Jak zabránit vlhkosti v úložném prostoru

Vezmu to od konce.
Pokud je strop sklepa vlhký, tak když na něj dáte polystyren, vlhkost do něj půjde stejně, jen se nebude moci odvětrávat. Takže to si moc nepomůžete - podle mého názoru zbytečná práce a zbytečé peníze. Navíc ta vlhkost se vám bude přesouvat i do zdí - budete mít vlhčí zdi nejen sklepa, ale pokud dům nemá funkční vodorovnou izolaci, tak i zdi v bytě nad sklepem (více vody ve zdivu znamená že kapilárně vystoupá vlhkost výše a budete ji muset odvětrat v bytě = vyšší vlhkost v bytě, to je ideální pro vznik zatuchliny (v lepším případě), či plísní a hub (dřevomorka atd.) v horším případě.
Nepíšete nic o domě jako takovém, např. jestli prošel nějakou rekonstrukcí, jak je starý apod. Mám ale třeba odpozorováno, že staré domy, které nikdy nijak zvlášť problematické z hlediska vlhkosti v minulosti nebyly, se staly problematickými díky změnám životního stylu jeho obyvatel a hlavně novodobě provedenými úpravami - zateplováním a utěsňováním domů, výměnou oken za plastová, změnou vytápění z lokálních topenišť v jednotlivých místnostech na centrální topení s radiátory a podobně. Dříve totiž bylo zvykem ve všech domech větrat takřka neustále, mnohdy tomu napomáhala také právě netěsná okna a zmiňovaná lokální topeniště (nebudte tomu věřit, ale i uzavřená kamna v místnosti dokáží při netěsných oknech a dveřích pomocí přirozeného tahu komína (čili bez nutnosti topení třeba v létě) vyměnit vzduch v místnosti několikrát za den a to zcela samovolně). Protože vzduch v místnosti i při průvanu neproudí úplně všude (třeba problematická místa jsou za nábytkem, rohy a kouty místností apod.), mám vyzkoušené, že cirkulaci vzduchu v těchto místech je dobré pomocí puštěním namířeného ventilátoru a to nejen po dobu větrání - prostě ten vzduch v těchto místech vyměńovat nuceně. Odvlhčení to pomůže i v zimních měsících, kdy se topí - vzduch se v místnosti promíchá a větrání je pak účinnější.
Dalším problémem jsou textilie v takovém prostoru - ty vlhkost nasají a při větrání ji z nich nedostanete. Naše babičky to řešily tak, že se jak oblečení, tak peřiny vynášely ven na slunce nechat vyvětrat a to co nejčastěji to šlo. Je fakt, že dnes je v bytech jak více různých textilií (koberce, závěsy atd.) tak oblečení, takže tohle je složitější a pracnější než dříve. Ale od věci to není - vezměte si jen kolik litrů vodní páry jeden člověk vydýchá za noc, kolik vody se odpaří z květin atd. a tohle všechno je v bytě a někam se vsákne, pokud se to nevyvětrává průběžně okamžitě při vzniku. A jako žena určitě víte, že mokré prádlo schne podstatně rychleji na slunci (čili se ohřeje ta voda v něm a rychleji se vypaří) a na průvanu než když ho necháte schnout ve stínu za bezvětří. To samé je při odstraňování vlhkosti z bytu. Mám zkušenost s domem, kde byla taková vlhkost, že plesnivé bylo všechno, na co se člověk podíval - pod PVC na betonu doslova stála voda, pod koberci byla plíseň atd. Dům byl vlhký a dlouhodobě neobývaný. Zásah musel být poměrně razatní - všechny textilie a PVC ven (vyhodit), nábytek odstavit od zdí, všechna okna a dveře co nejvíce otevírat (pozor na to - když ale staré dřevěné dveře necháte trvale otevřené a dřevo je v nich vlhké, po čase se samovolně zkroutí a už nejdou zavřít) a pravidelně každý den večer aspoň hodinu bylo nutné pořádně místnosti vytopit (aby se všechno prohřálo - topil jsem na +-30°C ve výšce hlavy po dobu večera, čili nějaké 3-4 hodiny) a pak (ideálně druhý den ráno) pořádně průvanem vyvětrat. Trvalo to rok opakování tohoto postupu včetně těch největších teplot v létě venku (to jsem byl za blázna - venku vedro, že se na slunci nedalo vydržet a já topil), ale dům vyschnul, že byl normálně obyvatelný. Pak už stačilo jen udržovat takřka nepřetržité větrání. Když to ale možné nebylo (stačilo týden nevětrat) a aniž by v bytě někdo byl, už byla ve vzduchu cítit zatuchlina.
K vaší posteli - je vhodná tak do suchého paneláku, ale rozhodně ne do jakkoli vlhkého bytu. Na využití úložného prostoru v ní dle mého názoru můžete zapomenout, pokud ta uložené věci nechcete mít plesnivé. Osobně bych to (pokud postel chcete dál využívat, protože vám vyhovuje na spaní) řešil tak, že bych z úložného prostoru demontoval dna ležící na podlaze (zůstaly by tak jenom rámy toho prostoru) a odklopné vršky (rošty s matracemi) bych minimálně 1x za týden na celý den odklopil a nechal celý prostor vyvětrat a vyschnout. Je možné, že po odstranění sololitových den se bude mít snahu postel rozvrzávat (dno slouží jako zavětrování) - pak bych do těch rámů uděla zavětrování z latí či ocelové pásoviny - dřevotříska potřebuje více vyztužit než kdyby to bylo dřevo.
Ještě něco k větrání. Pokud je venku velké teplo a v místnosti chladno, omezte větrání, protože teplý vzduch z venku se bude srážet na studených plochách v místnosti a ty se budou potit (na betonových podlahách pak třeba i stojí kaluže vody a neznalý pak hledá, kdo tam co vylil). nejlepší je větrat přes noc nebo když je venku chladno - teplý vodou nasycený vzduch (tepý vzduch lépe váže vodu) jde z místnosti ven a místo něj jde dovnitř sušší vzduch z venku. Venku je vždycky sušší vzduch než doma - venkovní vzduch má velmi vysokou vlhkost pouze těsně před deštěm, pak i za deště ta klesá. Tohle pravidlo o srážení vlhkosti platí právě i pro ty sklepy - když tam otevřete v parném letním vedru, budete mít ve sklepě vysráženou vodu na všem, co je chladnější než tam přiváděný čerstvý vzduch.
Dalo by se toho napsat moc a moc - já vždycky tvrdím, že naši předkové byli chytřejší než my s celou naší technikou a civilizací a to, z čeho my se "střílíme do hlavy" (např. ta vlhkost v domech), oni řešili "levou zadní" - pod podlahy z prken se dávala vrstva vápna, která vlhkost pohlcuje a pak zase vydává, navíc vápno desinfikuje, takže i když je mokré tak neplesniví, omítky se dělaly z materiálu který "dýchá" (pohlcuje vlhkost a zase ji vydává - vápno, případně hlína) a ne z "betonu" (omítky s cementem), protože na všem, co obsahuje cement se voda sráží a vodu to nepropouští. Další krásný příklad naší technické blbosti jsou těsná plastová okna - nahrazujeme jimi stará netěsná okna kvůli úsporám energie a když se po čase zjistí, že v takto utěsněných bytech se tvoří plísně, tak se jako obrovský zázrak objeví revoluční novinka - plastová okna s mikroventilací, aby teda byty větraly. Nějak mě osobně tedy uniká důvod výměny přirozeně netěsných starých oken za uměle netěsná nová (tedy kromě toho, že pro někoho je ta výměna velmi dobrý kšeft a výdělek) Podobně je to se zateplováním polystyrenem - obkládáme domy vodním párám nepropustnou umělou hmotou, ale docela by mne osobně zajímalo, kdo z lidí, co to dělají, by chtěl bydlet tedy v polystyrenové krabici místo domu, protože je to prakticky totéž.

Dobrý den, moc děkuji za Váš čas a podrobné popsání problému. Víme o prvních zmínkách týkajících se domu po válce. Dům má sice už všechna oklna plastová, ale opravdu dodržuji větrání jak mám. Dům zatím zateplen není, ale popravdě jsme o něm přemýšleli, abychom ohřáli stěny, které byly roblémové /alespoň na severní straně domu). Barák je nově obkopán a má udělanu izolaci s odvodovou trubkou (jakousi žlutou, ve které jsou dírky ). oO zaptelení stropu ve skpemě jsme přemýšleli protože jsme si mysleli že ze sklepa stroupá studený vzduch do toho teplého pokoje, kde se to zrovna v posteli (kde není pravidělné větrání) sráží vlhkost. Myslíte si že toto tedy problém není? Je to tedy klasický starý sklep, ale myslím že není nijak extra vlhký - plíseň se v něm netvoří ani nejde cítit zatuchlina a to má pouze tu větraci mřížku. Oblečení a cokoli dávám do postele mám ve vakuových pytlích, takže naštěstí prádlo nesmrdí a není zničeno, ale když otevřu postel pro vyvětrání, tak to z ní cítím. Myslím že stále smrdí to již zničené dno. Myslíte že když bychom dno oddědali a dávali tam věci tak že by to pomohlo? Nebo by to mělo stejný efekt? A ten koberec by byl asi zlo že?

A když nechávám v létě celodenně otevřené ventilačky,tak je to spíše špatně? Otevírám tedy okna i dokořád když jsme doma, ale když ne, nechávám ventilace. Děkuji