Jak skladovat uhli

uhlí by mělo být hlavně v suchu ,a je jedno jestli na jedné nebo více hromadách

Jak správně skladovat palivo ceskestavby.cz/...

Ale najít se dá skutečně ledacos

" INSTRUKCE K NAKLÁDÁNÍ S TŘÍDĚNÝMI DRUHY UHLÍ" sdas.cz/...

Zdravím

Podmínkou dobrého a i letitého (protože co nespálíte dnes můžete spálit klidně i za deset let je-li správné uskladnění a to i u hnědého uhlí a briket = odzkoušeno) skladování jsou především suché a pokud možno i větrané prostory. Správně se uvádí že by zejména hn. uhlí nemělo být skladováno ve vysokých vrstvách (kvůli riziku samovznícení) to však platí spíše pro větší hromady.

Osobně skladuji hn. uhlí dvěma způsoby:

1. V kůlně (komorové zásobníky)

2. V sudech (sudové válcové zásobníky)

1. V kůlně či šopě mám na udusané hlíně položeno několik starých cihel, na nich je dřevěný rošt (uhlí neleží na vlhké zemi, může pod ním proudit vzduch = nezapaří se) zbitý z dvou podélných desek a příčných podobně jako "žebřík" s mezerami tak aby při frakci ořech 1 nedocházelo k velkému propadu pod rošt. Nad roštem je "úzký nudlový" ale vysoký (cca 2m +,-) prostor (široký cca 1 m , dlouhý cca 2,8 -3 m) rozdělen na 3 komory pomocí 6 svislých hranolů (vždy po dvou na jednu komoru) které slouží jako opěra vkládání přepážek (mohou být zbité z dřevěných desek nebo může jít o různé dřevotřískové či překližkové desky patřičné síly) Každou komoru postupně plním až téměř pod "střechu" tak že vždy vložím přepážku, po zaplnění jedné komory (A) plním stejně komoru (B) a (C). Výhodou je že nad uhlím i pod uhlím volně proudí vzduch (šopka není vzduchotěsná) uhlí je v jednotlivých komorách byť na výšku ale v malém množství (X záparu) na malý prostor vleze velké množství uhlí cca 25- 30q. Vždy po vyprázdnění celého prostoru což je dle zimy 1x za dva roky (jak to vyjde) rošt vyjmu uhlí prach pod ním vyčistím. Jednotlivé komory mohou mít (u jedné mám) i malá boční vybírací dvířka takže je možno vyprazdňovat i každou komoru zvlášť což umožňuje aby byl v každé komoře jiný druh paliva např. v jedné černé v druhé hnědé uhlí ve třetí např. uhelné brikety, většinou ale všechny 3 komory užívám na jeden druh např. hn. uhlí oř. 1 nebo hn. uh. brikety.

2. V sudech sudové či válcové zásobníky. Dají se lehce zhotovit z vyřazených 200l plechových sudů a to tak, že se dva sudy postaví na sebe sepnou obručí či se dovnitř naheftují trny (např. kovové trubky roxory apod.) aby se horní sud nemohl ze spodního samovolně "smeknout". Spodní sud má zachované dno a cca 10 cm nad zemí je v něm udělán vybírací otvor cca 15x15 cm (velikost dle druhu paliva u briket může být pochopitelně i větší) překrytý plechovým čtverečkem s pantem a zápatkou na jedné straně ( deklík proti samovolnému sypání) Horní sud je zbaven dna takže tvoří oboustranně otevřený válec , který zhora může přikrývat buď těsné (proti zatékání) víko s obručí anebo plech (stříška). Sudový zásobník může být postaven na betonu nebo dlaždicích ne na holé hlíně kvůli "rezivění", kvůli dešti a zejména sněhu je ideální aby zásobník stál např. na vyvýšenině a plechová stříška nad ním přesahovala obrys sudů. Dle množství uhlí či briket jež chcete skladovat volíte počet sudových zásobníků (vždy 2 sudy na sobě mohly by být i 3 hůře by se ale plnily a pozor na bezpečnost-převržení, dobré řešení ale např. "do svahu") Vzhledem k místu je dobré stavět vždy sudové zásobníky k sobě na relativně malé ploše tak získáte relativně velký skladovací prostor tzn. na plochu cca 180 x 60 cm se tak vleze 6 sudů což představuje zhruba cca 8 metráků černého a cca 7 metráků hn. uhlí oř. 1. Sudy se plní vrchem a vybírají spodem, uhlí vydrží v sudech téměř neomezenou dobu jsou-li sudy v suchu tzn. nahoře stříška dole nesmí otvorem zatékat, a to jak černé tak hnědé bez "degradace". (I hnědé jsem takto skladoval cca 10 let bez degradace v "suchu" čistotě) Sudové zásobníky mohou být jak venku tak i uvnitř kůlny sklepa apod, tam kde se vlezou v tom případě pak nemusí mít stříšku či těsné víko nahoře.