Prohnutá podlaha

Od: Datum: 19.12.16 11:58 odpovědí: 10 změna: 20.12.16 12:56

Dobrý den, mám dotaz ohledně prohnuté podlahy v podkroví. Dům je asi 60let starý a v podkrový se nám prohýbá podlaha od nosných stěn v přízemí ke středu místnosti. Vzdálenost mezi nosnými stěnami jsou 4m. Podlaha je záklop,tzn trámy na nich prkna, škvára a škvárobeton a plovoucí podlaha. Zatížení příčkou a nábytkem je přez trámy. Příčka byla původně z itongu, ale nahradili jsme jí sádrokartonem. Příčka je přibližně v 1/3 vzdálenosti mezi nosnými stěnami.Podlaha byla vždy prohnutá, ale teď se nám stalo, že v jednom místě praskla betonová vrstva o ploše cca 1x0,5m a tento kousek se o pár mm propadl (jako by pod ním byla vzduchová kapsa) . když jsem tento poškozený beton dal pryč i se škvárou, záklop se zdál nepoškozen. Strop ze spodu je nerovný,ale bez zjevných větších prasklin. Nerovnost připisuji nahození na rákosový rošt.Podlaha se při pocházení v místech prohnutí třese. Do dvou trámů jsou ukotveny opěrné střešní trámy. Podlaha se nejvíce pronáší v prostoru mezi těmito trámy,ale v místech kde je trám nesoucí střechu je relativně pevná. Chci se zeptat jak moc může být podlaha prohnutá,aby to bylo ještě bezpečné? V nejhorším místě je prohutí větší než 2cm. V létě plánuji podlahu odkrýt a vyrovnat, ale po tom prasknutí betonu se bojím, aby se podlaha nepropadla.

Předem děkuji za odpovědi



Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: rv
Datum: 19.12.16 12:20

Záleží na stavu a vzdálenosti trámů a jejich zatížení. Předpokládám, že ten škvárobeton nosný nebude. Na rozpon 4m žádné podpůrné trámy střechy nebývají potřebné. Já bych si to spočítal a když mě to spadne na hlavu, tak bych si nestěžoval, ale zodpovědné je se obrátit na statika.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: prenosil
Datum: 19.12.16 12:42

Ta levá nosná stěna na obrázku není obvodová zeď,ale vnitřní nosná zeď. To samé je pak na druhou stranu od středové zdi.Škvárobeton nosný nebude,jeho tloušťka je různá a není vůbec pevný.. Myslím že došlo k sesypání škváry směrem ke středu a jak nebyl beton "podepřený" tak prasknul. Nečekám žádné informace kterými bych se pak někde oháněl, spíš radu ze zkušenosti jak moc se může trám prohýbat aby to bylo bezpečné. A jak by probíhala prohlídka statikem? Nechci v tuhle chvíli před svátky rozbourat podlahu, když se nemohu přestěhovat jinam a navíc nemám ani potřebné finance abych to mohl ihned dávat dohromady. Podle informací od bývalého majitele jsou trámy 150x150mm. Vzdálenost nevím a z dochovaných plánů ji přesně nelze zjistit. Pokud plán chápu správně tak cca 80cm, ale je to jen odhad.

Od: janm*
Datum: 19.12.16 12:40

Zdravím

Těžko soudit na dálku, dle mne ale půjde zřejmě o to, že nosné trámky podlahy byť únosnost bude zřejmě v pohodě mají mezi sebou široké mezery což může způsobit ten nepříjemný průhyb. Setkal jsem se s tím osobně při rekonstrukci podlahy v podkroví, vzdálenosti mezi trámy ač snad i předimenzovanými byly opravdu velké. Řešil jsem to tak, že jsem mezi původní trámky vložil ještě pomocné menší s menší roztečí, lze zasekat klasicky do zdi , já si vyrobil ocel konzolky do zdiva. Umožňuje-li to světlá výška místnosti pak nejjednodušší je udělat na původní trámky pevný hustější nosný rošt z hranolů a až následně na to další vrstvy čímž se ten průhyb "eliminuje" váha se lépe roznese na nosné trámy. Ale záleží jak to tam máte konkrétně vy...


doplněno 19.12.16 12:54:

Osobně jsem udělal ty rošty jak výše řečeno, tím se to zpevnilo a zamezilo průhybům, zásyp už kdysi kdosi odstranil a zpět jsem ho nedával (to ale záleží na každém) nahoru jsem udělal klasickou prkennou podlahu pero-drážka, pevnostně i průhybově žádný problém, rošt pěkně roznáší zatížení bez průhybů. V nedalekém stavení dělali taktéž rekonstrukci podlahy ale místo desek užili OSB desky ovšem nepřizpůsobili tomu zřejmě vzdálenosti původních trámů takže podlaha se při chůzi výrazně houpe a prohýbá, ne že by to spadlo ovšem je to celkem nepraktické a i vzhledem k celkové rekonstrukci, je to "škoda". Čili osobně mám za to že základem je dobrý hustý rošt, ať již instalovaný mezi původní trámy nebo na ně je-li dostatečná světlá výška v místnosti a problém by být neměl. Pochopitelně hustota a dimenze roštu by se měla přizpůsobit tomu co tam ve výsledku na té podlaze bude, zda-li těžký beton nebo lehká dřevěná podlaha a přihlédnout i k možnému zatížení nábytkem či jakýmikoliv potencionálně těžkými předměty, pokud by tam měla být např. zděná příčka tak pod ní hodit buďto masivní trám nebo třeba ocel traverzu apod.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: prenosil
Datum: 19.12.16 12:50

Děkuji za odpověď.Vzdálenost nosných trámů viz výše. Vyrovnání podlahy a eventuální zvýšení nosnosti,budu řešit až po odkrytí.. Teď mi jde opravdu jen o informaci "jestli je to prohnutí ještě únosné, prostě jestli se mi ta podlaha nepropadne o patro níž. Popřípadě jestli jsou nějaké náznaky podle kterých bych jako laik poznal, že už jde vážně o havarijní stav.

Od: janm*
Datum: 19.12.16 13:01

Na dálku vám to nikdo neřekne ani statik ne, přihlédnu-li ale ke svým zkušenostem tak dříve se nosné trámky podlahy celkem poctivě "dimenzovali" tzn. většinou silnější než bylo třeba, takže i případné poškození biotickými činiteli nepředstavovalo výrazné ohrožení, na druhou stranu se ale zase dělaly celkem velké rozteče mezi trámy což má právě vliv na průhyby a podobné "neplechy". Strop ale vždy působí jako celek a k tomu je třeba přihlížet takže i v případě že je nějaký původní trám v havarijním stavu, nebo vlivem roztečí dojde k průhybům nutně neznamená že vám to "spadne na hlavu" značí to ale, že by se mělo přistoupit k nápravě stavu. Tzn. po odkrytí nosné trámy prohlédnout zhodnotit případně trámek vyztužit přilehlou přišroubenou traverzou je-li poškození velké pak vyměnit, naimpregnovat (nejsou-li již něčím namořeny) vytvořit např. ten rošt s přihlédnutím na to co to ponese a udělat novou finální podlahu.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: prenosil
Datum: 20.12.16 06:03

Dobrý den. Včera jsem to ještě jednou prohlížel a ono to vypadá, že trámy jsou opravdu daleko od sebe. Myslíte že je možné, že by vzdálenost mezi trámy mohla být 3 metry? Zdá se mi to strašně moc, ale když dupnu na podlahu v místě kde trámy prokazatelně jsou tak je podlaha pevná a v prostoru mezi těmito trámi se třese. A tvar průhybu tomu také odpovídá. Děkuji

Od: janm*
Datum: 20.12.16 12:56

Dobrý den

3m je opravdu velká vzdálenost,moc se mi to nezdá, měl jsem na mysli např. více jak jeden metr apod., nicméně u starých domů je možné všelico, ani velká vzdálenost nemusí mít omezující vliv na nosnost jsou-li trámky dostatečně dimenzovány což předpokládám že pokud to již nějakou dobu stojí budou. Pro rekonstrukci podlahy je pak jedno jak jsou od sebe trámy daleko je třeba zkrátka udělat "rošt" a hluchá místa tak dodatečně vyplnit aby jste zamezil průhybu. (rošty viz. jak jsem psal) Taktéž je možné ještě dodatečně mezi trámy byly-li by opravdu velmi daleko od sebe zasekat do zdi pomocné trámky a pak rošt mezi nebo na trámky (dle světlé výšky místnosti) možností je více, podstatné je zkrátka velké mezery mezi trámy pomocí výše zmíněných řešení zmenšit tak, aby po opravě k průhybům nedocházelo. Po odkrytování celé podlahy až na nosné trámky pak může vhodně poradit přímo na místě zkušený zedník tesař apod., jestli s tím nemáte žádné zkušenosti, zkrátka udělat to již tak aby jste to opět kvůli nějakým průhybům nemusel zase opravovat stále dokola a měl s podlahou již klid.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 19.12.16 12:55
avatar

Zjistěte, co je vlastně prohnutého. Často to bývá jen slehlý ten škvárový zásyp, a konstrukce bývá v pořádku. V tom případě stačí škváru srovnat, přípaně dosypat. Na fotce je ukázka takhle prohnuté podlahy o 5 cm při šířce místnosti 2,5 metru, staré cca 80 let. Trámy byly naprosto v pořádku a pronesené nebyly.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: prenosil
Datum: 19.12.16 13:08

Ještě mě napadla jedna věc. Když jsem opravoval ten kousek popraskaného betonu, tak jsem rozebral i část plovoucí podlahy pod linkou kde to nebude vidět a zjistli jsem, ze tam beton není popraskaný, jen se svažuje. Tak mě napadlo že kdyby byl hodně prohnutý trám nebo záklop pod tím betonem tak by ten beton spíš prasknul než že by kopíroval nerovnost.. Tak pružný není, nebo se pletu? Není možné že ta nerovnost je spůsobená tím že je ten beton sprasený?

Od: janm*
Datum: 19.12.16 13:16

Tipuji že to může být klidně "zprasený beton" což ve starých domcích nebývá žádnou ojedinělostí, např. u mně zdi málokdy svírají pravý úhel, místo obdélníkových místností jsou to "kosodélníky" "lichoběžníky" apod., zrovna tak svislost stěn, takže když se nahazovaly tak např. u spodu bylo hrubé omítky 1-2 cm nahoře běžně i od 5 cm výše aby to bylo "ve váze"a takových věcí je tam víc to je u starých zástaveb zcela běžné. Když jsou např. popraskané stropy tak to v 99% případů vůbec neznamená že strop "padá" ale jen to že se uvolnilo rabico nebo to bylo i křivě naházeno, nebo se odloupe omítka, ono to "vypadá hrozně"jako že to "každou chvíli spadne" ale nejedná se o nic "fatálního" nebo nebezpečného a mnoho věcí lze celkem jednoduše "napravit"


doplněno 19.12.16 13:27:

Ale je fakt že pokud to člověk nezná tak ho to může ze začátku "vyděsit", není ale třeba propadat panice, ze začátku je dobré pozvat si domů i třeba jen ale chce to opravdu dobrého zkušeného zedníka (tak jsem to dělal já) který je schopen situaci zhodnotit na místě, doporučí případný postup, případně toho statika apod...

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2017 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.