dobrý den ,
před lety když jsem stavěl dům jsem dostal povolení od místního stavebního úřadu na napojení mého potrubí s deštovou vodou do místní veřejné kanalizace...doklady stále mám.
Teď se ale místní kanalizace má opravovat a kolují zde zvěsti,že tyto přípojky které tu jsou a mnohdy i nelegálně budou zrušeny i z toho důvodu že byl změněn nějaký zákon který to už svod deštové vody nepovoluje. My si pak budeme muset zřídit jakési vsakovací jímky na svém pozemku. já už ale mám veškeré okolí upravené a nedovedu si předtavit,že tu budu muset opět kopat... je to opravdu tak nebo mám díky původnímu povolení nárok aby mě při opravě opět napojili? díky za jakoukoli odpověď.
čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Nejsou to zvěsti. Dešťovka nesmí ústit do kanalizace. Vsakovací jímka nebo dlouhý trativod (ten se nepovoluje, ale funguje) na vlastním pozemku bude nutností. I kdyby (nevěřím tomu) platilo vaše původní povolení, tak si za sváděnou dešťovou vodu do kanalizace značně připlatíte.
Jiné to samozřejmě je u novostaveb, nebo rekonstrukcí.
Nevím jak je to po právní stránce, ale nedovedu si předstevit fungování čističky odpadních vod, pokud jim tam při dešti najednou přiteče obrovský příval vody. To potom čistička nečistí a vše putuje do řeky.
Do kanalizace teče voda i ze silnic a různých jiných ploch (náměstí a pod.), takže trochu vody z nějaké střechy v porovnání s těmi plochami je jako plivnutí do rybníku.
Taky se něco mluví o nutnosti podporovat zadržování vody. tak možná dostanete dotaci na vybudování rezervoáru. 
Ono je to skutečně složitější. V současné době se dělají kanalizace 2, splašková (ústí do čističky) a dešťová. Ovšem ani v tom případě, že je v obci dešťová kanalizace, nelze do ní jen tak přímo připojit okapy domků. Kupříkladu v okrajové části Prahy 8 jsem musel okapy staršího domku vyvést mimo kanalizaci, takže voda vytéká z okapu na chodník, přes chodník teče na silnici (v zimě docela humorné) a pak teprve do dešťového kanálu (přijde mi to trochu na palici 
). Budova stojí na hranici pozemku, možnost vybudování vsakovací jímky není.
Nějak si neumím představit, že by měl každý činžovní dům ve starší zástavbě (třeba v Praze) vlastní vsakovací jímku. Ovšem je pravda, že se za odvod dešťové vody platí. Paradoxně jen za obytné budovy. Když je v domě nebytový prostor (třeba obchod), část plochy nebytu se od celkové plochy střechy odečítá (tam zřejmě neprší 
). Ale v téhle zemi už mě nic nepřekvapí.
- Bydlení v Brně- kde je nejlépe? - 1 odpověď
- Nafukovací vířivka - bez odpovědi
- Sousedovo okno do mého dvora - 5 odpovědí
- Zateplení střechy - 1 odpověď
- Zastavni pravo opravy a udrzby - bez odpovědi
- Malování modrá barva- fleky - 6 odpovědí
- Je to jílovité podloží? - 5 odpovědí
- Má smysl reklamace na kopii klíče? - 11 odpovědí
- Předmět(y) na lednici - 8 odpovědí
- Skryta vada - 11 odpovědí
- Plastove bryle Polaroid - 1 odpověď
- Kde hledat byt? - 5 odpovědí
- Bezpečnostní folie na okna proti vloupání - 8 odpovědí
- Záchodová mísa - 1 odpověď
- Masiv nebo lamino? - 9 odpovědí
- Šedé omítky za socialismu - 41 odpovědí
- Co jsou to za stará kamínka? - 18 odpovědí
- Pračka vrchem plněná - 39 odpovědí
- Levne maslo - 8 odpovědí
- Zdražení nájmu - co dál s bydlenim? - 17 odpovědí
- Jaký honorář za pokládku dlažby? - 20 odpovědí
- Mohou stavět BD vysoký u RD jak daleko,okna - 15 odpovědí
- Vůně v domácnosti proti kouření - 35 odpovědí
- Zateplení postyrenem-míchání lepidla - 14 odpovědí
- Jaké topení pro 30m2 místnost v paneláku? - 35 odpovědí
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz