Chtěl bych vlastní pokoj. Co dělat?

Jakube, já si myslím, že tví rodiče mají co dělat, aby vás uživili a udrželi vpořádku celý dům. Možná, že kdyby sis vzal papír a pokusil se nakreslit, jak si to představuješ a pak poklikal a podíval se na ceny stavebního materiálu, pochopil bys, že to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. To, že rodiče nic neříkají, to také může být tím, že se hanbí za to, že stále na vaše požadavky říkají, že na to nemají. Pokus se je pochopit a s bráchou vyjít. Žádní rodiče to dnes nemají snadné. Vlastně nejen dnes. Na spoustu věcí prostě nevydělají.

Jakube, ještě se pokus o rozpočet na tuto práci. Zjisti si, kolik stojí dřevo, cihly, tašky, zárubně, dveře. Není to žádná sranda!

V 15ti máš už možnost přivýdělku na brigádách a i dostatek síly.

Být tebou, tak bych rodičům navrhl že si pokoj postavíš a zaplatíš sám.

Vestavba pokoje na stávající půdu nebude tak drahá.

Samozřejmě záleží jak půda vypadá, v jakém je stavu, jak je řešený přístup atd...

Kubo, co prarodiče- babička s dědou, ti by tě nepodpořili, třeba i finančně a nepřimluvili se? Možná na to opravdu rodiče nemají finance? I když vysvětlení, proč to nejde, bys měl od nich dostat.

A nechystají to třeba jako nějaké překvapení? Každopádně se pokus přes léto sehnat si brigádu, šetři, zkus znovu promluvit s rodiči, co by je přesvědčilo a bylo pro ně motivací k přeměně půdy?

No, možná tě opravdu chtějí překvapit?

Pokud to vezmu z pozice mámy, pokud by mi můj syn slíbíl výborný a bezproblémový prospěch ve škole a plnil to, určitě bych mu přání splnila, pokud bych tedy na to měla. V tomhle věku je pro rodiče velmi důležité, aby se jejich dítě dobře učilo a dostalo se na školu, jak to máš ty?

A jak je na té půdě teplo? Nemůžeš si tam udělat jenom zašívárnu? Starý koberec, matrace na odpočinek, deky, nějaký starší stolek a třeba skříňka na věci. A do pokoje, který sdílíš s bratrem, bys chodil jenom když by byla zima a podobně. Taková prostě klubovna. Na stěny/strop si při nejhorším můžeš přidělat nějaký polystyren nebo koberce, kdyby tam foukalo. Tak nebudou rodiče muset nic platit/řešit a ty budeš mít místo, kde máš soukromí a klid.

V rodinném domku nebývá problém s počtem místností. Ale u Vás to je zřejmě problém. Nebydlíte v domku sami anebo je to opravdu malý domek. Mnohdy i v bytě se to řeší tak, že rodiče si původně zvolí za ložnici velkou místnost. A když se narodí dítě, dává se mu malý pokojík, jako dětský. Když se narodí sourozenec, je místnost logicky malá.

Tedy pokud by to byl i tento případ u Vás, tak se místnosti vymění. Když to bude technicky možné. Rodiče do dětského a děti do místnosti, která dosud funguje jako ložnice. Rodičům to na spaní zcela stačí a děti si mohou udělat každý svůj koutek. Samozřejmě se ložnice musí trochu zredukovat a do dětského třeba nějaký nábytek dokoupit. Pro bezproblémové soužití a klid v rodině, bych to já takhle udělala.

Už je zde jedno doporučení na "zašívárnu". Podporuji tento názor. Sama jsem v podobném věku jako ty měla na půdě docela solidně zařízený kout, říkaly jsme tomu s kamarádkami klubovna a scházely jsme se tam od jara do podzimu. Nebylo tam sice kanape, ale stůl, židle, poličky a skříňky, vyzdobit jsme si to mohly zcela podle svých představ.

Před budováním dlouhodobě obyvatelné místnosti na půdě by bylo vhodné s rodiči prodiskutovat dnešní finanční situaci a výhledově i plány, co bude s dvougeneračním domem za nějakých deset či dvacet let. Ono se totiž často stává, že po několik málo let je prostoru málo, ale pak najednou je v polovině baráku prázdno.

Budeš studovat? Budeš chodit na střední školu v místě bydliště? Nebo to bude internát někde daleko a pak případně vysokoškolské koleje někde ještě dál? To všechno by bylo vhodné vzít do úvahy. Osobně bych se spokojila s půdní klubovnou, bylo by to daleko víc, než mnohé děti mají.

Co pokoj něčím oddělit na dvě poloviny, abyste měl s bratrem napůl a každý svoje "soukromí"? S tím, že průchozí by byla asi polovina mladšího bratra? Alespoň závěsem přes celou šířku pokoje?

Jak už někdo psal, nenajde se nějaká jiná místnost, která by se pro tebe mohla vyčlenit?

Spolubydlení již větších sourozenců bych spíše viděl v paneláku, kde není jiná možnost.

Přestavování a rekonstrukce jsou sice nejkrásnější, ale také nejdražší řešení. Na to kapesné, i za roky střádané, moc nepomůže.

Jsi v pozici staršího a ten má úděl mít "na krku" toho mladšího. Rodiče mají zase svoji pozici a ty do ni nevidíš, ale jistě se snaží o to nejlepší pro vás všechny.

Je dobře, že se jim ozýváš se svými potřebami, ale také akceptuj jejich stanoviska. V životě vše nejde jen podle jednoho člověka, ve všem bývá kompromis.

Ahoj,

na Tvém místě bych si nejprve zjistil, komu ten dům patří - zda rodičům, prarodičům nebo komu.

Píšeš, že ten dům je dvougenerační. A kdo v tom domě zastupuje tedy tu "druhou generaci"? Z toho, co jsi napsal, mám zatím dojem, že tam bydlíš ty se sourozencem a oběma rodiči, to je však běžná rodina. Bydlí tam tedy ještě s vámi někdo? Babička s dědou, teta, nějací nájemníci?

Pokud Ti jde jen o jednu soukromou místnost, tak myslím, že se snad můžeš domluvit - a když rodiče nejsou příliš sdílní, zkus se poptat u prarodičů.

Další věc je ta, že když jsi to vydržel doteď, tak to možná vydržíš i těch pár let. Je Ti 15 let, zřejmě se budeš brzy připravovat na střední školu. Ta je často spojena s dojížděním do jiného města, nebo pobytem na internátě. Tím vlastně doma nebudeš tak často, jako jsi třeba nyní. Další věc je ta, že možná máš i nějaké zájmy a čas trávíš spíš venku, s děvčaty a podobně. Nejsi už tak malý, tak předpokládám, že doma se dobrovolně moc držet nebudeš.

A jak už tu napsali jiní, až dostuduješ, tak se možná odstěhuješ někam jinam, a nově postavený pokoj by zůstal prázdný. Z tohoto pohledu a možná i pohledu rodičů je možná trochu zbytečné do něj vrážet peníze, když už jsi takto velký a možná předpokládají, že vylétneš brzy z rodinného hnízda. Pokud máš takto dobré známky, tak po střední zamíříš možná na vysokou, ještě do většího města, a doma zase nebudeš, budeš bydlet na koleji a domů budeš jezdit jen na víkendy.