Nejste přihlášen/a.
Jak rychle, ale v souladu se zákonem odhlásit čerstvě dospělého syna z bytu? Na nějakou převýchovu už je asi pozdě, ale na druhou stranu je třeba říct, že celé předchozí roky až tak problémový nebyl. Co se s ním děje po sedmnáctém roku je však opravdu za hranou. S otcem mluví jak se psem, domácích prací se zásadně neúčastní, jen se u nás krmí a sedí u internetu. Školu fláká ( a má před sebou ještě dva roky ), žádný příjem nemá, ale plnoletý už je.
Jeho odhlášení musejí vyřizovat oba manželé, jako vlastníci bytu, nebo stačí jeden? A za jakých podmínek by ho vůbec šlo odhlásit? Není mi to příjemné, ale jiné řešení na obzoru nevidím, situace se zhoršuje doslova ze dne na den.
Prosím jen o seriózní odpovědi. Nějaké pocity a dojmy nám nepomohou. Děkuji.
( Ani formulace ze zákona 133/2000, § 12, nic neobjasňuje, protože jak může navrhovatel ohlašovně prokázat, že se syn chová doma neuctivě, nepodílí se na úklidu, na výdajích, atd.? To nemohou dosvědčit ani sousedi, museli by s námi bydlet a vidět to na vlastní oči. Taky je absurdní nejdřív dokazovat, že "občan neužívá tento objekt" a pak ho odhlašovat. Pokud jde o studium, tak na dítě do 26 roků můžem dostat max. 700Kč měsíčně, ale náklady jsou min. 3000Kč, nebo i více. Má to logiku? Přičemž "Nezaopatřeným dítětem může být v určitých případech chápáno i zletilé dítě, které sice již ukončilo studium, ale dosud nenalezlo žádné zaměstnání." Takže stát, místo aby řešil nedostatek pracovních míst, tak nutí rodiče, aby živili nepracující, dospělé lidi, kteří si toho navíc ani neváží? To se mi fakt nechce věřit... )
Trvalý pobyt je jen evidenční údaj a nezakládá žádná práva... Pokud byste synovi chtěli zrušit trvalý pobyt u vás, nesměl by s vámi žít. Pokud s vámi doposud bydlí, pak to nepůjde. Musí se splňovat ze zákona dvě podmínky – prokázat, že zaniklo užívací právo dotyčného a prokázat, že syn v bytě již nějaký čas nebydlí.
Dokud se Váš syn sám neodstěhuje, nemůžete zrušit jeho trvalý pobyt. Dokud se Váš syn připravuje na budoucí povolání, musíte jej živit. Kdyby se odstěhoval, museli byste mu platit výživné.
Podle mne by bylo lepší se pokusit zlepšit stávající vztahy. Proč u syna došlo k takové změně? Zkusili jste se obrátit na poradnu pro mezilidské vztahy (pomoc/poradenství je zdarma)?
Víte, ne každé "proč" má své "proto"... Ta změna jeho psychiky asi probíhala postupně, nenápadně, ale pak, kolem šestnáctého roku to dostalo "grády", ale ještě to pořád bylo v rámci běžné pubertální klackovitosti. Kdežto v posledním půlroce už se chová jak cizí člověk. Má i úplně jiný výraz v očích, jedovatou a posměšnou intonaci hlasu. Přitom parta nebo drogy v tom nejsou. On se prostě vnitřně zatvrdil. Ale zároveň mu nedochází, že peníze nerostou na stromě, prádlo se samo nevypere, atd.
V poradně jsme kdysi byli, několikrát, výsledek nula. Teď je to ještě horší.
k vašemu doplňku:
Prosím jen o seriózní odpovědi - odpovědi jsou seriózní
formulace ze zákona 133/2000, § 12, nic neobjasňuje, protože jak může navrhovatel ohlašovně prokázat, že se syn chová doma neuctivě, nepodílí se na úklidu, na výdajích, atd. - to je irelevantní
je absurdní nejdřív dokazovat, že "občan neužívá tento objekt" a pak ho odhlašovat - tak je nastaven institut trvalého pobytu
na dítě do 26 roků můžem dostat max. 700Kč měsíčně, ale náklady jsou min. 3000Kč, nebo i více - rodiče jsou povinni živit své nezaopatřené dítě, stát jim jenom na část přispívá (také daňovou úlevou)
-----
Vám jde asi spíše o to, aby syn s vámi nebydlel. Můžete ho vykázat z bytu, ale i potom ho budete muset živit.
Může se jednat i o psychickou poruchu.
" Disociální porucha osobnosti je porucha, která se vyznačuje nedostatkem citu, chladem a lhostejností vůči společenským normám. Jedinci s disociální poruchou osobnosti často uspokojují své potřeby, aniž by pomysleli na důsledky svého jednání nebo na druhé lidi. Není vzácné ani to, že již od brzkého věku častou lžou, kradou, chodí za školu, mají problémy s autoritami, týrají zvířata, jsou promiskuitní, objevuje se u nich kriminální chování a zneužívají druhé osoby. Také se u nich objevuje problém s ovládáním emocí, často dochází k agresivním výbuchům. S disociální poruchou osobnosti se potýká přibližně 0,2 – 9,4% lidí, přičemž je častější u mužů. První projevy se objevují ke konci puberty, tedy okolo 18. roku života."
Dobrý den,
trochu chápu váš beznadějný postoj, ale když se rozhodnu k rodičovství, je nutno počítat s oběťmi. Finančními, časovými i emočními. Jako rodič se nesmím přestat snažit, nesmím ztratit rodičovskou lásku. Jen tak můžete dospívající dítě vrátit do normálu, pokud vybočí.
Můj syn měl také mezi 17-19. rokem velké problémy. Málem neudělal maturitu. Pomohl psycholog. Nu a nedávno skončil magistra na těžké škole s červeným diplomem. V zaměsnání je nyní uznávaný. Vy to nesmíte vzdát... !
Ano, je na místě využít psychologů. Když nepomáhá jeden zkuste jiného.
Mno, ta věta o výši příspěvku státu svědčí ...zamyslete se trochu i nad sebou, jestli někde nechybujete. Výživa dítěte je skutečně odpovědností rodičů. A vím, jak je to někdy těžké - museli jsme v určitém období vycházet z 5 tis na hlavu.
Praní jsme nastavili takto: kolem 18 roku si naše začali děti prát osobní prádlo sami, proč ne. Smrdět v tomto věku většinou nechtějí...
Hodně štěstí
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.