zákryt vaty. Zakrytí difuzní folii je jen proti prachu, abyste za 5-10 let mohl vatu klidě použít na izolaci podkroví, až se rozhodnete.
Ať už bychom ohledně složení stropu zjistili cokoli, tak k čemu to bude dobré? Buď izoluje hůře, nebo lépe. Parozábranu zřejmě neobsahuje. A když nad ním bude přes 20 cm vaty, tak je to skoro jedno jaké má složení, nebo ne? Víc vaty už dávat nechcem a méně asi taky ne.
A proč dávat na podlahu tu parozábranu? Aby nenavlhla vata od podlahy?
A ta "kontaktní membrána" to je obchodní název? Je prodyšná? Proč tam vlastně bude?
Neberte to jako rýpání - jen se ptám, abych to dokázal obhájit před ostatními...
4x
Pokud budete muset situaci a investice obhajovat před ostatními členy družsva resp. tedy obyvateli domu, budou si muset zopakovat základy fyziky. Teplý a vlhký vzduch prochází vzhůru z teplého bytu stropními konstrukcemi do studené půdy. V jistém místě konstrukce dosáhne rosného bodu a vlhkost se začne srážet. Pak záleží na tom jak dalece je konstrukce prodyšná a má schopnost zkondenzovanou vlhkost odpařovat.
Tedy: u starého stropu se ta vlhkost také sráží, ale kontrukce svojí prodyšností umožňuje opětovný odpar při oteplení a přes letní sezonu. Pokud na podlahu položíte jen vatu bez parotěsné folie, posunete rosný bod a vlhkost se bude podle tloušťky vaty srážet buď v konstrukci stropu, nebo ve vatě. Ale protože vata už nebude tak prodyšná jako stávající strop bude jí déle trvat, než znovu vyschne. Po dobu kdy bude vlhká bude méně izolovat a hrozí plísně.
Pokud použijete parotěsnou folii, zůstane vlhkost pod ní, tedy v "teplé" zóně a nedojde až do rosného bodu. Nic se nebude srážet, vlhnout a vata bude dobře izolovat.
Co se týká zakrytí z vrchu, to bych určitě použil. Kontaktní membrána nevychází draho, umožňuje prostup par (v případě, že někde nebude 100% provedený parotěs a nějaká vlhkost se do vaty přecijen dostane) a ochrání vatu před znečištěním a případnou vodou kapající zvrchu - dnes je střecha OK, zítra být nemusí a než na to příjdete je vata v ...
Slovane, poslechněte solíka. Snad jste ho pochopil, páč to píše správně. Na obhajobu před davem musíte být napěchován informacemi, to bohužel nejste. Osobně bych doporučil kontaktovat pana Rypla z Juty, je to odborník na tyto problémy. Jezdí po ČR a zdarma dokáže posoudit na místě vše důležité, a klidně i vysvětlí nevěřícím.
Ještě mi není jasné tohle :
V jistém místě konstrukce dosáhne rosného bodu a vlhkost se začne srážet.
Na té půdě nikdy není do mínusu. Nebo jen krátce při extrémních mrazech. V místnostech u stropu je tedy kolem 22 stupňů, na půdě je kolem 5 ( a více ). Kde bude rosný bod?
Ale protože vata už nebude tak prodyšná jako stávající strop bude jí déle trvat, než znovu vyschne.
Myslíte, že 20 cm vaty je méně prodyšných, než 20 cm stropu?
Pukud budeme brát teplotu 22 st. Celsia jak píšete a vlhkost vzduchu 50%, bude teplota rosného bodu 11,04. Vy potřebujete, aby se vlhkost nedostala do místa v konstrukci kde bude tato teplota a nižší. To je právě smysl parozábrany, aby udržela vlhkost v místě s vyšší teplotou.
Příklad: řekněme, že současné složení stropu ze strany místnosti je: omítka, prkna, škvárový zásyp, vzduchová mezera, prkna (podlaha půdy). Zhruba bych si typl, že rosný bod bude někde na hranici škváry a vzduchové mezery, vlhkost tedy bude na vrchu škváry a pak skondenzuje na spodku prken tvořících podlahu půdy. Jelikož ale tato konstrukce není ze své podstaty vzduchotěsná, po oteplení (např. slunečné zimní dny) se posune rosný bod a skondenzovaná vlhkost se opět odpaří a netěstnostmi podlahy unikne do půdního prostoru odkud se odvětrá.
Pokud podlahu jen tak zakryjete vatou bez parotěsu, posune se rosný bod právě do té vaty (kam, to závisí na síle použité vaty). Skondenzuje ve vatě, ta ztratí částěčné své izolační vlastnosti, ale po oteplení se z tohoto materiálu bude podstatně hůř odpařovat a odvětrávat.
Myslíte, že 20 cm vaty je méně prodyšných, než 20 cm stropu?
Ano.
2x
pouze bych tam pečlivě rozmotal vatu, když už se to bude dělat, dal bych 2 vrstvy křížem 160 + 160. Žádnou parozábranu. Vodní páry volně procházejí vatou a odvětrávají se. Půda musí být dostatečně větraná. Pokud se na půdě významně nepráší, nedával bych žádnou krycí textilii - zhorší to odvětrávání a dost možná na ní bude docházet ke kondenzaci. Největší nepřítel jsou myši a kuny, které dílo zcela zničí. Pokud tam máte jakákoli zvířátka tak je to špatně.
Tímto způsobem to mám provedeno již cca 10 let a nikdy jsem nezjistil, že by kdekoli docházelo ke kondenzaci.
Osobně to mám provedeno ještě tak, že tam mám na vrstvě EPS udělané lávky, abych tam mohl chodit - pouze kontrola apod.
0x
Parozábranu ideálně v souvislé neporušené vrstvě na stávající podlaze půdy a to z toho důvodu, aby vata nevlhla, což degraduje její tepelně izolační vlastnosti za vzniku plísní, může docházet k degradaci konstrukce stropu (např. hniloba trámů). Vatu vždy až na to! Paropropustnou folií tu izolaci můžete zakrýt, což ji a) ochrání před případnou vodou, která na vatu může nakapat např. poškozeným střešním pláštěm, b) ochrání vatu před prachem a jinými nečistotami, kterých se bez folie budete zbavovat těžko, c) zamezíte šíření poletujících částic vaty. Není to nezbytné, ale je to doporučení, které má dle mého význam a nikoho to finančně nezruinuje.
0x
Pokud vůbec dávat parozábranu,tak jediněě u studené půdy(neuzavřené.)Vždy pod izolaci.Nedejte mna názory firem,ta vždy položí parozabranu,ať to stojí,co to stojí.
JABRAKA
Ale kam ji dát, pokud vůbec? Pod vatu nebo na ni? Obě verze mi připadají těžko obhajitelné, když vezmu v potaz, že budova se bude odpařovat směrem vzhůru, takže tak či onak se spodní vlhkost zastaví na parozábraně... A co pak s tou vlhkostí? Plísně? Mokré fleky?
Na druhou stranu nevím, zda ten strop z posledního patra vůbec nějakou vlhkost odpaří...
Takže pořád není jasné jestli parozábrana v tomto případě má smysl. A pokud ano, tak proč a kde.
Potřebuju to umět obhájit i před velmi prostoduchými členy družstva, kteří pak budou o navržené variantě hlasovat, takže jim potřebuju předložit jednoduché, logické, věrohodné argumenty.
Jedná se o "studenou" půdu, v létě spíš horkou, plechová střecha, ale neprotéká.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.