Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, řeším zateplení střechy-podkroví. Skladba střechy z exteriéru: Hliníkové šablony, lepenka, bednění z prken.
Dle projektu má být pod bedněním 4 cm vzduchová mezera, pak vata a sádrokarton. Nejsem si jistý, jak je to s odvětráním té vzduchové mezery. a s tím bych potřeboval poradit. V projektu žádné odvětrání není. Střecha je dost členitá, je polovalbová s hodně užlabím, takže odvětrání bude problematické.
Moc děkuji za odpovědi
Neviděl jsem Váš projekt, ale ta mezera musí MUSÍ být odvětrávaná. Jinak nemá význam. Dole u okapu (pokud je palubka) musí být nasávání vzduchu, nahože u hřebene výdech. Pozor, neplést si to s odvětracíma taškami, i když máte plech! Musí být ta mezera 4cm vzdušná!
Hezký víkend.
Milane on tuto možnost nemůže splnit, jinak než rozebráním. Není technicky možné tohoto jinak docílit, než jak popisuji níže.
Navíc projekt je špatně, přestože jsem jej neviděl, ta provětrávaná mezera se dělá nad bedněním, právě aby odváděla tu vlhkost která se na krytině dělá z druhé strany. Mezera provětrávaná, o které mluví tazatel, se již dnes nepoužívá, kvůli náročnosti na zateplení, aby se mohlo použít silnější zateplení (vrstva). Proto byly vyvinuty vysoce difuzní hydroizolace, které tomu pomohou a nahrazují tak provětrávanou mezeru (mezi vatou a hydroizolací), dříve navrhovanou . Mezera pod bedněním je zastaralá, ten projektant zaspal dobu.
Těm kteří nad tématem přemýšlí vysvětlím, proč se od provětrávané mezery pod hydroizolací upustilo. Folie která je napnutá mezi kontra-latěmi se v létě prohne, tak, že se dotýká samotné vaty, a provětrávaná mezera tak neplní svojí funkci. Navíc se muselo složitě v hřebenu s tímto počítat, aby tudy provětrávaná mezera odvětrávala. Proto to bylo vyřešeno tak, že ta mezera se již nepoužívá, místo ní je o 4 cm silnější vata. A je použita kontaktní vysoce difuzní folie. Odvětrání samotné tvoří mezera tvořená nad folií šířkou (výškou) kontra-latě. Ty zmiňované odvětrávací tašky tam pochopitelně jsou k tomuto účelu, ne že ne, jak napsal Milan. Jen u ploché krytiny to nejsou tašky, ale většinou klempířsky řešené, nebo PVC odvětrá-vačky.
Petri, nevím zda si rozumíme "Milane on tuto možnost nemůže splnit, jinak než rozebráním."
Klidně může i bez rozebrání, vždyť se to dělá normálně, viz cukrar.rajce.idnes.cz/...
páč mezera bude mezi bedněním a tepelnou izolací.
To že se folie prohne, je špatně provedná folie.
Už vím, že si nerozumíme, odvětrávaná mezera je mezi taškami a folií, při nových výstavbách.Mezera jak jí popisuji já, je v případech dodatečné tepelné izolace, aby měl kudy odházet kondenzát z vaty. Proto ta mezera mezi prkny a izolací.
Petri, bohužel v dnes s Vámi nesouhlasím. Alespoň tak mne učil pan Rypl z juty.
Aby tazatel věděl co je nejlepší, bylo by dobré sehnat třetího, třeba položit dotaz zde: estrechy.cz/...
nebo prohledat podobné diskuze.
Milane, jak by řekl klasik, zásadně s Vámi nesouhlasím, ale respektuji Váš názor
Jsem rád, že je to věcná diskuse. To, že se izolace prohne je normální jev. Pokud se izolace pokládá v zimním období, nebo v chladném, to je fuk, (je de facto smrštěná chladem), takto položená folie se vlivem roztažnosti v létě prohne. Kdy jste se díval na takovou izolaci, jak se chová pod krytinou po položení? A jistě na tento fakt na školení výrobce Juta upozornil. To je jeden z důvodů, proč se od provětrávané mezery pod folií upustilo a nahradila ji kontaktní.
Ale vážně, příklad odkazu není správný, nejedná se o taškovou krytinu, v příkladu je použita vysoce difuzní folie Jutadach, právě proto, že tam není mezera, o které se ale zmiňujete, tedy mezi vatou a folií a radíte to tazateli, v tom, aby se vyznala snad jen blondýna (s prominutím ano!) Ta je mezi folií Jutadach a krytinou tedy nad, máte tam šipky, tvořená je kontra-latí. Pan Rypl z Juty mi dá za pravdu, že tomu tak je, o tom není pochyb. Provětrávaná mezera je jen prázdné místo na úkor izolace a zlepšení vlastností, dnes nepoužívaná, při použití této folie tam prostě není. Vata leží přímo na folii. On ji nemá jak odvětrat. Nechce zasahovat do střechy, což se mu nedivím, nikdy s ní neměl problém. To, zda "požene" vatu to špice nebo ne, není podstatné, protože ji musíte dokonale uzavřít lepenou "parou", a nějaké otvory nad vatou? Kam, jen tak do prostoru, kde je právě nebezpečí průniky par. On to má mít uděláno v podstatě takto obr. 1, ale to není možné z jeho rozhodnutí nezasahovat do pláště.
Děkuji za reakce. Doplním:
1) žádné latě a konta latě na střeše nemám.
2) samozřejmě že mezi sádrokarton a vatu parotěs dám.
Střecha je polovalbová, s četnými úžlabím, takže až nahoru ke hřebenu mi vede tak 1/3 střechy. Mezi krokvemi mám nepoužívaný komín (mezeru mezi krokvemi komín zcela vyplňuje) a mezi dalšími krokvemi mám střešní okna.
Rozebrání střechy je pro mě nepřijatelné řešení, už jen z důvodu, že podkroví bude asi jen pod 1/3 střechy.
Doposud ( od r. 1982) do střechy pod šablony nezateko, jediné vlhko, které zde je, je co se vysráží pod šablonami.
Proto se ptám, jak odvětrání vyřešit bez rozebírání střechy. Jedná se o vilu z počátku 20 st.
Dám sem někdy foto.
zatím moc děkuji
Dury, to že nemáte žádné latě a kontra je mi jasné. To jsem pochopil, na bednění se nedávalo, psal jsem, jak se to má udělat. Všechny ostatní řešení jsou jenom jakési kompromisy. Odvětrání se nedá udělat bez zásahu do střešní konstrukce. Řešení tohoto domu je problematické, polovalba. U polovalby by se možná našel vstup u okapu, ale valba končí ve zdi, a tam bez zásahu do střechy není jak řešit., nemluvě o úžlabí. Když dáte kontaktní folii na bednění zespoda, vatu, parozábranu, sice plášť zateplíte, ale ... Foto jsem již poslal, jak dopadlo, když jsme odkryli zateplení. Teplý vzduch v místnosti obsahuje v podstatě více vlhkosti, než vzduch studený venku. Důsledkem je zkondenzovaná vlhkost v izolaci, plíseň, houba, prostě zkáza pro krov. Problém je, že na bednění je nepropustná lepenka a plech. Pochopitelně je to vaše věc, zda větrání vynecháte, ale mojí povinností je na toto upozornit.
Jediným řešením, tedy nestandardní a problematické je, že položíte difusní folii zevnitř, na krokve se upevňují normálně latí v případě, že chcete vytvořit mezeru, (mezi folií a bedněním). Jenomže vy ji nemáte jak odvětrat, takže je to práce zbytečná. Vložíte vatu na šířku krokví. Pokud je síla vaty malá důsledkem šířky krokví, přidává se ještě izolace pod krokve, tím se přeruší i tepelný most, dřevo zvyšuje tepelné ztráty, nevím co navrhl projektant. Dále položíte parozábranu. Co je důležité, je její dokonalé zalepení a utěsnění u všech krajů, tedy omítek, komínů, střešních oken pomocí komprimačních pásků atpod, čímž snížíte důsledky absence větrání. Nesmí být narušena ani rozvody (elektřina, voda, plyn). Prostě vše lepte abyste to hermeticky uzavřel. Pak kostru sádry.
Třeba někdo navrhne lepší řešení, ale mezera se musí odvětrat ven, ne dovnitř, jak by mohlo někoho naivně napadnou a v tom je problém.
Přeji úspěch
Děkuji.
Ano, jedná se o zateplení z interiéru. Krokve jsou 160, v projektu je 120 vata mezi krokve a 80 pod krokve.
Neexistují nějaké šablony s tou odvetrací kapsou? Jako že bych v místě té kapsy porušil lepenku a udělal díru do bednění? Nebo je ještě nějaká jiná šance? Nemám problém vzít si lano a úvaz a vylézt na střechu, takto jsem montoval okna a opravoval komíny.
Koukal jsem, že na hřebenu mám pozinkový plech, která je v lomu vystříhaný podle vlny na tom ALU plechu, tedy by asi stačilo v hřebenu poříznout lepenku a ubrat třeba 2 cm na každé straně vrchních prken. Nevím, ale jestli můžu stejný způsob použít i u nároží, které je zkosené.
Pak ještě nevím, jak udělat přívod vzduchu u úžlabí (asi bude potřeba použít některou výše zabrazenou šablonu). Také to bude problematické u nárožní krokve.
Ještě neevím jak vyřešit přívod vzduchu, protože střecha je přetažená asi o půl metru a zespodu to je nahozené.
Co to znamená, že vdech musí být 200 cm2/1 bm?
Stačí tedy pod těma šablonama s vdechem např. vyfrézovat v bednění díru?
Moc děkuji
Dury,
vždy se najde řešení,
vy musíte dole, tam jak je to zespodu nahizené, uděl přívod vzduch, tak aby mezi prkna a kontaktní folii byla mezera 4cm, dále pak u špice půdy zajistit odvod vzduchu. Není třeba vyřezávat plechy, lepenku, a další, je třeba vyřešit dle místních podmínek odvětrání prostoru nad izolací.
Položte nezávosle dotaz i sem: estrechy.cz/...
Co to znamená, že vdech musí být 200 cm2/1 bm?
Když máte trámy dlouhé 6 metrů, tak vdech i výdech musí mít plochu 6x200cm2. To je velikost otvoru dole a nahoře, odkud bude přicházet vzduch a odcházet vzduch, který vytlačí "vlhký"vzduch z vaty.
S posledním příspěckem kolegy souhlasím, jen nikoliv s větou "Odvětrání se nedá udělat bez zásahu do střešní konstrukce:"
V a v technických listech firmy Juty najdete řešení, navíc odborník pan Rypl na místě zdarma určitě navrhne osvědčené řešení.
Pane milancukrare, když už nerozumíte tématu a skladbě konkrétní střechy, tak nekažte bludy. Napsal jste: "Není třeba vyřezávat plechy, lepenku, a další, je třeba vyřešit dle místních podmínek odvětrání prostoru nad izolací". Prostor nad izolací je dán, je to bednění, lepenka a plech, vy stále nevíte kolik bije.
Pokud chce udělat nahoře větranou mezeru, musí odříznout plech odebrat prkna, a to je právě mnou zmiňovaný zásah do krovu, tedy jeho krycí části. Ale to tazatel pochopil lépe než vy (viz 09.04.16 13:28), tím, že to vyřízne, ať se vám to líbí nebo ne. Další blud který jste mu řekl je ona nesmyslnost, že mezeru musí mít podle délky krokve 6x200 tj. 1200 cm2. To jste vyčetl kde. To odporuje snad všemu. Není fo fér vůči tazateli. Příklad, pro ty kdo toto čtou, a vaše nesmyslnost - větrací taška má otvor 25 cm2. To znamená, že podle vaší zcestné teorie by musel do hřebene při délce krokví 6m, dát 48 tašek/1bm (1200:25), tedy na metr hřebene.
Pro Duriho, ta mezera znamená to, jak správně vypočítal projektant 200 cm2 na běžný metr (bm) okapu a hřebene. Při šířce rozteče krokví 80 cm např. je to mezera 2.5 cm. Je třeba ale počítat s mřížkou, kterou budete mezeru zakrývat, její průchodnost je jen 50%, potom musíte mít tu mezeru 5 cm, tj. násobek vypočítané mezery s 50% úchylkou. Neposlouchejte rady někoho, kdo je schopen toto napsat, a vůbec vám neporadí jak odvětrat mezeru, a tvrdí, že to není potřeba zásahem do střešní konstrukce, a zdůrazní to zásadním nesouhlasem se mnou.
Na zmiňovaném fóru se nedozvíte víc, než jsem Vám napsal, pokud to chcete mít dobře, než řešit otvory, zásahem do pláště střechy. Jen taková technická poznámka, ptal jste se projektanta, jak to myslel? Ale jak jsem se zmínil na začátku, projekt je jen úvodní, a neřeší detail.
petri, ať je po Vašem,
Máte naprostou pravdu ve všem.
----------------
Že pan Rypl sdělil, že když je úžlabí, nebo střešní okna či vikíř, popřípadě nároží, nelze dodatečně zateplit, přesto se zatepluje půda na podkroví i když tam jsou okna vikíře a užlabí.
Sdělte panu Ryplovi, že nebude užlabí nároží atd, jen sedlová střecha, aby udělal návrh.
Pan Rypl, a tímto mu děkuji, mi odpověděl, že část střechy, která navazuje do úžlabí, nelze odvětrat a tudíž ji nelze zateplit.
Střecha/krokev je dlouhá 8 metrů, tedy jeden větrací průduch bude mít 25x64 cm?
Moc děkuji za pomoc, nevzdávám se a bojuji dál.
Opět moc děkuji za odpovědi. jsem dlužníkem.
Těch 200cm2/bm byl jen můj dotaz, který jsem vyčetl někde v tabulkách, také tam bylo 1/500 plochy atd. Tedy to já jsem zde uvedl tento nesmysl, jako příklad, protože jsem tomu nerozuměl.
V projektu mám jen větrací mezeru 4 cm a to je vše. Jak jste napsal sám, nasávání a výdech projektant neřeší.
Dám sem foto, jak to vypadá zespoda, třeba někoho napadne, jak to vyřešit.
ještě jednou moc děkuji a smekám klobouk
dury,
tabulka 7 řeší mezeru pro odvětrání.
nemáte foto jak u Vás vypadá prostor u zdi, kde vystupují z půdy trámy? Můžete vyfotit špici na půdy?
Prohlídněte si celý manuál, určitě najdete vhodné řešení..
Milane, to Ti mohu říci naprosto přesně, aniž jsem stavbu vyděl. Je to secesní dům, trámy, tedy krokve jsou zespodu zakryté záklopem, na který je pravděpodobně natažen rákos a nahozeno. V tom je problém, odkrytím napáchá víc škody než užitku, a výsledek? U vrcholu je to jednodušší, to už dury částečně chápe. Další problém je s úžlabím. Co se dalo očekávat od rady pana Rypla? Byla to rada za všechny prachy – zadarmo. Nezateplovat, tu část kde je problém, fakt profesionální a musím říci geniální. To jste poděkoval panu Ryplovi za to, že to nemusíte dělat, nebo za co? Otázkou je, jak byl dotaz položen. Mohu vás upozornit, že vytvořit mezeru mezi záklopem a vatou 4 cm je velice náročné na práci, sám to dělat ani nemůžete, nebo jste génius. Jak budete řešit onu 8 cm vatu pod krokvemi, jak jí připevníte, to máte v projektu? A potom kostru sádry? To je průniků. Tak jak jsem psal ze začátku, ten projekt je špatný, a takto se nedá realizovat. Ze začátku jsem napsal, jak se to má udělat, na to dojdete časem stejně. To jak píšete, že jste dlužníkem je naprosto trefné !
Pane kolego, já opravdu nevím, jak vypadá podkroví, neviděl jsem ho. Jen vím, že šikovný člověk vždy musí najít řešení, když je třeba.
Opět s Vámi souhlasím, že nevíme, jak byl dotaz položen. Jelikož jsem s panem Ryplem často diskutova problémy, kdy jsem si nebyl jistý s postupem, vždy to řešil pro mne moc odborně, někdy jsem ani nepochopil jak myslí radu. Ale to jdeme jinam, páč více mi toho dal.
Jen nevím, proč nejde udělat mezera mezi záklopem a vatou 4 cm a proč by to nemohl dělat jeden člověk, pokud to není trdlo.
Asi se ale ptáte tazatele?
Ano, část byla věnována Vám, většina tazateli. Mezera mezi záklopem a vatou, přesněji folii je náročná na práci, proto ta poznámka, když to má být kvalitní. Na jedné straně musíte položit lať, na krokev, 4 cm pod bedněním, folii musíte mít pod tím, děláno tedy v jednom pracovním kroku. Potom to samé udělat na opačné straně, a tady je to náročné, musíte zároveň napnout folii a přibýt lať, také s odstupem 4 cm. To samé do další mezery mezi krokvemi. Ale pak se dostanete na nároží, a tady je to ještě složitější než ty souběžné krokve, na nároží se krokve sbíhají, nebo rozbíhají, jak to vnímáte. Tímto způsobem je realizace mezery dost složitá, problém je, co s odvětráním. Nemáte kam, pokud... Nároží není kde nasávat, tedy vstup odvětrání. Proto to pan Rypl jednoduše zavrhl. Tato služba je za honorář, je to stavební poradenství, řešení detailů, chybějících v zjednodušeném projektu (nazývaného též úvodní projekt). Pan Rypl si je toho vědom a plně ho chápu. Je to celkem prosté, rozdíl ceny zjednodušeného projektu a prováděcího je v řádech stovek procent. Projekt, co má dury, který nic neřeší, pravděpodobně tam není ani spočítána ona mezera např. 200 cm/1bm, což dury přiznal. Ale nemohu souhlasit s panem Ryplem, protože řešení samozřejmě existuje.
S popisem práce ohledně dodatečné foli mezi krokvě jste to popsal OK, ale já to nevidím jako velký problém pro toho, kdo to dělá, umí nebo je šikovný.
Úžlabí nároží a střešní okna jsou problém, ale vše lze vyřešit...
Jen nevím co si tazatel zadal u projektanta, přesněji co si vše zaplatil.
Opět jak správně píšete, "protože řešení samozřejmě existuje."
Pak že to nejde..
Milane Milane, to zadání u pana Rypla není o této střeše, takže nebude odpovídat realitě. Je k ničemu. Zadal jste valbovou střechu, ale ona je polovalbová, navíc z boků ukončena rovnými štíty. Je to dvojdům zrcadlově postaven. Valbová střecha postrádá nároží, tato je má, a navíc díky rovným štítům, má ještě úžlabí. Je to komplikovaná střecha, rozdělená na mnoho ploch, které se musí samostatně odvětrat. Už v samotné odpovědi pana Rypla máte problém, Vašeho špatného zadání, kde doslova píše: "Taková střecha se dá zateplit jen v případě , že ve střeše nebude detail úžlabí, střešní okno nebo sedlový vikýř". Ale v této střeše je vše jmenované, a nejen to...
Oprava, vy jste nezadal dotaz u pana Rypla na valbovou střechu ale sedlovou, prostě nesmysl ještě horší.
jasně, to já vím, a vy zase víte, jak se to dá udělat i když je úžlabí. Mě se jednalo jen o odvětrávací mezeru mezi prkny a vatou, o které jste psal, že tam být nemusí.
Jelikož jsem za roky radění v oboru došel k závěru, že stále častěji používám, "ano, máte naprostou pravdu."
Milane, když zadáte špatné údaje, což jste bohužel udělal, tak se Vám dostane špatné odpovědi. Projektant, durimu již mezeru navrhl, a k čemu mu to je? Duri neví, jak z toho ven, a to doslova (mezera wse větrá ven) . Celé vaše zadání postrádá logiky. Jak myslíte, že dopadne odpověď? Kdyby jste rozuměl tomuto problému, nemusíte se ptát jinde, protože jak se to dělá jsem napsal na počátku vlákna. Jinak mu to nikdo nenavrhne, a udělat se to dá jenom jedním způsobem. Pokud jste za ty roky došel k závěru a jen přikyvujete "ano máte pravdu" tak jenom proto, že sám nevíte co s tím, a to s vámi musím bohužel (ač nerad) naprosto souhlasit. Vy dokonce tuto hloupost radíte durimu, doslova jste mu napsal: "Sdělte panu Ryplovi, že nebude užlabí nároží atd, jen sedlová střecha, aby udělal návrh". Proboha to jste se zbláznil, proč bude zadávat nesmysly, on přeci má nároží, úžlabí, naopak nemá sedlovou střechu.
Milane, vím, že jste se nezbláznil, ale proč rady, které nikam nevedou?
Posílám pár foto.
Dnes jsem to trochu zkoumal, ten přesah mezi zdi a okapem je řešen pomocí jakýchsi zřejmě betonových panelů, něco jako obdoba hurdisku, přesah je skoro metr, tak si myslím, že by do toho šly buď vyvrtat nebo vyfrézovat díry, za účelem nasávání vzduchu. Zítra se na to podívám zvenku z lana. Úplně až ke špici to tedy zateplovat nebudu a nechám tam cca 30 cm mezeru mezi hřebenem a zateplením a všechny ty části střechy, které se ve špici sbíhají bych odvětral najednou pomocí úpravy hřebenového oplechování. Snad je to takto správně. Ještě potřebuji poradit, jak s tím, když mi mezeru mezi krokvemi plně vyplňuje střešní okno, potažmo tělěso trojkomína.
Chci vám ještě jednou poděkovata. Vážím si Vašich rad, které Vás stojí nemálo času a za které Vám mohu pouze zde poděkovat. Tak tedy ještě jednou smekám klobouk.
Dury, souhlas s mezerou v hřebenu, jen bych zvažoval trošku více, tak 50 cm. Jak píše pan kolega, je třeba opravdu zjistit z jakého matroše je "podbití"
Nasávání již víte, výdech taky, takže problém není?
Dury, problém je vše..
někdo musí zjistit, tak ten beton, hurdisky nebo co to tam je proděravět. Určitě to nelze poznat na dálku, bez místního šetření.
Pane kolego milane, proboha proč mu radíte ubrat vatu na 50 cm? Co vás k tomu vedlo? Navíc já jsem nepsal, aby zjistil z jakého materiálu je podbití, to snad pozná i malé díte, je to smrkové dřevo, řezané na katru.
Asi by bylo vhodnější, kdyby vynechal reakce na mne a spíše do podrobna poradit tazateli.
Podbití není ze smrkového dřeva to je ten záklop, na němž je lepenka a plech.
"Podbití" jsme s tazatelem nazvali to betonové pod přesahem střechy, kde jste se zmínil, že se to dělalo z betonu vyztuženého dráty. Tazatel uváděl nejaké hurdisky.
Proč raději 50 místo 30cm? Páč z obrázku odhaduji výšku místnosti, jsem přesvědčen, že bude lepší větší mezera pro odvětrání od hřebene.
proč by měla být izolace až do špice, když by mohla být vodorovně nad kleštinou, podle výšky místnosti,
jako na tomto obrázku:
(je to jen ukázka možnosti, prosím neútočte, že je zde tašková krytina. Děkuji)
Ale to jsem napsal pane Milane, doslova: " Pokud se horní prostor uzavírá stropem, pak izolace se pokládá jen do výšky stropu a na strop samotný", a Vy to jen opakujete, až poté, proč jste to nenapsal, když jsem se na to ptal? Odpověď, byla, že si myslíte, že bude lepší větší mezera. Pak jste si vy-googlil to, co jsem o stropu napsal, a hodil to sem. Já vím, jak vypadá půdní vestavba, nebo nástavba, a hlavně jak se projektuje, a realizuje. Milane bude lepší, když poradíte tazateli, na co se tázal, jinak je to debata o ničem. Ale pokud budete radit tak, jako v případě mezery krát délka krokví tak potěš Pánbůh. Už v první odpovědi, kterou jste zde napsal (8.4.) bylo, aby si nepletl výdech s větracími taškami, nesmysl, ono se to těmi taškami větrá. Další nesmysl jste mu napsal 11.4., "není třeba vyřezávat plechy lepenku a další", aby jste tak demonstroval co? On to musí vyřezávat ! Ve stejné odpovědi je zmiňovaný nesmysl s krokvemi. A tak bych mohl pokračovat...
Teď jsem tan na laně byl. "podbytí" je z betonových bloků - něco jako hurdisky a na tom je ještě jedna řada cihel. Takže bude asi problém to provrtat.
Tak jsem trochu pokročil.
Nasávání vzduchu jsem vyřešil mezerou mezi římsou a podbytím. mezera je široká od 3 do 7 cm, je po celé délce okapu a je překrytá mřížkou proti hmyzu.
Výdech jsem vyřešil, tak že jsem si nechal udělat lis a upravuji stávající šablony tak, že mám mezi dvema vlnami otvor cca 75 cm2, překrytý také mřížku. Teoreticky tak mohu dosáhnout na 50 cm okapu výdechu o ploše 150 cm2, ale od toho je třeba ještě odečíst 58% , které dělá zakrytí mřížkou.
Hřeben odvětrám odebráním bednení a novým hřebenem.
Ještě řeším, střšení okna. Okna mi zcela vyplňují mezeru mezi krokvemi. Pod oknem mám asi jeden metr střechy, kde je nasávání vzduchu a přemášlím, jestli by nestačil jako výdech udělat provrtání krokví, čímž bych se dostal do vedlejšího pole, kde je výdech v hřebeni. Jedná se o odvetrání cca 1m2m prostoru pod oknem.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.