Na několika skleničkách se mi objevila tzv. koroze skla. Zkoušel na tyto skleničky všechno možné: sůl, písek na nádobí, louhování v octové vodě se solí a jarem, a další a další (také přípravky proti vodnímu kameni). Teprve poté jsem zjistil, že se jedná o korozi skla.
Kromě sklenic se koroze objevila také na některých talířích. Články, které jsem našel o korozi skla se týkaly vždy koroze, kterou způsobila myčka. Nadobí ovšem myji ručně. Používám dokonce Jar.
Zajimá mě, co by mohlo být přičinou této koroze. Vodu mám středně trvdou. Dříve jsem nádobí neoplachoval a nechal jsem ho pouze uschnout. To považuji za možnost, která by k tomuto mohla vést. Druhá je, že myji nádobí pouze jednou týdně – jinak ani nemohu, protože by se mi neohřála voda v boileru na večerní mytí – a tak by sklenice a talíře mohly poškodit chemické látky z jídel a nápojů.
Nádobí již nyní i oplachuji. Zakoupil jsem novou sadu sklenic, takže nechci, abych za týden nebo měsíc nebo byť i za půl roku na nich našel tyto mapky.
Pro neznalé na odkaze google.cz/... je koroze, která je jak kopie té mé.
Staří sklenic jako důvod nepříchází v úvahu, protože se koroze objevila na sklenicích z více sad a také, jak jsem již psal, na talířích.
Nějaké rady, tipy?
3x
Zdravím. Koroze skla - je dost hrozný výraz. Ve skutečnosti se jedná o "vytěkanou" sodu na povrchu skloviny v důsledku působení chemie v mycích prášcích či saponátech při co nejvyšší teplotě. Čím kvalitnější máte sklo (to znamená - čím větší obsah olova, které dodává sklu vysoký lesk a čirost) vaše sklo obsahuje, tím více sody na povrch vytěká a tím víc mléčného zakalení se na povrchu objeví. To znamená, čím levnější sklo budete používat, ne olovnaté, ale na místo olova s vysokým obsahem křemíku (sklo tvrdé křemičité, nebo přímo laboratorní), tím méně se bude na povrchu tvořit mléčný zákal. Kvalitní olovnaté, nebo starožitné sklo neumývejte v myčce, ale jen otřete houbičkou namočenou ve slaboučkém roztoku obyčejného saponátu a ihned opláchněte čistou vodou. Zřejmě používáte příliš velkou dávku saponátu nebo prášku jak do myčky, tak na ruční mytí. Kupujte "mycí chemii" kde nepíší jak skvěle myje, jak perfektně rozpouští tuky, připáleniny a zaschlá vajíčka a čím víc jí dáte, tím lépe umyté nádobí. Je to jinak: čím větší síla a větší množství chemie, tím lépe se daří výrobci tohoto dryjáku, ale tím víc peněz vy utratíte a tím zničenější nádobí máte. U každého výrobku píší, zda je vhodné či nevhodné do myčky. (Zda je kvalitní z hlediska výrobku, či odolné z hlediska mycí chemie). Idanova
Také zdravím a děkuji za odpověď.
Dávku mycího prostředku jsem skutečně mnohonásobně navýšil, ale až poté, co se začaly objevovat mlečné mapky, které jsem původně považoval za zazřanou mastnotu (nakonec dokonce za vodní kámen). Dle Vašeho popisu usuzuji, že mapky se vytvořily během působení mycího prostředku v době, kdy bylo nádobí ponecháno na odkapání.
Vrátím se k raději k původnímu dávkování mycího prostředku a nadobí budu dále oplachovat.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.