Jake prostredi je nejlepsi ke spanku?

Ideál je tma, pokud možno úplná. Ideál je ticho, pokud možno úplné. Teplota se může lišit, každý preferuje jinou, ale měla by být nižší než normální pokojová. S tím oknem je to těžké, protože to je fajn... až na to, že tím přijdete o to úplné ticho a úplnou tmu. A deka jaká? No, podle teploty M.

Obecně, čím víc odfiltruješ smyslových podnětů, tím líp.

Ideální je nebýt v dosahu elektromagnetického záření. To jest nespat poblíž vysokého napětí, wifi routrů, mobilního telefonu, elektroniky a podobně. Dobré je spát s hlavou na východ. Větrání je základ. Nevolil bych také železnou postel. Čím míň železa okolo sebe, tím líp.

Matraci spíš měkkou, tak dvojku. Dneska se prodávaj matrace strašně tvrdý, bolej z toho záda. Druhý extrém je, že v tom spíš moc prohnutý. Polštář je nejlepší z BIO studené pěny. Vyladit postel dá docela práci, je to pokus omyl, dej na svoje pocity.

Odhlučnění je také velice důležité. I ve spánku mozek neustále poslouchá. Špunty do uší jsou někdy super věc.

A pak takové ty rady jak jít správně spát. Jíst naposledy 2-3 hodiny před usnutím a ne moc těžké jídlo. Chodit pravidelně a dřív spát. Před spaním se nekoukat na horory, pěkně se vyklidnit a vyčistit hlavu má na kvalitu spánku blahodárný vliv.

Vyloženě správné uspořádání a zařízení ložnice snad ani nelze definovat. Každý jsme jiný a tedy i naše potřeby. Spousta lidí řeší umístění postele v prostoru nebo vůči světovým stranám - většině z nás se údajně nejlépe spí dále od dveří a hlavou směrem k severu nebo východu. To jsou faktory, které se řeší nejčastěji. Jenže co "odborník", to názor. Takže podoba ideální ložnice záleží čistě na vás, případně na tom, komu ji zařizujete. Vyzkoušejte si různé varianty.

Možností je víc a každému vyhovuje něco trochu jiného. Zatímco někdo rád usíná při tiché hudbě, jiný vyžaduje absolutní ticho. Já bych vyzkoušela, co mi bude nejlépe vyhovovat.

Nelze jednoznačně odpovědět. Každý potřebuje něco jiného, a to i podstatně. Co vyhovuje Vám si musíte vyzkoušet na vlastní kůži, v tom Vám těžko někdo poradí. Já mám odjakživa spaní špatné, ale jak šel čas, zjistil jsem, že se mi nejlíp spí při teplotě cca 19 stupňů, při otevřeném okně (pokud nejsou komáři), na středně tvrdé matraci na pevném podkladu (za mlada 5 cm čistý molitan) nikoliv úplná tma, lehký, monotónní šum (potok, stromy, neagresivní tichá hudba...), v zimě pod poctivou peřinou (prošívanou), v létě pod lehkou dekou (nikoliv jen prostěradlo, jako v jižních zemích). polštáře péřové, jeden velký, druhý malý (přemísťuju podle okamžité potřeby), oba středně tvrdé. Kdž se někdy v noci probudím, do rána je ještě daleko a už nemůžu usnout, pustím si rádio, nebo televizi (tichou hudbu, ale nevadí ani klidné mluvené slovo) a rozsvítím lampičku u vedlejší postele. Pak většinou znovu usínám. Nejlépe se mi paradoxně spalo na montáži v ubytovně elektrorozvodny, pár metrů od poměrně hlasitě hučícího vysokonapěťového transformátoru...

Mimochodem - se špunty v uších nejen, že bych rozhodně neusnul, ale asi bych se do rána zbláznil (stejně tak při jakékoli cloně přes oči).

Zdravím. Přesto, že váš dotaz se tváří jednoduše, není to tak. Pro každého je ideální něco jiného. Každopádně by nás prostředí mělo sklidňovat. Určitě záleží na tom, v jakých podmínkách jsme usínali jako malí, kdy jsme se doma s rodiči cítili šťastně a bezstarostně, ale už si uvědomovali okolí. To si neseme celý život v podvědomí. Tyto podmínky jsou naší normou. Tak já bych řekla, navodit co nejpodobnější. Úplná tma a hrobové ticho není přirozené. Člověk instinktivně dostane strach, že neslyší, nevidí a je sám a opuštěn, ohrožen a bez pomoci. Takže se zamyslet, co přesně vás uklidňuje. Jak to bylo po celá léta doma. Jaké zvuky - voda, šumění stromů ... A nezapomenout i na vůně - květin, prášku na praní, vůně škrobu na povlečení, vůně vody od blízké řeky a vlhký vzduch...Na které straně bylo okno a dveře... Asi tak. Ida

Rady? Co člověk, to originál - univerzální rada snad ani neexistuje. Někdo potřebuje ticho, někdo tmu, někdo musí ležet na měkkém, někdo zase na tvrdém, někdo v teple, někdo v zimě...
Za svůj už poměrně dlouhý život jsem zjistil, že dokážu usnout takřka kdykoli a kdekoli, pokud toho má můj organismus lidově řečeno "dost" - kdysi na vojně jsem zjistil, že nemám problém usnout i za chůze, v leže na sněhu v kožichu v - 25°C, později i při plném světle, ve dne i v noci, v leže i v sedě, nemám problém spát jednou v noci, druhý den odpoledne, třetí den dopoledne, spát tzv. na etapy (třeba 3x během dne po 2 hodinách nebo i po hodině)... Problém na rozdíl od lidí se špatným spaním mám ten, že "když spím, tak prostě spím" - nějaká bouřka, hluk, ale i třeba normální budík na mne nefunguje. Hodně nepříjemné dlouhodobé zvuky mne bez ohledu na dobu spánku předtím dokáží přivést max do stavu polobdělosti, kdy jsem sice v omezené míře schopný fungovat, ale jakmile dojde k ukončení působení, okamžitě opět usínám. A naopak, když toho "nemám dost" neusnu, i kdybych se na hlavu stavěl. Pak je také pár věcí, kdy též vím, že prostě neusnu - v autě, autobuse, vlaku (pro spánek potřebuju mít pocit, že situaci okolo sebe mám plně pod kontrolou, třeba jen hypoteticky tím, že sleduju provoz na silnici), v případě nějakých "vůní" (stačí i navoněný šampon), alkoholu v krvi (při zavření očí se mi okamžitě všechno točí) a také v čerstvě povlečené posteli s vypraným pyžamem (to se zase pocitově dusím, takže to musí být "na etapy").
Tipy? Jeden bych měl - nespat na čemkoli, co může prochladnout (svoje spaní pod širákem na zemi v mládí se mi už od středního věku odměňuje bolestí v kyčelních kloubech, když i jen maličko, nejen při spaní, prochladnu).