Nejste přihlášen/a.
můžete mi prosím vysvětlit červeně označenou větu? Tepelně izolační vlastnosti jsou podobné jako u minerální vaty. Jako hlavní výhoda ovčí vlny se uvádí hygroskopičnost materiálu, respektive jeho schopnost pohltit značné množství vlhkosti. Pokud se vrstva ovčí vlny aplikuje na vnitřní straně parozábrany, má to příznivý efekt na vyrovnávání výkyvů vlhkosti v místnostech.
je to článek o izolantech používaných ve stropech. pokud bychom vlnu dali jako izolant do předválečného malého domku (půda nevytápěná, nezaizolovaná, pouze tašky) má se použít parozábrana? a kam? ve skladbě je to první vrstva (tedy nejblíž k místnosti) nebo až poslední (vlastně už na půdě)
Je to první vrstva.
Jak píše @milancukrar : vnitřek místnost - ovčí vlna - igelit (parozábrana) - 5x více izolace než je tvořeno ovčí vlnou - půda
Pozn: "více" neznamená tloušťku nebo objem, ale tepelný odpor, který je izolace poskytuje. Nemusí to ani být ovčí vlna, ale třeba minerální/čedičová vata.
to je tedy varianta, kdy se parozábrana vkládá do vlny - tudíž vodní pára jí projde, pak narazí na zábranu a zůstává v ní? (to mi je divné)
lze skladba i jinak? nejprv parozábrana a pak teprv izolant?
Jendo, parozábranu musíte použít. Co nejblíže k teplé straně.
Pokud parotěs chcete dát mezi izolaci, tak jen v poměru 1:5
Jendo na vysvětlení zákazníkům používám papír, fixu a maluji a maluji. Přitom jim povídám o fyzice, rosném bodu o srážení vlhkého vzduchu na chladnějším povrchu. Někdy je to debata na 20 minut.
To vše nelze popsat zde v příspěvku. Navíc si můžeme skákat do řeči, což v tomto případě je správné.
Když dáte parotěs na teplou stranu, tak se vlhkost z místnosti nedostane do izolace. Určitá vlhkost v izolaci bude, ale méně, když je parotěs správně proveden.
Odborně je to definováno tak, že po dobu teplých dní, se musí vypařit více vlhkosti, nežli se tam za studených dnech vyrobí.
díky za reakci. nynější stav domku je takový, že nic nehnije. (skladba je rákos, prkna, mezi trámy buď duto nebo se možná používala vrstva škváry?), záklop, betonová slupka, půda nevytápěná. prosím o vysvětlení, jen jednoduše ,
když se teda strop zaizoluje, tak vzniká problém se srážením par, protože izolant (byť paropropustný - ovce, minerální vata) se oproti prázdné dutině vzduchu mezi trámy chová jinak? je to tak?
a chápu-li to dobře, nynější stav - páry projdou přes strop až na půdu - ok. když se ale zatepluje, dá se jako první vrstva igelit-parozábrana, aby žádné páry do izolantu neprostoupily-zůstaly v místnosti?
ještě jednou díky. co by se tedy stalo, když bychom vespod strhli rákos, v místnosti by tak strop vznikl jen z původních prken (ošklivé, ale neva) popřípadě pod prkna sádrokarton - z půdy odkryli betonovou slupku, odkryly prkna a mezi trámy ovci nebo minerální vatu. poté přiklopili zpět prkny - žádné OSB. musí být i v tomto případě jako první vrstva - nalepená tedy na ošklivý strop - parozábrana? páry ani v této skladbě neprojdou a zkondenzují někde ve vatě?
já vím že mi to asi úplně nepalí, proto omluva vám chytřejším a díky za váš čas
čtenář píše: je to první vrstva. bavíme se teda o parozábraně? protože popsáno bylo - vnitřek místnosti-vlna-parozábrana-5x více
tak je to vrstva druhá ne? parozábrana přichází až po prvním dílu vaty
nevadí mi alternativní modely viz. obrázek, co na to říkáte? (izolant je pás ovčí vlny - 1m2 tloouštka 10cm 85kč - to je cena srovnatelná se skelnými a minerálními vatami)
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.