Hypotéka bez úspor - ručení?

Upřímně, neznám ze svého okolí nikoho, kdo by se chtěl ve Tvém věku takhle osamostatnit a mít vlastní byt/splácet hypotéku...

Řekl bych, že v první řadě bys měl mít stabilní zaměstnání (nějakou dobu tam být, mít smlouvu na dobu neurčitou).

Pak to můžeš řešit tak, že si buď najdeš zatím podnájem (což nechceš), nebo budeš bydlet nějakou dobu u rodičů.

Jestli máš plat 27 tisíc hrubého, tak když by sis dokázal z toho ušetřit 10 000 měsíčně, tak do cca 25 let jsi schopen si něco našetřit a hypotéku si nemusíš už brát na tak velkou částku. Musíš počítat s tím, že čím déle budeš splácet a čím více si půjčíš, tím více zaplatíš na úrocích, což je škoda.

Další věc je, že jistě budeš mít nějakou přítelkyni a když dáte příjmy dohromady, tak jistě na hypotéku dosáhnete snáž spolu.

Nevím, v jaké jsi situaci a jaké máš vztahy s rodiči nebo prarodiči, ale jestli máte doma "místo", tak bych na Tvém místě nedělal frajera a zůstal zatím u nich. Navíc pokud nemáš přítelkyni (alespoň o tom nepíšeš), a jsi zatím sám, tak ani není moc důvod, na vlastní bydlení spěchat ( s rodiči asi vyjdeš lépe teď, než pak s přítelkyní, kde pak může docházet k různým neshodám).

Ptákovina je brát 27 000,- Kč hrubého, bydlet u rodičů a nemít nic našetřeno. Začněte šetřit takovou částku kterou byste splácel hypotéku.

Sice platí, že jediný dluh/úvěr, který má smysl, je ten na pořízení vlastního bydlení a taky platí, že kdy jindy se zadlužit,

než v mládí...ale stejně... raději bych šel do pronájmu... Někdo nebydlí ve svém ani v padesáti, nač se vázat hypotékou...

Záleží na tom, jak velkou hypotéku chcete a jak velkou částku budete muset zaplatit, abyste ji dostal. Prodejem auta to asi nevyřešíte. Jedině ho prodat, dokud za něj něco dostanete, peníze si uložit a šetřit k nim další, než na ten základní poplatek naspoříte. Jiná cesta nebude. A zatím jít do toho pronájmu, dělají to tak všichni, pokud nebydlí u rodičů, nebo nemají hotovost. Až našetříte, pak si můžete vybírat. Taky můžete počkat, až se oženíte a budete na to riziko dva, kdyby jeden přestal zvládat platit, druhý ho podrží.

jj, je to tak a zároveň i trochu jinak, než si myslíte. Pro hypotéku se nechodí jako pro půjčku.

Před žádostí o hypotéku musíte mít dost peněz na akontaci. Akontace je jakýsi váš podíl na nákupu nemovitosti, obvykle 10 procent z ceny. Teprve potom má smysl jít požádat o hypotéku. A zde se vynoří další problém. Hypotéku dostanete na 80 procent odhadní ceny nemovitosti. Odhadní ceny. Ne té tržní, kterou vidíte v inzerátu. Odhadní cena je vždycky nižší, než tržní.

Takže vás asi nepotěším.

Jestli chcete koupit baráček s tržní cenou milion, pak byte měl mít našetřeno aspoň 250.000,-KČ. Jinak na hypotéku nedosáhnete.

Požadované úspory na hypotéku se můžou brát jako test, že to v budoucnu opravdu dokážete. Ono je snadné spořit dva měsíce, to dokáže každý. Ale cíleně spořit třeba 3 roky, to už tak snadné není. Zkuste to a dokažte bance, že to pro vás není problém = není problém následně splácet hypotéku.

Navíc i tak by byla vhodná další rezerva, až budete mít hypotéku a budete třeba měsíc dva tři bez práce, co pak? K tomu jsou další úspory jako rezerva.

Prostě jít si pro hypotéku s nulou na účtu není dobrý nápad. Vy chcete hned všechno hned. Svých pěnez si vážíte a nechcete je cpát za pronájem, ale je to normální cesta - platit na začátku nájem. Vyzkoušíte, co od bydlení očekáváte a jaké platby za měsíc musíte uhradit. Jsou to dobré zkušenosti.

Není to ptákovina. Toto opatření pomůže lidem, jako jste i Vy, kteří si dostatečně nedokáží představit, co vše pořízení nemovitosti obnáší a představují si to jako Hurvínek válku. Část problematiky Vám přiblížil @figurek. A to stále ještě není vše.. Záleží na tom, jakou nemovitost chcete koupit a na to se váží další finanční výdaje a to nejen ty na nábytek a elektrospotřebiče. Pořizovat tak vlastní bydlení bez žádných naspořených vlastních prostředků, je holý nesmysl. Dokud můžete, spořte si maximum peněz stranou.

Vaše uvažování je správné, pokud máte stabilní zaměstnání a jistý příjem. Pokud tomu tak je, tak bych na nic nečekal a sháněl, protože ceny nemovitostí letí vzhůru a je jich nedostatek. Pokud nemáte stavební spoření, pokusil bych se část peněz vypůjčit od rodičů a koupil nějaký byt. Splátky hypotéky si dejte na nižší částku a na hypotéku na více let. Pokud nastane nějaký problém, můžete ho pronajmout nebo prodat

Hypo: Proč ze sebe zbytečně děláte hlupáka?

Majitelem nemovitosti nebude banka, ale tazatel! Banka má na nemovitosti zástavu, tot vše! Bance jde o jediné a to, aby byla hypotéka placená a šli jí úroky! Kdo tam bydlí jí vůbec nezajímá!

S prodejem nemovitosti, která byla pořízena na hypotéku také není problém. Lze hypotéku převést nebo si sjednat vlastní a hypotéku prodávajících vyplatit. To lze kdykoliv, nejen když konční fixace. Jen si banka započítá pár desítek tisíc korun poplatek za předčasné splacení.

Hypo, ještě něco chcete vysvětlit, když nejste schopný si základní věci zjistit?

Na bydlení musí být dva.

Aby si toho vážili.

Pokud posadíte slípku do Vašeho, nemusí se jí líbit, vážit si toho, opečovávat.

Co když upravíte tohle takhle, ale ona by chtěla něco jiného.

Proto vše společnou rukou. Společné plánování.

Jak už to bývá, Vy se sedřete, ale protějšek se snažit nebude, a leda byste potom napsal půlku na milou osůbku. Za několik let budete před rozvodem a madam bude požadovat půlku vyplatit. A vy budete muset prodat.

Proto investujte do nového domova s člověkem, který bude také přisypávat ze svého měšce.

Vybírejte pečlivě svůj domov, ale i svoji životní lásku.