Nejste přihlášen/a.
Dobrý den, podle mého názoru se odpověď právníka týkala případu, kdy si majitel bytu může k dlužnému nájemnému připočíst poplatek z prodlení, dlužnou částku odečíst z kauce a zbytek vrátit nájemci bytu. Jinak vyúčtování kauce by mělo probíhat podle ustanovení nájemní smlouvy. Doplácela jste snad na teplo a teplou vodu a vodné a stočné? Většinou si majitelé stanoví dostatečné zálohy, aby k nedoplatkům nedocházelo. Podívejte se na poslední dvě období, pokud jste tam bydlela delší dobu. Ale jak říkám, mělo by vrácení kauce probíhat v souladu s nájemní smlouvou. A zde ještě pár slov o poplatku z prodlení:
Kdy místo úroků poplatek z prodlení?Na poplatky myslí přímo zákon. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile (0,0025) dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Poplatek z prodlení se však uplatňuje pouze u stanovených nájemních smluv podle občanského zákoníku, a to vůči:
V ostatních případech se uplatňují pouze úroky z prodlení.
Nájem jsem platila 3800 a služby 3000 každý měsíc na účet majitele, vratnou kauci jsme platila 7000 Kč, čila nájem a služby, což nechápu nový nájemníci platila vratnou kauci jen 5 000 Kč, tak nevím, podle čeho si to majitel účtuje, že někdo platí 7 tis. a někdo 5. tis. Kč. Zatím mi za vyúčtování za TUV, teplo vrátil přeplatek za listopad a prosinec, bydlela jsem tam do srpna. Začátkem měsíce jsem se odstěhovala, ale domluvila jsme se s majitelem, že mu zaplatím poměrnou část nájmu a služeb z vratné kauce. A teď mi nechce poslat zbytek z důvodu vyúčtování. Prý bych mu to nevrátila atd. přitom budu mít s nej. pravděpodobností přeplatek. Navíc kdykoliv jsme něco potřebovala, nic nebyl schpný zařídit. A v bytě jsme měla zimu, pouhých 16 st. C, což zrovna asi optimální teplota není a byla jsem pravidelně vytápěná, s tím také nic neudělal. Nájem a lužby jsem platila v předstihu a včas, řádně. Nemohl si na mě stěžovat a teď mi dělá takový naschvály, nechápu to. R. Sturcnova
Zde je několik slov o kauci:
Kauce. Zákonná regulace kauce při sjednávání smlouvy dosud v občanském zákoníku chyběla.
Novela nyní výslovně umožňuje pronajímateli při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil
peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a
k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Na druhé straně však zákon pronajímate1i ukládá
významné omezující podmínky. Pronajímatel například musí složit kauci na svůj zvláštní účet u peněžního
ústavu, určený pro kauce od všech nájemců. Výše kauce nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a
zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu.
Rovněž použití, doplnění a vracení kauce má přesná pravidla.
Zde je také kauce a podmínky vedení, čerpání i vrácení srozumitelně popsáno moporuba.cz/... jinak Občanský zákoník § 866a
doplněno 06.08.09 09:38:omlouvám se, je to 686a a tak vkládám celý §, ať už to nemusíte hledat. Nastudujte a písemně s odvoláním na tento § žádejte vrácení kauce.
40/1964 Sb. Občanský zákoník |
§ 686a (1) Pronajímatel je oprávněn při sjednání nájemní smlouvy požadovat, aby nájemce složil peněžní prostředky k zajištění nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu a k úhradě jiných svých závazků v souvislosti s nájmem. Pronajímatel uloží složené peněžní prostředky na svůj zvláštní účet, společný pro všechny nájemce, u peněžního ústavu. (2) Výše složených peněžních prostředků nesmí přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného a zálohy na úhradu za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu. (3) Pronajímatel je oprávněn tyto prostředky použít k úhradě pohledávek na nájemném a k úhradě za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním bytu nebo k úhradě jiných závazků nájemce v souvislosti s nájmem, přiznaných vykonatelným rozhodnutím soudu nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo nájemcem písemně uznaných. Uvedené pohledávky má pronajímatel právo započíst proti pohledávce na vrácení úhrady podle odstavce 1. Nájemce je povinen doplnit peněžní prostředky na účtu u peněžního ústavu na původní výši, pokud pronajímatel tyto peněžní prostředky oprávněně čerpal, a to do jednoho měsíce. (4) Po skončení nájmu je pronajímatel povinen vrátit nájemci nebo jeho právnímu nástupci složené peněžní prostředky s příslušenstvím, pokud nebyly oprávněně čerpány podle odstavce 3, a to nejdéle do jednoho měsíce ode dne, kdy nájemce byt vyklidil a předal pronajímateli. (5) Na vyplacení peněžních prostředků ze zvláštního účtu má jinak právo strana, které svědčí rozhodnutí soudu nebo jiného veřejného úřadu se stejnými účinky. (6) Na nájem bytu nelze použít ustanovení o prodloužení nájmu (§ 676 odst. 2). |
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.