Uhelné brikety

Také Vás zdravím

Černé se mi na odhořívání shora příliš neosvědčilo, "špatně se regulovalo" šlo to tuším jen s drobnějším menší než ořech 1, přímo tříděný ořech 1 jsem ale nezkoušel.. Dobře to ale jde s "mixem" dal jsem cca 70% hnědého smíchaného s cca 20-30% černého toho černého netřeba dávat mnoho, výsledkem je že kamna se dají dobře zregulovat podobně jen jako s hnědým ořechem ale černé zamíchané v hnědém způsobí že uhlí po odplynění na žhavé "nesesedne " a šachta je pak tvořena jakoby "velkým žhavým kvádrem na svislo" výhřevnost excelentní. Pochopitelně můžete si zkusit namíchat svou směs a poměr, to hnědé je tam protože má více těkavých látek a to černé při odhořívání "podporuje" a "stabilizuje" čímž se dá dobře zregulovat...

Pak lze také pro vysokou výhřevnost užít hnědé kostku, rozdělat odhořívání shora je horší, nebo si lze pomoci násypem vrstvičky ořechu nahoru na kostku a kamna je třeba nastavit na vysoký výkon jinak mi měly tendenci uhasínat (kostka horší přestup vzduchu) ale sauna byla...možná by šla kostka zamíchat pro lepší odhoření i s ořechem to jsem nezkoušel ale myslím že by to šlo, ořech zajistí lepší přestup vzduchu tedy odhořívání kostka pak větší kusy uhlí...

Koks - To je poněkud zvláštní kategorie, v kamnech se dá jak 1 tak i dvojka, jednička větší kusy vydrží déle, ztápí se klasicky prohoříváním ze spod, je to bez kouře, proto ale aby koks vydržel mnoho hodin i bez dosypání a občasného proroštování to chce kamna s vysokou šachtou čím vyšší tím lepší, pak na jeden vsyp udělali "kolegové" i 42 a tuším že i 48 hodin, jen je nutné jednou za cca 10 nebo 12,14 hodin proroštovat aby se uvolnil rošt od popílku. Koks je dobře regulovatelný již od nízkých výkonů ale kdo je zvyklý na uhlí pocítí jeho teplo jako "studené" zkrátka mně tam chyběla taková ta prudší radiace, sálání ,také tomu říkám "dálkové teplo" zkrátka to se velmi dobře šíří i daleko od kamen. Ale chce to opravdu vysoká kamna, třeba staré musgrávky...

Kdyby se vyráběly ještě Sokolovské brikety doporučil bych vám ty , i druhý den na to samovznícení byly lepší než německé takto jsem topil léta, bez nutnosti podpalu, kamna relativně již "studená" jsem rozjel bez problému vždy ve tři po práci, čili za 24 hodin, jednou jsem kamna rozjel i za dva dny no ale to je spíš kuriozita

Na to "doložení" můžete zkusit i ten koks, zbytek žhavého po uhlí se proroštuje aby se vyčistitl rošt od popele a zůstalo jen žhavé a pak zasypete celou šachtu koksem, celou až po okraj horních dvířek. Sekundár (většinou ovládán shora) zavřete nebo na min. primárem nastavíte taktéž nižší hodnotu a ono to bude pomalu prohořívat nahoru, dáte-li více vzduchu naspod bude to prohořívat rychleji- více tepla ale nevýhodou je, že pokud je šachta nízká je třeba po cca 5-6 hodinách dle nastaveného výkonu vždy několikrát zlehka proroštovat jinak koks uhasne, čili u nižší šachty je třeba nastavit na nižší výkon ale i tak je pravděpodobné že do rána kamna schladnou (např. takové Kerpeny, tam se musí často dosypávat třebas i třikrát nebo čtyřikrát denně a častěji roštovat např. po třech pěti hodinách už si to přesně nepamatuji ale tak nějak)

Když jsem topil klasicky v kotli na tuhá, topil jsem odhoříváním černého. kotel viadrus u 22 5 čl. Po spodek vrchních dvířek, rozdělat oheň a 24 hodin teplo. pak jsem překopal na automat.

Může být, četl jsem že není černé jako černé prý se dost liší vlastnostmi dle místa těžby čímž i způsobem topení, i jen frakce větší/menší kusy výrazně ovlivní nastavování...

V míchání není problém vůbec žádný, nejednou jsem se setkal s názorem že míchat hnědé tedy "méně kvalitní či podřadné" s "kvalitním černým" "je hřích" apod., tyto názory neplynou z přímé zkušenosti, dle mých praktických zkušeností lze "optimálně" namíchanou směsí dosáhnout výhod, které využijí specifika obou paliv, tzn. výdrž výkon černého s regulovatelností hnědého. Čili takové názory které jsem od některých lidí, mimochodem většinou tuhá paliva nevyužívajících, slyšel jako například : Hnědé s černým by smíchal jen hlupák, nebo Zkazit černé hnědým to udělá jen blbec, nevyplývají ze skutečnosti z praxe, jde čistě o "teoretické domněnky ." Mimochodem řada kotlíkářů již léta při odhořívání běžně míchají nebo kombinují černé s hnědým k úplné spokojenosti, čili neplatí to jen pro kamna, jeden můj kolega to tak také ke vší spokojenosti v kotli praktikuje přičemž zkoušel i koks (samostatně) ale vrátil se raději k uhlí a jeho míchání...

Co se týká míchání různých frakcí, kostku s ořechem jsem nezkoušel čili nevím, zkoušel jsem ale např. hnědé ořech s černým ořechem + sem tam větší kus černého v poměru cca dvě třetiny či třičtvrtiny hnědého a třetinu nebo spíš čtvrtinu černého nebo ještě lépe cca 60-70% hnědé zbytek černé, jistě si ale může každý najít to "své" chce to jen "nebát se zkoušet"

Ani tři druhy paliva nejsou žádný problém Klidně můžete topit dneska hnědým ořechem, zítra to doložit uhelnými briketami a pak třeba nechat prohořívat koks, a opět nechat shora odhořívat "mix" hnědé s černým, žádný problém. To je výhoda násypných kamen, respektujete-li specifika každého paliva a uzpůsobíte-li tomu režim topení můžete jet "prakticky na vše" od rašelinových a hnědouhelných briket přikládáním přez dřevěné brikety odhořívané shora, až po hnědé uhlí samostatně nebo s černým odhořívané shora, nebo černé přikládáním, či koksem (je-li vyšší šachta jinak se to moc neoplatí vzhledem ke komfortu obsluhy)

Co se týká odhořívání samostatného černého, jak jsem již předeslal není černé jako černé dle místa těžby, ovšem můžete zkusit "drobné", ořech 2, snad i menší s nímž jsem (byť zkusil jednou) měl zajímavý výsledek, Kerpeny s ním nejen bez problému udělaly 24 hodin ale navíc zajistili i velmi slušnou výhřevnost po většinu času což při velikosti šachty 14 dm3 je velmi slušný výsledek, své udělalo snad i to, že drobného se do šachty vleze pochopitelně více, čili do menšího objemu dáte ještě více energie než u větší frakce, rovněž regulovatelnost byla oproti větší frakci nesrovnatelně lepší...(žel již si nepamatuji "původ" toho uhlí z jakého zdroje to černé bylo)

Jinak chce-li se člověk dopracovat jistého výsledku je někdy třeba vedle zkoušek paliv zkusit i jiná kamna (je-li to možné) jako např. jeden kolega "poučen z předchozích nezdarů" (s koksem) pořídil "vyšší suslerky" a po jistém laborování dosáhl tuším téměř dvoudenní výhřevnosti...

To ostatně platí i pro odhořívání uhlí shora, je-li výkon kamen při odhořívání shora a délka výhřevnosti nedostatečná pak je lepší pořídit kamna s "vyšší" a "objemnější" šachtou. Srovnám-li např. dvoje "petry" Kerpeny se 14 dm3 a Calory se 17 dm3 jde o rozdíl pouhých 3 dm3 prakticky jde ale již o velmi citelný rozdíl, pochopitelně také záleží na účinnosti (calor má vyšší větší deflektor). Zatímco u Kerpenů je bez dodatečné regulace téměř nemožné dosáhnout na min. výkon 24 hodinový provoz a přesto je k závěru výkon více než "nízký" u Calorů je možno dosáhnout 24 hodin na minimum v pohodě, navíc i při podstatně vyšším výkonu než u Kerpenů.../bráno pro hnědé uhlí ořech/ Zkrátka pokud je nutné kamna na celodenní topení "dokládat" možná by to chtělo taková do nichž rovnou "naložím víc", pravdou ale je že výběr soudobých kamen tohoto typu je značně omezen , někteří proto zrepasovali nebo užili zachovalá kamn. historická, či upravili apod.