Zdravím všechny! Máme vysoké radonové riziko a budeme mít podlahové vytápění. To znamená (krom kvalitní hydroizolace pro vysoké rad. riziko) pod deskou větrat. Na pozemku máme asi 5 cm ornice, zbytek je samá břidlice. Bagr měl problémy, ale pasy máme už je i zabetonováno. :D Teď máme na pozemku hromadu kamení (ta vybagrovaná břidlice) a já se chci zeptat. Musí se to udělat tak, jak to čtu na internetu (udusat původní zeminu, geotextilie, drenážní trubky a štěrk), nebo mohu vynechat geotextilii, dát rovnou drenážní trubky a použít mezi ně tu břidlici, vše udusat a rovnou kari sítě a desku? Pokud ne, prosím napište proč?. K zanášení drenážních trubek by docházet přeci nemělo, když tam nebude docházet k žádnému pohybu hlíny vlivem vody-déšť, nebo pohybu větru-uzavřeno bez nasávacích průduchů. PS: Musí se osadit ventilátor, nebo postačí komínový efekt? Dům bude do patra, komín až nad střechu... Všem za odpovědi velmi děkuji.
funkce geotextilie je buď ochranná nebo separační. Tady bude chránit trubku před poškozením (protržením). Zas to není tak nákladná položka, která by tě měla zruinovat. Ventilátor bych asi neosazoval
stepan3
To ano, ona se tam dává podle netu ta geotextilie mezi právě hlínu a štěrk (separační funkce). Vzhledem k tomu, že bych já dal mezi trubky vlastně to samé, co je pod nima, není tedy co separovat...?... (Vrstvy podle netu od spoda : Hlína, geotextilie, štěrk s drenážníma trubkama, deska) Ještě chci upozornit, že mezi tou břidlicí je trocha hlíny (vykopáno ze země). Nevadí to? (95% kameny - břidlice, 5% hlína)... doplněno 23.11.17 10:23: Ještě doplním mnou plánované vrstvy od spoda, pro upřesnění: Břidlice, břidlice s drenážníma trubkama, deska. Je to dost jednoduché a značně levnější, nevím jestli je to tak dobře, na netu se v článcích píše často ledacos, aby se dobře prodávalo. Můj laický pohled na věc: Pokud radon projde břidlicí až pod desku, projde stejně tak břidlicí i do drenážního systému s komínem...
3) Geotextílii nepomůže ochránit proti mechanickému poškození trubek, pokud k němu má nějak dojít.
4) Já bych geotextílii nedával.
doplněno 23.11.17 16:19:
1) myslel jsem tím, zeptat se projektanta.
Co je hlavní dotaz pro Vás?
doplněno 23.11.17 17:16:
Bohužel nevím, jak Vaše břidlice vypadá, pokud to dokářete kvalitně zhutnit, tak proč ne.
stepan3
Děkuji za reakci . 1) Projekt se může během výstavby libovolně měnit, musí se však o změně informovat st. úřad a musí to schválit, s čímž z pravidla nejsou problémy. 2) Pokud nebude mít změna negativní dopad na statiku a funkčnost, určitě se levnější variantě nebráním. 3) To je bez debat, souhlasím. Geotextilie slouží hlavně jako separátor dvou rozdílných materiálů. (např. hlína a štěrk) 4) Děkuji, já v mém případě (použití vykopané břidlice) také ne. Nicméně to nezodpovídá mou hlavní otázku. doplněno 23.11.17 16:54: Jestli mohu použít můj způsob ( využít vykopanou břidlici ), nebo jestli je správný 2. způsob, uvedený na netu a mám se jím striktně řídit? Vše je popsáno viz. výše. Děkuji
každý si pod vybagrovanou břidlicí představuje něco jiného. V tvém případě by bylo nejlepší se poradit s odborníkem přímo na místě. Na základové desce a vším co je pod ní nemůžeš šetřit. Všechno se ti časem vymstí. Lidem neustále říkám můžete šetřit na baterce , ale ne na rozvodech. Baterku časem odšroubuješ a vyhodíš , rozvody budeš muset bourat barák a tak je to i s těma základama.
Já bych to udělal tak , že tam dám prvně tu geotextilii a na ni drenážní trubky. Kdybych tam tu hadru nedal , tak mi časem hlína zalepí tu drenážku a pak by nemělo smysl ji tam vůbec dávat. Že by nemělo docházet k zanášení? Nemělo znamená pochybovat - ty musíš mít u základů jistotu. Potom štěrk o určité frakci kterou máš v plánech. Také opatrně s tim hutněním. Ventilátor je dle mého nesmysl . Musíš tam dosáhnout komínového efektu a to se chce také poradit s odborníkem.
Lidi často zapomínají dávat do základové desky ,,průchodky ". Jak na vodu z řádu tak na studni.( pokud studnu neplánuješ , tak ji tam stejně dej. nevíš co bude za 10 let.)Elektriku k ovládání brány a zvonek, elektriku na zahradu s dostatečnou rezervou , atd.
stepan3
Promiňte, ale tohle jsem přesně slyšet nechtěl. "Aby jste měl jistotu, pro jistotu udělejte tu nejdražší variantu". :D Vždyť tohle tu právě řeším. To jsem nemusel psát vůbec na poradnu, mohl jsem si rovnou říct, že to udělám draho... pro jistotu... :D A nemám si rovnou postavit protijaderný kryt? Pro jistotu...
Vždyť o to tu přesně běží, jestli moje varianta je použitelná a dlouhodobě funkční? Pokud nemáte konkrétní zkušenosti, nebo nastudovanou problematiku, nebo někoho známého, který o odvětrávání ZD ví, nebo se tím třeba i živí, tak proč na tohle téma reagujete? (myšleno i k ostatním) Protože jste v podstatě jen opsal jeden z mnoha článků, které mám již dávno nastudované.
Vím jak to má být v tom nejdražším a nejideálnějším případě, ale je možný i můj způsob? Můžete mi tedy jako totálnímu laikovi vysvětlit, jak dojde k zanesení roury, když je to pod deskou, chráněno proti větru a dešti. A ne spodní voda tam nevystoupá, jsme na kopci a při kopání pasů - sahara. Leda by se objevil náhle nějaký záhadný pramen :D . Děkuji za odpověď.
Nevidím ani jeden způsob,proč větrat pod zakladovou deskou.Pokud zvolíte správný způsob odizolování desky,radon se nad ní nedostane a zůstane pod deskou,případně unikne kolem.Větráním ochráníte pouze přízemní místnosti,pkud by se tam radon dostal.Protože radon je poměrně těžký plyn,zůstane po úniku nad zemnou i v okolí domu.I když budete instalovat větrání pod deskou,z okolí se dostane stejně do domu.A co uděláte se splodinami rozpadu?polonium se usazuje na prachových částicích.Budete montovat ještě superčističe vzduchu?Kromě toho se radon ochotně rozpouští ve vodě.Budete zřizovat také filtry na vodu ze studny.Radon má poločas rozpadu několik minut.Po vyloučení z horniny,nebo z vody se za několik minut vyzáří polovina molekul Rn.
JABRAKA
instalater*
jabraka- při žádosti o stavební povolení asi proběhl radonový průzkum a ten nařídil odvětrání základové desky. Což znamená , že tam byla naměřená velice vysoká hodnota a s tím bych si nezahrával a přesně dodržel technologický postup daný projektantem. Tazateli jde o to jestli může ušetřit za geotextilii. Já ji v tomto případě dávám dokonce dvojitě. Jak na zeminu tak pod podkladní beton. Jestli tam může dát břidlici a já dávám štěrk frakce 16-32 jinak ta drenáž by tam mohla být zbytečná.( průchodnost plynů do drenážky. Někdy pokládám i Iglů tvarovky ale to většinou při rekonstrukci starších RD ) Mám za sebou zhotovení několik desítek základů a z toho několik s velkým rizikem radonu , ale nikdo na tom nešetřil. Možná také proto , že tu máme blízko uranové doly a spoustu lidí tady odchází na rakovinu plic.
stepan3
Riziko radonu je střední - vysoké, ale budeme mít podlahové vytápění, proto se dělá to odvětrání. Chci ušetřit za geotextilii a štěrk + dovoz štěrku. Břidlice mám hromadu ze základů, co by břidlicí dohodil... :D Ale jak říkám, šetřit nebudu, pokud můj způsob s břidlicí nebude fungovat. Proto se ptám. Tvrdíte, že tedy použití břidlice s trochou zeminy je zcela špatně? A že se roury určitě zanesou? Jak?
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.