Výměna expanzky u topení

Vaše obavy ... ( se zvýšením rizika - možného projevení se netěsností v topném systému - v případě instalace tlakové vyrovnávací nádrže - tj. expanzomatu ) ... jsou zcela oprávněné!

Zejména u dříve zhotovených otopných soustav ( tj. zhotovených před 20 a více lety - a to i s dosavadním zcela bezporuchovým provozem soustavy ) je v nejvyšší míře pravděpodobné, že - při "přechodu" ( z využívání ... atmosférické expanky ... na využívání ... tlakové expanzky - tj. expanzomatu ) dojde - téměř se 100% jistotou - k prosakování ( až k odkapávání ) topné vody ... a to zejména kolem převážné většiny závitových spojení ( tj. především kolem napojení samotných radiátorů a také těsnění a připojení ovládacích ventilů u radiátorů ), které byly při zhotovování topení běžně utěsňovány koudelí, což ( v té době ) byl nejpoužívanější způsob utěsňování závitových propojení.

Při nainstalování expanzomatu a vytvoření tak tlakového topného rozvodu ... se může prosakování ( až odkapávání ) otopného média ( v tomto případě vody - s příp. chem. přípravky ) projevit už při prvním zvýšení tlaku - tj. při prvním ohřátí topné vody v otopné soustavě ( nebo-li při první "zkoušce" na těsnost ... u nově upravené otopné soustavy ). Stane-li se tak a otopná voda skutečně - ve spojích - prosakuje ( či dokonce odkapává ), pak je tato situace krajně nepříjemná ... a musí se ( v podstatě okamžitě ) vyřešit přetěsněním ( nejlépe ) všech závitových spojení. Tato situace je ale mnohem "příjemnější", než když se odkapávání ze závitových spojení ... ( kdy velmi často nejde o propouštění pouze jednoho či dvou, ale přímo hned několika spojení ) ... neprojeví hned po zhotovení nové "tlakové" soustavy, ale projeví se dodatečně ... tj. přímo v topné sezoně, což představuje ( při nejmenším ) nejméně jednodenní promrznutí celé rodiny.

Asi před 14-ti dny můj známý řešil úplně stejný problém - tj. starou ( atmosférickou ) expanzku ( která už neskýtala záruky bezpečného "přežití" následující topné sezóny ) se rozhodl nahradit ... právě expanzomatem. - Přivolaný instalatér ( který celý topný systém před cca dvaceti lety sám dělal a doposud - pouze s přiléváním vody do expanzky - celý systém perfektně fungoval ) mého známého upozornil, že instalací tlakové vyrovnávací nádrže ( expanzomatu ) může dojít ( vlivem zvýšeného tlaku v celé soustavě ) k porušení těsností především závitových spojení a doposud "držících" těsnění ... a tedy může dojít i k podstatnému "nárustu" další práce ... potřebné k dosažení nového bezproblémového chodu celé otopné soustavy.

Známý se nakonec přece jen rozhodl pro nainstalování expanzomatu ( protože ho - údajně - přestalo bavit cca 2x za zimu dolévat vodu do expanky ) ... a skutečně se dostavily ( instalatérem avizované ) problémy, ... takže nakonec mému známému nezbylo, než tentokrát už názor instalatéra respektovat, a využít jeho nabídky, že mu přetěsní ... VŠECHNA! ... závitová spojení a těsnění ventilů, což také udělal. ( Podotýkám, že - ze strany instalatéra - nešlo o žádný úmysl získat možný vyšší výdělek {ale měl zájem odvést kvalitně prováděnou práci}, protože - jako kamarádovi - veškerou práci známému dělal - za dohodu protislužby - tedy bez jakýchkoliv finančních nároků - tedy zadarmo ... jak to - ještě někde - na vesnici chodí. )

Takže moje rada je následující: Pokud máte otopnou soustavu zhotovenou z období před více než 15-ti či 20-ti, popř. i více lety ... a otopná soustava Vám doposud - bez problémů - "šlapala" s expanzkou atmosférickou ( a již Vám - bohužel - dosluhuje ), pak ji skutečně pouze jenom vyměňte za novou ... také atmosférickou, protože - v nejvyšší míře - je pravděpodobné, že byste ( s rozsahem přetěsňování závitových spojení a potřebné výměny patrně všech těsnění ) mohl dopadnout jako výše uváděný můj známý ( kterého to ale finančně nic nestálo ), což by se - podle Vaší jedné zmínky - asi bez podstatně zvýšených finančních nákladů určitě neobešlo!

Na Vaši otázku, která otopná soustava ( zda "otevřená" s atmosférickou expanzkou, ... či "uzavřená" s expanzomatem ) je lepší ... si nedovoluji odpovědět, protože nejsem v tomto směru odborník, ale pouze uživatel "otevřené" otop. soustavy, ... a tedy nemám tolik zkušeností se soustavami "uzavřenými". - Obecně se ale dá povědět, že systém "otevřený" ( tedy s atmosférickou expanzkou ) má nevýhodu v potřebném občasném dolévání vody odpařené z expanzky ( kdy četnost dolévání - mimo jiné - záleží také na její velikosti ), ... což je spojeno dále s tím, že s každým přiléváním nové vody je do otopného systému přiváděn také "další kyslík", podporující korozi celého otopného okruhu - včetně kotle, což může údajně - časem - způsobovat i značnou nežádoucí vážnější korozi celého vytápěcího systému. - Ze zkušenosti ( s otevřenou expanzkou ) v rod. domku mých rodičů, mohu ale povědět, že ani po "pravidelném" ( cca 1x ročně ) dolévání otevřené ( cca 60 litrové ) expanzky ... nejeví otopná soustava nejmenší známky jakékoliv nadměrné koroze ... a to - perfektně - funguje ( pouze s běžným přetěsněním několika ventilů a výměnou kotle - pro přechod na plyn ) ... již od roku 1978 - tj. více než 30 let.

A pokud se týká provedení otevřené ( tedy atmosférické ) expanzky ( vždy je potřebné umístěné nad nejvyšším bodem otopné soustavy ), pak jsou možné pouze dvě možnosti provedení:

1) ... expanzka tzv. NEPRŮTOČNÁ - sloužící pouze jako vyrovnávací nádržka pro "výkyvy" hladiny studené a ohřáté otopné vody a také pro potřebné doplňování odpařené vody do topném okruhu - tj. pouze s JEDNÍM propojením na topný okruh, kdy voda v expanzce není vodou z topného okruhu dostatečně ( skoro vůbec ) ohřívána ... a při umístění expanzky na půdě - je toto umístění {v zimním období} spojeno s značným rizikem zamrznutí, čemuž lze - ne zcela - "nadběhnout" důkladnou izolací expanzky.

2) ... expanzka tzv. PRŮTOČNÁ ... se stejnou primární funkcí jako expanzka v bodě 1, ... ale se DVĚMA připojovacími místy ( výškově odlišně zhotovenými - obdobně jako u radiátoru ), kdy expanzka se skutečně chová také jako radiátor ( tedy hřeje ) ... a neměla by tedy nikdy zamrznout. - Je třeba ale dát pozor na to, aby hladina topné vody v expanzce nepoklesla pod to výšší připojení k otopnému okruhu, čímž by byla přerušena cirkulace otopné vody v expanzce ... a "stojatá" voda by mohla skutečně v expanzce zamrznout. ( Jednoduše řečeno - obě vyústění připojovacího potrubí v expanzce MUSÍ BÝT - nejlépe i mimo topnou sezonu {pro vnitřní korozi potrubí } - POD HLADINOU. )

Oba typy expanzek je vhodné doplnit i přepadovým potrubím ... s vyústěním na střechu, či do jakéhokoliv odpadu.

V situaci, kdy jsou ( oba typy ) expanzek umístěny na půdě ( tedy v prostoru, kde může mrznout ), pak ... u NEPRŮTOČNÉ expanzky - je ZCELA NEZBYTNÉ její POŘÁDNÉ ZAIZOLOVÁNÍ ( ... to pro zabránění ÚPLNÉHO ZAMRZNUTÍ vody v expanzce ); ... a u PRŮTOČNÉ expanzky - sice zamrznutí primárně nehrozí, ... ale DOBRÉ ZAIZOLOVÁNÍ expanzky je VHODNÉ ( ... to pro zabránění - ne malým - ZBYTEČNÝM TEPELNÝM ZTRÁTÁM, ... způsobovaným NADMĚRNÝM OCHLAZOVÁNÍM OTOPNÉ VODY v expanzce )

A je-li expanzka - jakákoliv - umístěna v půdním prostoru, pak za nejlevnější ( a zcela dostatečný ) způsob zaizolování expanzky považuji její "obsypání" obyčejnými vysušenými pilinami, které jsou kolem expanzky udusány v jakémkoliv zhotoveném "bednění" kolem expanzky.

Výše uvedené řešení, domnívám se, je vhodné pro otopné soustavy "staršího data" zhotovení. - U zcela nové soustavy bych ale asi sám také volil expanzomat. A to i za cenu vyšších nároků na provedení utěsnění spojů - pro dlouhodobé trvání.

Výše uvedené uvádím, jako možnou variantu řešení, jak se s nastíněnou situaci případně vypořádat.. Samozřejmě budu ale velmi rád, pokud mne kdokoliv - v mých názorech - poopraví či doplní o nové poznatky, které bych také velmi rád sám využil ... při řešení stejného problému. Přeji Vám úspěšnou výměnu expanzky ... a také děkuji za případné připomínky zkušenějších poradců. - Díky.

Dobrý den.

Dovolte i mně přispět k názorům na problém expanzní nádoby(expanzomatu) u teplovodního vytápění.

Obojí systémy, expanzní nádoba a expanzomat , mají svoje výhody i nevýhody a podle jejich zhodnocení se rozhodnout.

Expanzí nádoba: nevyžaduje žádnou pozornost při provozu , snad jen její doplňování vodou.To lze zajistit vodovodní přípojkou do systému přímo u kotle , toto provádíme při každé obsluze kotle. Kontrola naplnění se kontroluje tlakoměrem přímo u kotle , případně přepadem svedeným až ke kotli. Nevýhodou je , že se voda vypařuje (nijak dramaticky) a je nezbytné věnovat velkou pozornost , při instalaci zateplení nádrže.Pokud neni vystavena přímo mrazu a topí-li se pravidelně , zamrzání nehrozí.

Xpanzomatem jsou vyřešeny všechny nedostatky expanzní nádrže.Expanzomat má ale poměrně vysoké nároky na znalosti i praxi v oboru , při nastavení optimálního množství vzduchu a jeho tlaku v závislosti na optimálním množství vody v systému.Na tomto totiž záleží , aby v systému při provozu topení , příliš nekolísal tlak a tím zbytečně zatěžoval rozvody i samotný kotel. Pokud by byla soustava neplněna přílišným množstvím topného media (málo vzduchu v expanzomatu) , při zahřátí by razantně stoupal tlak , jelikož víme , že voda a pod. jsou nestlačitelné. Toto nebezpečí má korigovat stlačování (zmenšování objemu) dostatečného množství vzduchu v expanzomatu.I tehdy bude tlak v soustavě kolísat , ale jen zanedbatelně.

Nyní k tlakovým poměrům v topném systému: Všeobecně známe , že tlak vodního sloupce vysoký 10m vytváří na dno tlak cca 10 Pa (1 atm.) Z toho si stanovíme jaký tlak musí být v systému a to podle převýšení nejvyššího stavu hladiny od měřícího tlakoměru.Na každý 1 m převýšení je to 1 Pa ( 0,1atm.).Aby nedocházelo k zavzdušňování a zaručenému koloběhu topného media , musí být v topném systému mírný přetlak , rovnající se cca 1,5 až 2 m vodního sloupce 2 Pa tj. 0,1 - 0,2 atm.Toto zabezpečit je úkolem expanzní nádoby nebo expanzomatu.

Příspěvkem sleduji , jak je potřebné pro správné a vhodné rozhodnutí na míru uživatele , něco vědět o řešené problematice.Nejsem příznivcem rad: UDĚLEJ TO TAKTO!

miro. Omlouvám se za obšírnější příspěvek.

Promiňte chybu v příspěvku. Kde uvádím jednotky Pa má být správně kPa. Tedy prakticky 1 at = 10 000 Pa = 10 kPa. Děkuji

Ani na podruhé jsem se netrefil.

Snad už správně je: 1 atm = 100 000 Pa = 100 kPa = tlak vodního sloupce vysokého 10 m.

1 m vodního sloupce = 0,1 atm = 10 000 Pa = 10 kPa.

Děkuji za pochopení.

Nejsem odborník, ale mám 20 let zkušeností. A i tak nám život chystá stále nové, viz nedávná kalamita na Jablonecku. Tři dny proud střídavě šel a nešel. Protože jsme "na koci světa", mám už kvalitní záložní zdroj k čerpadlu, ale v tomto režimu došla šťáva i jemu. Kotel jsem nechala vyhasnout hned, jak bylo jasné, že to bude kruté a topila jen elektrikou, když zrovna šla, v akumulační nádrži. Jinak mám teď expanzku a ve Viadrusu chladící smyčku a předimenzované radiátory, takže nikdy dřív nešel kotel ve vysokých teplotách. A přesto, jakmile dříve vypnuli proud, do deseti minut tryskala vřící voda ze smyčky do kanálku a celá dílna, kde kotel stojí, se proměnila na saunu se všemi důsledky. Když u nás laškují s proudem, tak to obvykle trvá! Takže pěkně rozjetej kotel můžete tlumit odebráním vzduch jak chcete, tak Vám bude pravidelně zásobovat místnost párou hodně dlouho. Dřív jsme měli Dakon 32, uhlí se dalo v kritické situaci vyhrabat a vynést na sníh, ale velká polena z Viadrusu nevytáhnete, musíte počkat, až to dohoří. Proto je potřeba volit vhodné místo pro kotel, expanzku i vyvedení chladící smyčky i z tohoto pohledu. A doporučuji poučit rodinu, protože když neinformovaná ženská poprvé vidí, jak kotel tancuje čardáš a prská vodu, tak je z toho na infarkt.

Mám také atm. exp nádobu a jsem s ní už 35 let zcela spokojený a neměnil bych.Zdá se mi totiž maximálně jednoduchá a spolehlivá.Když budete mít přetopený kotel-a plně přiložený-a zrovna vypne elektrika, tak to bude sice bouřlivě vařit,ale má to kam jít, nemůže se nic stát.V případě tlakové,tedy uzavřené soustavy jste zcela odkázán na kvalitu a bezchybnou funkci přetlakového ventilu.Proto bych ten starý způsob neměnil.Ale to je můj osobní názor.

přešel sem z atmosferického na tlak ,topení litina 31let stará a nenám žádný problém ,jenom sem si od známého topenáře nechal udělat do kotle (staré filakovo) chladící smyčku pro případ přetopení spíná přes elektromagnet a termostat ,v případě že nejde el. tak ruční ventil ,po dvou sezonách žádné závady

Pokud je vše v pořádku, není (ne)výhoda žádného systému. Co Vás vede k výměně nádrže? Jak vysoko je hladina vody od nejspodnější části topení. (výška vody)

Jestliže dáte nádobu na půdu, URČITĚ Vám zamrzne. Mnohokrát jsem to zkoušel, nebylo rok, aby nezamrzla. Dále je problém doplňování, páč voda se Vám odpařujem působí vlhko.

Jestliže můžu z vlastní zkušenosti poradil, zašpuntujte nádobku a umístěte expanzomat. Přivěďte vodu k potrubí, a pak si vychutnejte dílo. Otočíte kolečkem a kotel se napouští. Starosti o expanzomat? Za 10 let jsem s ním nedělal vůbec nic, jen jsem z něj při malování ofoukal prach.