Tlak v expance u ustředního topení

Já tlakuju expanzomat u vypuštěného kotle na 1 bar (100 kPa). Vodu v topení potom napustím na 1,3 - 1,5 bar (130 - 150 kPa). Přetlak vody by měl totiž podle odborné literatury být o 0,3 až 0,5 bar vyšší, než je tlak vzduchu v expanzomatu. Mám totiž chytrý kotel a tomu tlak vody menší než 1 bar vadí a vypíná. Takhle vysoko se to tlakuje mj. i kvůli čerpadlům, která při nízkých tlacích mohou trpět kavitací.

Ale jestli foukáte na 0,5 baru a vodu potom dáte na 0,8 - 1 bar, tak to při malé statické výšce systému bude stačit.

Prosím co to je ta kavitace a jak ji ovlivňuje tlak?

Jaký vliv má na čerpadlo?

dík za poučení -miro

Omlouvám se .

Vysvětlení jsem našel na Wikipedii.

Přesto mi neni jasné, jaký marginální problém s kavitací by mohl být u oběhového čerpadla topení? -miro

Při kavitaci se vlivem lokálního snížení tlaku (zvýšení rychlosti) proudící kapaliny vytvoří "bublinky", které způsobují erozi kovových povrchů a poškozují lopatku čerpadla. Správným natlakováním soustavy a snížením otáček čerpadla jev omezíte. Kavitaci mj. provázejí i zvukové vjemy - voda proudí jakoby neklidně, hlučně.

Na vznik kavitace májí vliv lokální změny tlaku proudící kapaliny, jak uvádíte, v místech rozdílných tlaků na straně nižšího tlaku při nasávání a vyššího tlaku na straně výtlaku čerpadla. Nikoliv tlak kakaliny - tlak prostředí ve kterém čerpadlo pracuje - nikoliv tlak v topné soustavě.

zdravím -miro

Moc díky za poučení. Máte pravdu - instalační příručku k čerpadlu jsem už četl dávno, kavitace je skutečně nezávislá na statickém tlaku kapaliny. Spletl jsem si to s tlakem v závislosti na teplotě kapaliny. Je jasné, že 110 stupňů málokdy dosáhnete. Vyšší tlak slouží jako určitá ochrana čerpadla při přetopení kotle. Tabulku přikládám, je z návodu na montáž čerpadla Grundfos Alpha 2.

Edit: Aha, nemůžu vkládat pdf. Chviličku.

Jak je z tabulky parno, při stoupající teplotě nasávané vody čerpadlem musí být na straně sání čerpadla vyšší hydrostatický tlak. Je to proto, že bod varu vody v topné soustavě je závislý na tomto tlaku. Se snižujícím - se tlakem na straně sání, počíná voda vařit při nižší teplotě. Docházelo by tedy jen k nasávání vodních par a oběh vody by tím ustal. Např. při tlaku 0,9 baru, začne voda vařit cca při 96,5 °C. V tom případě by čerpání bylo neúčinné.

-miro

Při 0,5 baru je teplota varu vody cca 80°C. Tato teplota je provozována v topných systémech a to jej již kritické pro činnost oběhového čerpadla. Takže při uzavřeném systému s oběhovým čerpadle by hydrostatický tlak (tlak v expanzní nádobě) neměl poklesnout pod 1 bar, bez ohledu na výšku vodního sloupce v topení.

Uf. Tlakoměr měří rozdíl tlaků uvnitř a venku.

Proto 0,5 baru na ukazateli měřáku znamená, že v systému je tlak 1,5 baru. Buďte si jistý, že tlak ani v otevřeném, ani v uzavřeném systému tlak nikdy neklesne pod jeden bar. To tak snad leda že byste ho tam udělal vývěvou anebo bydlel na vršku Himalájí. No a teplota 80 st se používá hlavně proto, že při této výstupní teplotě mívají kotle největší účinnost a bývají na ni napočítané.

já už nevím co říct. Uvnitř topného systému nemůžete mít menší tlak, než je ten atmosférický okolní.

Manometr na kotli vám měří rozdíl tlaku uvnitř systému a tlaku vzduchu venku. A onomu tlaku venkovního vzduchu se říkalo 1 atmosféra, vědecky 1 bar. Tato jednotka sice vypadla ze soustavy SI, ale používá se dodnes, protože ma rozdíl od paskalů a hektopaskalů je to jednotka snadno pochopitelná.

jasná věc. Když řeknete tlak půl baru, tak každý ví že jde o tlak půlkilo na čtvreteční centimetr. Když řeknete tlak 500 hektopaskalů, pak každý zírá a neví o čem mluvíte.

Cituju: "Tlakoměr měří rozdíl tlaků uvnitř a venku." Můžete to rozvést? Jak tlakoměr pozná, jaký tlak je "venku"? Zespodu na něj tlačí kapalina a jinde přece senzor není. Tlakoměr měří tlak a ne rozdíl tlaků, je to v kterékoli učebnici fyziky. I elektronika mého kotle "brečí", když displej ukazuje tlak menší, než 1 bar.

Problematiku je poměrně složitější si představit.

Jednodušeji:

Bod varu kapaliny je závislý na tlaku při kterém kapalinu zahříváme. Ve volném prostoru je bod varu závislý na atmosférickém tlaku. V uzavřených soustavách na tlaku uvnitř uzavřené soustavy. V každém případě při tlaku 0,5 bar , je stejný bod varu ( cca 80°C) v otevřeném prostoru i v uzavřeném systému. Matoucí je asi to, že atmosférický tlak není běžně používaným tlakoměrem indikován, kdežto v uzavřeném systému se musí tlak tlakoměrem naměřit - zjistit.

Jen ještě připomínám, že potřebný minimální tlak ( cca 1 bar ) v uzavřeném systému, musí být naměřen v úrovní oběhového čerpadla, aby nedocháízelo k jevu ( snížení funkčnosti oběhového čerpadla), jak popisuji výše..

Hezký den -miro

hm, kavitace.

Možná víte nebo nevíte, že otáčky vrtule u letadla nelze zvyšovat donekonečna. Mají svoji horní mez, protože nad touto mezí se proud vzduchu začne trhat a před vrtulí vzniká vakuum. Totéž platí pro vodní čerpadlo. Když ho moc roztočíte, vznikají v něm bublinky vakua, do kterého prudce expanduje okolní voda. Čerpadlo začne rachotit a vy ho musíte rychle vypnout nebo máte po něm. Je ale fakt, že u oběhového čerpadla ke kavitaci těžko dojde, protože se obvykle dodává v sestavě i s motorem.