Čím utíráte?

No ano, on je to vál, ale používám ho na víc činností, nejen na pečení. Třeba si neumím představit, na čem jiném bych tak pohodlně nachystala hejno ptáčků. Neklouže, snadno se udržuje a nechytá pachy. Nekrájím na tom, byl ten krám docela drahý... a já mám ostré nože. Mám i podložku pod horký hrnec a vlastně mě napadá, že jsem zlikvidovala všechna dřevěná prkýnka.

P.S. Koupila jsem před lety v Tescomě, ale na trhu jsou i levnější a myslím, že poslouží úplně stejně dobře.

hm, to jsou věci, protože mne spíše zajímá, jak často a jaké maso koupit? A pokud se týče ubrousků, mám osvědčenej recept, který šetří obojí - nejdříve vytřu tu koupelnu a pak někdy i to maso.., no, někdy to ale udělám i opačně .. Zpočátku podle nadpisu, jsem očekával jinou otázku..

Slzičko, na pracovní kuchyňskou desku nejsou tyto ubrousky určeny. Do koupelny ano a všude jinam, kde nemají kontakt s jídlem. Přečtěte si čím jsou "vlhčené".

Patronka - Já si to myslím taky, úpravou se bacily stejně zničí, ale spíš bojujeme se svou představivostí. Ale umývání je třeba potřebné, už jen proto, abychom z masa opláchli třeba rozdrcené kousíčky kostí. Zvláštní teorii má celý život můj otec: přírodní špína je čistá, treocha hlíny neuškodí, ta je taky čistá a ještě pročistí žaludek i střeva, stejně jako drcené skořápky z vajec. Čím víc člověk, prý, dodržuje hygienu, tím je háklivější, jako příklad uváděl cikány, těch se nechytne nic... Matka si pro změnu umývá i držadlo nákupního košíku a do dneška všechny v okolí hlídá, jestli si umyli ruce. Snad jsem mezi těmito dvěma rodiči "zlatý střed" ! Co se týká pořádku v bytě, tak tím jsou posedlí oba stejně. Jen zvednete zadek z gauče, už po Vás jde máma natřásat polštářek a táta nás nutí mýt psovi ťapky, když vyběhne za sucha na zahradě na trávu. Mydlím, že se dlouho psychicky vyrovnávali s tím, že pes opravdu nemůže nosit bačkory.

Z kaufu jsou dobré utěrky Amelia kuch. utěrky 100m. V akci kolem 40kč, teď kolem 50kč. Je to taková dost "naducaná" role utěrek s perforací na trhání.

V Globusu a zřejmě i v jiných prodejnách je napsáno ,,maso v kuchyňské úpravě,,. Tomu rozumím, že jak maso člověk přinese domů, tak ho může použít. Samozřejmě po oční kontrole, aby tam nebyla žádná nečistota, chlupy, kostičky. Pokud je maso čisté, není potřeba je omývat, ale připravovat. Pokud tam uvidím nějaké smítko, očistím, odkrojím a teprve když vidím hrubou nečistotu, špínu, maso operu pod tekoucí vodou, nožíkem dočistím a oplácám papírovou utěrkou. Maso by se správně nemělo omývat pod tekoucí vodou, jenom otírat vlhkou utěrkou. Ale, na něco si zvyknete a už to děláte pořád, mě to otírání utěrkou nějak moc nesedlo.

Je pravda, že když jsem vařila pro psa, tak jsem mu maso nikdy nemyla a jak bylo dobré a vývar silný.

Používám prkénko, pod které dávám složenou utěrku, aby při naklepávání nebylo moc hluku. Neexistuje, abych pracovala na holé kuchyňské desce. Ničí se tím a i z hygienických důvodů.

Zeleninu okrajuji a čistím na novinách, na bramborové slupky mám starý škopíček, protože brambory loupu ve vodě /nejsou pokaždé čisté/. Mám kompost / každý rok zakládám nový, aby byl tříletý/ a vše jde tam, přítel má kompostér, tak u něj jdou okrojky také zkompostovat.

Jinak opravdu též používám houbičky, papírové ručníky, papírové ubrousky, a mám i k dispozici hadrové utěrky, kterým občas přeleštím sklo, příbory, protože nemám myčku. Papírovými ubrousky někdy vysaji malou kapičku, loužičku a hned vyhodím, tam je prostě škoda brát hned velkou papírovou utěrku. Někdy rychle poslouží i jako papírový kapesníček, když slzí oči, teče rýma a u kýchnutí.

Dále používám mikroutěrku na černou, varnou desku, protože ta nezanechává kapičky, jako houbička.

V kuchyni mě u dřezu visí ručník na ruce, u sporáku utěrka, houbička je opřená pod kohoutkem a mikro utěrka přes okraj dřezu, nebo kohoutek, a když uschne, tak pověsím do skříňky, kde je od výrobce drátěný program. Když je hezky, tak vše přišpedlím ven na sluníčko.

Plátěné utěrky, nebo kousky hadérek jsou potřeba, když jsou děti, nebo je potřeba rychle něco utřít. Dnes v době myček toho není tolik potřeba, hospodyňky to mají snažší.

Jednou za půl roku dávám utěrky vyvařit spolu se světlými kuchyňskými, /takové ty pracovní, tenké ručníky/ a mikroutěrkami, dnes již ani neškrobím, hodím na šňůry ven, a potom si již vše podkládám do komínků a dám do skříňky v kuchyni, utěrky a hned vedle ručníky. Není s tím až tak moc práce.

Takže je to kuchyň, co se dá dělat. Jestli si vzpomenete, tak v chalupách bylo bidélko? nad kamny, u pece a tam se sušilo všelicos, novější doba přinesla věšáky na stěně, takové rozevírací tyčky, někdy i sklápěcí a na nich se ty utěrky sušily. Asi se dají ještě dnes koupit, jsou vhodné i do koupelen.

Babko, že Ty si děláš srandu! Přece normální utěrkou látkovou utřu prkénko dosucha.

Aha, tak proto ta divná otázka. Nojo, ale proč se teda ptáš čím UTÍRÁME když Ty stejně nebudeš nikdy utírat, jelikož nemáš ráda utěrky. Já teda utírám, protože by byl stůl mokrý a přece nebudu čekat až to uschne. Nádobí teda nechávám uschnout v myčce, ale když umyji něco v ruce, tak raději hned utřu, aby se mi to neválelo v odkapávači. To mám ty hadrové utěrky, také jich mám spoustu. Ale přece utírám čisté nádobí, je to jenom voda, tak nemůže utěrka smrdět. Co se týče masa, tak i když to nedoporučují, tak já ho pokaždé rychle opláchnu a rychle osuším, nevím kdo na to sahal a je mi nějak "eklhaft". Ale vzpomněla jsem si, že moje babička která mne vychovávala a byla to výtečná kuchařka, (vařila za mlada na faře), tak ta nikdy maso od řezníka nemyla ve vodě. Ale ono to bylo tenkrát asi všechno jiné než je dnes. Dneska myjeme všechno jako blázni a je čím dál tím víc všelijakých nákaz. Tenkrát jsme měli vejce a mnoho potravin domácí, nikdo to nekontroloval a nikdo nedostal salmoniózu a jiné "potvory". Já jako dítě nosila domácí vejce, mléko a smetanu do mlékárny ve vesnici, protože jsme měli hospodářství a musely se odvádět "desátky" a nepamatuji se, že by to tam někdo nějak kontroloval. Prostě spočítali co jsem přinesla a odepsali. Když se vyskytl jeden případ rakoviny ve venici, byla to obrovská událost a všichni si to říkali šeptem. Dnes je rakovina nemoc běžná jako angína. A co je divné, i tak se dožíváme čím dál vyššího věku.

no, děvčata. Já jsem tohle vyřešila jednoduše. Když mi doslouží nějaké povlečení, větší bavlněné triko atd. tak z něj natrhám kusy potřebné velikosti a v kuchyni používám právě na tyhle věci. Jednou dvakrát s nimi něco utřu a hadr vyhodím. Žádné praní, žádné žehlení. A docela mě těší, že ušetřím i ten papír (strom) na moje papírové ubrousky.