Na jakou teplotu ohřívat užitkovou vodu?

Původně jsem chtěl jen reagovat na suzymon, ale nakonec jsem se nějak rozepsal:

@suzymon: "(při větší teplotě vody v bojelru) neodčerpávám tolik ohřáté vody z bojleru najednou a bojler se spíná jenom občas a na krátkou dobu" - částečně ano, částečně ne... Potíž je v tom, že se toto menší množší vody musí zase dohřát na tu vysokou teplotu, tak je to nastejno jako když se sice větší množství vody musí dohřát na teplotu nižší. To je přesně "šul nul" - tenhle proces je energeticky úplně nastejno.

Co ale není nastejno, jak někdo (podle mne správně) poznamenal výše, jsou tepelné ztráty. Při horké vodě v bojleru jsou vyšší: Pokud je bojler v místnosti s 20ti stupni C a voda má 80, pak je gradient (rozdíl) 60 stupňů. Pokud by voda měla 50 stupnů, je gradient 30 stupňů. Tepelné ztráty jsou zhruba lineárně závislé na gradientu, takže to při 50 stupních znamená poloviční ztráty tepla! (pozor - ne poloviční náklady na ohřev vody

Stejný problém je v trubkách. Třeba večer v nich vždy zůstane stát "nevyužitá" teplá voda, která zchládne na teplotu zdi. A vlastně o čím teplejší vodu tímto způsobem přijdete, tím větší ztráta.

To, co jsem výše popsal, je tím výraznější, čím menší a méně pravidelná je spotřeba vody - tedy čím častěji se teplá voda ve zdi "zastaví" a zchládne a taky proto, že hrají větší roli ztráty ve srovnání s tím, kolik skutečného tepla spotřebujete. Pokud jste přes týden dopoledne pryč, odpoledne si jen občas umyjete ruce a večer se všichni osprchujete/okoupete (čilí malá a nerovnoměrná spotřeba), pak tyto ztráty hrají významnou roli.

Do hry ale - pro skutečně seriózní přístup - vstupují další faktory: Ztrátové teplo bojleru nemusí být tak úplně ztrátové, protože, pokud je třeba bojler v koupelně, je to vlastně topení. Takže pokud je toto vaše situace - a koupelna se bojlerem zbytečně nepřetápí - pak se z bojleru krom toho, že ohřívá vodu, stává takový "objemější elektrický přímotop". Ale topení elektřinou je obvykle dražší než čímkoliv jiným (viz dále, nerozčilovat se , takže pořád platí, že i když je bojler v koupelně, je lepší topit jinak než ztrátou z elektrického topení a tedy je lepší ohřívat na menší teplotu.

A úplně nakonec - stíhá to ještě někdo? - jste fajn, že jste to dali až sem (napište mi do odpovědi - pošlu vám Horalku) - Pokud v domě topíte elektřinou, je to ještě trochu jinak. Opět, pokud je bojler v místnosti, kde je teplo k užitku (koupelna, ale třeba i garáž?), a ta místnost není bojlerem zbytečně přetopená, pak má ztátové teplo bojleru vlastně stejné finanční náklady jako klasické topení a v tomto speciálním případě je to vlastně nakonec téměř jedno Můžete topit na libovolnou teplotu a z hlediska nákladů je to (téměř) jedno.

Mám shrnout? Topíte v domě elektřinou, je současně bojler ve vytápěné místnosti a současně tato místnost není příliš přehřátá bojlerem? V tomto případě nemá teplota vody téměř žádný finanční dopad. Ve všech ostatních případech je z finančího hlediska vhodné ohřívat na co nejnižší teplotu. To ale není hygienické, je tedy nutné volit kompromis.

A závěr shrnutí: Ti co psali tu starší ČSN (cituje také kdosi výše) fakt nebyli žádní blbci a teplota 50-55 stupňů je podle mne ideálním kompromisem mezi financema a zdravím (opaření a legionela). Mějte se a mejte se!

PS: Pokud se ale raději koupete, než sprchujete, pak úspory ve "vytúněné" teplotě v bojleru samozřejmě spolehlivě pohřbíte. To jen dodávám, aby bylo jasné, že úsporný režim ve spotřebě teplé vody má mnohem zásadnější vliv než to všechno nahoře Vana: 50-80 litrů, osprchovat se dá (s dobrou sprchou) i v 5 litrech - změřte si to na vodoměru, novější měří s přesností na litry.

Energeticky výhodné je neohřívat ji na vyšší, než potřebnou teplotu. Sníží se tím ztráty bojleru a potrubí. Má to ale dvě omezení.Pokud používáte bojler, pak musí být větší (což může zase vést ke zvýšení ztrát). U průtokáče je to jedno. Druhý problém je hygienický. V nedostatečně horké vodě se budou množit bakterie a to se může taky ošklivě nevyplatit. Občas se v médiích objeví zprávy o legionele nebo jiném dárečku ve vodě, někdy i v nemocnicích.
Čili - zůstal bych u osvědčeného modelu s horkou horkou vodou.

Já bych ohříval na 60 °C

Záleží na Vašich požadavcích. Spíš musíte řešit tel

plotu vody na koupání, jestli máte vanu, tak se ještě ve vaně teplá voda ochladí. Na mytí nádobí bych dala takovou, abych ji nemusela mixovat a neopařila si ruce, ale teplou, kolik snesu. Odhadem 50° - 55°C?

Technici asi vědí, při jaké teplotě se nejvíc v trubkách a celém rozvodu usazuje vodní kámen. Při ohřevu v plynovém ohřívači - karmě, nebo elektrickém bojleru, nebo v kotli. Je tedy lepší ohřívat teplou vodu na víc nebo raději na méně? Podobně je to i ústředním topení nebo centálním vytápění. Nevím to, proto to jenom nadhazuji do diskuze.

milancukrar: to je asi fakt nejvhodnější teplota, protože při ní nepřežívají nějaké ty bakteriální škodlivé potovory ve vodě dumastavba.cz/... a také se voda od zdroje teplé vody k výtoku z kohoutku ochlazuje a je tak nižší a tedy jak bezpečná a přitom dostatečně horká pro další použití nebo míchání se studenou. Díky za váš názor a zkušenost.

já mám raději vyšší teplotu, ale ne zas aby se člověk opařil, a tu pak mixuji se studenou... někdy potřebujete připustit jen tu horkou, např. když myjete nádobí nebo ležíte ve vaně, a už vám to "stydne"...

Já mám 60°C +/-.

Ekonomicky i kvůli životnosti je lepší co nejnižší teplota. Tepelné ztráty, tvorba vodního kamene, koroze - čím vyšší teplota tím horší. Na vyšší teplotu s mícháním studené vody jen pokud nestačí množství. = vyzkoušet si jaká nejnižší teplota ještě vyhovuje.

U zásobníku je dobré jednou za čas ohřát na max. teplotu kvůli legionelle.

bojler do +- 60°C, aby se nedělal vodní kámen. Při vysoké teplotě vody hrozí nebezpečí opaření, zejména u návštěv a dětí ... náklady na ohřev budou v obou případech +- stejné,

Z mého pohledu je nejdůležitější, abyste měli doma dost teplé vody. Teď mám bojler na 60°C, což je i výrobcem doporučené jako ekonomická volba. Nicméně, těch 60°C si mohu dovolit jen proto, že mám přímotopný tarif a bojler mi dohřívá 20h denně. Když jsem bydlel v předchozím bytě, tak jsme museli bojler ohřívat na maximum (což bylo tuším 85°C), abychom jako rodina s tou teplou vodou vyšli (dohříval 4 hodiny přes den a 4 v noci). Takže záleží, kolik vás doma je, jestli se chodíte sprchovat ihned po sobě, jestli myjete nádobí v ruce (pod tekoucí vodou je na nádobí veliká spotřeba, i když to tak nemusí vypadat), jak často Vám bojler dohřívá, jak velký máte bojler a tak dále...

A jak bylo řečeno, v málo teplé vodě se množí nebezpečná bakterie legionella a asi i další breberky, proto se doporučuje jednou za čas nastavit bojler na maximální teplotu, aby se zničila případná přebujela populace breberek.

Dobrý den, ným stačí doma na 50.

ČSN 06 0320 (ve stavbách pro bydlení 50 až 55 °C
Ohřívat TUV nad 60°C je nejen hazard se zdravím ( opaření ) ale podstatné zvýšení tvorby vodního kamene v ohřívači. Elektrické bojlery ani neumožní vyšší teplotu ohřevu.

Přes léto nahřívám na 40°C, přes zimu na 44°C. Jednou za čas zvýším teplotu na 80°C.

Bojler mám 80l a ohřívám plynem. Nic jiného bych už ani nechtěl.

aby měla maximální užitek.

varianta 1) se z termodynamického hlediska zdá nevýhodná z principu

Podle mne a také to tak dělám, ohřívám vodu na horkou. Kolik stupňů přesně to nevím, protože to na kotli nevidím, je to uvnitř bojleru. Ale opařila bych se, kdybych nepřidala studenou. myslím si, že to je úspornější když přidám studenou, protože tak neodčerpávám tolik ohřáté vody z bojleru najednou a bojler se spíná jenom občas a na krátkou dobu. Kdyby byla voda jenom ohřátá tak, abych bez přidání studené vody mohla umýt třeba nádobí, nebo se vykoupat, tak by bojler nahříval soustavně, protože se přece do něho automaticky dopouští stejné množství studené vody za tu odčerpanou teplou a kotel tedy bude nahřívat v jednom kuse, protože studená voda zchladí tu teplou, co v tom bojleru zbývá...

Takže to snad není zase až tak ekonomické, když jede bojler v jednom kuse. Samozřejmě nemluvím o tom případě, kdy se kotel sepne třeba jen jednou za den na 8 hodin. Tam je to zase jiná kapitola. Mně se bojler vypíná pouze 4x za 24 hodin na jednu hodinu.

Dvakrát jsem napsala místo bojler, kotel.