Oprava cihlové klenby

Pane Novotný, nic ve zlém, ale tohle je v podstatě laická poradna na všechno možné. Takže radu (většinou dobrou, ale nezávaznou) Vám tu možná někdo poskytne, možná Vám někdo doporučí statika ve Vašem okolí, ale těžko tu najdete firmu, která Vám to opraví. Tady se práce nezadávají.

Dobrý den, jenom názor - toto bude vyžadovat specializovanou firmu, která už má nějakou zkušenost. "Bastlit" to amatérsky nemá význam a myslím, že si k tomu něco řeknou i pamatkáři. Zdá se, že jde o unikátní objekt, který by měl být zachován (zrekonstruován) na úrovni. Zdravím!

jak povyjeté cihly? dejte sáspoň foto třeba se dá poradit i bez statika.Jinak běžně se klenba zpevní nabetonováním,příp i zaarmováním třeba karisítí

Působí to na mě jako "vada z výroby", hlavně do toho nemlátit, nic nepodpírat a vydrží to věky...pokud se ovšem nerozjíždí boky, do kterých se síly klenby přenáší.

Podle mě je to zcela v normě,žádné velké praskliny nevidím a ty´´povyjeté´´cihly tam byly dle mého názoru už ze stavby. V cihelně přesnost na milimetry asi neřešili.

Dobý večer,pro @ josysec -bohužel žádné foto nemám,nebylo ve zvyku v té době vše totit zvláště v mém případě

(když přednost měly slečny),i když bych je měl teď rád.Tím myslím foto cihelny.Mojí předností tenkrát byly a zůstaly parní lokomotivy,které stále považuji za za geniální vynález a konstrukci(vč.ost.parních strojů),které nás posunuly tam,kde jsme dnes..

Pokuď jde o " hliník",nebo "hliňák" nemá to nic společného s hliníkem(Al),je to odvozeno od slova hlína a jedná se

o prostor,kde se tšžila surová hlína,N př. obdoba lomu.Jako dítě si pomatuji,že hlína byla kopána krupáči,v době mé

brigády tam byl již korečkový bagr.Tyto "hliníky" byly samozřejmně "dobré",aby se v dnější době staly dobrým

uložištěm komunálníhoho odpadu.Nakonec z cihelny ,kde se nadřeli naši předkové bude tančírna.Ještě,že to naši

předci všechno vybudovali,jinak by musel tančit v hlíně,a my bysme byli bez cihel a bydlení.No tak již dnes chodí.

fero

Dejte foto.

Dobrý den,jako student jsem do takové cihelny v 50 létech chodil na brigády.Pokuď potřebovali opravit klenbu(vyjeté

cihly),používali malé dřevěné klínky,kterými cihlu zajistili proti úplnému "vyjetí" tu zatlačili zpět(nesmí úplně vypadnout),

spáru pak vymazali šamotovou maltou.Vy asi vypalovat cihly nebudete,tak můžete použít vápeno cementovou maltu

v konzistenci tmele.Takto postupně klenbu opravit.Co si vzpomínám,tak podle obrázků je Vaše klenba v dobrém stavu

s porovnáním s tím jaká byla tam při provozu.Po zatuhnutí malty klínky vyndáte a opravíte spáru.

Jinak podle Vašich obrázku jsou nosné zdi v dobrém stavu a určitě se klenba "nerozjezde".

Jako zařízení se opravdu z dnešní doby jedná o vzácné zařízení a fandím Vám ,aby se Vám cihelnu podařilo zrekonstru-

hovat.Jedná se o kruhovou vypalovací pec,která se plnila podle sekcí.Zapalovala se jednou do roka(nebo i déle)

oheň se přenášel posouváním dodávek paliva(mour)-uhel.prach,do jednotlivých sekcí.To bylo zajištěno šnekovými

zásobníky ,ktetré byly umístněny v patře nad vypalovacími sekcemi.Přenos ohně byl zajištěn pomocí klapek před

komínem.Mour se sypal na syrové cihly ze shora.Po naplnění sekce vysušenými cihly se otvor do sekce zazdil,

a mohl začít přenos ohně. Výpal zajištovaly dvě party,jedna zajišťovala navážení vysušených cihel a jejich uložení

do pece(skládaly se "naštorc" s mezery,aby mohl mezi nimi propadávat mour.Druhá zajišťovala vývoz vypálených

cihel.(Myslím,že dnes by to asi nikdo nedělal-vysoká teplota a nepředstavitelné množství horkého popelu atd.).

Takto to p robíhalo celý rok,pořád dokola,až do doby než přišly velké mrazy-nedaly se sušit surové cihly.

Šnekové zásobníky pokuď byly v provozu měly zvonečky,takže to vypadalo jako když přijde Ježíšek.

S pozdravem fero